Sysop: 1 revizi

2013-07-14T12:06:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 14. 7. 2013, 12:06

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-20T03:46:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Počet obyvatel [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]''' se podle různých zdrojů značně liší - řádově až o 600 tisíc osob. Zatímco podle odhadu [[Organizace spojených národů|OSN]] žilo v zemi v roce [[2007]] 3 981 239 obyvatel<ref>http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2006/WPP2006_Highlights_rev.pdf</ref>, [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] uvádí 4 552 198 obyvatel (červenec 2007)<ref>{{Citace elektronického periodika| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = People Bosnia and Herzegovina
| periodikum = The World Factbook
| odkaz na periodikum = The World Factbook
| datum vydání =
| den vydání =
| měsíc vydání =
| rok vydání = 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 28. 3. 2008
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/BK.html
| issn = 1553-8133
}}</ref> (v současnosti se podle pokynů OSN počítá s brzkým zahájením příprav [[sčítání lidu]] a s jeho praktickým provedením pravděpodobně nejpozději v roce 2010). Ze 44 států Evropy je tak Bosna a Hercegovina mezi 26. až 29. místem, podobný počet obyvatel mají [[Norsko]], [[Chorvatsko]], [[Moldavsko]], [[Irsko]], [[Albánie]] a [[Litva]]. Na světě je Bosna a Hercegovina kolem [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|120. místa]] ze 194 států.

== Vývoj počtu obyvatel ==
V roce 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4 355 000 obyvatel, v roce 1995 2 920 000 obyvatel, v roce 2001 3 724 582 obyvatel<ref>http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={0D6F4B44-BED1-4B4B-AE9B-E7971F6FB593}#1.3.</ref>. Počet obyvatel země byl radikálně ovlivněn nejkrvavějším konfliktem v Evropě po skončení druhé světové války, [[válka v Jugoslávii|válkou v Bosně a Hercegovině]] v letech 1992 - 1995. Během ní zahynulo kolem 200 000 lidí a z téměř dvou milionů obyvatel se stali běženci. Proces návratu válečných uprchlíků kulminoval v letech 2002 - 2003, avšak od té doby počet vracejících se uprchlíků každoročně klesá a podle odhadu [[Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky|UNHCR]] se až 1,1 milionu osob již trvale usídlilo v nových domovských státech (především v [[Srbsko|Srbsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Německo|Německu]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Spojené státy americké|USA]]) a o návratu do Bosny a Hercegoviny neuvažuje. Zemi nadále opouštějí nejmladší a nejvzdělanější lidé, kvůli čemuž populace jako celek stárne.

== Demografické ukazatele ==
[[Soubor:Pyramide Bosnie-Herzegovine.PNG|thumb]]
[[Porodnost]]: 8,8 ‰ (2007) - 5. nejnižší v Evropě po [[Německo|Německu]], [[Andorra|Andoře]], [[Itálie|Itálii]] a [[Rakousko|Rakousku]] 
[[Úmrtnost]]: 8,42 ‰ (2007) - 9. nejnižší v Evropě 
[[Přirozený přírůstek]]: 0,38 ‰ 
[[Plodnost]]: 1,23 dětí na ženu (2007) - 3. nejnižší v Evropě po [[Litva|Litvě]] a [[Bělorusko|Bělorusku]] 
[[Migrace|Migrační saldo]]: 9,65 ‰ (2007) 
Celkový populační růst: 10,03 ‰ (2007)

=== Věková struktura ===
0-14 let: 15 % (muži 353 163/ ženy 331 133) 
15-64 let: 70,4 % (muži 1 615 011/ ženy 1 587 956) 
65 let a více: 14,6 % (muži 273 240/ ženy 391 695) (2007) 
Průměrný věk: celkově: 38,9 let, muži: 37,7 let, ženy: 40,1 let (2007) 
[[Střední délka života|Naděje dožití při narození]]: celkově: 78,17 let (což je nejvíce mezi devíti státy [[Jihovýchodní Evropa|Jihovýchodní Evropy]], v celé Evropě se řadí na 21. místo), muži: 74,57 let, ženy: 82,03 let (2007)

== Národnostní složení ==
Bosna a Hercegovina je 4. [[národnost]]ně nejméně homogenním státem Evropy (po [[Andorra|Andoře]], [[Černá Hora|Černé Hoře]] a [[Monako|Monaku]]). Ovšem v současnosti již není národnostně smíšená jako před rokem [[1992]], ale jen složená z národnostně odlišných oblastí, které jsou vnitřně téměř homogenní. Některé zdejší kraje byly etnicky vyčištěny [[genocida|genocidními]] způsoby<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hladký
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora =
| titul = Dějiny jihoslovanských zemí
| vydavatel = NLN
| místo = Praha
| rok = 2001
| isbn = 80-7106-266-9
| kapitola = VII. Jihoslovanské státy po rozpadu jugoslávské federace
| strany = 648
}}</ref>. 

Podle [[Sčítání lidu]] z roku [[1991]] v BaH žilo 43,77 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31,46 % [[Srbové|Srbů]] a 17,34 % [[Chorvati|Chorvatů]]; dalších 5,5 % lidí se deklarovalo jako [[Jugoslávci]] a 1,93 % patřilo k řadě dalších národností.

V roce [[2000]] žilo v Bosně a Hercegovině podle údajů americké agentury [[Central Intelligence Agency|CIA]] 48 % [[Bosňáci|Bosňáků]], 37,1 % [[Srbové|Srbů]], 14,3 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 0,6 % ostatních<ref>{{Citace elektronického periodika| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = People Bosnia and Herzegovina
| periodikum = The World Factbook
| odkaz na periodikum = The World Factbook
| datum vydání =
| den vydání =
| měsíc vydání =
| rok vydání = 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 28. 3. 2008
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/BK.html
| issn = 1553-8133
}}</ref>. 

[[Bosenština]], [[srbština]] a [[chorvatština]] jsou v současné Bosně a Hercegovině uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nepatrné, ovšem zejména u bosenštiny a chorvatštiny je snaha ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů, které by zdůraznily specifičnost jednotlivých komunit. Nové výrazy se již objevují v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích. Psaná forma používá v bosňácko-chorvatské [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci]] [[latinka|latinku]], v [[Republika srbská|Republice srbské]] převážně [[cyrilice|cyrilici]].

== Náboženské složení ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Islám v Bosně a Hercegovině}}
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině}}
Tak jako je Bosna a Hercegovina třínárodnostním státem, je i státem třech náboženství. Náboženské rozdělení kopíruje rozdělení etnické. Podle sčítání lidu z roku 1991 bylo přes 90 % Bosňáků [[islám|muslimy]], 99 % Srbů [[pravoslaví|pravoslavnými]], 88 % Chorvatů [[katolictví|katolíky]]. Agentura CIA uvádí, že v zemi žije 40 % muslimů, 31 % pravoslavných, 15 % katolíků a 14% ostatních. Z evropských států má tak Bosna a Hercegovina druhý nejvyšší podíl muslimů (po Albánii).

== Hustota zalidnění ==
Bosna a Hercegovina má hustotu zalidnění v závislosti na uváděném počtu obyvatel 78 - 88 obyvatel na km².

== Urbanizace ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Seznam měst Bosny a Hercegoviny}}
Ve městech žilo v roce 2002 z celkového počtu obyvatel Bosny a Hercegoviny pouhých 43%<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šára
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Poznáváme svět v číslech
| vydavatel = NČGS
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-86034-55-0
| kapitola = Demografické charakteristiky
| strany = 25
}}</ref>. Patří tak mezi tři státy s nejnižším podílem městského obyvatelstva v Evropě - se stejným podílem jako Albánie a jen o 2 % vyšším než [[Moldavsko]]. Největšími městy jsou [[Sarajevo]], [[Banja Luka]], [[Tuzla]], [[Zenica]] a [[Mostar]].

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geografie Bosny a Hercegoviny]]
[[Kategorie:Demografie podle zemí|Bosna a Hercegovina]]
[[Kategorie:Společnost v Bosně a Hercegovině]]

Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu