<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Oil_Factor</id>
		<title>Oil Factor - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Oil_Factor"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Oil_Factor&amp;action=history"/>
		<updated>2026-08-04T05:14:53Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Oil_Factor&amp;diff=219897&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Oil_Factor&amp;diff=219897&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-07-13T08:55:46Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 13. 7. 2013, 08:55&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Oil_Factor&amp;diff=219896&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Oil_Factor&amp;diff=219896&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2010-06-07T18:41:40Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{ infobox film&lt;br /&gt;
|film= Oil Factor{{br}}Behind the War On Terror&lt;br /&gt;
|žánr= dokument&lt;br /&gt;
|režie= Gerard Ungerman, Audray Brohy&lt;br /&gt;
|produkce= Free-Will Production&lt;br /&gt;
|střih=	&lt;br /&gt;
|distribuce= &lt;br /&gt;
|premiéra= [[2004]]&lt;br /&gt;
|délka= 93 minut&lt;br /&gt;
|jazyk= [[angličtina]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The '''Oil Factor''' (''Ropný faktor'') je celovečerní dokumentární film napsaný a zrežírovaný Gerardem Ungermanem a Audrey Brohyovou, provázený Edem Asnerem, věnující se vývoji světových událostí od začátku století a zejména po [[Teroristické útoky 11. září 2001|útocích]] z [[11. září]] z pohledu [[ropa|ropy]] a regionů na ní bohatých. Podtitul tohoto nízkorozpočtového filmu z roku [[2004]] v produkci ''Free-Will'' je ''Behind the War on Terror'' (''Za horizont války proti teroru'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dokument přináší neotřelý pohled na důvody [[válka proti teroru|války proti teroru]], jež v současnosti tvoří páteř [[Spojené státy americké|americké]] zahraniční politiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rozhovory==&lt;br /&gt;
Filmaři taktéž sesbírali některé zajímavé myšlenky od respondentů, kterých se ptali na souvislost současných amerických válečných akcí s ropou resp. územími, které jsou na ropu bohaté. Mezi jinými jsou to:&lt;br /&gt;
*[[Zbigniew Brzezinski]], bývalý americký poradce ministra obrany&lt;br /&gt;
*[[Noam Chomsky]], profesor na [[M.I.T.]]&lt;br /&gt;
*[[Gary Schmitt]], výkonný ředitel [[PNAC]]&lt;br /&gt;
*[[Paul Bremer]], dočasný koaliční představitel Iráku&lt;br /&gt;
*Karen Kwiatkowski, bývalá vojenská poradkyně [[Pentagon]]u&lt;br /&gt;
*Azíz Al-Hakim, současný představitel irácké vlády&lt;br /&gt;
*[[Michael C. Ruppert]], autor knihy ''From the Wildeness'', věnující se [[ropný vrchol|ropnému zlomu]]&lt;br /&gt;
*[[Randa Habib]], ředitelka úřadu francouzské tiskové agentury v [[Jordán]]u&lt;br /&gt;
*Piérre-Marie Gallois, energeticko-strategický analytik&lt;br /&gt;
*[[David Mulholland]], redaktor obchodní rubriky časopisu zaměřeného na obrannou vojenskou techniku&lt;br /&gt;
*[[Ahmed Rashid]], autor bestselleru „[[Tálibán]]“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Lokace==&lt;br /&gt;
Tvůrci dokumentu se vydali do některých míst [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u a [[Irák]]u, kde točili rozhovory s místními autoritami nebo se ptali tamních lidí, jaké dopady na ně má [[George W. Bush|Bushova]] válka proti teroru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Některé myšlenky filmu==&lt;br /&gt;
===Úvodní předpoklady===&lt;br /&gt;
Film se zpočátku věnuje vysvětlením předpokladů a [[axiom]]ů, ze kterých bude v druhé části vycházet a na základě nichž bude zakládat svoji argumentaci.&lt;br /&gt;
*[[Ropa]] je nejen palivo s nejvyšší výhřevností ale i zdroj výroby [[plasty|plastů]], [[hnojivo|hnojiv]] a [[pesticid]]ů, [[insekticid]]ů, [[asfalt]]u, léků a dalších.&lt;br /&gt;
:*plasty: při uvědomění si toho, kolik věcí naší potřeby je vyrobeno z plastů, dostáváme přibližnou představu, jak moc jsme na ropě závislí.&lt;br /&gt;
:*hnojiva a pesticidy: tyto ropné deriváty nám umožnily zefektivnit a zkomprimovat zemědělskou výrobu tak, že se mu věnuje jen malé procento obyvatel, a přitom uživí trojnásobek objemu populace, kterou by byla maximálně schopna uživit zemědělská půda bez hnojiv a pesticidů.&lt;br /&gt;
*Ropa se používá v každé fázi výroby potravin (sadba nebo setí, hnojení, kultivace, zavlažování, sklízení, zpracování, distribuce, doprava…). V každé kalorii potravin, kterou sníme, je určitý počet kalorií ropy, vynaložené k tomuto účelu.&lt;br /&gt;
*[[Indie]] a zejména [[Čína]], která je označována za nastupující [[supervelmoc]], zvyšují jak svoji ekonomiku, tak i spotřebu a výrobu zboží, závislého na ropě a ropných derivátech, a to dosud bezprecedentním tempem. Pouze v těchto dvou zemích žije více než 1/3 obyvatel světa.&lt;br /&gt;
*Současná civilizace je zcela závislá na ropě, současně pro ni nemá náhradu anebo ji nedostatečně intenzivně hledá.&lt;br /&gt;
*Ropa za dobu jejího zpracovávání (posledních cca 150 let) dopomohla v obrovskému růstu lidské [[populace]]; naopak, zásoby ropy od 80. let klesají - z toho v poslední dekádě rychleji než kdykoli v historii předtím.&lt;br /&gt;
*Nejvíce ropných nalezišť (asi 3/4) se nachází na [[Blízký východ|Blízkém východě]], naopak, [[Severní Amerika]] má v současnosti ropných nalezišť nejméně a současně jí má největší spotřebu.&lt;br /&gt;
*Dříve nebo později dojde k [[překmit (systémová dynamika)|překmitu]] spotřeby ropy s maximální produkcí, kterou budou moci [[OPEC|země vyvážející ropu]] schopny dodat. V roce [[2010]] budou prakticky zcela vyčerpány zdroje ropy [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a [[Západní Evropa|Západní Evropy]], o tři roky později se v závislosti na zahraniční ropě ocitne (dnes soběstačné) [[Rusko]] a na něm závislá [[Východní Evropa|východní část Evropy]], při předpokládaném růstu spotřeby bude v roce [[2018]] následovat [[Asie]], a to v momentě, kdy její spotřeba bude historicky nejvyšší.&lt;br /&gt;
:Film připouští doslova toto: ''„Skutečnost je ovšem taková, že pravděpodobně vypuknou celosvětové konflikty dříve, než kterýkoli z těchto hráčů (částí světa) své ropné zásoby skutečně vyčerpá.“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Argumentace===&lt;br /&gt;
Na základě těchto předpokladů se dokument začíná věnovat důvodům Spojených států na začátku roku 2000 o vybudování nových vojenských základen na Blízkém východě za účelem zvýšení jejich geostrategické moci. Dochází k závěru, že regionem, který se pro tento účel hodil nejvíce, byl shodou okolností [[Irák]] coby země s druhými největšími zásobami ropy. David Mulholland ve filmu vyslovuje myšlenku, že Spojené státy (a potažmo jimi dosazená prozatímní vláda) jako aktuální držitel moci, disponující možností zastavit vývoz ropy do kteréhokoli smluvního státu, tak získává politickou moc v celém tomto regionu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě mozaiky do sebe zapadajících motivů Bushovy administrativy pro válečné kampaně právě do těchto regionů se film též kriticky dívá na následky těchto válečných konfliktů, a to jak na civilních obyvatelích tak i na amerických vojácích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Irák====&lt;br /&gt;
Dokument se zpočátku věnuje změně v podpoře iráckého obyvatelstva, která postupně nastala během asi roku a půl amerického působení v této zemi, a snaží se najít její příčiny. Dotýká se i problematiky 320 tun americké munice z [[Uran (prvek)#Nejaderné využití ve vojenství|ochuzeného uranu]] použitého v [[Válka v Zálivu|první válce]] v [[Perský záliv|Zálivu]] (a nezjištěného množství uranu použitého v současném konfliktu) i jejího dopadu na tamní obyvatelstvo, stejně jako neshody slibu Paula Bremera o zajištění demokratických voleb s americkým dosazením vybraných pro-americky smýšlejících reprezentantů poválečného Iráku, kteří nepředstavují většinové [[Šíité|Šíity]] ale ani [[islám]]isty jako takové. V souvislosti s Šíity (zastoupenými i v pro USA znepřáteleném [[Írán]]u) zmiňuje i události z roku [[1979]] – [[aféra Írán-Contras|aféru Írán-Contras]] – a šíitskou podporu [[Hizbaláh]]u jakožto aspekt, který Spojené státy „nehodlají tolerovat“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Afghánistán====&lt;br /&gt;
Část věnovaná okolnostem americké invaze do [[Afghánistán]]u (''[[Operace Trvalá svoboda]]'', jež je dokumentem uvedena jako „válka prakticky zapomenutá médii“) začíná otázkou důvodu invaze koaličních vojsk do této „extrémně chudé a opuštěné země“ a proč v této vojenské operaci, ve které podle oficiálních důvodů jde o dopadení [[Usáma bin Ládin|Usámy bin Ládina]] a jiných členů [[Al-Kájda|Al-Kájdy]], [[americká armáda]] po celé zemi staví v tak rozsáhlé míře velké vojenské základny, jako by předpokládala, že tato mise ''search and destroy'' (najdi a znič) potrvá dalších několik let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Film na tuto řečnickou otázku vzápětí odpovídá ústy Ahmeda Rashida: podle jeho vysvětlení je skrytým důvodem budoucí soupeření třech velkých velmocí: [[Rusko|Ruska]], [[Čína|Číny]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]] o zásoby ropy a zejména [[zemní plyn|zemního plynu]] [[Střední Asie|středoasijských]] republik bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] – [[Turkmenistán]]u, [[Uzbekistán]]u, [[Kyrgyzstán]]u a [[Kazachstán]]u – resp. o to, která z těchto velmocí bude z těchto zásob (které tvoří 2/5 celosvětových zásob zemního plynu) mít největší podíl. Zatímco jak Čína tak Rusko s většinou těchto zemí sousedí, Spojené státy – pokud chtějí v této soutěži o zdroje zbývajících fosilní paliv uspět – musejí vyřešit problém, jak je dopravit na svá území. Obklopeni [[Rusko|Ruskem]] na severu, [[Čína|Čínou]] a [[Indie|Indií]] na východu, a [[Ázerbájdžán|Ázerbajdžánem]] a [[Írán]]em ze západu, jako jediné schůdné řešení se pro USA jeví kýžený zemní plyn a ropu dovést produktovody na jih k pobřeží [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Přes [[Pákistán]] (s nímž mají vztahy, které to umožňují) a [[Afghánistán]] (pro nějž toto neplatí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Americká přítomnost v oblastech Střední Asie a Blízkého Východu====&lt;br /&gt;
V poslední části filmu se autoři věnují samotným americkým vojákům, negativně kvitují mediální kampaně, které mají za úkol přesvědčit mladé americké muže, aby vstoupili do armády, a pokoušejí odpovědět na otázku, proč americké velení vysílá do zmíněných oblastí desítky tisíc vojáků a vojenské techniky a proč tam staví trvalé (a v některých případech velmi velké) vojenské základny. Namítají, že s terorismem v minulosti vykazovala lepší výsledky rozvědná služba. Karen Kwiatkowski, na to odpovídá:&lt;br /&gt;
{{Citát|Pokud byste obtáhli mapu - spojili body všech základen, které jsme postavili od konce Studené války, uviděli byste americkou vojenskou převahu, která pokrývá 90 % světových energetických zdrojů co se týče zemního plynu a ropy.|Karen Kwiatkowski}}&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
*[[Transafghánský plynovod]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Literatura===&lt;br /&gt;
* [[Michel Chossudovsky|Chossudovsky, M.]]: ''Válka a globalizace: pravda o 11. září'', :intu: [[2003]], ISBN 80-903355-0-0 (''pro část filmu, která se věnuje plynovodu z centrální Asie'')&lt;br /&gt;
*(anglicky) [[Zbigniew Brzezinski|Brzezinski, Z.]]: ''The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives'' [http://www.amazon.com/exec/obidos/tg/detail/-/0465027261/102-9109842-4065764?v=glance]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Jiné zdroje===&lt;br /&gt;
*(anglicky)[http://killtown.911review.org/oddities.html#August13,1996-Unocal_pipeline], [http://killtown.911review.org/oddities.html#1997-Taleban_Texas], [http://killtown.911review.org/oddities.html#February12,1998-Unocal_testimony], [http://killtown.911review.org/oddities.html#August21,1998-Unocal_suspends], [http://killtown.911review.org/oddities.html#December4,1998-Unocal_withdrawals], [http://killtown.911review.org/oddities.html#1999-US_funds_Taliban], [http://killtown.911review.org/oddities.html#October19,2000-Afghan_threat], [http://killtown.911review.org/oddities.html#November7,2000-Afghan_pipeline]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.theoilfactor.com/ Oficiální stránky (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://www.imdb.com/title/tt0435710/ IMDb.com – The Oil Factor: Behind the War on Terror (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://video.google.com/videoplay?docid=1130731388742388243 Oil Factor na Google Video (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://www.democracynow.org/article.pl?sid=04/10/22/143233 Krátká recenze na Democracy Now! (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://titulky.com/The-Oil-Factor-94900.htm český transkript filmu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Americké dokumentární filmy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Filmy roku 2004]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ropa]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>