Oko - Historie editací

Sysop: ++

2020-07-30T12:47:43Z

← Starší verze		Verze z 30. 7. 2020, 12:47
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Eye iris.jpg\|thumb\|240px\|Lidské oko]]
-	[[Soubor:Eye iris.jpg\|thumb\|Lidské oko]]	+
	'''Oko''' je [[smyslový orgán]] reagující na [[světlo]] ([[fotoreceptor]]), tedy zajišťující [[zrak]]. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od [[světločivná skvrna\|světločivných orgánů]] reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u [[obratlovci\|obratlovců]] (včetně [[člověk]]a) a [[hlavonožci\|hlavonožců]] a [[složené oko\|oko složené]] např. u [[členovci\|členovců]].		'''Oko''' je [[smyslový orgán]] reagující na [[světlo]] ([[fotoreceptor]]), tedy zajišťující [[zrak]]. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od [[světločivná skvrna\|světločivných orgánů]] reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u [[obratlovci\|obratlovců]] (včetně [[člověk]]a) a [[hlavonožci\|hlavonožců]] a [[složené oko\|oko složené]] např. u [[členovci\|členovců]].

Řádka 15:		Řádka 14:

	== Druhy očí ==		== Druhy očí ==
-		+	[[Soubor:Calliphora vomitoria Portrait.jpg\|thumb\|240px\|[[Složené oko]] bzučivky rudohlavé]]
	=== Oko obratlovců ===		=== Oko obratlovců ===
	{{viz též\|lidské oko}}		{{viz též\|lidské oko}}

	Oko obratlovců je párový orgán, který se v zárodečném stadiu zakládá z přední (rostrální) části [[hypothalamus\|hypothalamu]]. Díky účinků jistých signálních proteinů (jako je [[Sonic hedgehog\|Shh]]) se původně jediná masa buněk rozdělí vedví a vytvoří levé a pravé oko.<ref>{{citace monografie\| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation\| jméno=Ann B. \| příjmení= Butler \| jméno2= William \| příjmení2= Hodos\| vydavatel=John Wiley and Sons\|rok= 2005 \|Počet stran= 715}}</ref> Na stavbě oka se však embryonálně podílí i jiné tkáně. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. [[Rohovka]] (cornea) a [[Čočka (oko)\|čočka]] (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – [[sítnice\|sítnici]]. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy [[zrakový nerv\|zrakovým nervem]] (nervus opticus) do mozku.		Oko obratlovců je párový orgán, který se v zárodečném stadiu zakládá z přední (rostrální) části [[hypothalamus\|hypothalamu]]. Díky účinků jistých signálních proteinů (jako je [[Sonic hedgehog\|Shh]]) se původně jediná masa buněk rozdělí vedví a vytvoří levé a pravé oko.<ref>{{citace monografie\| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation\| jméno=Ann B. \| příjmení= Butler \| jméno2= William \| příjmení2= Hodos\| vydavatel=John Wiley and Sons\|rok= 2005 \|Počet stran= 715}}</ref> Na stavbě oka se však embryonálně podílí i jiné tkáně. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. [[Rohovka]] (cornea) a [[Čočka (oko)\|čočka]] (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – [[sítnice\|sítnici]]. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy [[zrakový nerv\|zrakovým nervem]] (nervus opticus) do mozku.
-
-	~~[[Soubor:Sanguinea oeil 2.jpg\|thumb\|[[Složené oko]] členovců]]~~

	=== Složené oko ===		=== Složené oko ===
Řádka 29:		Řádka 26:
	=== Související články ===		=== Související články ===
	* [[Lidské oko]]		* [[Lidské oko]]
-	* [[~~20/20~~]]	+	* [[Snellenova tabule]]

	== Reference ==		== Reference ==
Řádka 37:		Řádka 34:


-	{{Commonscat\|Eyes}}{{Oko}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Eyes}}{{Commonscat\|Eyes}}{{Oko}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Oko\| ]]
	[[Kategorie:Smyslové orgány]]		[[Kategorie:Smyslové orgány]]
	[[Kategorie:Zrak]]		[[Kategorie:Zrak]]
	[[Kategorie:Oftalmologie]]		[[Kategorie:Oftalmologie]]
-	~~[[Kategorie:Oko\| ]]~~

Sysop: 1 revizi

2013-07-13T08:56:25Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 7. 2013, 08:56

Sysop: 1 revizi

2011-03-06T15:52:42Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Eye iris.jpg|thumb|Lidské oko]]
'''Oko''' je [[smyslový orgán]] reagující na [[světlo]] ([[fotoreceptor]]), tedy zajišťující [[zrak]]. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od [[světločivná skvrna|světločivných orgánů]] reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u [[obratlovci|obratlovců]] (včetně [[člověk]]a) a [[hlavonožci|hlavonožců]] a [[složené oko|oko složené]] např. u [[členovci|členovců]].

Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné na přední straně hlavy, což jim umožňuje trojrozměrné [[binokulární vidění]] – jednotlivé obrázky z obou očí se skládají do jednoho, který vnímáme. Oproti tomu existuje [[monokulární vidění]], kdy živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy, jako např. [[zajíc]] nebo [[chameleon]].

== Evoluce oka ==
Oko vzniklo v průběhu evoluční historie mnohokrát a nezávisle, podle některých zdrojů i čtyřicetkrát až šedesátkrát.<ref name=dawkins>{{citace monografie| příjmení=Dawkins|jméno=Richard| titul=Příběh předka| vydavatel=Academia|rok=2008}}</ref> [[Komorové oko]], jeden z pokročilých typů očí, vznikl zřejmě nezávisle třikrát: u [[obratlovci|obratlovců]], [[hlavonožci|hlavonožců]] a u [[medúza|medúz]] z třídy [[čtyřhranky]] (Cubozoa).<ref name=evoluce>{{citace monografie| příjmení=Zrzavý|jméno=Jan|spoluautoři= David Storch, Stanislav Mihulka|titul = Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života | vydavatel=Paseka|rok= 2004}}</ref> Oči evidentně zcela nepříbuzných skupin organizmů tak mají někdy podobnou stavbu. Udává se, že existuje přibližně devět optických mechanismů vidění, každý se ovšem vyvinul několikrát.<ref name=dawkins />

Evoluce oka se někdy stává argumentem lidí, kteří zpochybňují evoluční teorii a zastávají kreacionismus. Tvrdí například, že jakékoliv mezistupně při evoluci tak složitého orgánu by byly nefunkční.<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.don-lindsay-archive.org/creation/eye.html| titul=How Could An Eye Evolve?}}</ref> [[Charles Darwin|Darwin]] o evoluci tvrdil, že je výzvou pro naši představivost, spíše než pro rozum, biolog Tomáš Grim k tomu dodává, že neschopnost některých autorů si něco představit není relevantním argumentem.<ref name="Grimm">[http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Zrzavy_Storch_Mihulka_Lidovky_2004.html Tomáš Grimm - recenze knihy Jak se dělá evoluce]</ref> Byly totiž dokonce vytvořeny počítačové programy, které postupnými proměnami jednoduché pigmentové skvrny vytvořily komorové oko méně než dvěma tisíci drobných mutací, tedy za neuvěřitelné krátkou dobu. Všechny přechodné kroky byly životaschopné a mnohé z nich opravdu u některých živočišných kmenů můžeme nalézt.<ref name="evoluce" />

== Funkce ==
{{podrobně|zrak}}
Hlavní funkce oka je zřejmá, neboť je tento orgán znám jako sídlo zraku živočichů. Z buněčného hlediska se v očích obvykle uplatňují specializované [[světločivná buňka|světločivné buňky]], tzv. [[tyčinka (oko)|tyčinky]] nebo [[čípek (oko)|čípky]], které obsahují oční pigmenty (např. u člověka [[rodopsin]] a [[jodopsin]]y) a složitou kaskádou biochemických drah umožňují vznik nervového impulsu, který směřuje pomocí nervových buněk do [[mozek|mozku]] (u bezobratlých do nějakého [[nervové ganglion|nervového ganglia]]).

== Druhy očí ==

=== Oko obratlovců ===
{{viz též|lidské oko}}

Oko obratlovců je párový orgán, který se v zárodečném stadiu zakládá z přední (rostrální) části [[hypothalamus|hypothalamu]]. Díky účinků jistých signálních proteinů (jako je [[Sonic hedgehog|Shh]]) se původně jediná masa buněk rozdělí vedví a vytvoří levé a pravé oko.<ref>{{citace monografie| titul = Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation| jméno=Ann B. | příjmení= Butler | jméno2= William | příjmení2= Hodos| vydavatel=John Wiley and Sons|rok= 2005 |Počet stran= 715}}</ref> Na stavbě oka se však embryonálně podílí i jiné tkáně. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. [[Rohovka]] (cornea) a [[Čočka (oko)|čočka]] (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – [[sítnice|sítnici]]. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy [[zrakový nerv|zrakovým nervem]] (nervus opticus) do mozku.

[[Soubor:Sanguinea oeil 2.jpg|thumb|[[Složené oko]] členovců]]

=== Složené oko ===
{{podrobně|složené oko}}
Členovci mají zcela jinak vytvořené oční orgány. Je to dáno především jejich velikostí, protože [[optická vada|optické vady]], vzniklé [[ohyb světla|ohybem světla]] na panence příliš malých očí, by prakticky znemožňovaly jejich používání. Pro drobné druhy [[hmyz]]u by takové oči byly bezcenné a proto se u nich vyvinuly jiné orgány – složené oči.

=== Související články ===
* [[Lidské oko]]
* [[20/20]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.zeleny-zakal.cz/video/ Krátká videa znázorňující základní oční vyšetření]

{{Commonscat|Eyes}}{{Oko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Smyslové orgány]]
[[Kategorie:Zrak]]
[[Kategorie:Oftalmologie]]
[[Kategorie:Oko| ]]