Sysop: + Základní mapa

2015-04-11T15:05:03Z

+ Základní mapa

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2015, 15:05
Řádka 13:		Řádka 13:
	NUTS=CZ0411 \|		NUTS=CZ0411 \|
	SPZ=CH \|		SPZ=CH \|
-	mapa=~~Soubor:Map CZ - district Cheb.PNG~~	+	mapa=
	}}		}}
		+	[[Soubor:Map CZ - district Cheb.PNG\|thumb\|290px\|Okres Cheb – poloha v rámci kraje a ČR]]
	'''Okres Cheb''' je [[okres]]em v [[Karlovarský kraj\|Karlovarském kraji]]. Je nejzápadněji položeným okresem [[Česká republika\|Česka]].		'''Okres Cheb''' je [[okres]]em v [[Karlovarský kraj\|Karlovarském kraji]]. Je nejzápadněji položeným okresem [[Česká republika\|Česka]].
		+
	Jeho sídlem je město [[Cheb]]. Rozloha okresu je 1 045,94 km², počet obyvatel je 93 112 osob (hustota zalidnění je 89 obyvatel na 1 km²). V okrese Cheb je 40 obcí, z toho 10 měst.		Jeho sídlem je město [[Cheb]]. Rozloha okresu je 1 045,94 km², počet obyvatel je 93 112 osob (hustota zalidnění je 89 obyvatel na 1 km²). V okrese Cheb je 40 obcí, z toho 10 měst.
		+
	Sousedí s karlovarskými okresy [[Okres Sokolov\|Sokolov]] a [[Okres Karlovy Vary\|Karlovy Vary]], s plzeňskými okresy [[Okres Tachov\|Tachov]] a [[Okres Plzeň-sever\|Plzeň-sever]] a jeho západní hranice je i [[státní hranice\|státní hranicí]] s [[Německo\|Německem]].		Sousedí s karlovarskými okresy [[Okres Sokolov\|Sokolov]] a [[Okres Karlovy Vary\|Karlovy Vary]], s plzeňskými okresy [[Okres Tachov\|Tachov]] a [[Okres Plzeň-sever\|Plzeň-sever]] a jeho západní hranice je i [[státní hranice\|státní hranicí]] s [[Německo\|Německem]].
	== Struktura povrchu ==		== Struktura povrchu ==

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-23T14:26:37Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox okres|
název_okresu=Cheb|
kraj=Karlovarský kraj|
sídlo_okresu=Cheb|
rozloha_okresu=1 045,94|
počet_obyvatel=96 327|
rok=2009|
hustota_zalidnění=92,1|
obce=40 |
města=10 |
městyse=0|
vojenské újezdy=0 |
NUTS=CZ0411 |
SPZ=CH |
mapa=Soubor:Map CZ - district Cheb.PNG
}}
'''Okres Cheb''' je [[okres]]em v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]. Je nejzápadněji položeným okresem [[Česká republika|Česka]].
Jeho sídlem je město [[Cheb]]. Rozloha okresu je 1 045,94 km², počet obyvatel je 93 112 osob (hustota zalidnění je 89 obyvatel na 1 km²). V okrese Cheb je 40 obcí, z toho 10 měst.
Sousedí s karlovarskými okresy [[Okres Sokolov|Sokolov]] a [[Okres Karlovy Vary|Karlovy Vary]], s plzeňskými okresy [[Okres Tachov|Tachov]] a [[Okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]] a jeho západní hranice je i [[státní hranice|státní hranicí]] s [[Německo|Německem]].
== Struktura povrchu ==
K [[31. prosinec|31. prosinci]] [[2003]], má okres celkovou plochu 932,75 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho:
* 46,93 % zemědělských pozemků, které z 57,14 % tvoří orná půda (26,82 % rozlohy okresu)
* 53,07 % ostatní pozemky, z toho 75,07 % [[les]]y (39,84 % rozlohy okresu)
== Povrch ==
Převážná část popisované [[oblast|oblasti]] spadá do území [[Krušnohorská soustava|Krušnohorské soustavy]]. Pouze jihozápadní okraj náleží [[Šumavská soustava|Šumavské soustavě]]. [[Krušnohorská soustava|Krušnohorskou soustavu]] zastupují [[Smrčiny]] ([[Ašská vrchovina]], [[Hazlovská pahorkatina]] a [[Chebská pahorkatina]]), které na naše území zasahují z [[Německo|Německa]], a Karlovarská [[vrchovina]], která se skládá ze [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] a [[Tepelská vrchovina | Tepelské vrchoviny]]. 
[[Šumavská soustava|Šumavské soustavě]] patří nejsevernější výběžky [[Český les|Českého lesa]] ([[Dyleňský les]] a [[Podčeskoleská pahorkatina]]).
'''Nejvyšší vrcholy:'''

* Smrčiny – [[Háj (Smrčiny)|Háj (758 m)]]
* Tepelská vrchovina – [[Podhorní vrch]] (847 m)
* Slavkovský les – [[Lesný]] (983 m)
* Český les – [[Dyleň]] (940 m)
== Hydrologické poměry ==
Celá oblast [[okres]]u patří do úmoří [[Severní moře|Severního moře]]. Nejvýznamnějším tokem je [[Ohře]], která pramení v [[Bavorsko|Bavorsku]] a na naše [[území]] se dostává u [[Pomezná|Pomezné]]. Většími levostrannými [[přítok]]y jsou [[Slatinný potok]], [[Sázek]], [[Plesná]], [[Libocký potok]] a pravostrannými [[Odrava (řeka)|Odrava]], [[Lipoltovský potok]] a uměle vybudovaná [[Dlouhá stoka]] s přítokem [[Teplá]]. [[Mariánské Lázně|Mariánskolázeňsko]] odvodňuje z větší části [[Kosí potok]], pramenící pod horou [[Dyleň]] a jeho přítoky [[Bahnitý potok|Bahnitý]], [[Úšovický potok|Úšovický]] a [[Jilmový potok]]. Téměř celý [[Aš]]ský výběžek patří do povodí [[Sála|Sály]]. Většina [[potok]]ů, např. [[Bílý Halštrov]] a [[Rokytnice]] odtud teče do [[Německo|Německa]].
Z umělých [[vodní nádrž|vodních nádrží]] jsou největší [[Jesenická přehrada]] na [[Odrava (řeka)|Odravě]] (754 [[hektar|ha]]) a [[Skalka (vodní nádrž)|Skalka]] na [[Ohře|Ohři]] (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k [[rekreace|rekreaci]]. Dále pak [[Podhora]] na [[Teplá|Teplé]] (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a [[Horka]] na [[Libocký potok|Libockém potoku]] slouží jako zásobárna [[pitná voda|pitné vody]].
Chebsko je velmi bohaté na [[rybník]]y. Největší rybniční soustava je na [[Slatinný potok|Slatinném potoku]] poblíž [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]], které vévodí [[Amerika (rybník)|rybník Amerika]] s plochou téměř 60 ha. K dalším větším rybníkům patří [[Plochý]] (10 ha) a Okouní (9 ha).
== Minerální prameny ==
Zvláštností tohoto [[území]] jsou četné [[minerální pramen]]y s vysokým obsahem rozpuštěných [[chlorid sodný|solí]] a bohatým sycením [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], které tu vyvěrají ve stovkách [[vřídlo|vřídel]]. Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní [[sopečná činnost|sopečné činnosti]].
[[Mariánské Lázně|Mariánskolázeňské]] [[pramen]]y zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] a [[Tepelská plošina|Tepelské plošiny]]. [[Minerální voda|Minerální vody]] se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických [[hornina|hornin]] ''(hlavně žul)'' v hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]] vyvěrají zhruba ve 40 [[pramen]]ech ''(Křížový, Rudolfův aj.)''. Do těchto pramenů patří i další; např. [[Lázně Kynžvart|kynžvartské kyselky]] a železité [[kyselka|kyselky]] [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]].
[[Františkovy Lázně|Františkolázeňské]] [[pramen]]y se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí [[Slatinný potok|Slatinného potoka]]. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených [[kyselka|kyselek]] v [[česko|republice]]. Vznikají v [[artézská pánev|artézské pánvi]], jsou tvořené [[pískovec|pískovci]], [[Písek (materiál)|písky]] a [[jíl]]y. Převažují prosté železité [[kyselka|kyselky]]; pramen Glauberův IV. má největší obsah [[minerál]]ů u nás vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 [[Stupeň Celsia|°C]] a vyvěrají z hloubky asi 50 [[Metr|m]]. Vývěry v oblasti [[rašeliniště]] [[Soos]] pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský ''(14–18 °C'').
Jak [[Mariánské Lázně]], tak [[Františkovy Lázně]] jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s [[Karlovy Vary|Karlovými Vary]].
== Půdy ==
Zastoupeny jsou tu dva typy [[Půda (pedologie)|půd]]. Na [[Aš]]sku a [[Mariánské Lázně|Mariánskolázeňsku]] se vyskytují
hnědé [[Půda (pedologie)|půdy]] a [[podzol]]y a na Chebsku jsou to illimerizované a olejné [[Půda (pedologie)|půdy]]. Druhy půd jsou v této [[oblast]]i tři. Půdy převážně hlinitopísčité a písčitohlinité ''(10–30 % jíl. č.)'' na [[Aš]]sku a v okolí [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]]. Nejvíce úrodná oblast v okrese je v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami ''(30–45 % jíl. č.)''. A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50 %. Celkově je toto území méně úrodná oblast [[Česká republika|České republiky]].
== Klimatické poměry ==
[[Okres]] Cheb patří do chladné až [[mírný podnebný pás]] mírně teplé podnebné oblasti. Za 1 [[rok]] tu spadne
přibližně 500–800 [[Metr|mm]] [[srážky|srážek]]. Nejméně na Chebsku ''(500–600 [[Metr|mm]] )'' a nejvíce u [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]] ''(700–800 [[Metr|mm]] )''. Průměrná roční teplota je tu od 6 °C ''([[Aš]], [[Mariánské Lázně]])'' do 10 °C ''(Cheb)''.
== Biosféra ==
Území [[okres]]u Cheb je velmi členité a zahrnuje jak [[hora|hory]], tak rozsáhlé [[planina|planiny]] i hluboká údolí [[řeka|řek]], s velkým podílem [[les]]ů.
Za přírodovědecky nejcennější území v [[oblast]]i můžeme považovat [[Slavkovský les]], kde se kromě doznívajících projevů [[vulkanická činnost|vulkanické činnosti]] dochovala rozsáhlá [[rašeliniště]] se vzácnou [[Květena|flórou]] a [[fauna|faunou]]. Je tu i řada maloplošných [[Chráněné území|chráněných území]] se zvláštním režimem. V dnešních [[les]]ích, převážně [[smrk]]ových [[monokultura|monokulturách]], najdeme i zbytky původních [[bučina|bučin]] s příměsí [[jedle]]. Proto bylo [[území]] [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] o ploše 640 km2 vyhlášeno roku [[1974]] za [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]]. Největší [[rašeliniště]] [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 800–900 m n. m. a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace [[Kladské rašeliny]]. Roste tu [[borovice blatka]], [[rosnatka okrouhlolistá]], [[klikva žoravina]], [[vlochyně]] aj.
Obdobnou rašelinnou [[Květena|flóru]] najdeme i v [[rašeliniště|rašeliništi]] [[Soos]] ''(221 [[hektar|ha]])'' u [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]], kde se navíc vyskytují některé [[slanomilné rostliny]] a jako velká vzácnost i [[orchideje|orchidej]] vstavač.
V této [[oblast]]i je i mnoho přírodních [[park]]ů. Poblíž [[Aš]]e je to přírodní park [[Halštrov]], na sever od [[Skalná|Skalné]] přírodní park [[Kamenné vrchy]], v okolí Mariánských Lázní přírodní park Šumava a u Libé je to přírodní park [[Smrčiny]].
== Památky ==
Na rozdíl od jiných [[oblast]]í [[Čechy|Čech]] je zde zachováno velké množství [[památka|památek]] z [[románský sloh|doby románské]]. K nejznámějším patří bývalá císařská [[falc]] a [[kostel]] sv. Mikuláše v Chebu, jádra hradu [[Vildštejn (hrad)|Vildštejn]] (Skalná), [[Ostroh]], [[Starý Hroznatov]] a [[Hazlov]]. Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. [[Starý Rybník]], [[Neuberg]], [[Kynžvart]] a [[Pomezná]]. Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu ''([[kostel]]y, [[klášter]]y)''.
Renesance se výrazně zapsala především do [[architektura|architektury]] [[město|měst]]. Renesanční [[dům|domy]] najdeme hlavně v Chebu, a v [[Hazlov]]ě je renesanční hřbitovní [[kostel]].

Výrazněji se tu projevuje [[baroko]]. Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský [[klášter]] a [[radnici]] v Chebu a [[Loreta (Hrozňatov)|Loretu]] ve [[Starý Hrozňatov|Starém Hrozňatově]]. Do [[baroko|barokního slohu]] byl přestavěn [[hrad]] v Chebu a také zámek [[Libštejn (zámek)|Libštejn]] v [[Libé]]. Na celém území je velké množství [[socha|soch]], [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|sloupů]] a [[kašna|kašen]].
[[Klasicismus]] a [[empír]] dal vzhled pozoruhodným souborům staveb ''([[kolonáda|kolonády]], lázeňské budovy, [[hotel]]y)'' v centrech lázeňských měst [[Františkovy Lázně]], [[Mariánské Lázně]], [[Lázně Kynžvart]].
[[Architektura]] 19. a začátku [[20. století]] je typická pro historické budovy v [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]].
Bohaté je zastoupení lidové [[architektura|architektury]], především hrázděných a roubených [[stavba|staveb]]. Nejkrásnější se dochovaly v [[Hranice (okres Cheb)|Hranicích]], [[Ostroh]]u a [[Skalná|Skalné]].
Pozoruhodnou památkou Chebska a [[Aš]]ska jsou kamenné smírčí [[kříž]]e, připomínající dávné tragédie, často i [[hrdelní]] [[zločin]]y. Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v [[Hazlov]]ě, [[Milhostov]]ě a [[Plesná|Plesné]].
== Historie ==
V dávné [[minulost]]i toto [[území]] pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním [[hradiště]]m byl Cheb, založený v 9. století. V rámci [[kolonizace]], která sem přicházela z [[Německo|Německa]], tito původní [[obyvatel]]é ustupovali. Již v 1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území u nás, které podlehlo [[germanizaci]], bylo Chebsko, na které si ve 13. století činily nárok čeští i němečtí [[panovník|panovníci]].
K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1322. Ten potvrdil Chebským všechna jejich [[právo|práva]] a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení – [[autonomie|autonomii]] – této oblasti v rámci [[české království|českého království]]. Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední [[Aš]]sko.
[[Husité|Husitské války]] do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších [[hrad]]ů ''([[Loket (hrad)|Loket]], [[Andělská Hora (hrad)|Andělská hora]])'' stála na straně [[katolík]]ů. V 16. století v vrcholila v oblasti [[důlní činnost]], těžilo se především [[stříbro]] a [[cín]].
Zdárný vývoj zastavila ''Třicetiletá válka'', která byla pro západní [[Čechy]] skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce [[horník]]ů a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Rozvíjela se [[řemeslo|řemesla]], [[zemědělství]] a [[obchod]]. Rozrůstal se také [[průmysl]], v oblasti hlavně [[Textilní průmysl|textiln]]í, [[skol|sklářský]] a výroba [[porcelán]]u. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo [[lázeňství]].
Po vzniku [[Československá republika|ČSR]] v roce [[1918]] se zdejší němečtí [[obyvatel]]é pokusili o odtržení pohraničního [[území]] a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce [[1938]] a jejich připojením k [[Německo|Německu]]. Po osvobození území roku [[1945]] americkou [[armáda|armádou]] a odsunu německých obyvatel sem přišli noví osídlenci z [[Čechy|Čech]]. Řada [[obec|obcí]] zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých [[sídelní útvar|sídel]]. Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.
== Sídla ==
[[Soubor:Cheb District 2008 names CH CZ.png|thumb|550px|Rozsah okresu Cheb, platný k roku 2008, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí]]
Většina [[sídelní útvar|sídel]] v [[okres]]e jsou [[vesnice|vsi]]. Mezi největší obce patří města Cheb, [[Aš]], [[Františkovy Lázně]] a [[Mariánské Lázně]].
Hlavním okresním [[město|městem]] je Cheb s 36 946 [[obyvatel]]i ''(k roku [[1991]])''. Založen byl již v 9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní [[průmysl]] je zde [[strojírenství|strojírenský]], [[Textilní průmysl|textiln]]í, kovodělný, [[stavba|stavební]], dřevozpracující a [[Potravina|potravinářský]]. Cheb patřil střídavě k [[Čechy|Čechám]] a [[Německo|Německu]], od roku 1322 je součástí českého [[stát]]u. Nachází se zde krásný [[románksý sloh|románský]] [[hrad]] a [[kostel]] sv. Mikuláše. Centrum Chebu je [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]].

Město [[Aš]] bylo založeno ve 13. století a má 18 300 [[obyvatel]] ''(k roku [[2001]])''. [[Průmysl]] je tu převážně [[Potravina|potravinářský]] a [[Textilní průmysl|textiln]]í. Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou [[radnice]], [[zámeček Větrov]], [[muzeum]] a kostel sv. Mikuláše.

Stejně jako Cheb také i [[Františkovy Lázně]] patří mezi městské památkové rezervace. Mají 8 200 obyvatel ''(k roku [[2001]])'' a založeny byly r. 1793. Jsou to [[lázně]] známé léčbou [[ženské nemoci|ženských nemocí]], nemocí [[oběhové ústrojí|oběhového ústrojí]] a poruch [[látková výměna|látkové výměny]].

[[Mariánské Lázně]] mají 20 533 obyvatel ''(k roku [[2001]])''. [[Průmysl]] je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. [[Lázeňství]] se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století. [[Pramen]]y se zde využívají k léčení [[nemoc]]i [[Ledvina|ledvin]], [[močové ústrojí|močových cest]], [[dýchací ústrojí|dýchacích cest]] a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby ''([[kolonáda|kolonády]], [[pavilón]]y, lázeňské domy)'' z 19. století. Střed města má [[park]]ovou úpravu.
== Průmysl ==
Hlavním [[průmysl]]ovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl ''(Cheb, [[Aš]])'', dřevozpracující průmysl ''([[Luby]])'', textilní průmysl ''(Cheb, [[Aš]])'', [[sklo|sklářský průmysl]] ''([[Hranice (okres Cheb)|Hranice]])'', průmysl [[porcelán]]u a [[keramika|keramiky]] ''([[Skalná]])'' a z malé části také těžba [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] ''(na východě od Chebu)''.
== Životní prostředí ==
Na území [[okres]]u se nenachází žádné větší [[podnik]]y, [[továrna|továrny]] ani [[elektrárna|elektrárny]], které by zahlcovaly [[ovzduší]] škodlivými [[látka]]mi, a proto je zde [[životní prostředí]] čisté.
== Demografické údaje ==
Data k [[30. červen|30. červnu]] [[2005]]:
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
!Popis
!Celkem
!Ženy
!Muži
|--
|počet obyvatel
|90 060
|46 141 {{Malé|51,23 %}}
|43 919 {{Malé|48,77 %}}
|--
|průměrný věk
| 38,8
| 40,2
| 37,4
|}
* hustota zalidnění: 97 ob./km²
* 84,84 % obyvatel žije ve městech
=== Zaměstnanost ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
|Počet obyvatel se stálým zaměstnáním
| 20 512
|--
|Průměrný plat
| 13 897 [[koruna česká|Kč]]
|--
|Nezaměstnaných
| 3 917
|--
|Míra nezaměstnanosti
| 8,34 %
|}
=== Školství ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
!Druh školy
!Počet škol
|--
|Mateřské školy
|38
|-
|Základní školy
|29
|--
|Gymnázia
|4
|--
|Střední školy průmyslové školy
|6
|--
|Střední odborná učiliště
|5
|--
|Vyšší odborné školy
|-
|}
=== Zdravotnictví ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
|Lékaři
| 337
|--
|Nemocnice
| 2
|--
|Specializovaná léčebná zařízení
| 1
|--
|Zubní lékaři
| 37
|--
|Lékárny
| 24
|}
=== Zdroj ===
* [http://www.czso.cz/ Český statistický úřad]
== Seznam obcí a jejich částí ==
Města jsou uvedena '''tučně''', městyse ''kurzívou'', části obcí {{Malé|malince}}.
* '''[[Aš]]'''
** Aš, [[Dolní Paseky]], [[Doubrava (Aš)|Doubrava]], [[Horní Paseky]], [[Kopaniny (Aš)|Kopaniny]], [[Mokřiny (Aš)|Mokřiny]], [[Nebesa (Aš)|Nebesa]], [[Nový Žďár]], [[Vernéřov (Aš)|Vernéřov]]
* [[Dolní Žandov]]
** Dolní Žandov, [[Horní Žandov]], [[Podlesí (Dolní Žandov)|Podlesí]], [[Salajna]], [[Úbočí (Dolní Žandov)|Úbočí]]
* [[Drmoul]]
* '''[[Františkovy Lázně]]'''
** [[Aleje-Zátiší]], [[Dlouhé Mosty]], [[Dolní Lomany]], Františkovy Lázně, [[Horní Lomany]], [[Krapice]], [[Slatina (Františkovy Lázně)|Slatina]], [[Žírovice]]
* [[Hazlov]]
** Hazlov, [[Lipná (Hazlov)|Lipná]], [[Polná (Hazlov)|Polná]], [[Skalka (Hazlov)|Skalka]], [[Táborská]], [[Výhledy (Hazlov)|Výhledy]]
* '''[[Hranice (okres Cheb)|Hranice]]'''
** Hranice, [[Pastviny (Hranice)|Pastviny]], [[Studánka (Hranice)|Studánka]], [[Trojmezí (Hranice)|Trojmezí]]
* '''[[Cheb]]'''
** [[Bříza (Cheb)|Bříza]], [[Cetnov]], [[Dolní Dvory]], [[Dřenice (Cheb)|Dřenice]], [[Háje (Cheb)|Háje]], [[Horní Dvory]], [[Hradiště (Cheb)|Hradiště]], [[Hrozňatov]], Cheb, [[Chvoječná]], [[Jindřichov (Cheb)|Jindřichov]], [[Klest]], [[Loužek (Cheb)|Loužek]], [[Pelhřimov (Cheb)|Pelhřimov]], [[Podhoří (Cheb)|Podhoří]], [[Podhrad]], [[Skalka (Cheb)|Skalka]], [[Střížov (Cheb)|Střížov]], [[Tršnice]]
* [[Krásná (okres Cheb)|Krásná]]
** [[Kamenná (Krásná)|Kamenná]], Krásná
* [[Křižovatka (okres Cheb)|Křižovatka]]
** Křižovatka, [[Nová Ves (Křižovatka)|Nová Ves]]
* '''[[Lázně Kynžvart]]'''
** Lázně Kynžvart, [[Lazy (Lázně Kynžvart)|Lazy]]
* [[Libá]]
** [[Hůrka (Libá)|Hůrka]], Libá
* [[Lipová (okres Cheb)|Lipová]]
** [[Dolní Lažany (Lipová)|Dolní Lažany]], [[Dolní Lipina]], [[Doubrava (Lipová)|Doubrava]], [[Horní Lažany (Lipová)|Horní Lažany]], [[Mechová]], [[Mýtina (Lipová)|Mýtina]], [[Palič]], [[Stebnice]]
* '''[[Luby]]''' 
** [[Dolní Luby]], [[Horní Luby]], Luby, [[Opatov (Luby)|Opatov]]
* '''[[Mariánské Lázně]]'''
** [[Hamrníky]], [[Chotěnov-Skláře]], [[Kladská]], Mariánské Lázně, [[Stanoviště (Mariánské Lázně)|Stanoviště]], [[Úšovice]]
* [[Milhostov]]
** [[Hluboká (Milhostov)|Hluboká]], Milhostov, [[Vackovec]]
* [[Milíkov (okres Cheb)|Milíkov]]
** [[Malá Šitboř]], Milíkov, [[Mokřina (Milíkov)|Mokřina]], [[Těšov (Milíkov)|Těšov]], [[Velká Šitboř]]
* [[Mnichov (okres Cheb)|Mnichov]]
** Mnichov, [[Rájov (Mnichov)|Rájov]], [[Sítiny (Mnichov)|Sýtiny]]
* [[Nebanice]]
** [[Hartoušov]], Nebanice
* [[Nový Kostel]]
** [[Božetín (Nový Kostel)|Božetín]], [[Čižebná]], [[Horka (Nový Kostel)|Horka]], [[Hrzín (Nový Kostel)|Hrzín]], [[Kopanina (Nový Kostel)|Kopanina]], [[Mlýnek]], Nový Kostel, [[Spálená]]
* [[Odrava (okres Cheb)|Odrava]] 
** [[Dobroše]], [[Mostov]], [[Obilná]], Odrava, [[Potočiště]]
* [[Okrouhlá (okres Cheb)|Okrouhlá]]
** [[Jesenice (Okrouhlá)|Jesenice]], Okrouhlá
* [[Ovesné Kladruby]]
* '''[[Plesná (okres Cheb)|Plesná]]''' 
** [[Lomnička (Plesná)|Lomnička]], Plesná, [[Smrčina (Plesná)|Smrčina]], [[Vackov (Plesná)|Vackov]]
* [[Podhradí (okres Cheb)|Podhradí]]
* [[Pomezí nad Ohří]]
** [[Hraničná (Pomezí nad Ohří)|Hraničná]], Pomezí nad Ohří
* [[Poustka (okres Cheb)|Poustka]]
** [[Ostroh (Poustka)|Ostroh]], Poustka
* [[Prameny]] 
* '''[[Skalná]]'''
** [[Kateřina (Skalná)|Kateřina]], Skalná, [[Vonšov]], [[Starý Rybník]], [[Zelená (Skalná)|Zelená]]
* [[Stará Voda (okres Cheb)|Stará Voda]]
** [[Sekerské Chalupy]], Stará Voda, [[Vysoká (Stará Voda)|Vysoká]]
* '''[[Teplá]]''' – dříve [[okres Karlovy Vary]]
** [[Babice (Teplá)|Babice]], [[Beranov]], [[Beranovka]], [[Beroun (Teplá)|Beroun]], [[Bezvěrov (Teplá)|Bezvěrov]], [[Bohuslav (Teplá)|Bohuslav]], [[Číhaná (Teplá)|Číhaná]], [[Heřmanov (Teplá)|Heřmanov]], [[Horní Kramolín]], [[Hoštěc]], [[Jankovice (Teplá)|Jankovice]], [[Kladruby (Teplá)|Kladruby]], [[Klášter (Teplá)|Klášter]], [[Křepkovice]], [[Mrázov]], [[Nezdice (Teplá)|Nezdice]], [[Pěkovice]], [[Popovice (Teplá)|Popovice]], [[Poutnov]], [[Rankovice]], [[Služetín (Teplá)|Služetín]], [[Staré Sedlo (Teplá)|Staré Sedlo]], Teplá, [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]]
* [[Trstěnice (okres Cheb)|Trstěnice]]
** [[Horní Ves (Trstěnice)|Horní Ves]], Trstěnice
* [[Třebeň]]
** [[Doubí (Třebeň)|Doubí]], [[Dvorek (Třebeň)|Dvorek]], [[Horní Ves (Třebeň)|Horní Ves]], [[Chocovice]], [[Lesina]], [[Lesinka]], [[Nový Drahov]], [[Povodí (Třebeň)|Povodí]], Třebeň, [[Vokov (Třebeň)|Vokov]]
* [[Tři Sekery]]
** [[Chodovská Huť]], [[Krásné (Tři Sekery)|Krásné]], [[Tachovská Huť]], Tři Sekery
* [[Tuřany (okres Cheb)|Tuřany]]
** [[Lipoltov]], [[Návrší (Tuřany)|Návrší]], Tuřany
* [[Valy (okres Cheb)|Valy]]
* [[Velká Hleďsebe]]
** [[Klimentov]], [[Malá Hleďsebe]], Velká Hleďsebe
* [[Velký Luh]]
* [[Vlkovice (okres Cheb)|Vlkovice]]
** [[Martinov (Vlkovice)|Martinov]], Vlkovice
* [[Vojtanov]]
** [[Antonínova Výšina]], [[Mýtinka (Vojtanov)|Mýtinka]], Vojtanov, [[Zelený Háj]]
* [[Zádub-Závišín]]
** [[Milhostov (Zádub-Závišín)|Milhostov]], [[Zádub (Zádub-Závišín)|Zádub]], [[Závišín (Zádub-Závišín)|Závišín]]
== Vodní toky ==
* [[Ohře]]
* [[Odrava (řeka)|Odrava]]
* [[Plesná (potok)|Plesná]]
* [[Bílý Halštrov]]
== Související články ==
* [[Seznam katastrálních území okresu Cheb]]
* [[Senátní obvod č. 2 - Sokolov]]
* [[Senátní obvod č. 3 - Cheb]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.chebsko.com Chebsko.com - web pro všechny]

{{Karlovarský kraj}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okresy v Česku|Cheb]]
[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Okres Cheb]]

Okres Cheb - Historie editací

Sysop: + Základní mapa

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu