Student85: Nahrazení textu

2011-02-24T08:54:56Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox okres|
název_okresu=Plzeň-sever|
kraj=Plzeňský kraj|
sídlo_okresu=Plzeň|
rozloha_okresu=1 286,79|
počet_obyvatel=75 173|
rok=2009|
hustota_zalidnění=58,42|
obce=98 |
města=10 |
městyse=0|
vojenské újezdy=0 |
NUTS=CZ0325 |
SPZ=PS |
mapa=Soubor:Map CZ - district Plzen-sever.PNG
}}
[[Soubor:Ps.PNG|left|thumb|Mapa Plzeňského kraje s vyznačeným okresem Plzeň-sever]]
'''Okres Plzeň-sever''' ''(Severní Plzeňsko)'' se nachází v západních [[Čechy|Čechách]], v severovýchodní části [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]].
Sídlem okresu je [[Plzeň]], která ovšem není jeho součástí. Rozlohou 1286,79 km² i počtem obyvatel (cca 73 tis.) je okres třetí největší v kraji. Hustota zalidnění 55 obyvatel na 1 km² je v rámci kraje i republiky podprůměrná. Okres tvoří území 98 obcí, z toho 10 měst.
V rámci kraje sousedí s okresy [[Okres Plzeň-město|Plzeň-město]] a [[Okres Plzeň-jih|Plzeň-jih]] (na jihu), [[Okres Rokycany|Rokycany]] (na východě) a [[Okres Tachov|Tachov]] (na západě). Severovýchodní hranici má okres společnou se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]], [[Okres Rakovník|okresem Rakovník]]. Na severu území má krátký, asi čtrnáctikilometrový úsek hranice s [[Ústecký kraj|Ústeckým krajem]], [[Okres Louny|okresem Louny]], a na severozápadě hraničí s [[Karlovarský kraj|Karlovarským krajem]], [[Okres Karlovy Vary|okresem Karlovy Vary]] a [[okres Cheb|Cheb]]. Nejdelší hranici ''(45 km)'' má severní Plzeňsko s tachovským okresem.
Od reformy veřejné správy, která vstoupila v platnost [[1. leden|1. ledna]] [[2003]] je území okresu tvořeno dvěma [[Obec s rozšířenou působností|správními obvody obcí s rozšířenou působností]] – '''[[Nýřany]]''' a '''[[Kralovice]]'''. '''Správní obvod Nýřany''' je tvořen i velkým množstvím obcí, které mají podstatně výhodnější spojení s Plzní než právě s Nýřany. Tyto obce ale nemohly být přeřazeny přímo pod správu města Plzně, protože by se tím správní obvod krajského města neúměrně zvětšil a došlo by ke značným rozdílům mezi hranicemi okresů a správních obvodů. Proto bylo přímo v Plzni v objektech bývalého [[okresní úřad|okresního úřadu]] otevřeno detašované pracoviště MěÚ Nýřany.
Správní obvody jsou dále členěny na '''[[Pověřený obecní úřad|pověřené obce]]''': ve '''SORP Nýřany''' jsou to kromě Nýřan ještě [[Všeruby]], [[Město Touškov]] a [[Třemošná]]. V '''obvodě Kralovice''' jsou kromě Kralovic dále pověřené obce [[Plasy]] a [[Manětín]].
[[Soubor:Plasy.jpg|thumb|Pohled na město Plasy s cisterciáckým klášterem.]]
== Vývoj územní struktury ==
=== Vývoj hranic okresu ===
Okres vznikl v červenci [[1960]] sloučením obcí ze severní, severozápadní a severovýchodní části dosavadního okresu [[Plzeň]], většiny obcí okresů [[Plasy]], a některých obcí z okresů [[Stod]], [[Stříbro]], [[Toužim]] a [[Podbořany]]. K datu vzniku tvořilo okres 122 [[obec|obcí]] a okres měl rozlohu 1377 km².
[[Soubor:Manetin zamek.JPG|thumb|Barokní zámek v Manětíně.]]
K první změně okresní hranice došlo v roce [[1962]], kdy byla obec [[Sulislav]] přeřazena do [[okres Tachov|okresu Tachov]], v roce [[1964]] byla do [[okres Karlovy Vary|karlovarského okresu]] logicky připojena obec [[Chyše]], od Plzně vzdálená přes 50 km. V roce [[1976]] byla provedena delimitace okrajových obcí [[Křimice]], [[Radčice]] a Červený Hrádek do okresu Plzeň-město. O 27 let později, v roce [[2003]], byly k Plzni připojeny také [[Malesice]]. Poslední, a zároveň největší, změna okresní hranice nastala v roce [[2007]], kdy byly v souvislosti se sjednocováním hranic správních obvodů a okresů přeřazeny obce [[Kyšice]], [[Dýšina]] a [[Chrást]] do okresu Plzeň-město. Paradoxně se však zatím nestaly přímou součástí města Plzně.
=== Zaniklá sídla ===
Ve 20. století zaniklo na území okresu Plzeň-sever několik obcí a osad. Lze je dělit do dvou skupin: ''sídla zaniklá vlivem poválečného odsunu německých obyvatel'' a ''sídla zaniklá vlivem výstavby vodní nádrže Hracholusky''.
* Přestože se severní Plzeňsko nachází již relativně ve vnitrozemí, bývalo zejména v severozápadní části obydleno převážně německým obyvatelstvem. Po [[Odsun sudetských Němců|odsunu]] v l. [[1945]]–[[1946]] se tak velké množství sídel vylidnilo a některá z nich se nepodařilo dosídlit ani částečně. Tato často odlehlá sídla později chátrala, až zcela zanikla. Jedná se konkrétně o obce a osady [[Balková]] ''(nedaleko Tisu u Blatna, 89 obyv. v r. 1921)'', [[Ovčí Hora]] (20 obyv. v r. 1921), [[Račín (Nečtiny)|Račín]] ''(nedaleko Trhomného, až 127 obyv., dodnes se zachovala jedna budova'') a [[Umíř]].
* [[Vodní nádrž Hracholusky]] byla postavena na řece [[Mže|Mži]] v l. [[1959]]–[[1964]]. Na území severního Plzeňska byly zatopeny vesnice [[Dolany (Pňovany)|Dolany]] a [[Těchoděly]]. Likvidace proběhla mezi roky [[1962]] a [[1964]].
[[Soubor:Namesti1 v Utery.jpg|thumb|Hrázděné domy na náměstí v Úterý]]
=== Vývoj počtu obyvatel a obcí ===
{|class="wikitable"
|---
| bgcolor="#FFFF00" | '''Rok'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1869'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1930'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1961'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1970'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1980'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1991'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''2001'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''2008'''
|---
| bgcolor="#FFFF00" | '''Počet obcí'''
| ---
| ---
| 122
| 106
| 72
| 85
| 102
| 98 <ref>Úbytek 4 obcí do okresu Plzeň-město.</ref>
|---
| bgcolor="#FFFF00" | '''Počet obyvatel'''
| 73 194
| 99 247
| 78 583
| 75 007
| 74 738
| 72 500
| 73 215
| 73 061
|}
== Přírodní podmínky ==
=== Struktura povrchu ===
[[Nadmořská výška]] území okresu se převážně pohybuje mezi 400 – 600 m a zvyšuje se postupně směrem k severu. Jižní část okresu je tvořena relativně nízko položenou [[Plzeňská pánev|Plzeňskou pánví]] ''(kolem 400 m)''. Severně od Města Touškov se již začíná zvedat [[Plzeňská pahorkatina]], jejíž vrcholy v nejvyšších partiích přesahují 600 m. Východní hranice okresu je tvořena relativně hlubokým údolím [[Berounka|Berounky]], v němž také najdeme nejníže položený bod území ''(305 m)''. Severozápadní oblasti okresu jsou položené naopak nejvýše. Plzeňská pahorkatina tam již přechází v [[Tepelská vrchovina|Tepelskou vrchovinu]]. Právě v této oblasti se nedaleko [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]], na hranici s [[okres Cheb|okresem Cheb]], nachází nejvyšší bod okresu – [[Stěnský vrch]] (762 m).
Nejvýše položenou obcí okresu je [[Bezvěrov]] ''(675 m)''. U nedaleké osady Krašov najdeme významný [[Vysílač Krašov|televizní vysílač]] pro celou oblast západních Čech, který byl záměrně poškozen v prvních dnech srpnové okupace v roce [[1968]].
[[Soubor:Mariánská Týnice, jižní průčelí.jpg|thumb|Proboštství v Mariánské Týnici u Kralovic.]]
Naopak nejníže položenou obcí jsou [[Nadryby]] (316 m) - na řece Berounce.
K [[31. prosinec|31. prosinci]] [[2003]] měl okres celkovou plochu 1314,08 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho:
* 51,19 % zemědělských pozemků, které z 81,78 % tvoří orná půda (41,86 % rozlohy okresu)
* 48,81 % ostatní pozemky, z toho 81,33 % [[les]]y (39,70 % rozlohy okresu)
=== Vodstvo ===
Celý okres je odvodňován řekou [[Berounka|Berounkou]] ''(resp. [[Mže|Mží]])'' a jejími přítoky.
Pro severní Plzeňsko má největší význam řeka [[Střela (řeka)|Střela]] pramenící u [[Toužim]]i v Tepelské vrchovině. Na území okresu vstupuje hlubokým kaňonem u [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejna]], protéká městem [[Plasy]], stáčí se na východ a u [[Liblín]]a ústí zleva do Berounky. Jejími významnějšími přítoky jsou například [[Manětínský potok|Manětínský]] nebo [[Kralovický potok]].
[[Soubor:Krašov (hrad).jpg|thumb|Hrad [[Krašov (hrad)|Krašov]] tyčící se nad řekou Berounkou nedaleko [[Bohy|Bohů]]]]
Řeka [[Mže]] vstupuje do okresu v jeho západní části ve vodní nádrži Hracholusky. V jedné z jejích zátok přijímá zleva [[Úterský potok]] tvořící přirozenou hranici okresů Plzeň-sever a Tachov. V Plzni po soutoku se všemi tamními řekami se z ní stává Berounka, která se opět objevuje na území okresu a tvoří hranici s okresem Rokycany. U [[Kaceřov]]a se do ní zleva vlévá potok [[Třemošná (potok)|Třemošná]] přitékající z oblasti Plzeňské pahorkatiny ''(od Všerub a Třemošné).'' U Liblína následuje již zmíněný soutok se Střelou. Po dalších 20 km, na samé východní výspě okresu se do Berounky nedaleko Zvíkovce zleva vlévá potok [[Javornice (přítok Berounky)|Javornice]], přitékající od Kožlan, který tvoří přirozenou hranici okresů Plzeň-sever a Rakovník.
Nejrozsáhlejší vodní plochou okresu je [[vodní nádrž Hracholusky]] (cca 470 ha), z čehož přibližně polovina leží již v okrese Tachov. Nádrž má zejména rekreační využití.
Velmi pozoruhodná jsou dvě jezera okresu: Odlezelské a Hromnické. [[Odlezelské jezero]] vzniklo teprve v roce 1872 vlivem sesuvu půdy, který přehradil rozvodněný [[Mladotický potok]]. K sesuvu došlo jednak kvůli vytrvalým dešťům, a jednak také kvůli snížení stability svahu způsobeného výstavbou zářezu železniční trati Plzeň-Žatec. [[Hromnické jezírko]] vzniklo závalem odvodňovací štoly v původním břidličném lomu. Vlivem zdejší původní výroby [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] z [[břidlice]] má jezírko dodnes načervenalou barvu a voda v něm je zcela bez života.
=== Nerostné bohatství ===
Severní Plzeňsko je relativně bohaté na nerostné suroviny. Nejvýznamnější surovinou je [[kaolín]], který se dodnes těží v okolí [[Kaznějov]]a. Používá se zejména k výrobě užitkové keramiky, obkladaček a žáruvzdorných výrobků. Závody na zpracování této suroviny najdeme zejména v nedaleké [[Horní Bříza|Horní Bříze]]. U [[Žihle]] a [[Kožlany|Kožlan]] se vyskytují cihlářské hlíny. Dnes již většinou vytěžená ložiska černého uhlí se nacházela v Plzeňské pánvi, v okolí města [[Nýřany]], které se díky těžbě stalo průmyslovým střediskem.
[[Soubor:Pnovany bridge.jpg|thumb|Pňovanský železniční most, po kterém překonává železniční trať Pňovany-Bezdružice vodní nádrž Hracholusky]]
== Hospodářství okresu ==
Okres Plzeň-sever se řadí mezi průmyslově-zemědělské oblasti. '''[[Průmysl]]ová výroba''' je soustředěna zejména do blízkosti Plzně, zatímco největší '''[[zemědělství|zemědělská]] družstva''' mají svá sídla spíše v centrálních nebo periferních částech okresu. V březnu 2008 byla míra registrované [[nezaměstnanost]]i na severním Plzeňsku 3,7 %, což bylo mírně pod průměrem kraje ''(4,1 %)''. V poslední době lze pozorovat pokles nezaměstnanosti, což svědčí o zlepšování životní úrovně obyvatel okresu. Počátkem roku [[2007]] dosahovala nezaměstnanost ještě cca 5 %, v roce [[2001]] až skoro 6 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají podle nejnovějších údajů [[úřad práce|ÚP]] Plzeň-sever [[Lochousice]] ''(17,5 %)''. V okolí se jedná ale spíše o výjimku. Nejhorší situace je v odlehlých severozápadních obcích okresu jako jsou Úterý, [[Bezvěrov]] nebo [[Nečtiny]]. Nezaměstnanost tam dosahuje 10-15 %. Naopak nulovou nezaměstnanost mají obce [[Dolní Hradiště]] a [[Velečín]]. Relativně nejméně nezaměstnaných je ale v obcích v bezprostřední blízkosti Plzně.
=== Průmysl ===
[[Soubor:Odlezly Lake(1).jpg|thumb|Nejmladším jezerem v Česku je Odlezelské jezero, vzniklé až v roce 1872]]
I po roce [[1989]] zůstala nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím okresu výroba [[keramika|keramiky]], která byla ale oproti předchozímu stavu omezena a rozdrobena do většího množství podniků. Část výroby zaniklých ZKZ Horní Bříza převzal koncern Lasselsberger, technickou a žáruvzdornou keramiku ale vyrábějí v Horní Bříze například také firmy VUK nebo HOB CerTec.
Nové průmyslové závody vznikly v posledních 10 letech při novém úseku [[dálnice D5]] u Nýřan. Jedná se zejména o firmy vyrábějící [[elektrotechnika|elektrotechnická]] a [[elektronika|elektronická]] zařízení – např. DIOSS nebo ZIEGLER Automobiltechnik.

V Heřmanově Huti sídlí [[sklárna|sklárny]] vyrábějící užitkové i nápojové sklo. Na tradici [[chemie|chemické výroby]] navazuje v Kaznějově podnik OMGD, který se v současné době specializuje na výrobu [[kyselina citronová|kyseliny citronové]].
=== Zemědělství ===
V okrese je 671,98 km² [[zemědělská půda|zemědělské půdy]], z toho tvoří asi 82 % [[orná půda]].
[[Rostlinná výroba]] okresu se orientuje zejména na pěstování [[kukuřice]] krmné a na siláž, dále také [[pšenice]], [[ječmen]]e a řepky.
[[Živočišná výroba]] je zaměřena na chov skotu, prasat a drůbeže.
Největší statek na okrese sídlí v Únešově a zabývá se výrobou a zpracováním masa a konzervací brambor. Další velká družstva najdeme v Kralovicích, Kožlanech, Hromnicích a Žihli. Oblast severního Plzeňska zásobuje mléčnými výrobky Kralovická mlékárna.
[[Soubor:Viklan11.jpg|thumb|Viklan v žulovém skalním městě nedaleko Tisu u Blatna]]
== Doprava ==
=== Silniční doprava ===
'''Silniční síť''' okresu měří celkem 897 km, z toho 19 km dálnic, 82 km silnic I. třídy, 266 km silnic II. třídy a 530 km silnic III. třídy.
'''[[Dálnice D5]]''' [[Praha]]-[[Plzeň]]-[[Rozvadov]] prochází jihozápadní částí okresu u Nýřan. V celém úseku Plzeň-Rozvadov byla otevřena [[6. listopad]]u [[1997]]. Na severním Plzeňsku jsou z dálnice 3 sjezdy: Plzeň západ, Nýřany a Heřmanova Huť. Přibližně 8 km severně od její trasy je s dálnicí rovnoběžná původní hlavní silnice č. 5, která je dnes vedena jako silnice [[II/605]].
Z Plzně vycházejí hvězdicovitě '''3 silnice I. třídy'''. [[Silnice I/26]] směřuje na [[Domažlice]] a území okresu se dotýká jen v obcích [[Zbůch]] a [[Líně]]. [[Silnice I/20]] stoupá z Plzně severozápadním směrem na [[Všeruby]], [[Únešov]], [[Bezvěrov]], [[Toužim]] a [[Karlovy Vary]]. [[Silnice I/27]] vychází z Plzně přímo na sever směrem na Třemošnou, [[Plasy]], [[Kralovice]] a dále na [[Žatec]] a [[Most]].
=== Železniční doprava ===
Severním Plzeňskem procházejí 3 tratě celostátního významu a 3 lokálky.
Nejvýznamnější železniční drahou je '''[[trať 170]]''' [[Praha]]-[[Plzeň]]-[[Cheb]]. Na území okresu je vedena mezi stanicemi Plzeň-Křimice a Pňovany ''(18 km)''. Je elektrizovaná a dvoukolejná. V současné době probíhá její celková přestavba na parametry železničního koridoru, která si v období od března do června [[2008]] vyžádala úplné vyloučení provozu mezi [[Kozolupy]] a [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbrem]]. V žst. Pňovany vychází z hlavní tratě lokálka [[trať 177|Pňovany-Bezdružice]], která má ale význam pouze pro obsluhu Tachovska.
[[Soubor:Rabstejn z hrabeci vyhlidky1.jpg|thumb|Údajně nejmenší historické město Evropy Rabštejn nad Střelou.]]
Druhou významnou železnicí je '''[[trať 180]]''' [[Plzeň]]-[[Domažlice]]. Přestože je jen jednokolejná a bez elektrického provozu, jsou po ní vedeny i mezinárodní rychlíky do [[Mnichov]]a. Na území okresu je mezi stanicemi [[Vejprnice]] a [[Zbůch]] ''(13 km)''. Ze stanice [[Nýřany]] vychází desetikilometrová lokálka do Heřmanovy Huti.
Pro obsluhu severního Plzeňska má bezesporu největší význam '''[[trať 160]]''' [[Plzeň]]-[[Žatec]], která vede okresem přibližně mezi stanicemi Třemošná a [[Blatno (okres Louny)|Blatno]] ''(48 km)''. Také po této trati jsou vedeny i rychlíky, ale ani tato trať není dvoukolejná ani elektrizovaná. Nejvýznamnější stanice na jejím úseku jsou Třemošná, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice a Žihle. Z Mladotic vycházela dříve [[trať 162|lokálka]] do [[Rakovník]]a, na níž byl ale asi v roce [[1997]] pro špatný technický stav přerušen provoz v úseku [[Mladotice]]-[[Čistá]]. Později byl provoz obnoven pouze do Kralovic, a tak byl zbylý jedenáctikilometrový úsek v podstatě odsouzen k zániku.
== Cestovní ruch ==
Severní Plzeňsko je velmi významným rekreačním zázemím Plzeňanů. Najdeme zde čistou nedotčenou přírodu: hluboké a tiché lesy, přitažlivá údolí Střely, Berounky a jejich přítoků nebo jen obyčejnou podhorskou, odlehlou krajinu.
Zároveň však můžeme v oblasti obdivovat také mnohé stavební památky od klášterů v [[Mariánská Týnice|Mariánské Týnici]] a v [[Klášter Plasy|Plasích]] přes „barokní perlu západních Čech“ – [[Manětín]], hrad [[Krašov|Krašov (hrad)]] až po stará hornická městečka [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] a [[Rabštejn nad Střelou]].
Velké rekreační možnosti nabízí [[vodní nádrž Hracholusky]] na Mži, na jejíchž březích najdeme několik kempů a ubytovacích zařízení. V provozu je tam také sezónní lodní doprava po přehradním jezeře. Za návštěvu rozhodně také stojí méně známá místa okresu, jako jsou např. [[Nečtiny]] s novogotickým zámkem nebo románský kostelík v [[Potvorov]]ě.
Z přírodních krás jmenujme hlavně povodí Střely mezi Mladoticemi, Manětínem, Rabštejnem a Žihlí. Najdeme tam rozsáhlá lesní žulová skalní městečka se zajímavými úkazy, jakými jsou bezesporu např. viklany. Jižně od Manětína se rozkládá obrovský lesní komplex s rozlohou skoro 100 km2. Velmi pěkné je také údolí Úterského potoka.
Jedinou překážkou rozvoje turistického ruchu je špatná dopravní dostupnost některých oblastí pro nemotorizované návštěvníky.
== Ochrana přírody ==
Ve východní části okresu do něj zasahuje výběžek [[CHKO Křivoklátsko]], vyhlášené v roce [[1978]] se sídlem ve [[Zbečno|Zbečně]] na [[okres Rakovník|Rakovnicku]].
[[Soubor:SouStBer.jpg|thumb|Soutok Berounky a Střely nedaleko Liblína]]
Na území okresu byly v roce 1978 vyhlášeny 3 oblasti klidu – dnes [[přírodní park]]y.
'''Přírodní park Horní Střela''' má rozlohu 68,5 km2 a zahrnuje hluboké údolí a meandry řeky Střely s širším okolím v oblasti mezi Mladoticemi, Rabštejnem nad Střelou a Žihlí. Dalším přírodním parkem je '''Manětínská''' zahrnující lesní komplex jižně od Manětína, a '''Úterský potok'''.
Dále je jednotlivě chráněno 6 '''[[přírodní památka|přírodních památek]]'''. Všechny jsou ve správě [[AOPK Plzeň]].
== Demografické údaje ==
=== Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích okresu ===
{| class="wikitable"
!! style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Název města'''</div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob. <small> ''(1869)'' <small>'''</div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob.<small> ''(1961)'' <small></div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob.<small> ''(1980)'' <small></div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob.<small> ''(2001)'' <small></div>
|-
|align="center"| Heřmanova Huť|| 3 134 <ref>Převážně německá obec.</ref> || 1 803 <ref>Po odsunu Němců.</ref> || 1 860 <ref>Výstavba sídlišť.</ref> || 1 755
|-
|align="center"| Horní Bříza || 328 || 2 087 <ref>Rozvoj těžby kaolinu a výroby v podniku ZKZ.</ref> || 3 122 <ref>Postupná výstavba sídlišť ve městě.</ref>|| 4 487
|-
|align="center"| Kralovice || 2 883 <ref>Počet obyvatel se skoro 140 let výrazněji nemění.</ref> || 2 778|| 3 224 || 3 490
|-
|align="center"| Manětín|| 3 624 || 1 767 <ref>Úbytek spojený s odchodem lidí do větších měst a také s odsunem Němců z místních osad (vlastní Manětín měl vždycky převážně české obyvatelstvo).</ref>|| 1 476 || 1 245
|-
|align="center"| Nečtiny|| 3 147 || 930 <ref>Úbytek způsobený odsunem Němců i odlehlostí obce.</ref> || 725 || 612
|-
|align="center"| Nýřany|| 3 176 || 5 871 <ref>Rozvoj těžby uhlí za posledních 100 let. Maximum počtu obyvatel v roce 1930 – 7 600, později také zasaženy odsunem Němců.</ref> ||6 419|| 6 913 <ref>Největší město okresu</ref>
|-
|align="center"| Plasy || 2 700|| 2 886|| 2 768|| 2 621
|-
|align="center"| Třemošná || 1 246 <ref>Před výraznějším rozvojem průmyslu.</ref>|| 3 917 <ref>Zahájení výstavby sídlišť.</ref>|| 4 856 || 4 624
|-
|align="center"| Úterý || 1 597 <ref>Podobný počet obyvatel jako Třemošná ve stejném roce</ref>|| 507 <ref>Stav 15 let po odsunu Němců.</ref> || 399 || 384 <ref>12x méně obyvatel než Třemošná. O 25% méně obyvatel, než před 40 lety.</ref>
|-
|}
Data k [[30. červen|30. červnu]] [[2005]]:
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
!Popis
!Celkem
!Ženy
!Muži
|--
|počet obyvatel
|74 639
|37 783 <br />{{Malé|50,62 %}}
|36 856 <br />{{Malé|49,38 %}}
|--
|průměrný věk
| 39,4
| 40,6
| 38,2
|}
* hustota zalidnění: 57 ob./km²
* 40,06 % obyvatel žije ve městech
=== Zaměstnanost ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
|Počet obyvatel se stálým zaměstnáním
| 14 454
|--
|Průměrný plat
| 14 518 [[koruna česká|Kč]]
|--
|Nezaměstnaných
| 2 594
|--
|Míra nezaměstnanosti
| 6,87 %
|}
=== Školství ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
!Druh školy
!Počet škol
|--
|Mateřské školy
|42
|-
|Základní školy
|36
|--
|Gymnázia
|3
|--
|Střední školy průmyslové školy
|1
|--
|Střední odborná učiliště
|2
|--
|Vyšší odborné školy
|-
|}
=== Zdravotnictví ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
|Lékaři
| 130
|--
|Nemocnice
| -
|--
|Specializovaná léčebná zařízení
| -
|--
|Zubní lékaři
| 34
|--
|Lékárny
| 12
|}
=== Zdroj ===
* [http://www.czso.cz/ Český statistický úřad]
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Seznam katastrálních území okresu Plzeň-sever]]
* [[Seznam obcí a jejich částí v okrese Plzeň-sever]]
* [[Seznam sídel okresu Plzeň-sever]]
* [[Senátní obvod č. 8 - Rokycany]]

{{Commonscat|Plzeň-North District}}{{Plzeňský kraj}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okresy v Česku|Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Plzeňský kraj]]
[[Kategorie:Okres Plzeň-sever| ]]

Okres Plzeň-sever - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: + Základní mapa

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu