Sysop: + Základní mapa

2015-04-12T21:26:33Z

+ Základní mapa

← Starší verze		Verze z 12. 4. 2015, 21:26
Řádka 13:		Řádka 13:
	SPZ= RO \|		SPZ= RO \|
	NUTS=CZ0326 \|		NUTS=CZ0326 \|
-	mapa=~~Soubor:Okres rokycany.png~~	+	mapa=
	}}		}}
		+	[[Soubor:Map CZ - district Rokycany.PNG\|thumb\|290px\|Okres Rokycany – poloha v rámci kraje a ČR]]
	'''Okres Rokycany''' ''(Rokycansko)'' se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části [[Plzeňský kraj\|Plzeňského kraje]].		'''Okres Rokycany''' ''(Rokycansko)'' se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části [[Plzeňský kraj\|Plzeňského kraje]].
	[[Okresní město\|Okresním městem]] jsou [[Rokycany]]. S rozlohou 575,11 km² je okres druhý nejmenší v kraji (po okrese Plzeň-město). Počtem obyvatel (cca 46,5 tis.) se řadí na poslední místo v rámci kraje, do roku [[1996]] byl dokonce i nejméně lidnatým okresem celé ČR. Hustota zalidnění okresu ''(81 obyv./1 km²)'' je v porovnání s průměrnou lidnatostí kraje nadprůměrná. Okres se skládá ze 68 [[obec\|obcí]], z toho 6 [[město\|měst]] a 1 [[městys]].		[[Okresní město\|Okresním městem]] jsou [[Rokycany]]. S rozlohou 575,11 km² je okres druhý nejmenší v kraji (po okrese Plzeň-město). Počtem obyvatel (cca 46,5 tis.) se řadí na poslední místo v rámci kraje, do roku [[1996]] byl dokonce i nejméně lidnatým okresem celé ČR. Hustota zalidnění okresu ''(81 obyv./1 km²)'' je v porovnání s průměrnou lidnatostí kraje nadprůměrná. Okres se skládá ze 68 [[obec\|obcí]], z toho 6 [[město\|měst]] a 1 [[městys]].

Sysop: Nahrazení textu

2010-08-21T01:34:19Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox okres|
název_okresu=Rokycany|
kraj=Plzeňský kraj|
sídlo_okresu=Rokycany|
rozloha_okresu=575,11|
počet_obyvatel=48 347|
rok=2009|
hustota_zalidnění=84,07|
obce=68 |
města=6 |
městyse=1|
vojenské újezdy=0 |
SPZ= RO |
NUTS=CZ0326 |
mapa=Soubor:Okres rokycany.png
}}
'''Okres Rokycany''' ''(Rokycansko)'' se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]].
[[Okresní město|Okresním městem]] jsou [[Rokycany]]. S rozlohou 575,11 km² je okres druhý nejmenší v kraji (po okrese Plzeň-město). Počtem obyvatel (cca 46,5 tis.) se řadí na poslední místo v rámci kraje, do roku [[1996]] byl dokonce i nejméně lidnatým okresem celé ČR. Hustota zalidnění okresu ''(81 obyv./1 km²)'' je v porovnání s průměrnou lidnatostí kraje nadprůměrná. Okres se skládá ze 68 [[obec|obcí]], z toho 6 [[město|měst]] a 1 [[městys]].
V Plzeňském kraji sousedí s okresy [[Okres Plzeň-jih|Plzeň-jih]] (na jihu), [[Okres Plzeň-město|Plzeň-město]] (na západě) a [[Okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]] (na severu a západě). Dále okres sousedí se Středočeským krajem - s okresy [[Okres Rakovník|Rakovník]] (na severovýchodě), [[Okres Beroun|Beroun]] (na východě) a [[Okres Příbram|Příbram]] (na jihovýchodě).
V okrese se nacházejí 3 pověřené obce ([[Rokycany]], [[Zbiroh]] a [[Radnice]]), území okresu je totožné s obvodem obce s rozšířenou působností Rokycany.
== Vývoj územní struktury ==
Poprvé v historii vznikl politický [[okres]] Rokycany v roce [[1905]], do té doby byl pouze [[soudní okres|okresem soudním]] ''(od roku 1850)'' v rámci politického okresu [[Plzeň]].
[[Soubor:Dobřív.jpg|thumb|Vodní hamr v Dobřívi je významnou technickou památkou.]]
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl politický okres Rokycany opět dočasně zrušen a následně, při správní reformě v roce [[1949]], opět obnoven. Tehdy do jeho území náležely i např. oblasti v dnešním [[Vojenský újezd Brdy|vojenském újezdu Brdy]] (dnes na [[Okres Příbram|Příbramsku]]) a obec [[Mokrouše]] (dnes [[okres Plzeň-jih]]). Naopak k němu nepatřila území dnešních obcí [[Smědčice]] (dříve okr. Plzeň), [[Liblín]] a [[Bujesily]] (dříve okr. [[Plasy]]).

V dnešní podobě existuje okres od vyhlášení nové ústavy a s tím spojené reformy územní správy z [[11. červenec|11. července]] [[1960]]. Od té doby se jeho území nezměnilo, měnil se pouze počet obcí do něj zahrnutých.
{|class="wikitable"
|---
| bgcolor="#FFFF00" | '''Rok'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1869'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1930'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1961'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1970'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1980'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''1991'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''2001'''
| bgcolor="#FFFF00" | '''2007'''
|---
| bgcolor="#FFFF00" | '''Počet obcí'''
| ---
| ---
| 55
| 57
| 27
| 57
| 68
| 68
|---
| bgcolor="#FFFF00" | '''Počet obyvatel'''
| 54 093
| 52 412
| 50 550
| 48 831
| 48 132
| 46 118
| 45 788
| 46 560
|}
== Přírodní podmínky ==
=== Struktura povrchu ===
[[Soubor:Radec zapadslunce.jpg|thumb|Západ slunce nad hřebenem Radče.]]
Území okresu leží v nadmořských výškách od 250 do 750 metrů. Celá západní část okresu je položena spíše níže, jeho přirozenou severozápadní a severní hranici tvoří údolí řeky [[Berounka|Berounky]]. Východně od Radnic a Rokycan se zvedá masiv [[Radeč|Radče]] - součásti Křivoklátské vrchoviny. Najdeme tam nejvýše položená místa okresu. Východní a jihovýchodní hranici okresu potom tvoří úpatí [[Brdy|Brdského pohoří]], v jehož centrální části se rozkládá rozsáhlý vojenský újezd. Oblasti mezi Rokycany, Radnicemi a Zvíkovcem a jižně od Zbiroha jsou zemědělsky využívány.
Nejvyšším bodem okresu je centrální masiv Radče (721 m), kóta [[Brno (Křivoklátská vrchovina)|Brno (718 m)]]. Východně od Rokycan se nad obcí [[Svojkovice]] tyčí dominantní vrch [[Žďár (629 m)]], ze západní strany uzavírá Rokycanskou kotlinu Čilina (523 m). Na severovýchodě okresu, v prostoru [[CHKO Křivoklátsko]], je nejvyšším vrcholem [[Těchovín]] (616 m).
Nejvýše položenou obcí okresu je podbrdský [[Trokavec]] (615 m) - v současnosti známý zejm. referendem o umístění amerického radaru v Brdech. Naopak nejníže položenou obcí je [[Liblín]] (312 m) - na řece Berounce.
Nejníže položený bod okresu najdeme v katastru obce [[Čilá]], v místě, kde řeka Berounka opouští území západních Čech (250 m).
[[Soubor:Rokycany CZ Our Lady of the Snow church and Marian column 0589.jpg|thumb|Gotický kostel Panny Marie Sněžné na náměstí v Rokycanech.]]
K [[31. prosinec|31. prosinci]] [[2003]], má okres celkovou plochu 575,08 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho:
* 47,05 % zemědělských pozemků, které z 74,14 % tvoří orná půda (34,88 % rozlohy okresu)
* 52,95 % ostatní pozemky, z toho 81,06 % [[les]]y (42,92 % rozlohy okresu)
=== Vodstvo ===
Celý okres je odvodňován řekou Berounkou, jejíž tok skoro 42 km přibližně kopíruje okresní hranici.
Centrálními oblastmi okresu neprotékají významnější vodní toky - jedná se zejména o potoky a říčky stékající z Brd. Okolí Zbiroha s četnými rybníky je odvodňováno [[Zbirožský potok|Zbirožským potokem]] pramenícím pod [[Sirá|Sirskou horou]].
Z centrálních Brd stéká [[Padrťský potok]], který protéká [[Strašice]]mi, [[Dobřív]]em a [[Hrádek|Hrádkem]]. Soutokem s Holoubkovským potokem v Rokycanech se z něj stává říčka [[Klabava]], na které byla v roce [[1957]] mezi [[Klabava (okres Rokycany)|Klabavou (stejnojmennou obcí)]] a [[Ejpovice]]mi vybudována [[vodní nádrž Klabava]]. Vody ve vodní nádrži zadržuje 15 m vysoká přehradní zeď, maximální hloubka nádrže je 15 m a převládajícím významem je ochrana před povodněmi.
Jižní, podhorskou část okresu odvodňuje [[Kornatický potok]] do [[Úslava|Úslavy]] a dále do Berounky.
V povodí Zbirožského potoka nalezneme rozsáhlou rybniční soustavu. Největším rybníkem je [[Štěpánský rybník]] mezi [[Cheznovice]]mi a [[Mýto|Mýtem]] ''(48 ha)'', rozsáhlý je také [[Cekovský rybník]] ''(33 ha)'' u [[Cekov]]a a [[Dolejší Kařezský rybník]] ''(32 ha)'' u [[Kařez]]a.
=== Nerostné bohatství ===
[[Soubor:Libstejn-1.jpg|thumb|Zřícenina hradu Libštejn u Liblína.]]
Rokycansko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny.
V Radnické pánvi se až do roku [[1987]] těžilo [[černé uhlí]], dnes jsou ložiska vytěžena. Mezi Klabavou a Ejpovicemi byla ložiska méně kvalitní [[železná ruda|železné rudy]], která byla upravována v přilehlém závodě Železárny Bílá Cerekev Ejpovice. Těžba i úprava byly zastaveny v roce [[1967]].
Okres byl také relativně bohatý na stavební suroviny - [[Písek (materiál)|písek]] a [[kámen (stavební materiál)|kámen]]. Kamenolomy najdeme na okrese u Těškova a u Třebnušky (obec Zbiroh). Provozovatelé lomu v Třebnušce hodlají těžbu dále rozšiřovat, čímž narazili na odpor tamních obyvatel a ekologických sdružení.
V [[Kařez]]e se až do roku [[1974]] těžily cihlářské jíly, které využívala tamní [[cihelna]].
== Hospodářství okresu ==
Skladbou hospodářství se okres Rokycany řadí mezi okresy '''průmyslově - zěmědělské'''. Míra registrované [[nezaměstnanost]]i dosahovala v listopadu 2007 - 3,5 %.
=== Zemědělství ===
V okrese je 272,22 km² zemědělské půdy. Největší zemědělské společnost (většinou nástupnické organizace původních [[JZD]]) sídlí ve [[Zbiroh|Zbiroze]], v [[Osek]]u, v [[Kladruby (okres Rokycany)|Kladrubech]] a v [[Příkosice|Příkosicích]]. Na zemědělské výrobě je nezanedbatelný také podíl soukromě hospodařících rolníků. Přibližně 12 000 ha zem. půdy je využíváno k pěstování [[obilí|obilovin]], zvětšují se osevní plochy [[řepka olejka|řepky olejné]] (2 100 ha v roce 01); asi 350 ha zabírají osevní plochy luskovin na zrno a 120 ha je osázeno [[brambory|bramborami]]. Do nejsevernějších oblastí okresu zasahuje žatecko-rakovnická [[Chmel otáčivý|chmelařská]] oblast.
V živočišné výrobě převládá chov [[skot]]u (cca 12 tis. ks), [[prase|prasat]] (cca 19 tis.) a [[drůbež]]e.
Skoro 25 000 ha zabírá na okrese [[les]]ní půda. Většina lesů na Rokycansku byla po restituci vrácena šlechtickému rodu [[Colloredo-Mannsfeldové|Colloredo-Mannsfeldů]], kteří je dnes, spolu s několika chovnými rybníky, opět obhospodařují.
=== Průmysl ===
[[Soubor:Zbiroh zamek.jpg|thumb|Zbirožský zámek v pohledu od Švabína.]]
Rokycansko je jednou z tradičních oblastí výskytu [[hutnictví|hutnického průmyslu]] v ČR. Hutnictví a železářství má na okrese kořeny již od 16. stol. - s počátky hutní výroby je spojena technická památka - vodní hamr v [[Dobřív]]ě ''(zal. 1505)'' . V závodech okresu je zastoupeno jak hutnictví železa, tak i barevné hutnictví. Středisky tohoto průmyslového odvětví jsou dnes zejm. [[Hrádek]] u Rokycan ''(závod Železárny Hrádek)'', [[Rokycany]] (Kovohutě - zpracování barevných kovů) a [[Strašice]] (slévárna).
Dalším významným oborem je [[strojírenství]]. Tento obor je na okrese soustředěn zejména do [[Holoubkov]]a - do obce, která se díky průmyslu po druhé světové válce mnohonásobně rozrostla. V tamním podniku Weiler ''(dříve KOVOSVIT)'' se vyrábějí obráběcí stroje a vrtačky. Do závodu DCK Bohemia je soustředěna výroba rozvaděčů nízkého napětí. Jedním z tradičních strojírenských výrobců je Zbirovia [[Zbiroh]] ''(zal. 1845)'', který vyrábí nářadí. Po revoluci vznikly zejm. v okolí Rokycan závody na výrobu součástek do automobilů (např. Borgers).
Mezi nejnovější průmyslové závody na Rokycansku patří Prowell v Rokycanech vyrábějící široký vlnitý papír a Linde (u Mýta). Naopak po roce [[1989]] zanikly známé rokycanské závody Marila (výroba džemů), Favorit (výroba jízdních kol), Hamiro (výroba hraček) a závody ZKZ ([[obkladačka|obkladačky]]) a Jitona (nábytek) ve Vranově.
Asi nejznámějším produktem vyráběným na Rokycansku jsou dnes nátěrové barvy Primalex, které se vyrábí v původním závodě ZKZ ve Vranově.
[[Soubor:Radec_vyhledSV.JPG|thumb|Výhled z Radče směrem ke Zbirohu.]]
== Doprava ==
=== Silniční doprava ===
Nejvýznamnější dopravní tepnou okresu je '''[[dálnice D5]]''', která [[28. říjen|28. října]] [[1995]] nahradila tehdejší (přetíženou) silnici I/5 - dnes silnici [[II/605]]. Dálnice spojuje [[Praha|Prahu]] s Plzní a hranicemi [[Spolková republika Německo|SRN]] v [[Rozvadov]]ě na [[okres Tachov|Tachovsku]]. Je dlouhá 151 km a v současnosti již zcela dokončená. Na území okresu Rokycany byly její úseky stavěny postupně v letech [[1990]] - [[1995]]. V říjnu [[1993]] byl otevřen úsek [[Mýto]] - [[Klabava]], přesně o 2 roky později poté zbylé úseky [[Kařez]] - [[Mýto]] a [[Klabava]] - [[Ejpovice]].
Ze silnic II. třídy jmenujme kromě silnice II/605 (původní hlavní státní silnice Praha - Plzeň -Rozvadov) také silnice [[II/117]] ([[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]] - [[Hořovice]] - [[Strašice]] - [[Mirošov]] - [[Blovice]] - ...) , [[II/232]] (Rokycany - [[Liblín]] - [[Kozojedy (okres Plzeň-sever)]]) a [[II/233]] ([[Rakovník]] - [[Zvíkovec]] - [[Radnice]] - [[Plzeň]]).
=== Železniční doprava ===
Okresem procházejí 3 železniční tratě - 1 hlavní a 2 lokálky.
[[Soubor:170 cekov.JPG|thumb|Hlavní železniční trať 170 mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek.]]
[[Trať 170]] Praha - Plzeň - [[Cheb]] vchází na území okresu před stanicí Zbiroh a opustí ho za zastávkou Ejpovice ''(celkem 30 km)'' . Je dvojkolejná, v celé své délce elektrizovaná a relativně frekventovaná. Její trasa je součástí [[3. železniční koridor|třetího železničního koridoru]], v budoucnosti se plánuje její přestavba a modernizace, která si vyžádá např. zrušení (resp. přesunutí) stanice Zbiroh a přeložku tratě mezi Kařízkem a Rokycany. Po dokončení oprav a modernizací se na ní zvýší cestovní rychlost. Dnes jsou po ní vedeny kromě osobních a nákladních vlaků také rychlíky, v minulosti dokonce i vlaky [[InterCity]]. Rychlíkovými železničními stanicemi na Rokycansku jsou Zbiroh (zastavují zde jen některé [[Rychlík (vlak)|rychlíky]]) a Rokycany (zastavuje zde většina rychlíků).
Jako [[trať 175]] je v jízdních řádech označována lokálka Rokycany - [[Nezvěstice]]. V úseku z Rokycan do [[Mirošov]]a prochází hustě zalidněnou oblastí a je využívána nejen k osobní, ale také k relativně husté nákladní dopravě, a proto tomuto úseku nehrozí omezování , nebo dokonce rušení provozu. V úseku od stanice Mirošov po stanici Nezvěstice trať vede řídce zalidněnou krajinou s malými obcemi a proto je budoucnost tohoto úseku lokálky nejistý. Za Kornaticemi opouští lokálka území Rokycanska a pokračuje posledních 7 km [[okres Plzeň-jih|okresem Plzeň-jih]].
[[Trať 176]] vede z [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrástu u Plzně]] (okres Plzeň-město) do Radnic. Na území okresu vstupuje u Smědčic a má 8 zastávek - ''Sedlečko, Střapole, Všenice, Dolní Stupno, Stupno (úvraťová stanice), Bezděkov u Radnic, Břasy a Radnice''. Na této trati zatím nedošlo k výraznějšímu omezování spojů, pouze ke snížení počtu zaměstnanců v souvislosti se zavedením specifického odbavování cestujících.
== Cestovní ruch ==
Rokycansko je velmi oblíbeným rekreačním zázemím nejen obyvatel Plzně a západočeské oblasti, ale také mnohých Pražanů. Na okrese je velmi rozšířené chalupářství a chatařství – některé obce mají i přes 50 % domů využívaných k rekreaci. Největším lákadlem je relativně zachovalá příroda údolí Berounky, podbrdského kraje a Křivoklátska, která je navíc dobře dostupná po dálnici z Plzně i z Prahy. Úsek Berounky na Rokycansku je oblíben mezi vodáky. Střediskem agroturistiky na okrese je Darovanský dvůr u Darové (obec Břasy).
[[Soubor:Visky okres Rokycany.jpg|thumb|Zimní krajina u Vísek (jižní část okresu).]]
Nejnavštěvovanějšími stavebními památkami okresu jsou vodní [[hamr]] v [[Dobřív]]i – technická památka a [[Zámek Zbiroh|zámek ve Zbiroze]] ''(zpřístupněn od roku [[2004]], kdy ho opustila armáda)''. Další zámečky najdeme např. v Radnicích, v Liblíně nebo ve Zvíkovci. Nedaleko Liblína se nad řekou Berounkou tyčí zřícenina gotického hradu [[Libštejn]]. Z dalších hradů jmenujme např. Mitrvald.
[[Okresní město]] [[Rokycany]] bylo v roce [[1992]] vyhlášeno [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Minulý režim zanechal v historickém jádře města nesmazatelné stopy, přesto se však mnohé památky naštěstí zachovaly dosud (např. gotický kostel na náměstí). V Rokycanech můžeme navštívit Okresní muzeum dr. Bohuslava Horáka s paleontologickou a národopisnou expozicí. Město je známé také tím, že se nedaleko od něj [[10. květen|10. května]] [[1945]] poprvé setkaly americká a sovětská armáda. Tuto událost připomíná pomník na demarkační čáře (u Borku) a Vojenské historické muzeum.
V [[Radnice (okres Rokycany)|Radnicích]] – malém historickém městečku severně od Rokycan – najdeme nejzachovalejší židovskou synagogu v kraji.
V mnoha obcích okresu se zachovala typická lidová architektura – vesnice [[Vejvanov]], [[Podmokly]], [[Lhota pod Radčem]], [[Jablečno]] a [[Dobřív]] byly v roce [[1995]] vyhlášeny [[vesnická památková zóna|vesnickými památkovými zónami]], vesnice [[Ostrovec-Lhotka|Ostrovec]], snad nejhezčí vesnice okresu, je dokonce [[vesnická památková rezervace|vesnickou památkovou rezervací]]. Větší množství zachovalých staveb lidové architektury mají také např. vsi [[Chlum (okres Rokycany)|Chlum]], [[Medový Újezd]] nebo [[Těškov]].
== Ochrana přírody ==
[[Soubor:Radnice namesti.jpg|thumb|Náměstí v Radnicích.]]
Na území okresu se na ploše cca 80 km² rozkládá část [[CHKO Křivoklátsko]] (cca 1/10 její celkové rozlohy). CHKO byla vyhlášena v roce [[1978]] a sídlí ve [[Zbečno|Zbečně]] na [[okres Rakovník|Rakovnicku]].
=== Přírodní památky ===
* [[Horní Berounka]]
* [[Chlumská stráň]]
* [[Třímanské skály]]
== Demografické údaje ==
=== Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích okresu ===
{| class="wikitable"
!! style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Název města'''</div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob. <small> ''(1869)'' <small>'''</div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob.<small> ''(1961)'' <small></div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob.<small> ''(1980)'' <small></div> || style="color: white; background-color: #FF7700"|<div align="center">'''Poč.ob.<small> ''(2001)'' <small></div>
|-
|align="center"| '''Rokycany'''|| 4 660 <ref>Před rozvojem průmyslu.</ref> || 11 934 <ref>Vznik moderního okresu</ref> || 13 555 <ref>Výstavba sídlišť.</ref> || 14 305
|-
|align="center"| Hrádek || 691 || 2 174 <ref>Výstavba rozsáhlého sídliště pro zaměstnance železáren.</ref> || 3 358 || 2 900
|-
|align="center"| Zbiroh || 2 577 <ref>Počet obyvatel se skoro 140 let výrazně nemění.</ref> || 2 220 || 2 560 || 2 593
|-
|align="center"| Radnice|| 2 923 || 2 220 || 1 864 <ref>Úbytek spojení s útlumem průmyslu a odchodem lidí do měst.</ref> || 1 699
|-
|align="center"| Mirošov|| 1 626 || 1 875 || 2 218 || 2 237
|-
|align="center"| Mýto|| 2 114 || 1 823 ||1 497|| 1 403
|-
|align="center"| Břasy || 4 098 <ref>Obec Břasy zahrnuje 5 místních částí - z čehož vesnice Břasy a Stupno mají obě skoro 1 000 obyv.</ref>|| 3 293|| 2 600|| 2 033
|-
|align="center"| Holoubkov || 571 <ref>Před výraznějším rozvojem strojírenství.</ref>|| 989 <ref>Rozšíření podniku Kovosvit.</ref>|| 1 328 <ref>Výstavba velkého panelového sídliště (7 patrové domy, atd.) </ref>|| 1 453
|-
|align="center"| Zvíkovec || 507 <ref>Podobný počet obyvatel jako Holoubkov ve stejném roce</ref>|| 282 <ref>Odchod lidí do měst za prací - za necelých 100 let úbytek 44 % obyvatel</ref> || 225 || 188 <ref>Skoro 8x méně obyvatel, než Holoubkov. O 34% méně obyvatel, než před 40 lety.</ref>
|-
|}
Data k [[30. červen|30. červnu]] [[2005]]:
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
!Popis
!Celkem
!Ženy
!Muži
|--
|počet obyvatel
|45 740
|23 208 <br />{{Malé|50,74 %}}
|22 532 <br />{{Malé|49,26 %}}
|--
|průměrný věk
| 40,7
| 42,0
| 39,4
|}
* hustota zalidnění: 80 ob./km²
* 54,23 % obyvatel žije ve městech
=== Zaměstnanost ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
|Počet obyvatel se stálým zaměstnáním
| 8 626
|--
|Průměrný plat
| 15 117 [[koruna česká|Kč]]
|--
|Nezaměstnaných
| 1 950
|--
|Míra nezaměstnanosti
| 8,31 %
|}
=== Školství ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
!Druh školy
!Počet škol
|--
|Mateřské školy
|20
|-
|Základní školy
|19
|--
|Gymnázia
|1
|--
|Střední školy průmyslové školy
|1
|--
|Střední odborná učiliště
|2
|--
|Vyšší odborné školy
|-
|}
=== Zdravotnictví ===
(2003)
{| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;"
|Lékaři
| 127
|--
|Nemocnice
| 1
|--
|Specializovaná léčebná zařízení
| 1
|--
|Zubní lékaři
| 21
|--
|Lékárny
| 11
|}
=== Zdroj ===
* [http://www.czso.cz/ Český statistický úřad]
== Seznam obcí a jejich částí ==
[[Soubor:Rokycany District 2010 names RO CZ.png|thumb|upright=3|Obce okresu Rokycany]]
Města jsou uvedena '''tučně''', městyse ''kurzívou'', části obcí {{Malé|malince}}.
* [[Bezděkov (okres Rokycany)|Bezděkov]]
* [[Břasy]]
* [[Březina (okres Rokycany)|Březina]]
* [[Bujesily]]
* [[Bušovice]]
* [[Cekov]]
* [[Čilá]]
* [[Dobřív]]
* [[Drahoňův Újezd]]
* [[Ejpovice]]
* [[Hlohovice]]
* [[Holoubkov]]
* '''[[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek]]'''
* [[Hradiště (okres Rokycany)|Hradiště]]
* [[Hůrky]]
* [[Cheznovice]]
* [[Chlum (okres Rokycany)|Chlum]]
* [[Chomle]]
* [[Kakejcov]]
* [[Kamenec (okres Rokycany)|Kamenec]]
* [[Kamenný Újezd (okres Rokycany)|Kamenný Újezd]]
* [[Kařez]]
* [[Kařízek]]
* [[Klabava (okres Rokycany)|Klabava]]
* [[Kladruby (okres Rokycany)|Kladruby]]
* [[Kornatice]]
* [[Lhota pod Radčem]]
* [[Lhotka u Radnic]]
* [[Liblín]]
* [[Líšná (okres Rokycany)|Líšná]]
* [[Litohlavy]]
* [[Medový Újezd]]
* [[Mešno]]
* '''[[Mirošov (okres Rokycany)|Mirošov]]'''
* [[Mlečice]]
* '''[[Mýto]]'''
* [[Němčovice]]
* [[Nevid]]
* [[Osek (okres Rokycany)|Osek]]
* [[Ostrovec-Lhotka]]
* [[Plískov]]
* [[Podmokly (okres Rokycany)|Podmokly]]
* [[Příkosice]]
* [[Přívětice]]
* '''[[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]]'''
* [[Raková]]
* '''[[Rokycany]]'''
* [[Sebečice]]
* [[Sirá]]
* [[Skomelno]]
* [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]]
* [[Smědčice]]
* [[Strašice]]
* [[Svojkovice (okres Rokycany)|Svojkovice]]
* [[Štítov]]
* [[Těně]]
* [[Terešov]]
* [[Těškov]]
* [[Trokavec]]
* [[Týček]]
* [[Újezd u Svatého Kříže]]
* [[Vejvanov]]
* [[Veselá (okres Rokycany)|Veselá]]
* [[Vísky (okres Rokycany)|Vísky]]
* [[Volduchy]]
* [[Všenice]]
* '''[[Zbiroh]]'''
* ''[[Zvíkovec]]''
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Seznam katastrálních území okresu Rokycany]]
* [[Senátní obvod č. 8 - Rokycany]]

{{Plzeňský kraj}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okresy v Česku|Rokycany]]
[[Kategorie:Plzeňský kraj]]
[[Kategorie:Okres Rokycany| ]]

Okres Rokycany - Historie editací

Sysop: + Základní mapa

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu