Opéra Garnier - Historie editací

Sysop: + Gigantický FLICKR

2019-11-05T00:14:35Z

+ Gigantický FLICKR

← Starší verze		Verze z 5. 11. 2019, 00:14
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Paris Opera full frontal architecture, May 2009.jpg\|thumb\|240px\|Hlavní průčelí Palais Garnier]]
-	[[Soubor:Paris Opera full frontal architecture, May 2009.jpg\|thumb\|Hlavní průčelí Palais Garnier]]	+	[[Soubor:The Paris Opera-TRFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Hlediště a interiér Opéry Garnier v [[Paříž\|Paříži]].]]
-	'''Opéra Garnier''' též '''Palais Garnier''' je jeden ze dvou [[opera\|operních]] domů v [[Paříž]]i, které využívá [[Opéra national de Paris]]. Opéra Garnier byla otevřena v roce 1875 a nachází se v [[9. obvod (Paříž)\|9. obvodu]]. Nese jméno svého [[architekt]]a [[Charles Garnier\|Charlese Garniera]]. Od otevření [[Opéra Bastille\|Opéry Bastilla]] v roce [[1989]] se Opéra Garnier zaměřuje hlavně na [[balet]]ní představení [[Ballet de l'Opéra national de Paris]] a na klasickou operu. Významná budova dala název nejen zdejší ulici (''Avenue de l'Opéra''), náměstí (''Place de l'Opéra''), stanici metra ([[Opéra (stanice metra v Paříži)\|Opéra]]), ale i celému [[9. obvod (Paříž)\|9. obvodu]].	+	[[Soubor:The Ceiling of the Paris Opera House HDR.jpg\|thumb\|240px\|Fantastický [[strop]] Opéry Garnier (HDR)]]
		+	'''Opéra Garnier''' též '''Palais Garnier''' je jeden ze dvou [[opera\|operních]] domů v [[Paříž]]i, které využívá [[Opéra national de Paris]]. Opéra Garnier byla otevřena v roce 1875 a nachází se v [[9. obvod (Paříž)\|9. obvodu]]. Nese jméno svého [[architekt]]a [[Charles Garnier\|Charlese Garniera]]. Od otevření [[Opéra Bastille\|Opéry Bastilla]] v roce [[1989]] se Opéra Garnier zaměřuje hlavně na [[balet]]ní představení [[Ballet de l'Opéra national de Paris]] a na klasickou operu. Významná budova dala název nejen zdejší ulici (''Avenue de l'Opéra''), náměstí (''Place de l'Opéra''), stanici metra ([[Opéra (stanice metra v Paříži)\|Opéra]]), ale i celému [[9. obvod (Paříž)\|9. obvodu]].

	== Historie ==		== Historie ==
	Budovu opery postavil v letech 1860-1875 stavitel a architekt Charles Garnier, pověřený [[Napoleon III.\|Napoleonem III.]] Bezprostředním důvodem pro novou stavby byl neúspěšný pokus o [[atentát]] na Napoleona 14. ledna 1858, když s císařovnou navštívili tehdejší operní sál v ulici ''Rue Lepeletier''. Staveniště vybral [[prefekt]] [[baron Haussmann\|Haussmann]] v rámci probíhající [[přestavba Paříže během druhého císařství\|přestavby Paříže]] a v architektonické soutěži v roce 1858 překvapivě vyhrál mladý a nepříliš známý architekt Garnier. V roce 1860 začaly obtížné a zdlouhavé stavební práce. Už samotný terén působil stavitelům problémy, protože vysoká hladina podzemní vody znesnadňovala položení základů. Pod budovou opery byla vytvořena rozsáhlá podzemní sběrná nádrž, která je pravidelně kontrolována [[hasičská brigáda v Paříži\|hasiči]] a odčerpávána. Kromě toho byla výstavba zpožděna [[prusko-francouzská válka\|prusko francouzskou válkou]] a zánikem [[druhé Francouzské císařství\|Druhého císařství]]. Po požáru tehdejší operní budovy v roce 1873 rozhodla vláda [[třetí Francouzská republika\|Třetí republiky]] o dokončení stavby a nový operní dům byl slavnostně otevřen 5. ledna 1875.		Budovu opery postavil v letech 1860-1875 stavitel a architekt Charles Garnier, pověřený [[Napoleon III.\|Napoleonem III.]] Bezprostředním důvodem pro novou stavby byl neúspěšný pokus o [[atentát]] na Napoleona 14. ledna 1858, když s císařovnou navštívili tehdejší operní sál v ulici ''Rue Lepeletier''. Staveniště vybral [[prefekt]] [[baron Haussmann\|Haussmann]] v rámci probíhající [[přestavba Paříže během druhého císařství\|přestavby Paříže]] a v architektonické soutěži v roce 1858 překvapivě vyhrál mladý a nepříliš známý architekt Garnier. V roce 1860 začaly obtížné a zdlouhavé stavební práce. Už samotný terén působil stavitelům problémy, protože vysoká hladina podzemní vody znesnadňovala položení základů. Pod budovou opery byla vytvořena rozsáhlá podzemní sběrná nádrž, která je pravidelně kontrolována [[hasičská brigáda v Paříži\|hasiči]] a odčerpávána. Kromě toho byla výstavba zpožděna [[prusko-francouzská válka\|prusko francouzskou válkou]] a zánikem [[druhé Francouzské císařství\|Druhého císařství]]. Po požáru tehdejší operní budovy v roce 1873 rozhodla vláda [[třetí Francouzská republika\|Třetí republiky]] o dokončení stavby a nový operní dům byl slavnostně otevřen 5. ledna 1875.

-	~~[[Soubor:Le grand foyer-2.jpg\|thumb\|Grand Foyer]]~~
	== Architektura ==		== Architektura ==
		+	[[Soubor:Le grand foyer-2.jpg\|thumb\|240px\|Grand Foyer]]
	Architekt Garnier navrhl budovu, která měla svou pompézností a luxusem oslavit císařství, proto zvolil v architektuře i výzdobě [[novobaroko\|novobarokní]] styl. Ve velkoleposti stavby se odráží i skutečnost, že v 19. století byla návštěva opery především společenskou událostí. S ohledem na tyto potřeby architekt vytvořil velkolepé [[mramor]]ové schodiště, ''Grand Foyer'', okrouhlý ''Salon du Glacier'' a v červené a zlaté barvě zdobené obrovské [[hlediště]]. Hlediště ve tvaru podkovy neumožňuje dobrý výhled na [[jeviště]] především na jeho okrajích, kde diváci sedí proti sobě. Se svou rozlohou 11 237 m<sup>2</sup> je největším divadlem na světě (ačkoliv [[Vídeňská státní opera]] a [[La Scala]] v [[Milán]]ě mají více sedadel). Hlavní sál je osvětlen osmitunovým [[křišťál]]ovým [[lustr]]em, na schodiště bylo použito přes 30 druhů mramoru.		Architekt Garnier navrhl budovu, která měla svou pompézností a luxusem oslavit císařství, proto zvolil v architektuře i výzdobě [[novobaroko\|novobarokní]] styl. Ve velkoleposti stavby se odráží i skutečnost, že v 19. století byla návštěva opery především společenskou událostí. S ohledem na tyto potřeby architekt vytvořil velkolepé [[mramor]]ové schodiště, ''Grand Foyer'', okrouhlý ''Salon du Glacier'' a v červené a zlaté barvě zdobené obrovské [[hlediště]]. Hlediště ve tvaru podkovy neumožňuje dobrý výhled na [[jeviště]] především na jeho okrajích, kde diváci sedí proti sobě. Se svou rozlohou 11 237 m<sup>2</sup> je největším divadlem na světě (ačkoliv [[Vídeňská státní opera]] a [[La Scala]] v [[Milán]]ě mají více sedadel). Hlavní sál je osvětlen osmitunovým [[křišťál]]ovým [[lustr]]em, na schodiště bylo použito přes 30 druhů mramoru.

Řádka 29:		Řádka 30:


-	{{~~commonscat~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Opéra+Garnier}}{{Commonscat\|Opéra Garnier}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Opéra national de Paris]]		[[Kategorie:Opéra national de Paris]]
	[[Kategorie:Novobarokní stavby]]		[[Kategorie:Novobarokní stavby]]
	[[Kategorie:Historické památky v Paříži]]		[[Kategorie:Historické památky v Paříži]]
	[[Kategorie:9. obvod (Paříž)]]		[[Kategorie:9. obvod (Paříž)]]

Sysop: 1 revizi

2013-07-13T07:24:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 7. 2013, 07:24

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-23T09:54:43Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Paris Opera full frontal architecture, May 2009.jpg|thumb|Hlavní průčelí Palais Garnier]]
'''Opéra Garnier''' též '''Palais Garnier''' je jeden ze dvou [[opera|operních]] domů v [[Paříž]]i, které využívá [[Opéra national de Paris]]. Opéra Garnier byla otevřena v roce 1875 a nachází se v [[9. obvod (Paříž)|9. obvodu]]. Nese jméno svého [[architekt]]a [[Charles Garnier|Charlese Garniera]]. Od otevření [[Opéra Bastille|Opéry Bastilla]] v roce [[1989]] se Opéra Garnier zaměřuje hlavně na [[balet]]ní představení [[Ballet de l'Opéra national de Paris]] a na klasickou operu. Významná budova dala název nejen zdejší ulici (''Avenue de l'Opéra''), náměstí (''Place de l'Opéra''), stanici metra ([[Opéra (stanice metra v Paříži)|Opéra]]), ale i celému [[9. obvod (Paříž)|9. obvodu]].

== Historie ==
Budovu opery postavil v letech 1860-1875 stavitel a architekt Charles Garnier, pověřený [[Napoleon III.|Napoleonem III.]] Bezprostředním důvodem pro novou stavby byl neúspěšný pokus o [[atentát]] na Napoleona 14. ledna 1858, když s císařovnou navštívili tehdejší operní sál v ulici ''Rue Lepeletier''. Staveniště vybral [[prefekt]] [[baron Haussmann|Haussmann]] v rámci probíhající [[přestavba Paříže během druhého císařství|přestavby Paříže]] a v architektonické soutěži v roce 1858 překvapivě vyhrál mladý a nepříliš známý architekt Garnier. V roce 1860 začaly obtížné a zdlouhavé stavební práce. Už samotný terén působil stavitelům problémy, protože vysoká hladina podzemní vody znesnadňovala položení základů. Pod budovou opery byla vytvořena rozsáhlá podzemní sběrná nádrž, která je pravidelně kontrolována [[hasičská brigáda v Paříži|hasiči]] a odčerpávána. Kromě toho byla výstavba zpožděna [[prusko-francouzská válka|prusko francouzskou válkou]] a zánikem [[druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]]. Po požáru tehdejší operní budovy v roce 1873 rozhodla vláda [[třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] o dokončení stavby a nový operní dům byl slavnostně otevřen 5. ledna 1875.

[[Soubor:Le grand foyer-2.jpg|thumb|Grand Foyer]]
== Architektura ==
Architekt Garnier navrhl budovu, která měla svou pompézností a luxusem oslavit císařství, proto zvolil v architektuře i výzdobě [[novobaroko|novobarokní]] styl. Ve velkoleposti stavby se odráží i skutečnost, že v 19. století byla návštěva opery především společenskou událostí. S ohledem na tyto potřeby architekt vytvořil velkolepé [[mramor]]ové schodiště, ''Grand Foyer'', okrouhlý ''Salon du Glacier'' a v červené a zlaté barvě zdobené obrovské [[hlediště]]. Hlediště ve tvaru podkovy neumožňuje dobrý výhled na [[jeviště]] především na jeho okrajích, kde diváci sedí proti sobě. Se svou rozlohou 11 237 m<sup>2</sup> je největším divadlem na světě (ačkoliv [[Vídeňská státní opera]] a [[La Scala]] v [[Milán]]ě mají více sedadel). Hlavní sál je osvětlen osmitunovým [[křišťál]]ovým [[lustr]]em, na schodiště bylo použito přes 30 druhů mramoru.

Hlavní [[fasáda]] je zdobená mnoha sochami. Mezi spodními pilíři jsou [[alegorie|alegorické]] sochy představující: Lyrickou poezii, Hudbu, Idylu, Deklamaci, Zpěv, Drama, Tanec a Lyrické drama. V [[nika|nikách]] nad okny do [[lóže|lóží]] jsou pozlacené [[bronz]]ové busty významných skladatelů ([[Jacques Fromental Halévy|Halévy]], [[Giacomo Meyerbeer|Meyerbeer]], [[Gioacchino Rossini|Rossini]], [[Daniel Auber|Auber]], [[Gaspare Spontini|Spontini]], [[Ludwig van Beethoven|Beethoven]] a [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]]).

[[Atika (architektura)|Atika]] je zdobená sochami [[Domenico Cimarosa|Cimarosy]], [[Joseph Haydn|Haydna]], [[Giovanni Battista Pergolesi|Pergolesiho]] a [[Johann Sebastian Bach|Bacha]]. Na atice stojí pozlacené bronzové sousoší Lyrické poezie s [[Múzy|Múzami]] a Duch slávy. Obrovská kupole je korunována sochou [[Apollón]]a s [[lyra|lyrou]] doplněná po stranách postavami [[Pegas]]ů.

V roce [[1963]] vytvořil [[Marc Chagall]] novou malbu pro strop v hledišti. Původní malba nebyla zničena, ale zůstala uchována pod novým obrazem. Návrh původní nástropní malby je k vidění v muzeu v Palais Garnier.

== Fantom Opery ==
Tento operní dům je dějištěm [[fáma|příběhu]] o Fantomovi opery. Reálnou základnou pro jeho vznik byly tajemné zvuky z podzemí během prvních představení a rovněž nikdy plně neobjasněná nehoda, při které 20. května 1896 spadlo protizávaží těžkého lustru a zabilo 56letou domovnici Madame Chomette. Tyto události a strach zaměstnanců z rozsáhlého labyrintu chodeb v suterénu a podzemních zásobáren vody daly vytvořit mýtu o Fantomovi pařížské opery.

Tento příběh zpracoval jako první ve svém románu [[Gaston Leroux]] a na jeho základě vznikly i další zpracování, [[film]]ové i [[muzikál]]ní.

== Reference ==
{{Geo dms|48|52|19|N|s|2|19|54|E|v|type:landmark}}
== Externí odkazy ==
* (francouzsky) [http://www.operadeparis.fr/cns11/live/onp/ Oficiální stránky Pařížské opery]
* (francouzsky) [http://fr.structurae.de/structures/data/index.cfm?ID=s0006040 Historie stavby] na Structurae.de
* (francouzsky) [http://www.culture.gouv.fr/public/mistral/merimee_fr?ACTION=CHERCHER&FIELD_1=REF&VALUE_1=PA00089004 Záznam v evidenci historických památek]

{{commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Opéra national de Paris]]
[[Kategorie:Novobarokní stavby]]
[[Kategorie:Historické památky v Paříži]]
[[Kategorie:9. obvod (Paříž)]]