Sysop: + NEW

2025-09-10T11:48:18Z

+ NEW

Nová stránka

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J15480, Mailand, Besetzung durch SS- Leibstandarte "Adolf Hitler".jpg|thumb|240px|Tanky I. divize [[1. tanková divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“|''Leibstandarte SS Adolf Hitler'']] na katedrálním náměstí v [[Milán]]ě]]
'''Operace Achse''' ([[Němčina|německy]] '''''Fall Achse''''' / ''případ Osa'') byl [[Krycí jméno|kódový název]] operace [[Oberkommando der Wehrmacht|vrchního velení Wehrmachtu]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Počítalo s okupací [[Italské království|Itálie]] v případě, že tento [[Osa Berlín–Řím–Tokio|spojenec]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] kapituluje nebo se z stáhne z bojů. Operace byla zpočátku pojmenována ''Unternehmen Alarich (''Operace ''Alarich''), po vizigótském králi Alarichovi I., po zatčení italského vůdce [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]] však byla přejmenována na ''operaci Achse''.

== Předchozí události ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-568-1537-26A, Italien, Fallschirmjäger, verhaftete Italiener.jpg|thumb|240px|Výsadkáři 2. divize se zajatými italskými vojáky jižně od Říma]]
10. července 1943 začalo [[italské tažení]] spojenců [[Invaze na Sicílii|vyloděním]] na [[Sicílie (ostrov)|Sicílii]] ([[Invaze na Sicílii|Operace Husky]]). Během následujících dvou týdnů byly německo-italské jednotky zatlačeny zpět na stále se zmenšující předmostí na [[Etna|Etně]]. Hnutí domácího odporu proti Mussolinimu, které se formovalo od [[Tuniské tažení|porážky v severní Africe]], nyní usilovalo o jeho sesazení. Na zasedání [[Velká fašistická rada|Velké fašistické rady]] 24./25. července byl Mussolini sesazen a poté na příkaz krále [[Viktor Emanuel III.|Viktora Emanuela III.]] zatčen a novým premiérem byl jmenován maršál [[Pietro Badoglio]].

Ujištění [[Badogliova vláda|Badogliovy vlády]], že má v úmyslu zůstat loajální k [[Osa Berlín–Řím–Tokio|alianci Osy]], byla na [[Nacistické Německo|německé]] straně vnímáno jako málo důvěryhodné. Plány a přípravy na převzetí italských okupačních oblastí na Balkáně a ve Francii (krycí jméno: ''Konstantin'') a na okupaci samotné Itálie (krycí jméno: ''Alaric''), které již byly rozpracovány dříve, byly znovu aktivovány a shrnuty v ''případě Axis''. Kromě německých jednotek se již v Itálii na alpské hranici soustředily jednotky nově vzniklé [[Skupina armád B|skupiny armád B]] pod velením polního maršála [[Erwin Rommel|Erwina Rommela]], jejíž velitelství bylo zpočátku zřízeno v [[Mnichov]]ě.

Hlavní cíle operace byly:

* odzbrojení italských jednotek
* převzetí [[Italské námořnictvo|italské flotily]]
* konfiskace zbraní a dalšího válečného vybavení
* úplná evakuace [[Sardinie]] a [[Korsika|Korsiky]]
* stabilizace zbývajících front v Itálii.

Po zachycení dálkového rádiového hovoru mezi [[Franklin Delano Roosevelt|Rooseveltem]] a [[Winston Churchill|Churchillem]] z 29. března bylo německé nejvyšší velení včas informováno o plánovaném příměří.<ref>Kriegstagebuch OKW, Band 6, S. 1529.</ref>

Od 1. srpna postoupilo osm německých divizí, včetně dvou tankových divizí, ze [[Skupina armád B|skupiny armád B]] s italským souhlasem přes hranici a navzdory italským stížnostem (italské velení požadovalo posílení fronty) postupně obsadily severní Itálii. [[2. paradesantní divize (Wehrmacht)|II. výsadková divize]] přiletěla z [[Okupovaná Francie za druhé světové války|Francie]] a zaujala pozice kolem [[Řím]]a. V důsledku toho se 6. srpna v [[Tarvisio|Tarvisiu]] konala konference, ale vzájemná nedůvěra byla překonána jen na povrch. Ve skutečnosti tou dobou Italové již zahájili rozhovory se [[Spojenci (druhá světová válka)|západními spojenci]]. O něco později začaly přípravy na evakuaci jednotek Osy ze Sicílie na pevninu.

== Průběh ==
3. září se dvě britské divize [[Vylodění v Itálii|vylodily na italské pevnině]] jen s minimálním odporem obránců. Ve stejný den podepsala nová italská vláda se spojenci [[Cassibilský mír|Cassibilské příměří]], které však bylo oznámeno až 8. září. Poté vrchní velitel vojsk Jih, [[Polní maršálové nacistického Německa|polní maršál]] [[Albert Kesselring]], zahájil ''operaci Achse'', v níž Němci odzbrojili všechny italské jednotky. Provedením operace v severní Itálii byla pověřena skupina armád B pod velením [[Erwin Rommel|Erwina Rommela]].<ref>Daniel Allen Butler: ''Field Marshal: The Life and Death of Erwin Rommel'', S. 448f. ([https://books.google.de/books?id=u4L3CQAAQBAJ&pg=PA448 online])</ref>

[[Oberkommando der Wehrmacht|Vrchní velení Wehrmachtu]] se takového vývoje obávalo již na začátku roku 1943 a v průběhu první poloviny roku strategicky rozmístilo německé jednotky do všech regionů Itálie, což mělo zajistit rychlý úspěch operace.

10. září německá vojska obsadila Řím a 12. září se německému výsadkovému [[Komando|komandu]] podařilo osvobodit Mussoliniho ze zajetí v hotelu [[Hotel Campo Imperatore|Campo Imperatore]] ([[Operace Dub|operace Eiche/Dub]]). Mussolini byl převezen do [[Východní Prusko|východního Pruska]] a později převzal vedení loutkové vlády v severní Itálii ([[Italská sociální republika|Republika Salò]]) a pokračoval v boji na německé straně. Téhož dne německé armádní skupiny zřídily [[Operační zóna Jaderské pobřeží|Operační zónu]] [[Pobřeží Jadranu|Jaderské pobřeží]] a [[Operační prostor Alpské předhůří|Operační zónu Alpské předhůří]], které byly krátce poté začleněny do Republiky Salò.

[[Italské námořnictvo|Italské flotile]] se podařilo do značné míry uniknout převzetí, pouze bitevní loď [[Roma (1938)|Roma]] byla potopena německými bombardéry. Na řeckých ostrovech [[Kefalonia]] a [[Korfu]] kladla italská vojska tam umístěná zuřivý odpor jejich odzbrojení. Při [[Masakr na Kefalonii|masakru na Kefalonii]] (21./22. září 1943) bylo zastřeleno více než 5 000 zajatých italských vojáků.

== Výsledky ==
Podle zprávy samotné skupiny armád B bylo do 19. září odzbrojeno a zajato celkem 82 italských generálů, 13 000 důstojníků a kolem 400 000 řadových vojáků, z nich 183 000 již bylo převezeno do [[Koncentrační tábor|internačních táborů]] v Německu. Podle přímého [[Příkaz vůdce|příkazu vůdce]] jim nebyl udělen status válečných zajatců, nýbrž [[Internovaní italští vojáci|internovaných]], na které se nevztahovaly [[Ženevské úmluvy|Ženevské konvence]].
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J15358, Bozen, entwaffneten Badoglio-Einheiten marschieren durch die Stadt.jpg|thumb|240px|Odzbrojení italští vojáci v [[Bolzano|Bolzanu]].]]
Od 8. září 1943 do 2. května 1945 zavraždili příslušníci Wehrmachtu, SS a policie v Itálii kolem 11 400 příslušníků italské armády, 44 720 partyzánů a 9 180 dalších mužů, žen a dětí. <ref>Gerhard Schreiber: ''Deutsche Kriegsverbrechen in Italien. Täter, Opfer, Strafverfolgung''. Beck 1996, ISBN 3-406-39268-7. Siehe auch Fabian Grossekemper (2004): ''Deutsch-italienische Beziehungen 1937–1943'' ([https://www.zukunft-braucht-erinnerung.de/deutsch-italienische-beziehungen-1937-1943/ online])</ref>

13. října vyhlásila Badogliova vláda Německé říši válku. Po boku zbývajících oficiálních italských jednotek operovalo silné [[La Resistenza|odbojové hnutí]] 256 000 žen a mužů, které v roce 1944 svými bojovými operacemi svázalo deset divizí Wehrmachtu.

== Literatura ==
* Friedemann Bedürftig: ''Drittes Reich und Zweiter Weltkrieg''. Das Lexikon, Piper Verlag 2002.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Operation Achse}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Italské tažení]]
[[Kategorie:Území okupovaná nacistickým Německem]]
[[Kategorie:1943]]

Operace Achse - Historie editací

Sysop: + NEW