Sysop: 1 revizi

2013-07-13T07:29:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 7. 2013, 07:29

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:28:12Z

1 revizi

Nová stránka

'''Oplodnění''' (též '''oplození''' nebo '''fertilizace''') je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového [[organismus|organismu]]. U [[Živočichové|živočichů]] tento proces zahrnuje fúzi [[spermie]] s [[vajíčko|vajíčkem]], což vede ke vzniku zygoty a jejímu následnému vývoji v [[embryo]] a [[Fétus|plod]]. Podle živočišného [[druh (biologie)|druhu]] může oplodnění proběhnout uvnitř těla samice ([[vnitřní oplození]]) nebo mimo ně ([[vnější oplození]]).
Celý proces vývoje nových jedinců se nazývá [[rozmnožování]].

== Oplodnění u savců ==
[[Soubor:Fertilisation.gif|thumbnail|250px|right|A - [[lidské vajíčko]]; B - oplodnění : 1. Vnitřní [[membrána]]; 2. vnější membrána; 3. [[Buněčné jádro|jádro]]; 4. polární útvary; 5. [[spermie]]]]
U všech [[savci|savců]] dochází k [[vnitřní oplodnění|vnitřnímu oplodnění]] prostřednictvím [[pohlavní styk|pohlavního styku]]. Ten probíhá tak, že dojde ke spojení [[pohlavní orgán|pohlavních orgánů]] [[samec|samce]] a [[samice]].
Samčí vnější pohlavní orgán ([[penis]]) je vnořen do otvoru [[Vagína|vagíny]] a zde dochází k výronu semene ([[ejakulace]] ejakulátu). V semeni ([[ejakulát]]u) je mimo jiné obsaženo značné množství [[spermie|spermií]], které vyrazí směrem do [[vejcovod]]u. K nasměrování spermií slouží stahy vejcovodů, které nasávají tekutinu (včetně ejakulátu), ale napomáhá tomu také protisměrný pohyb části [[řasinka|řasinek]] ve vejcovodu v době kolem ovulace. Spermie u většiny druhů jsou zachyceny v [[oviduktální reservoár|oviduktálním reservoáru]]. Po určité době strávené v samičím reprodukčním traktu spermie [[kapacitace|kapacitují]] (stanou se schopnými oplodnit vajíčko). Cesta k vajíčku je velice obtížná, drtivá většina spermií k němu vůbec nedorazí a „zemře“ cestou (předpokládá se, že zde odpadne většina defektních spermií). Kapacitované spermie nalézají vajíčko pomocí [[termotaxe]] (vajíčko tvoří tepelný [[gradient]] při svém sestupu vejcovodem) a [[chemotaxe]] (vajíčko produkuje látky, které spermii navigují).
Po nalezení vajíčka spermie musí u většiny druhů proniknout obalem granulózních buněk ([[cumulus oophorus]]) a dostat se ke [[glykoprotein]]ovému obalu vajíčka - [[zona pellucida|zoně pellucidě]]. Kontakt se zonou pellucidou je signálem pro [[akrozomální reakce|akrozomální reakci]] ([[exocytóza|exocytózu]] specializované [[organela|organely]] spermie - [[akrosom]]u, který obsahuje různé [[lyze|lytické]] [[enzym]]y). Enzymy uvolněné při akrozomální reakci rozštípou otvor do zony pellucidy a spermie může pomocí pohybů bičíku proniknout až k plazmatické membráně vajíčka ([[oolema]]). Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují [[bičík]] a dovnitř proniká jen hlavička, toto je však pouze výjimka; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.<ref name=petr>{{citace periodika| příjmení=Petr| jméno=Jaroslav| titul = Stručný průvodce etiketou savčích spermií| periodikum=Vesmír| číslo=9| rok=2007| ročník 86 (137)}}</ref> Po průniku spermie dovnitř vajíčka dochází k jejich fúzi (splynutí). Fúze první spermie vyvolá [[exocytóza|exocytózu]] [[kortikální granule|kortikálních granulí]] vajíčka, které obsahují enzymy modifikující ( zesíťující) glykoproteiny zony pellucidy a její odtržení od plazmatické membrány - tím se zamezí v pronikání dalších spermií. Oplozením vajíčka vzniká [[diploid]]ní buňka - [[zygota]]. Pokud se vajíčko po úspěšné fertilizaci zahnízdí v [[děloha|děloze]], samice se označuje jako [[březost|březí]] (též gravidní, u [[člověk]]a [[těhotenství|těhotná]]).
== Oplodnění u [[Rostliny|rostlin]] ==
Pro rostliny je sice velmi významné i [[nepohlavní rozmnožování]] probíhající za pomoci [[vegetativní orgány|vegetativních orgánů]] (popř. [[dělení buněk|dělením]] [[buňka|buněk]] u jednobuněčných), které je dostačující k tomu, aby se rostlina mohla šířit (závisí však na druhu). Přesto i u rostlin má [[pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]] a oplodnění zásadní význam, neboť umožňuje vznik rostliny se zcela nově nakombinovanou [[genetická informace|genetickou informací]]. Během [[pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]] dochází ke splynutí samičí a samčí pohlavní buňky. To vede k vývoji zárodku nové rostliny. Proces však jinak probíhá u [[semenné rostliny|semenných rostlin]], jinak u [[výtrusné rostliny|výtrusných rostlin]] zbývajících ve skupině [[vyšší rostliny]] a jinak u [[nižší rostliny|nižších rostlin]].
U všech vyšších rostlin se střídají tzv. pohlavní a nepohlavní generace ([[gametofyt]] a [[sporofyt]]). U semenných rostlin však toto rozlišení není pro praktické účely příliš významné, neboť gametofytem jsou u nich jen jejich [[generativní orgány]], které jsou na zbytku rostliny přisedlé a na ní závislé. Významné je toto členění pro pochopení oplodnění u rostlin výtrusných.
=== [[Semenné rostliny]], veškeré rostliny, které kvetou a tvoří semena ===
[[Soubor:Nymphaea alba.jpg|thumbnail|250px|right|Květ [[Leknín bílý|leknínu bílého]] je rostlinný orgán připravený k [[Rozmnožování|reprodukci]]]]
[[Soubor:Plumpollen0060.jpg|thumbnail|250px|right|Včela na květech slivoně, zajišťuje přenos [[pyl]]u.]]
U [[semenné rostliny|semenných rostlin]] je [[pohlavní buňka|pohlavní buňkou]] tzv. [[vaječná buňka]], která sídlí ve [[vajíčko|vajíčku]] (vajíčko je u rostlin vícebuněčný útvar). Samčí [[pohlavní buňka|pohlavní buňkou]] jsou [[spermatická buňka|spermatické buňky]], které jsou vždy dvě uvnitř [[pylová láčka|pylové láčky]], vyrůstající z [[pylové zrno|pylového zrna]], které musí být před tím dopraveno na [[blizna|bliznu]].
==== Prorůstání pylové láčky ====
Po [[opylení]], což je přenesení [[pyl]]u z [[prašník]]u na povrch [[blizna|blizny]] (horní část samičího orgánu, zvaného [[pestík]]), se [[pylové zrno|pylová zrna]] (jeho obsah) snaží dostat do [[vajíčko (rostlina)|vajíčka]] tím, že si vytváří [[pylová láčka|pylovou láčku]].
[[Pylová láčka]] musí prorůst skrze celou délku [[čnělka|čnělky]], která se nachází v [[pestík]]u mezi [[blizna|bliznou]] a [[semeník]]em. Nakonec proniká [[klový otvor|otvorem klovým]] k zárodečnému vaku. Jedna ze spermatických buněk oplodní vaječnou buňku, která se tím mění v diploidní zygotu, druhá oplodní diploidní centrální buňku zárodečného vaku a vznikne základ triploidního živného pletiva zárodku, endospermu. Endosperm je využíván jako zdroj živin při klíčení nebo je spotřebován již při vývoji zárodku. Jeho vyživovací funkci pak mohou převzít dělohy, např. u bobovitých rostlin. U krytosemenných rostlin vzniká živné pletivo až po oplození, u nahosemenných nezávisle na něm. Vzniká [[Plod (botanika)|plod]].
Tato zdánlivě zbytečná práce, kterou pylová láčka musí vykonat, není samoúčelná, ale funguje jako spolehlivý biologický filtr, který zaručuje, že [[vajíčko]] nebude opyleno [[pyl]]em jiného druhu rostliny a někdy naopak chrání i před oplozením příliš příbuzným jedincem ([[inkompatibilita]]). Tato selekce funguje již na povrchu blizny a její podstatou je, že žádoucí pyl si musí s bliznou a pestíkem „chemicky rozumět“. Je možno shrnout, že ne každé pylové zrno, které se přilepí na bliznu, může vytvořit [[pylová láčka|pylovou láčku]].
Vzhledem k obtížnosti procesu, láčka neroste jednoduše přímo, ale prorůstá [[čnělka|čnělku]] blízko její pokožky vlnivým pohybem a nakonec se stáčí ke spodku semeníku, pak blízko [[lůžko (rostlina)|lůžka]] prochází obal [[vajíčko|vajíčka]] a dosáhne uvnitř [[vaječná buňka|vaječné buňky]]. Díky růstu pylové láčky dojde ke spojení spermatické buňky s buňkou vaječnou.
==== Vývoj plodu po oplození ====
Po oplodnění se začne [[semeník]] zvětšovat a vzniká z něj [[Plod (botanika)|plod]] (např. veškeré [[ovoce]]).
U mnohosemenného ovoce je nutno více pylových zrn, protože s každým vajíčkem se musí spojit jedno. Proces lze snadno demonstrovat u [[kukuřice setá|kukuřice seté]]. Pyl ze samčích květů napadá na lepkavou vnější část tzv. hedvábí (vlákna čnějící z [[Palice (květenství)|palice]] samičích květů), pak pylové láčky rostou dolů hedvábím dovnitř až k vajíčku. Vysušené hedvábí zůstane ve slupce klasu během dozrávání semen, proto pokud slupku odstraníte opatrně, je možné prohlédnout si strukturu květu. Vývoj [[dužnina (rostliny)|dužniny]] [[ovoce]] je úměrný podílu oplozených vajíček. Např. [[vodní meloun]] vyžaduje asi 1000 pylových zrnek dodaných a pravidelně rozložených na 3 laloky blizny, k tomu aby vývoj plodu mohl být normální, a to v počtu semen, velikosti i tvaru [[Plod (botanika)|plodu]].

=== [[Výtrusné rostliny]] ===
* [[Sporangium]]
* Střídání [[sporofyt]]u a [[gametofyt]]u
* Tvorba pohlavních a nepohlavních [[spora|spor]].
=== [[Nižší rostliny]] ===
Pro nižší rostliny je spíše velmi významné [[nepohlavní rozmnožování]]. Jejich případné [[pohlavní rozmnožování]] bývá často velmi komplikované a navzájem mezi druhy (a většími [[taxon]]y) velmi rozdílné ([[izogamie]], [[anizogamie]], [[oogamie]].). [[pohlavní rozmnožování|Pohlavním rozmnožováním]] může být jak fůze identických [[buňka|buněk]] ([[isogamie]]) tak i '''oplodnění''' větší nepohyblivé buňky (samičí) menší pohyblivou buňkou (samčí) ([[oogamie]]).

== Reference ==
<references />
=== Související články ===
* [[Vnější oplodnění]]
* [[Vniřní oplodnění]]
* [[oplodnění ve zkumavce]] (in vitro fertilizace - IVF)
* [[opylení]]
* [[Početí]]

{{Fyziologie rozmnožování}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohlavní rozmnožování]]
[[Kategorie:Fyziologie rostlin]]
[[Kategorie:Gynekologie a porodnictví]]
[[Kategorie:Embryologie]]
[[Kategorie:Těhotenství]]

Oplodnění - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi