Sysop: ++

2021-09-25T23:29:57Z

← Starší verze		Verze z 25. 9. 2021, 23:29
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Soubor~~:~~Orlik (js)~~.jpg\|thumb\|280px\|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou ~~průčelí.~~]]	+	[[File:Orlík 7.jpg\|thumb\|280px\|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou (letecký pohled)]]
-	[[Soubor:Orlík ~~018~~.jpg\|thumb\|280px\|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou~~. boční~~ pohled]]	+	[[Soubor:Orlík 2013.jpg\|thumb\|280px\|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou (letecký pohled)]]
-	[[~~File~~:~~Orlík 7~~.jpg\|thumb\|280px\|Zámek ~~'''~~Orlík~~'''~~ nad Vltavou ~~- letecký pohled~~]]	+	[[Soubor:Orlik (js).jpg\|thumb\|280px\|Zámek Orlík nad Vltavou – průčelí]]
-	[[Soubor:~~Orlik1~~.~~png~~\|thumb\|280px\|Zámek ~~'''~~Orlík~~'''~~ nad Vltavou~~. Situace.~~]]	+	[[Soubor:Orlík 018.jpg\|thumb\|280px\|Zámek Orlík nad Vltavou – boční pohled]]
-	[[Soubor:Orlik2.png\|thumb\|~~280pxt~~\|Zámek ~~'''~~Orlík~~'''~~ nad Vltavou. [[~~Půdorys~~]].]]	+	[[Soubor:Orlik2.png\|thumb\|250px\|Zámek Orlík nad Vltavou ([[půdorys]])]]
-	[[Soubor:Stroeminger Vilem - Orlik Chateau 012.jpg\|thumb\|~~280px~~\|Zámek ~~'''~~Orlík~~'''~~ nad Vltavou. Původní výška skály před napuštěním [[Vodní nádrž Orlík\|Orlické přehrady]] na obraze od ~~[[Vilém Ströminger\|Vilém~~ Strömingera]].]]	+	[[Soubor:Stroeminger Vilem - Orlik Chateau 012.jpg\|thumb\|250px\|Zámek Orlík nad Vltavou. Původní výška skály před napuštěním [[Vodní nádrž Orlík\|Orlické přehrady]] na obraze od Viléma Strömingera.]]
-	Jihočeský zámek '''Orlík''', umístěný na skalnatém ostrohu nad [[Vltava\|Vltavou]] je v pramenech poprvé doložen v polovině '''13. století''', tehdy ještě jako dřevěný hrádek a součást královského majetku, který plnil úlohu [[celnice]] (clo se vybíralo od proplouvajících lodí za převážené zboží).	+	Jihočeský zámek '''Orlík''', umístěný na skalnatém ostrohu nad [[Vltava\|Vltavou]] je v pramenech poprvé doložen v polovině '''13. století''', tehdy ještě jako dřevěný hrádek a součást královského majetku, který plnil úlohu [[celnice]] (clo se vybíralo od proplouvajících lodí za převážené zboží).

	==Historie hradu==		==Historie hradu==
Řádka 78:		Řádka 78:
	[[Teskův sál]] je pojmenován po svém tvůrci. [[Jan Teska]] - řezbář - byl bratrancem [[Mikoláš Aleš\|Mikoláše Alše]]. Sál je romanticky laděný. Má překrásný kazetový strop, obložení stěn a dveře. Teska se při tvorbě na stropě inspiroval na nedalekém Zvíkově. Jeho práce došla ocenění na [[Jubilejní výstava\|Jubilejní výstavě]] v Praze roku 1891. [[Rytířský sál]] má v oknech zasazené původní renesanční a barokní vitráže.		[[Teskův sál]] je pojmenován po svém tvůrci. [[Jan Teska]] - řezbář - byl bratrancem [[Mikoláš Aleš\|Mikoláše Alše]]. Sál je romanticky laděný. Má překrásný kazetový strop, obložení stěn a dveře. Teska se při tvorbě na stropě inspiroval na nedalekém Zvíkově. Jeho práce došla ocenění na [[Jubilejní výstava\|Jubilejní výstavě]] v Praze roku 1891. [[Rytířský sál]] má v oknech zasazené původní renesanční a barokní vitráže.

-	[[Malá zbrojnice]] je muzeum starých a nových zbraní, soubojových pistolí, pouzder a prachovnic. [[Zámecká knihovna]] byla založena [[Karel I.\|Karlem I.]] Postupně byla doplňována, až se celkový počet svazků dostal k číslu 18 000 knih. Jsou psané v různých jazycích a mají různou tematiku. Zámecké chodby jsou vyzdobeny mysliveckými trofejemi. V poslední prohlídkové místnosti je k vidění [[Klaudiánova mapa]]. Je to nejstarší tištěná mapa Čech.	+	[[Malá zbrojnice]] je muzeum starých a nových zbraní, soubojových pistolí, pouzder a prachovnic. [[Zámecká knihovna]] byla založena [[Karel I.\|Karlem I.]] Postupně byla doplňována, až se celkový počet svazků dostal k číslu 18 000 knih. Jsou psané v různých jazycích a mají různou tematiku. Zámecké chodby jsou vyzdobeny mysliveckými trofejemi. V poslední prohlídkové místnosti je k vidění [[Klaudiánova mapa]]. Je to nejstarší tištěná mapa Čech.

	== Průzkum objektu ==		== Průzkum objektu ==

Sysop: 1 revizi

2013-07-05T15:11:12Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 7. 2013, 15:11

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-15T22:11:07Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Orlik (js).jpg|thumb|280px|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou průčelí.]]
[[Soubor:Orlík 018.jpg|thumb|280px|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou. boční pohled]]
[[File:Orlík 7.jpg|thumb|280px|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou - letecký pohled]]
[[Soubor:Orlik1.png|thumb|280px|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou. Situace.]]
[[Soubor:Orlik2.png|thumb|280pxt|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou. [[Půdorys]].]]
[[Soubor:Stroeminger Vilem - Orlik Chateau 012.jpg|thumb|280px|Zámek '''Orlík''' nad Vltavou. Původní výška skály před napuštěním [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]] na obraze od [[Vilém Ströminger|Vilém Strömingera]].]]
Jihočeský zámek '''Orlík''', umístěný na skalnatém ostrohu nad [[Vltava|Vltavou]] je v pramenech poprvé doložen v polovině '''13. století''', tehdy ještě jako dřevěný hrádek a součást královského majetku, který plnil úlohu [[celnice]] (clo se vybíralo od proplouvajících lodí za převážené zboží).

==Historie hradu==

Hrad založil císař Karel a udělil jej Jetřichovi biskupu Mindenskému a také jeho synovci byla přisouzena jedna výhrada [[Dětřich z Portic|Dětřichovi z Portic]]. První získal právo doživotního užívání hradu a druhý měl v případě nebezpečí povolit osazení hradu posádkou.

Roku 1369 vyměnil Hynčík Pluh hrad s nejvyšším královským komořím. Byl jím Zikmund Huler. Byl zároveň konšelem města Pražského a těšil se císařově důvěře. Tu ale zneužíval, obohacoval se. Po 17 letech byl sťat. Po jeho smrti císař zkonfiskoval pouze část jeho majetku a Orlík připadl jeho bratru Ondřejovi.

Ten jej prodal Petrovi Zmrzlíkovi ze Svojšína. Zmrzlíkové ze Svojšína, kteří vešli ve známost svým kladným postojem k husitskému hnutí získali i [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]].

Hrad Orlík byl v době prodeje skromně vybavený, ale nyní se dočkal rozmachu, jak stavebních prací, tak i celkových oprav. Petr Zmrzlík byl velice zdatný hospodář a požíval veliké vážnosti. Byl královským mincmistrem. Díky své víře přišel o své úřady. Hostem na hradě byl i Jan Žižka.

Jeho synové přešli k Táboritům. Patřili k největším odpůrcům Oldřicha z Rožmberka. Podnikli společně s Tábority jízdy do Uher, Míšně a Slezska.

1501 prodal Václav Zmrzlík hrad společně i s 22 okolními vesnicemi Kryštofovi ze Švamberka. Z této doby pochází velká část staveb a oprav místností a pilířů.

Po jeho smrti vládla hradu jeho manželka a velice zle. Neplatila čeleď a hrad velmi zchátral.

Bohuslav ze Švamberka také v poslední vůli odkázal hrad své manželce. Provdala se za Václava Berku z Dubé.

Po její smrti syn [[Jindřich ze Švamberka]] vzhledem k tomu, že zemřel bezdětný a byl poručníkem [[Kryštof ze Švamberka|Kryštofa ze Švamberka]], tak hrad odkázal jemu. Kryštof ze Švamberka nechal postavit kapli se síťovou klenbou a zmodernizovat interiéry.

Poté hrad nabyli [[Jiří ze Švamberka|Jiří]] a [[Vilém ze Švamberka]]. Hrad získal na veliké prestiži, přestal být považován za pouhé panské sídlo. Došlo k renesančním přestavbám a nákladným úpravám vnitřních interiérů. Vzhledem k nedostatku a úrovni palácových prostor, došlo ke stržení severozápadní strany hradu a na tomto místě byly postaveny nové, reprezentativní prostory paláce. V čele, na štítové zdi byla postavena štíhlá věžička.

[[Švamberkové]], vlastnící Orlík v 16. století byli podobného (protestantského) vyznání a proto jim byly všechny majetky, včetně zámku, zkonfiskovány během [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorského]] období.

Roku 1621 císařští velitelé Marradas a Huerta přitáhli s počtem 4 000 mužů před hrad. Po mírném obléhání se hradní posádka vzdala.
V nepřítomnosti Marradase došlo k rychlému a nečekanému přepadení ze strany obránců Zvíkova. Odvezli 4 vozy naložené proviantem. Bylo to pokládáno jako zrada, ale nedošlo k žádnému potrestání. Panství Orlické sloužilo jako zásobárna pro vojsko a také podle toho vypadalo. Vše bylo zpustlé.

Dalšími vlastníky zámku byli v 2. polovině [[Eggenberkové]], kteří byli navíc dědicové jihočeského [[Rožmberkové|rožmberského]] dominia, do kterého spadaly i zámky [[Hluboká (zámek)|Hluboká]] či [[Český Krumlov]].

Roku 1623 koupil hrad Jan Oldřich z Eggenberku. 1639 opět na hradě vojenská posádka. 1683 díky strachu z Turků , byl hrad velice opevněn.

Eggenberky však na začátku 18. století potkal podobně nešťastný osud jako rožmberský rod – poslední z rodu (Jan Kristian) se nedočkal mužského potomka. Rozsáhlé dědictví tak bylo odkázáno příbuzným jeho ženy Ernestiny, [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkům]].

Orlík i v této době stál poněkud mimo hlavní zájem rodu, neboť Adam František ze Schwarzenberka si za své sídlo zvolil Český Krumlov. O necelé století později však pozornost padla na tento malebný zámek. Stavební činnosti probíhaly pod vedením stavitele [[František Jakub Fortin|Františka Jakuba Fortina]].

V roce 1802 došlo k rozdělení schwarzenberského majetku na dvě autonomní větve, které podpisem smlouvy založili bratři Josef a Karel Filip. Josefova primogenitura ovládala hlubocko-krumlovské panství.

Zatímco Karel Filip, zakladatel sekundogenitury, se stal se svou rodinou prvním trvalým obyvatelem zámku. Byl polním maršálkem a vítězem nad Napoleonem. Byl také velikým milovníkem starožitností. Založil na hradě zámeckou knihovnu, sbírku starých zbraní.

Jeho zájmy a aktivity jej častěji odváděly na diplomatické a vojenské cesty, ale pod péčí Karlovy manželky Marie Anny z Hohenfeldu se okolí Orlíka proměnilo v zámecký park anglického stylu, v němž byly zasazeny cizokrajné dřeviny, altánky a mosty. Celkem bylo vysazeno 460 000 stromů.
Park je projektován tak, aby vycházkové cesty vedly přetvořenou krajinou s různými zákoutími a pohledy na okolní scenerie.

1850 došlo k oddělení okrasné zahrady od vlastního parku. Byla založena množírna květin, skleník. V tomto období na Orlíku převažovala čilá stavební činnost. Park byl dokončen roku [[1904]] a i nadále byl velmi pečlivě udržován.

Zámek však krátce po rekonstrukci krovů začátkem devatenáctého století vyhořel, takže musel být znovu nákladně opraven. Tehdy se rozhodlo o výstavbě třetího patra, kde měly být dětské pokoje a pokoje pro hosty.

Novogoticky byl zámek upraven v druhé polovině 19. století podle návrhu pražského architekta Grubera. V tomto období byla v zámeckém parku asi 1500 m severozápadně od zámku vystavěna rodinná hrobka. Současně byla postavena hájovna pro strážce hrobky a zároveň pro promenádního hajného.

V roce [[1948]] byla orlická sekundogenitura nucena opustit zámek na základě 2. pozemkové reformy. Orličtí Schwarzenberkové odešli do nuceného [[exil]]u do [[Rakousko|Rakouska]]. Vrátili se až po roce [[1989]], kdy [[Karel Schwarzenberg]] zastával funkci vedoucího kanceláře prezidenta Československé republiky [[Václav Havel|Václava Havla]]. Po restituci majetku roku [[1992]] se své funkce vzdal a převzal správu nad rodovým panstvím. V současné době patří jeho synovi Janu Schwarzenbergovi.

V současnosti však zámek není obydlen. Fungují zde prohlídkové trasy zahrnující místnosti muzeí, reprezentační místnosti empírové a lovecké v romantických neoslozích. V reprezentačních empírových místnostech lze vidět slohově nejčistší podobu empírového slohu v Čechách.

==Popis zámku==

Cesta k zámku vede okolo zámečku úředníků vlevo. Naproti bývala konírna, pak kancelář úředníků panství, později byt kaplana. Na místě současné zahrady před zámkem se mlátilo obilí a vařilo pivo.

Vchod do zámku vede přes příkop a vysokým a úzkým průjezdem se dá vejít do vlastního zámeckého nádvoří.

Zámek byl díky výborné poloze na ostrohu Vltavy takřka nedobytný.V současnosti díky [[Vodní_nádrž_Orlík|Orlické přehradě]] je hladina vody o 80 metrů výše. Nejstarší stavbou je hradba jihozápadního křídla gotického hradu. Hrad má nepravidelný lichoběžníkový tvar. Starý palác je na severovýchodní straně a okolo něj byly postupně stavěny další budovy, okolo obvodových zdí, až do výše druhého poschodí. 1575 bylo postaveno severozápadní křídlo.
1751–1753 křídlo jihozápadní.

Roku 1802 za Schwarzenbergů bylo postaveno třetí poschodí. V tomtéž roce došlo k velkému požáru, kdy byla poničeno mnoho budov.

Průčelí zámku zdobí tři věže. Vlevo je okrouhlá věž. Dříve se nazývala [[Uherka]]. Základy má vytesané do skály, nahoře má cimbuří a malá, úzká okna. Původní a jediný vchod do ní vedl ve výši druhého poschodí. Byl to byt hlásného. Sloužila i jako vězení. Prostřední věž je také okrouhlá. Třetí věž má polokruhový tvar. Možná tak byla postavena záměrně, možná byla ubourána roku 1802, kdy bylo vydané nařízení o zboření chatrných částí věže. Z ní byl kůl a na něm bývala upevněna šibenice.

Na vlastním nádvoří je v jihovýchodní části [[kaple posvěcení Matky boží]].

V poschodích zámku jsou reprezentativní prostory. [[Velký empírový salon]] ukrývá portréty rodu Schwarzenbergů. Nábytek do tohoto sálu byl vyroben ve Francii roku 1822–1824. Busta Napoleona je dar od něj samotného.

[[Teskův sál]] je pojmenován po svém tvůrci. [[Jan Teska]] - řezbář - byl bratrancem [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Sál je romanticky laděný. Má překrásný kazetový strop, obložení stěn a dveře. Teska se při tvorbě na stropě inspiroval na nedalekém Zvíkově. Jeho práce došla ocenění na [[Jubilejní výstava|Jubilejní výstavě]] v Praze roku 1891. [[Rytířský sál]] má v oknech zasazené původní renesanční a barokní vitráže.

[[Malá zbrojnice]] je muzeum starých a nových zbraní, soubojových pistolí, pouzder a prachovnic. [[Zámecká knihovna]] byla založena [[Karel I.|Karlem I.]] Postupně byla doplňována, až se celkový počet svazků dostal k číslu 18 000 knih. Jsou psané v různých jazycích a mají různou tematiku. Zámecké chodby jsou vyzdobeny mysliveckými trofejemi. V poslední prohlídkové místnosti je k vidění [[Klaudiánova mapa]]. Je to nejstarší tištěná mapa Čech.

== Průzkum objektu ==

V roce [[1998]] na náklady majitele zámku proběhl archeologický průzkum. Na jihovýchodní straně teras se našly keramické zlomky a úlomky ze 14. století. Dále se našla renesanční odvodňovací dlažba a zbytky kuchyňského nádobí. Také byl nalezen [[Zlatý dukát]] Zikmunda Lucemburského z 15. století.

Zámek je otevřen pro veřejnost v sezoně /duben-říjen/.

== Reference ==
* August Sedláček-Hrady, zámky a tvrze Království českého. XI. díl
* T. Durdík F. Kašička B. Nechvátal Hrady, hrádky a tvrze na Písecku.

==Literatura==
* MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732 Dostupné online]. – kapitola [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=69872&mcp=1934&idpi=125818&author= Zámek Orlík], s. 79-88.

== Externí odkazy ==
* [http://www.schwarzenberg.cz/orlik Virtuální prohlídka zámku, podrobná historie]

{{Commonscat|Orlík Chateau}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Písek]]

Orlík (zámek) - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu