Sysop: + Nový článek

2016-11-13T11:37:52Z

+ Nový článek

Nová stránka

'''Oskar Oehler''', po roce 1945 '''Oskar Olár''', (* [[8. leden]] [[1904]], [[Přerov]]<ref name="Matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=dd4acd7737c68136:35b157ca:120f9b45c5a:-73d9&scan=116 Záznam o narození a křtu v matrice chrámu Páně svatého Vavřince mučedníka v Přerově, svazek 14, Zemský archiv v Opavě, inv. č. 10627, sig. Př I 49.]</ref>, † [[26. květen]] [[1973]], [[Vídeň]]) byl český architekt.

== Život ==
Narodil se v česko-německé rodině přerovského stavitele Františka Oehlera (nar. 1. 12. 1854) a jeho ženy Ludmily, rozené Koblihové (nar. 24. 12. 1870).<ref name="Matrika" /> V roce 1914 absolvoval českou národní školu a poté v roce 1921 německou reálku v Olomouci. Od roku 1921 studoval architekturu na německé technice v Brně. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou [[Elly Oehlerová|Elly Sonnenschein]]. V roce 1926 složil první státní zkoušku, studia ale z finančních důvodů nedokončil. Pracoval v atelérech architektů [[Jindřich Kumpošt|Jindřicha Kumpošta]], [[Michal Maximilián Scheer|Michala Maximiliána Scheera]] a [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]]. V letech 1931-1933 pokračoval ve studiu na německé technice v Praze. Studia ale dokončil až po 2. světové válce na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]].

V roce [[1931]] se oženil se svou spolužačkou [[Elly Oehlerová|Elly Sonnenscheinovou]] a v roce [[1932]] se jim narodila dcera Renata. V letech 1932–1939 měli samostatnou projekční kancelář v Praze. V létě [[1939]] se rozhodli uprchnout před nacismem do Austrálie. Pokus ale nebyl úspěšný. Byli vězněni v Mnichově a v Berlíně. Poté žili v Ostravě. V roce 1944 byla Elly deportována do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora Terezín]]. Jejich dcera Renata se do konce války skrývala v Praze.

Po skončení 2. světové války manželé obnovili společnou projekční kancelář v Ostravě. Změnili si jméno na Olárovi. V roce 1949 odešli do Prahy, kde nejprve pracovali společně ve Stavoprojektu, v roce 1951 přešel Oskar Olár do Hutního projektu, kde pracoval jako hlavní specialista a později jako hlavní architekt. V roce 1964 odešel do důchodu.

V roce 1966 vystoupil z KSČ a následně byl vyškrtnut ze Svazu československých architektů. V roce 1971 emigroval do Vídně za svou dcerou. Zde v roce 1973 zemřel.

== Dílo ==
[[File:Teplice n.b. 224778-3112.jpg|thumb|220px|Vila Ladislava Říhovského<br />Teplice nad Bečvou]]
* 1932 Vila Antonína a Marie Markových, čp. 820, Na Bateriích 13, Praha 6 - Střešovice,
* 1933–1934 Vila Ladislava Říhovského, [[Teplice nad Bečvou]], Zbrašov 59,
* 1935–1936 Vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, Praha 8-Bohnice, V Nových Bohnicích 34,
* 1936 pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, [[Přerov]],
* 1936 dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Přerov, Husova 19,
* 1935-1936 přestavba zámku Václava Diviše [[Vysoký hrádek|Vysoký Hrádek]], [[Březí u Týna nad Vltavou]],
* 1936–1938 nájemní dům Karla Zejdy, Přerov, čp. 2300, Bartošova 14,
* 1937 Hotel Continental v Plzni,
* 1937 Vila Ing. Františka Wawerky, [[Lipník nad Bečvou]], čp. 888, Loučská 29,
* 1936-1937 ubytovna „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku, [[Staré Hamry]]
* 1937–1938 administrativní budova elektrárny S.M.E., Přerov, čp. 1917, Tržní 20,
* 1940-1941 Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech,
* 1940 Dům nakladatelství Rodina v Praze, <ref name="Prostor">[http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/mnisek/oehler.htm ing. arch. Oskar Oehler-Olár [1904-1973<nowiki>]</nowiki>] na stránkách
PROSTOR architektura, interiér, design</ref>

=== Nerealizované projekty ===
* 1930 přestavba a přístavba kina Odeon, [[Přívoz (Ostrava)|Ostrava-Přívoz]]
* 1932 Sanatorium TBC Ústřední sociální pojišťovny, [[Vyšné Hágy]]

Většina předválečných projektů je společné dílo Oskara a Elly Oehlerových.

=== Po roce 1945 ===
* Přestavba centra Moravské Ostravy, 1945
* Obytné sídliště zaměstnanců drátovny Báňské a hutní společnosti v Bohumíně, Pudlov 1946
* Hornické sídliště v Ostravě, 1946
* Synagoga v Ostravě, 1947
* Lázeňská kotelna a obytný dům v Teplicích nad Bečvou, 1947
* Lázeňská kolonáda v Teplicích nad Bečvou, 1947-49
* Administrativní budova dusíkárny Ostravských chemických závodů v Ostravě, 1947
* Janáčkova koncertní síň v Ostravě, 1949
* Gravitační přehradní nádrž a úpravna pitné vody v Klíčavě, 1949-55
* Náměstí Budovatelů v Praze, 1949
* Obytný dům zaměstnanců Hutního projektu v Praze, 1954-55
* Hrudkovny v Mníšku, 1952
* Závod černé metalurgie v Ejpovicích, 1953-56
* Hutní závod pro Československý pavilon na světové výstavě EXPO '58 v Bruselu, 1957-58
* [[Žďákovský most|Most ve Žďákově]], 1958-67 (architektonické řešení: [[Karel Vejmelka (architekt)|Karel Vejmelka]])
* (Nové) ředitelství Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě, 1961-65
* Interiéry hotelu Continental, Plzeň (1969)<ref name="Prostor" />

== Výstavy ==
* ''Elly a Oskar Oehlerovi-Olárovi / Architektonické dílo'', [[Muzeum umění Olomouc]], 10. dubna - 22. června 2008

== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* ''Elly Oehler/Olárová 1905–1953. Oskar Oehler/Olár 1904–1973 : architektonické dílo'', editoři [[Petr Pelčák]], [[Vladimír Šlapeta]], [[Ivan Wahla]], Brno : Spolek Obecní dům Brno; Olomouc : Muzeum umění, 2007, ISBN 978-80-254-0967-1
* {{Citace monografie
| příjmení = Kohout
| jméno = Michal
| příjmení2 = Templ
| jméno2 = Stephan
| příjmení3 = Zatloukal
| jméno3 = Pavel
| titul = Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko
| vydavatel = Zlatý řez
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn = 80-902810-2-8
| strany = 221, 228, 285
}}
* {{citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora = Zdeněk Lukeš
| titul = Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938
| odkaz na titul = Splátka dluhu
| vydavatel = Fraktály
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran =
| strany = 142-143
| isbn = 80-86627-04-7
| jazyk =
}}

== Externí odkazy ==
* [http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/mnisek/oehler.htm ing. arch. Oskar Oehler-Olár [1904-1973<nowiki>]</nowiki>] na stránkách PROSTOR architektura, interiér, design

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Oehler, Oskar}}
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Muži]]

Oskar Oehler - Historie editací

Sysop: + Nový článek