http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Osnova_%28textil%29Osnova (textil) - Historie editací2026-08-04T21:46:15ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Osnova_(textil)&diff=213435&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-07-05T13:24:33Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 5. 7. 2013, 13:24</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Osnova_(textil)&diff=213434&oldid=prevSysop: 1 revizi2011-06-29T08:31:43Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Zettelgatter.jpg|thumbnail|200px|Cívečnice z první poloviny 20. století]]<br />
'''Osnova''' je soustava rovnoběžně uložených [[nit|nití]], do které se zanáší [[útek]] nebo se zpracovává splétáním osnovních nití mezi sebou.<br />
== Materiál ==<br />
Velká část osnovních [[příze|přízí]] se musí [[skaní|skát]], aby dosáhla určitou pevnost a stejnoměrnost, protože osnova je při tkaní značně namáhana na tah. Například u osnov z čisté [[ovčí vlna|vlny]] je skaní naprosto nezbytné. <br />
[[Soubor:Harris_tweed_loom.jpg|thumbnail|200px|Vedení osnovy do nitěnek tkacího stroje]]<br />
Staplové příze pro [[pletenina|pletařské]] osnovy se zpravidla při [[soukání]] parafinují.<br />
== Snování ==<br />
Při snování se odvíjí příze z cívečnice, což jsou rámy s 200-800 cívkami. Jednotlivé nitě prochází hřebenem a tím se z nich vytvoří pás, který se navíjí na snovací vál. Šířka pásu je dána rozměry hřebene, ty jsou přizpůsobeny použití osnovy.<br />
Tkací stroje mají nejčastěji pracovní šíři 145 cm. Těmto se předkládá osnova (snímek vpravo) obsahující až 10.000 nití, které se nedají naráz odvinout z cívečnice, proto se musí příze z několika snovacích válů družit dohromady. To se dá provádět ''válovým'' nebo ''pásovým'' snováním: <br />
=== Válové snování (šlichtované osnovy) ===<br />
Osnovy ze [[stapl|staplových]] přízí určené ke tkaní se zpravidla musí [[Šlichtování|šlichtovat]]. Nánosem šlichty se podstatně zvýší odolnost osnovních nití při zpracování na tkacím stroji. Zvýší se jejich pevnost a hladkost (odstávající vlákna se přilepí k jádru nití). <br />
Celkový počet osnovních nití určených ke šlichtování se rozdělí na 4-12 snovacích válů, na které se jednotlivé části navíjí v šířce do cca. 200 cm. Na šlichtovacím stroji se nitě odvíjí ze všech válů současně a po průchodu šlichtovací lázní sdruží a navíjí na osnovní vál.<ref>http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/269.jsp</ref><br />
[[Soubor:Trikot.jpg|thumbnail|200px|Vazba osnovy na pletacím stroji]]<br />
=== Pásové snování ===<br />
Tento způsob snování je vhodný pro krátké osnovy a materiály, které se zpravidla nešlichtují, záleží na povaze materiálu a tomu se také musí přizpůsobit snovací rychlost. U multifilu z nekonečných vláken je doporučováno snížení rychlosti při snování dle toho jak je tvarován. U vlny a jiných staplových materiálů mluvíme o přízi, pozor na terminologii u chemických a přírodních materiálů! <br />
Osnovní nitě se zde seřazují do užších, hustějších pásů, které se postupně navíjí na snovací buben tak, že konce všech (cca 10-15) pásů se pak kladou vedle sebe a společně navíjí na osnovní vál.<br />
V případě, že se musí šlichtovat, předkládá se většinou snovací buben šlichtovacímu stroji a převíjení na osnovní vál se spojuje se šlichtováním.<br />
=== Dílové snování ===<br />
<br />
Osnovy na pleteniny a proplétané [[netkané textilie|(netkané) textilie]] se také nešlichtují, bývají 4-5 x řidší než osnovy tkalcovské. Pletacím strojům se osnova obvykle předkládá na 4-8 kotoučových cívkách (cca. 50-100 cm dlouhých) uložených vedle sebe na společnou osu. Osnovní nitě se na cívky navíjí v plné šíři přímo z cívečnice.<br />
=== Tkaní a pletení z cívečnice ===<br />
Osnovní nitě na [[pneumatika|pneumatikové kordy]]<ref>http://www.lindauerdornier.com/german/menu/procduct/i_webmaschinen.htm</ref>, na některé druhy [[stuha|stuh]] a na [[rašlové pleteniny|rašlech]] se [[Žakárové vzorování textilií|žakárovým ústrojím]] se odvíjí z cívečnice přímo do tkacího (nebo pletacího) stroje. <br />
=== Barvení osnovních nití ===<br />
Většina osnov je z režněbílých přízí. Výjimky:<br />
- Tkaniny a pleteniny podélně [[barvení textilií|barevně]] pruhované – s jednotlivými barevnými nitěmi nebo barvení na dílčích válech (před šlichtováním)<br />
- [[denim|Blue denim]] – barvení celé osnovy v pásech<br />
=== Textilie zhotovené ze dvou a více osnov (nad sebou) ===<br />
[[samety a plyše|Plyšové tkaniny]], [[seersucker]], dutinné a některé technické tkaniny ([[popruh]]y), [[rašlové pleteniny]]<br />
== Navádění a navazování osnov ==<br />
Před koncem zpracování osnovy se musí ''navázat'' jednotlivé nitě nového válu na dobíhající konce. Provádí se to navazovacími stroji (rychlostí až 600 uzlů za minutu).<br />
Osnovní nitě prochází při tkaní lamelami osnovní zarážky (kontola přetrhu), očky nitěnek ([[vazby tkanin|vazba tkaniny]]) a zuby ''paprsku'' (příraz útku k hotové tkanině). <br />
Jestliže se změní u nové osnovy vazba tkaniny, musí se všechny nitě do stroje znovu ''navádět''. Strojní navádění jedné osnovy do lamel a nitěnek (současně) trvá asi hodinu. Další cca. půl hodiny je zapotřebí k navedení nití do ''paprsku''.<ref>http://www.knotex.de/cms/front_content.php?idcat=58</ref><br />
Osnovní nitě na pletacích strojích se navádí ručně (do hřebenů a kladecích jehel). <br />
== Odkazy ==<br />
=== Literatura ===<br />
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981), str. 618-637<br />
* Kolektiv autorů: ''Maschentechnik'' (Arbeitgeberkreis Gesamttextil, Frankfurt/Main 1979)<br />
* Křivánková, Dostálová: ''Základy textilní a oděvní výroby''<br />
== Reference ==<br />
<references/><br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Textil]]<br />
[[Kategorie:Tkalcovství]]</div>Sysop