http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C3%ADse%C5%88 2026-06-20T14:24:42Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C3%ADse%C5%88&diff=305326&oldid=prev 2013-09-03T11:31:58Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 3. 9. 2013, 11:31</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C3%ADse%C5%88&diff=305325&oldid=prev 2011-11-28T20:54:54Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Píseň''', '''písnička''' případně '''popěvek''', je jeden ze základních typů hudebního projevu. Základem je [[vokál]]ní projev opatřený textovou složkou. Písnička může být ryze [[vokál]]ní, nebo může mít [[hudební nástroj|nástrojový]] doprovod, může být zpívána jednotlivcem nebo více [[zpěvák]]y (obvykle pak hovoříme o [[hudební sbor|sboru]]). V lidové či slangové mluvě se pro pojem píseň/písnička zejména v soudobé populární hudbě vžilo také původní anglické slovo '''song'''.<br /> <br /> ==Rozdělení==<br /> * světské<br /> * duchovní<br /> * lidové<br /> * umělé<br /> * strofické<br /> * podle témat<br /> ** pracovní<br /> ** milostné<br /> <br /> == Historie umělé písničky ==<br /> Umělé písničky vznikaly v úzkém vztahu k [[lidová hudba|písni lidové]], nicméně je třeba brát zřetel na to, že i každá lidová píseň je vlastně také písní umělou v tom smyslu, že i ona má nějakého svého prvotního tvůrce-autora, který je vždy důsledně [[anonymita|anonymní]] respektive není znám. V [[Evropa|evropské]] hudbě se umělé písničky objevily např. ve 14. a 15. století v podobě projevů tzv. [[truvér]]ů a [[minnesengr]]ů. Byly to nejčastěji různé [[balada|balady]] či [[madrigal]]y. Velký rozmach tvorby umělých písní nastal v období hudebního [[romantismus|romantismu]] v 19. století. V jednotlivých zemích pak vznikaly osobité hudební styly (např. [[Francie|francouzský]] [[šanson]] či americká [[country]] hudba apod).<br /> <br /> ==Rozdělení písní podle účelu==<br /> *[[Budovatelská píseň|budovatelské písně]]<br /> *[[Vojenská píseň|vojenské písně]]<br /> *[[Filmová písnička|filmové písně]] <br /> *[[videoklip]]y<br /> *[[Divadlo|divadelní]] písně<br /> *pochodové písně<br /> *[[skaut]]ské písně<br /> *[[Hymna|hymny]]<br /> *[[Námořnictvo|námořnické]] písně<br /> <br /> == Písňové formy ==<br /> Podle skladebného schématu rozeznáváme<br /> * '''malou''' písňovou formu<br /> * '''rozšířenou''' písňovou formu<br /> * '''velkou''' písňovou formu<br /> <br /> Malé formy písně jsou jednodílné (schéma ''a''), dvoudílné (schéma ''a, b'') a trojdílné (schéma ''a, b, a''). Jednodílné jsou většinou prosté dětské [[lidová hudba|lidové popěvky]], dvojdílných a trojdílných je drtivá většina lidových písní. Rozšířenou malou formu (jedná se vlastně o repetici) najdeme v [[šanson]]ech a populární hudbě (schéma ''a, b, a, b'', tedy [[sloka]], [[refrén]], sloka, refrén). Složitější velká forma písňová je dvoudílný nebo třídílný útvar, ve kterém každý díl tvoří hudba uspořádaná v malé písňové formě (např.schéma ''A /a,b,a/, B /c,d,c/, A /a,b,a/''). Ve velké formě písňové jsou komponovány četné skladby [[vážná hudba|vážné hudby]], např. [[Bedřich Smetana|Smetanovy]] polky nebo [[Antonín Dvořák|Dvořákovy]] ''Slovanské tance''.<br /> <br /> Jednotlivá označení schémat neznamenají současně úroveň formy. Malá forma nemusí nutně znamenat formu primitivní. Klasickým příkladem toho je [[Česká hymna]], která ačkoli je ve smyslu schématu ''a'' malou písňovou formou, je v ní melodický motiv systematicky rozvíjen bez jakéhokoliv opakování motivů. <br /> <br /> Existují též písně, vymykající se z uvedených základních hudebních [[schéma]]t. Vyskytují se často nejen u [[skladatel]]ů [[vážná hudba|vážné hudby]], ale též např.v [[jazz]]ové hudbě a [[rock]]u - tam především v [[art-rock|art-rockové]] produkci ([[Genesis (skupina)|Genesis]], [[Yes]], [[Emerson, Lake and Palmer]], [[Synkopy 61]], [[Pink Floyd]], [[Marián Varga|Colegium musicum M.Vargy]] ) a v alternativních hudebních směrech. Jde o nejrůznější typy schémat, příkladem může být stavba ''a,b,c,b,c'', atd., atd. <br /> <br /> ==Rozdělení podle původu== <br /> * [[lidová píseň|lidové]]<br /> * ''zlidovělé'' (umělé písně, které získaly takovou popularitu, že dnes je vnímáme jako písně lidové)<br /> * ''umělé'', takové písně mají vždy nějakého konkrétního [[autor]]a, který je obvykle znám. U některých [[Hudební skladatel|hudebních skladatelů]] jsou písně jednou z nejvýznamnějších oblastí tvorby. K nim patří [[Franz Schubert]], [[Robert Schumann]], [[Gustav Mahler]], [[Antonín Dvořák]] či [[Jaroslav Křička]]. <br /> * zvláštním útvarem je tzv. '''píseň beze slov'''. Jedná se o aplikaci písňové formy pro instrumentální interpretaci. V historii se jednalo především o charakteristickou skladbu tklivé, až [[sentiment]]ální nálady. Tato forma je typická např.pro [[Felix Mendelssohn Bartholdy|Mendelssohna-Bartholdyho]], který napsal 48 písní beze slov. Stále se s nimi lze setkat na koncertních pódiích v [[repertoár]]u slavných [[klavír]]istů. V historii [[rock]]ové a jazzové hudby lze takových příkladů najít na stovky.<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://chanson-francaise.narod.ru/ La chanson française] <br /> * [http://edith-piaf.narod.ru/ Site sur Edith Piaf] - Edith Piaf<br /> * [http://www.chanson.udenap.org/menus/1a_menu_general.htm Le Temps des cerises]<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Obecné hudební formy]]<br /> [[Kategorie:Hudební terminologie]]</div>

Sysop