http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%A1_fl%C3%A9tna 2026-07-06T00:20:17Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%A1_fl%C3%A9tna&diff=303975&oldid=prev 2013-09-03T09:16:08Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 3. 9. 2013, 09:16</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%A1_fl%C3%A9tna&diff=303974&oldid=prev 2011-04-13T09:30:59Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox hudební nástroj<br /> | schéma = modrá<br /> | název = Příčná flétna<br /> | italsky = flauto traverso<br /> | německy = Querflöte<br /> | anglicky = western concert flute<br /> | francouzsky = flûte traversière<br /> | obrázek = Western concert flute 2.JPG<br /> | orchestr = dřevěné<br /> | vznik tónu = aerofony<br /> | rozsah = Range flute.png<br /> | rozsah.velikost = 150px<br /> | poznámka = <br /> | příbuzné nástroje = [[Pikola]]<br /> }}<br /> '''Příčná flétna''' je [[dechový nástroj|dechový]] [[dřevěný nástroj]] (ačkoli se dnes příčné flétny vyrábějí téměř výhradně z kovu, její stavba a zvukové vlastnosti ji stále řadí k dřevěným dechovým nástrojům). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních [[orchestr]]ech, velké využití má i komorní hudbě, v menší míře se používá i v [[jazz]]u.<br /> == Stavba a funkce ==<br /> Moderní příčná flétna se skládá ze tří částí:<br /> * '''Hlavice''' je u moderních fléten rovná, u altových, tenorových nebo basových fléten může být zahnutá. V horní třetině se nachází retný otvor, na kterém je navařen náustek sloužící k podepření dolního rtu. Mírným povytahováním hlavice se ladí celá flétna.<br /> * '''Střední díl''': nacházejí se na něm klapky, které mohou být buď uzavřené nebo otevřené. V případě otevřených klapek se uzavírají dírky pomocí prstů, zatímco v případě uzavřených klapek se dírky uzavírají pomocí klapek. Hra na nástroj s otevřenými klapkami je sice složitější, ale flétnista lépe cítí rychlost proudícího vzduchu a otevřené klapky také umožňují řadu zvukových efektů jako např. glissando nebo hraní mikrointervalů.<br /> * '''Spodní díl''': nejnižší tón flétny může být buď c¹ nebo h, v závislosti na typu spodního dílu. Mimo širšího tónového rozsahu a lepších zvukových vlastností je výhodou H fléten také fakt, že se na ně díky pomocnému hmatu dá snáze zahrát tón c&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; (za pomocí tzv. Gizmo klapky, která se dá namontovat jen na H flétny).<br /> Původní [[Theobald Böhm|Böhmova]] flétna měla otevřenou klapku gis, postupně se ale začala prosazovat uzavřená. To ale působilo obtíže při hraní tónu e³, a tak se vyvinula tzv. E mechanika, která tento problém odstraňuje. S touto mechanikou se vyrábí většina dnešních fléten.<br /> === Fyzika ===<br /> Proud vzduchu z úst je namířen na hranu, která ho rozděluje (ostrá hrana nebo ret). Při tom vznikají vzduchové víry a tzv. ''Strouhalovy třecí tóny'', podobné například zvukům rychle se pohybujícího biče nebo při pohybu telefonních drátů ve větru. Jeden proud vzduchu je vždy odváděn ven a druhý dovnitř nástroje, kde se zesiluje, přičemž flétna slouží jako rezonátor. Příčná flétna dovoluje modulaci tónu pomocí rtu hráče, svojí roli také hraje úhel vdechování.<br /> === Materiál ===<br /> [[Image:Flute-in-case-takedown.jpg|thumb|270px|Rozložená flétna v pouzdře]]<br /> [[Image:Traverso_007.jpg|thumb|270px|Barokní příčná flétna]]<br /> Příčné flétny se po staletí vyráběly ze dřeva, první zlatou flétnu zkonstruoval v roce 1869 Louis Lot. Nejkvalitnější flétny se dnes vyrábí ze [[zlato|zlata]] nebo [[stříbro|stříbra]], obvyklejší materiály jsou niklová mosaz nebo speciální druhy ocelí (často navíc postříbřené). Flétny mohou být zhotovené také z poněkud exotičtějších materiálů jako [[zinek]], [[mosaz]], [[titan (prvek)|titan]] a podobně, nejlevnější modely pro začátečníky se mohou vyrábět z [[hliník]]u. Soubory zabývající se poučenou interpretací staré hudby používají ke hře staré, nebo častěji kopie starých nástrojů.<br /> === Typy fléten ===<br /> * '''[[Pikola]]''': laděná in C (výjimečně také v Des) vznikla na konci 18. století. Je dvoudílná a zní o oktávu výše než příčná flétna.<br /> * '''Altová flétna''': laděná in G, zní o [[kvarta (hudba)|kvartu]] níže než příčná flétna<br /> * '''Basová flétna''': laděná in C, zní o [[oktáva (hudba)|oktávu]] níže než příčná flétna, stejně jako altová flétna se používá jen velmi málo<br /> == Historie ==<br /> Příčné flétny jsou asijského původu a v Evropě se poprvé objevily ve 12. století. Předchůdcem příčné flétny je ''příčná píšťala'' (též ''švýcarská'' nebo ''polní''), která se vyráběla ze [[zimostráz]]ového dřeva a měla krátkou válcovitou trubici. V 16. století se zvětšila její [[mensura]], v 17. a 18. století se stala vícedílným nástrojem s opačným kónickým vrtáním (zužování od retného otvoru ke konci) a stala se součástí orchestrů (v této době už lze hovořit o přímém předchůdci příčné flétny).<br /> Revoluci ve stavbě příčné flétny i ostatních dřevných nástrojů provedl v roce 1832 [[Theobald Böhm]], když vyvrtal dírky nikoli podle dosažitelnosti prsty, ale podle akustických měřítek, a pak je opatřil klapkami. V roce 1847 navíc nahradil kónickou trubici válcovitou, čímž se zlepšila intonace, ale poněkud se změnily tónové vlastnosti flétny.<br /> == Vybraná díla pro příčnou flétnu ==<br /> [[Soubor:Flute player.jpg|thumb|270px|Správné držení flétny]]<br /> * [[Antonio Vivaldi]]: Flétnové koncerty op. 10<br /> * [[Georg Philipp Telemann]]: Koncert e moll pro zobcovou a příčnou flétnu a orchestr<br /> * [[Georg Philipp Telemann]]: Koncert D dur pro příčnou flétnu a orchestr<br /> * [[Georg Philipp Telemann]]: Suita e moll pro 2 příčné flétny, 2 housle a orchestr (Tafelmusik)<br /> * [[Johann Sebastian Bach]]: Orchestrální suita č. 2 h moll, BWV 1067<br /> * [[Johann Sebastian Bach]]: Flétnové sonáty, BWV 1030-1035<br /> * [[Georg Friedrich Händel]]: Sonáty pro flétnu a basso continuo<br /> * [[Johann Sebastian Bach]]: Partita pro sólovou flétnu a moll, BWV 1013<br /> * [[Carl Philipp Emanuel Bach]]: Sonata a moll pro sólovou flétnu<br /> * [[Carl Stamitz]]: Koncert G dur pro příčnou flétnu a orchestr, op. 29<br /> * [[Wolfgang Amadeus Mozart]]: Flétnový koncert G dur, KV 313<br /> * [[Wolfgang Amadeus Mozart]]: Flétnový koncert D dur, KV 314<br /> * [[Wolfgang Amadeus Mozart]]: Koncert pro flétnu a harfu C dur, KV 299<br /> * [[Ludwig van Beethoven]]: Trio pro klavír, flétnu a fagot G dur<br /> * [[Claude Debussy]]: Syrinx pro sólovou flétnu<br /> * [[Camille Saint-Saëns]]: Karneval zvířat, část Ptáci<br /> * [[Carl Nielsen]]: Flétnový koncert<br /> * [[Vilém Blodek]]: Koncert D dur pro flétnu a orchestr<br /> * [[Jaques Ibert]]: Koncert pro flétnu a orchestr<br /> * [[Francis Poulenc]]: Sonáta pro flétnu a klavír<br /> * [[Sergej Prokofjev]]: Sonáta D dur pro flétnu a klavír<br /> * [[Paul Hindemith]]: Sonáta pro flétnu a klavír<br /> <br /> [[Kategorie:Dřevěné nástroje]]<br /> {{Článek z Wikipedie}}</div>

Sysop