Příběnice - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-10-21T21:38:41Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 21:38
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~4.2.2007~~ Příběnice ~~030~~.jpg\|thumb\|~~jihozápadní palácové křídlo~~]]	+	[[Soubor:Hrad Příběnice, osmiboká věž (01).jpg\|thumb\|230px\|Osmiboká věž (2011)]]
-	[[Soubor:4.2.2007 Příběnice ~~022~~.jpg\|thumb\|]]	+	[[Soubor:4.2.2007 Příběnice 030.jpg\|thumb\|230px\|Jihozápadní palácové křídlo]]
-	[[Soubor:4.2.2007 Příběnice 020.jpg\|thumb\|]]	+	[[Soubor:4.2.2007 Příběnice 020.jpg\|thumb\|230px\|]]
	'''Příběnice''' je zřícenina [[hrad]]u nacházející se v [[Jihočeský kraj\|Jihočeském kraji]] 10 km nedaleko od [[Tábor]]a, na katastrálním území městyse [[Malšice]].		'''Příběnice''' je zřícenina [[hrad]]u nacházející se v [[Jihočeský kraj\|Jihočeském kraji]] 10 km nedaleko od [[Tábor]]a, na katastrálním území městyse [[Malšice]].
	'''Přístup k hradu:''' V obci Malšice zabočit na vedlejší silnici směr Bečice a ještě před koncem obce odbočit vpravo. V Malšicích sledovat ukazatele Příběnice, Karolín nebo modrou turistickou značku, která vede až na hrad. Za Malšicemi po úzké asfaltce kolem statku Karolín a myslivny Příběnice až k parkovišti v podhradí.		'''Přístup k hradu:''' V obci Malšice zabočit na vedlejší silnici směr Bečice a ještě před koncem obce odbočit vpravo. V Malšicích sledovat ukazatele Příběnice, Karolín nebo modrou turistickou značku, která vede až na hrad. Za Malšicemi po úzké asfaltce kolem statku Karolín a myslivny Příběnice až k parkovišti v podhradí.
Řádka 7:		Řádka 7:
	Krátká pěší procházka kolem Příběnic: Z podhradí po žluté na hrad a dále, poté zabočit na zelenou vedoucí k řece (cestou mohyly), podél ní pak po červené zpět do podhradí. Celkem asi 7 km.		Krátká pěší procházka kolem Příběnic: Z podhradí po žluté na hrad a dále, poté zabočit na zelenou vedoucí k řece (cestou mohyly), podél ní pak po červené zpět do podhradí. Celkem asi 7 km.
	== Historie ==		== Historie ==
-	Hrad je známý od 13. století, kdy náležel rodu ~~[[Vítkovci\|~~Vítkovců]]. První písemná zmínka je z roku [[1243]].	+	Hrad je známý od 13. století, kdy náležel rodu Vítkovců. První písemná zmínka je z roku 1243.
-	1259 po smrti ~~[[Vítek z Příběnic\|~~Vítka z Příběnic]] se dostal hrad jeho bratru ~~[[Vok I. z Rožmberka\|~~Vokovi I. z Rožmberka]].	+	Roku 1259 po smrti Vítka z Příběnic se dostal hrad jeho bratru Vokovi I. z Rožmberka. Po jeho smrti byl hrad v držení jeho synů, Jindřicha a Vítka. Po smrti Jindřicha získal hrad jeho syn Petr I. z Rožmberka. Začal s mohutným opevňováním hradu, pobýval zde rád. Za jeho vlády patřil hrad k největším pevnostem v Jižních Čechách. Zemřel roku 1347.
-	Po jeho smrti byl hrad v držení jeho synů, ~~[[Jindřich I. z Rožmberka\|~~Jindřicha]] a Vítka.	+
-	Po smrti Jindřicha získal hrad jeho syn [[Petr I. z Rožmberka~~\|Petr]]~~. Začal s mohutným opevňováním hradu, pobýval zde rád. Za jeho vlády patřil hrad k největším pevnostem v Jižních Čechách. Zemřel roku 1347.	+	Jeho synové ([[Petr II. z Rožmberka\|Petr]], [[Oldřich I. z Rožmberka\|Oldřich]], [[Jan I. z Rožmberka\|Jan]] a [[Jošt I. z Rožmberka\|Jošt]]) si majetky rozdělili a hrad spravoval purkrabí Přibík z Vyšetic.
-	Jeho synové ([[Petr II. z Rožmberka\|Petr]], [[Oldřich I. z Rožmberka\|Oldřich]], [[Jan I. z Rožmberka\|Jan]] a [[Jošt I. z Rožmberka\|Jošt]]) si majetky rozdělili a hrad spravoval purkrabí [[Přibík z Vyšetic]].	+
-	Pan [[Jindřich III. z Rožmberka\|Jindřich]] (syn Oldřicha), spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi ~~[[Václav IV.\|~~Václavu IV.]] Patřil k [[panská jednota\|panské jednotě]]. Odhodlali se k otevřené vzpouře a roku 1394, když se král navracel z hradu [[Žebrák (hrad)\|Žebrák]], jej zajali a odvezli k intervenci do Prahy. Odtud do Příběnic a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, tak na [[Krumlov]].	+	Pan [[Jindřich III. z Rožmberka\|Jindřich]] (syn Oldřicha), spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi Václavu IV. Patřil k [[panská jednota\|panské jednotě]]. Odhodlali se k otevřené vzpouře a roku 1394, když se král navracel z hradu [[Žebrák (hrad)\|Žebrák]], jej zajali a odvezli k intervenci do Prahy. Odtud do Příběnic a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, tak na [[Krumlov]].
		+
	V 15. století byl na hradě Jindřichův syn [[Oldřich II. z Rožmberka]]. Zpočátku byl přívržencem husitů, dokonce dovolil na svých panstvích kázat podobojí způsob. Pak změnil názor, důvodem změny byla nebezpečná blízkost [[Tábor]]a. Začal z něj mít pocit ohrožení a začal jej obléhat. Ze svých panství vyštval všechny husitské kněze. Táborité to komentovali takto: ''„nejprve jenom kulhal, ale nyní ochoravěl na duchu“''.		V 15. století byl na hradě Jindřichův syn [[Oldřich II. z Rožmberka]]. Zpočátku byl přívržencem husitů, dokonce dovolil na svých panstvích kázat podobojí způsob. Pak změnil názor, důvodem změny byla nebezpečná blízkost [[Tábor]]a. Začal z něj mít pocit ohrožení a začal jej obléhat. Ze svých panství vyštval všechny husitské kněze. Táborité to komentovali takto: ''„nejprve jenom kulhal, ale nyní ochoravěl na duchu“''.

Řádka 18:		Řádka 19:
	Tomu se podařilo ve vězení osvobodit se a osvobodil i své spoluvězně. Dali zprávu táboritům a když ti se k hradu blížili, pomohli jim v boji. Karel Koranda od toho roku 1420 přestal sloužit mše, pouze kázal. Domníval se, že při boji mohl někoho zabít. Na hradě ukořistili velikou spoustu cenností. Dokonce zde byla zabavena [[biskupská berla z Milevska]].		Tomu se podařilo ve vězení osvobodit se a osvobodil i své spoluvězně. Dali zprávu táboritům a když ti se k hradu blížili, pomohli jim v boji. Karel Koranda od toho roku 1420 přestal sloužit mše, pouze kázal. Domníval se, že při boji mohl někoho zabít. Na hradě ukořistili velikou spoustu cenností. Dokonce zde byla zabavena [[biskupská berla z Milevska]].
	Pro Jindřicha to byla bolestná ztráta. Stal se zapřísáhlým nepřítelem [[kališník\|kališníků]].		Pro Jindřicha to byla bolestná ztráta. Stal se zapřísáhlým nepřítelem [[kališník\|kališníků]].
-	1421 byl další vězněm na hradě [[Bohuslav ze Švamberka]].	+
-	Pod hradem se usídlila sekta ~~[[adamita\|~~adamitů]]. Vyznávali vše obecné, i manželství. [[Jan Žižka]] neměl pochopení pro tuto sektu a vyhnal je. Na padesát lidí nechal upálit. Později jich bylo upáleno ještě 25, ale už za jeho nepřítomnosti.	+	* 1421 byl další vězněm na hradě Bohuslav ze Švamberka.<br />
-		+	Pod hradem se usídlila sekta adamitů. Vyznávali vše obecné, i manželství. Jan Žižka neměl pochopení pro tuto sektu a vyhnal je. Na padesát lidí nechal upálit. Později jich bylo upáleno ještě 25, ale už za jeho nepřítomnosti.
-	1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.	+	* 1422 – 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.
-	V roce 1428 bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.	+	* V roce 1428 bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.
-	1434 po ~~[[bitva u Lipan\|~~bitvě u Lipan]] se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.	+	* 1434 po bitvě u Lipan se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.
-	1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.	+	* 1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.
-	Po roce 1667 je hrad v zemských deskách uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. Zpustlo i město Příběnice.	+	* Po roce 1667 je hrad v zemských deskách uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. Zpustlo i město Příběnice.
		+
	== Současnost ==		== Současnost ==
	Je to velmi rozsáhlá [[zřícenina]], která v dobách své slávy musela působit impozantně a demonstrovala moc Vítkovců, kteří byli po celou dobu jeho existence vlastníci. Sloužil jako ochrana jejich zboží.		Je to velmi rozsáhlá [[zřícenina]], která v dobách své slávy musela působit impozantně a demonstrovala moc Vítkovců, kteří byli po celou dobu jeho existence vlastníci. Sloužil jako ochrana jejich zboží.
Řádka 38:		Řádka 40:
	Na straně severní je další, čtverhranná věž. Ta dříve sloužila jako vězení. Je skoro u vody , na skále.		Na straně severní je další, čtverhranná věž. Ta dříve sloužila jako vězení. Je skoro u vody , na skále.

-	Za [[Rožmberkové\|Rožmberků]] byla dostavěna i hradní [[kaple]]. Je ze [[14.století]]. Ta byla také současně s hradem pobořena. Byl v ní [[obraz Matky boží]], který sloužil jako předloha k podobnému obrazu v chrámu v [[Klokoty\|Klokotech]].	+	Za [[Rožmberkové\|Rožmberků]] byla dostavěna i hradní [[kaple]]. Je ze 14. století. Ta byla také současně s hradem pobořena. Byl v ní [[obraz Matky boží]], který sloužil jako předloha k podobnému obrazu v chrámu v [[Klokoty\|Klokotech]].

	Dole, skoro u řeky jsou dobře viditelné zbytky křídla, na něm jsou záseky, které asi nesly [[pavlač]]e.		Dole, skoro u řeky jsou dobře viditelné zbytky křídla, na něm jsou záseky, které asi nesly [[pavlač]]e.
Řádka 53:		Řádka 55:
	*Dva pytláci nevěřili pověstem, že na hradě straší a chodili pytlačit k vodě. Jednou slyšeli zvláštní dupot, předpokládali, že je to srnec a tak na něj číhali. Zvíře k nim doskákalo a před nimi se postavilo na zadní. Jaké bylo jejich překvapení, když mělo rohy a dlouhý ocas. Ale nic jim neublížil a pokojně odešel.		*Dva pytláci nevěřili pověstem, že na hradě straší a chodili pytlačit k vodě. Jednou slyšeli zvláštní dupot, předpokládali, že je to srnec a tak na něj číhali. Zvíře k nim doskákalo a před nimi se postavilo na zadní. Jaké bylo jejich překvapení, když mělo rohy a dlouhý ocas. Ale nic jim neublížil a pokojně odešel.
	*Hajný a pasák se domluvili, že půjdou hodně brzo ráno pást dobytek. Potkali ženskou postavu a hajný se pustil do vyhrožování, že pokud neuhne z cesty, že bude zle. A bylo. Ženská postava se ho nezalekla a vstupovala mu do cesty, neustále, až dostal strach. Neměla ruce, ani nohy, povlávala nad zemí. Po kohoutím kokrhání zmizela dočista.		*Hajný a pasák se domluvili, že půjdou hodně brzo ráno pást dobytek. Potkali ženskou postavu a hajný se pustil do vyhrožování, že pokud neuhne z cesty, že bude zle. A bylo. Ženská postava se ho nezalekla a vstupovala mu do cesty, neustále, až dostal strach. Neměla ruce, ani nohy, povlávala nad zemí. Po kohoutím kokrhání zmizela dočista.
-	~~== Externí odkazy ==~~
-	~~{{commonscat\|Příběnice}}~~

		+	== Literatura ==
		+	* SEDLÁČEK, August. ''Hrady, zámky a tvrze království českého, díl VII.''
		+	* WENIG, Adolf. ''České pověsti.'' Praha: Olympia, 1975.
		+	== Externí odkazy ==
	*http://www.cz-milka.net/pamatky/01-zriceniny/pribenice		*http://www.cz-milka.net/pamatky/01-zriceniny/pribenice
	*http://hrady.cz/index.php?OID=254		*http://hrady.cz/index.php?OID=254
-	~~== Literatura ==~~	+
-	*SEDLÁČEK, August. ''Hrady, zámky a tvrze království českého, díl VII.''	+
-	*WENIG, Adolf. ''České pověsti.'' Praha: Olympia, 1975.	+	{{Commonscat\|Příběnice}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Zříceniny hradů v Jihočeském kraji]]		[[Kategorie:Zříceniny hradů v Jihočeském kraji]]
	[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Tábor]]		[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Tábor]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Sysop: Nahrazení textu „1347“ textem „1347“

2015-06-10T23:10:04Z

Nahrazení textu „1347“ textem „1347“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:10
Řádka 10:		Řádka 10:
	1259 po smrti [[Vítek z Příběnic\|Vítka z Příběnic]] se dostal hrad jeho bratru [[Vok I. z Rožmberka\|Vokovi I. z Rožmberka]].		1259 po smrti [[Vítek z Příběnic\|Vítka z Příběnic]] se dostal hrad jeho bratru [[Vok I. z Rožmberka\|Vokovi I. z Rožmberka]].
	Po jeho smrti byl hrad v držení jeho synů, [[Jindřich I. z Rožmberka\|Jindřicha]] a Vítka.		Po jeho smrti byl hrad v držení jeho synů, [[Jindřich I. z Rožmberka\|Jindřicha]] a Vítka.
-	Po smrti Jindřicha získal hrad jeho syn [[Petr I. z Rožmberka\|Petr]]. Začal s mohutným opevňováním hradu, pobýval zde rád. Za jeho vlády patřil hrad k největším pevnostem v Jižních Čechách. Zemřel roku [[1347]].	+	Po smrti Jindřicha získal hrad jeho syn [[Petr I. z Rožmberka\|Petr]]. Začal s mohutným opevňováním hradu, pobýval zde rád. Za jeho vlády patřil hrad k největším pevnostem v Jižních Čechách. Zemřel roku 1347.
	Jeho synové ([[Petr II. z Rožmberka\|Petr]], [[Oldřich I. z Rožmberka\|Oldřich]], [[Jan I. z Rožmberka\|Jan]] a [[Jošt I. z Rožmberka\|Jošt]]) si majetky rozdělili a hrad spravoval purkrabí [[Přibík z Vyšetic]].		Jeho synové ([[Petr II. z Rožmberka\|Petr]], [[Oldřich I. z Rožmberka\|Oldřich]], [[Jan I. z Rožmberka\|Jan]] a [[Jošt I. z Rožmberka\|Jošt]]) si majetky rozdělili a hrad spravoval purkrabí [[Přibík z Vyšetic]].
	Pan [[Jindřich III. z Rožmberka\|Jindřich]] (syn Oldřicha), spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi [[Václav IV.\|Václavu IV.]] Patřil k [[panská jednota\|panské jednotě]]. Odhodlali se k otevřené vzpouře a roku 1394, když se král navracel z hradu [[Žebrák (hrad)\|Žebrák]], jej zajali a odvezli k intervenci do Prahy. Odtud do Příběnic a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, tak na [[Krumlov]].		Pan [[Jindřich III. z Rožmberka\|Jindřich]] (syn Oldřicha), spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi [[Václav IV.\|Václavu IV.]] Patřil k [[panská jednota\|panské jednotě]]. Odhodlali se k otevřené vzpouře a roku 1394, když se král navracel z hradu [[Žebrák (hrad)\|Žebrák]], jej zajali a odvezli k intervenci do Prahy. Odtud do Příběnic a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, tak na [[Krumlov]].

GVC Sobek: Nahrazení textu „1434“ textem „1434“

2014-07-13T23:19:56Z

Nahrazení textu „1434“ textem „1434“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:19
Řádka 23:		Řádka 23:
	1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.		1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.
	V roce 1428 bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.		V roce 1428 bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.
-	[[1434]] po [[bitva u Lipan\|bitvě u Lipan]] se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.	+	1434 po [[bitva u Lipan\|bitvě u Lipan]] se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.
	1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.		1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.
	Po roce 1667 je hrad v zemských deskách uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. Zpustlo i město Příběnice.		Po roce 1667 je hrad v zemských deskách uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. Zpustlo i město Příběnice.

GVC Sobek: Nahrazení textu „1428“ textem „1428“

2014-07-13T23:16:43Z

Nahrazení textu „1428“ textem „1428“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:16
Řádka 22:		Řádka 22:

	1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.		1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.
-	V roce [[1428]] bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.	+	V roce 1428 bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.
	[[1434]] po [[bitva u Lipan\|bitvě u Lipan]] se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.		[[1434]] po [[bitva u Lipan\|bitvě u Lipan]] se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.
	1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.		1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.

Sysop: 1 revizi

2013-09-03T09:23:55Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 9. 2013, 09:23

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-30T18:49:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:4.2.2007 Příběnice 030.jpg|thumb|jihozápadní palácové křídlo]]
[[Soubor:4.2.2007 Příběnice 022.jpg|thumb|]]
[[Soubor:4.2.2007 Příběnice 020.jpg|thumb|]]
'''Příběnice''' je zřícenina [[hrad]]u nacházející se v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]] 10 km nedaleko od [[Tábor]]a, na katastrálním území městyse [[Malšice]].
'''Přístup k hradu:''' V obci Malšice zabočit na vedlejší silnici směr Bečice a ještě před koncem obce odbočit vpravo. V Malšicích sledovat ukazatele Příběnice, Karolín nebo modrou turistickou značku, která vede až na hrad. Za Malšicemi po úzké asfaltce kolem statku Karolín a myslivny Příběnice až k parkovišti v podhradí.
Zajímavé cíle v okolí, všechny dostupné po červené, která vede podél řeky: Stádlecký most (6,5 km), chata Lužničanka (3 km), chata Harachovka (6 km), Tábor (10 km).
Krátká pěší procházka kolem Příběnic: Z podhradí po žluté na hrad a dále, poté zabočit na zelenou vedoucí k řece (cestou mohyly), podél ní pak po červené zpět do podhradí. Celkem asi 7 km.
== Historie ==
Hrad je známý od 13. století, kdy náležel rodu [[Vítkovci|Vítkovců]]. První písemná zmínka je z roku [[1243]].
1259 po smrti [[Vítek z Příběnic|Vítka z Příběnic]] se dostal hrad jeho bratru [[Vok I. z Rožmberka|Vokovi I. z Rožmberka]].
Po jeho smrti byl hrad v držení jeho synů, [[Jindřich I. z Rožmberka|Jindřicha]] a Vítka.
Po smrti Jindřicha získal hrad jeho syn [[Petr I. z Rožmberka|Petr]]. Začal s mohutným opevňováním hradu, pobýval zde rád. Za jeho vlády patřil hrad k největším pevnostem v Jižních Čechách. Zemřel roku [[1347]].
Jeho synové ([[Petr II. z Rožmberka|Petr]], [[Oldřich I. z Rožmberka|Oldřich]], [[Jan I. z Rožmberka|Jan]] a [[Jošt I. z Rožmberka|Jošt]]) si majetky rozdělili a hrad spravoval purkrabí [[Přibík z Vyšetic]].
Pan [[Jindřich III. z Rožmberka|Jindřich]] (syn Oldřicha), spravoval hrad. Projevoval silné nesympatie ke králi [[Václav IV.|Václavu IV.]] Patřil k [[panská jednota|panské jednotě]]. Odhodlali se k otevřené vzpouře a roku 1394, když se král navracel z hradu [[Žebrák (hrad)|Žebrák]], jej zajali a odvezli k intervenci do Prahy. Odtud do Příběnic a posléze, protože se jim Příběnice nezdály příliš bezpečné, tak na [[Krumlov]].
V 15. století byl na hradě Jindřichův syn [[Oldřich II. z Rožmberka]]. Zpočátku byl přívržencem husitů, dokonce dovolil na svých panstvích kázat podobojí způsob. Pak změnil názor, důvodem změny byla nebezpečná blízkost [[Tábor]]a. Začal z něj mít pocit ohrožení a začal jej obléhat. Ze svých panství vyštval všechny husitské kněze. Táborité to komentovali takto: ''„nejprve jenom kulhal, ale nyní ochoravěl na duchu“''.

Obléhání Tábora nedopadlo v prospěch Rožmberka a tak nechal vsadit do vězení na Příběnicích všechny kněze, které dostihl. Zároveň byli někteří zavřeni i na [[Choustník]]u a [[Herlfenburk|Helfenburku]]. Podařilo se mu zajmout i kněze [[Václav Koranda|Václava Korandu]].
Tomu se podařilo ve vězení osvobodit se a osvobodil i své spoluvězně. Dali zprávu táboritům a když ti se k hradu blížili, pomohli jim v boji. Karel Koranda od toho roku 1420 přestal sloužit mše, pouze kázal. Domníval se, že při boji mohl někoho zabít. Na hradě ukořistili velikou spoustu cenností. Dokonce zde byla zabavena [[biskupská berla z Milevska]].
Pro Jindřicha to byla bolestná ztráta. Stal se zapřísáhlým nepřítelem [[kališník|kališníků]].
1421 byl další vězněm na hradě [[Bohuslav ze Švamberka]].
Pod hradem se usídlila sekta [[adamita|adamitů]]. Vyznávali vše obecné, i manželství. [[Jan Žižka]] neměl pochopení pro tuto sektu a vyhnal je. Na padesát lidí nechal upálit. Později jich bylo upáleno ještě 25, ale už za jeho nepřítomnosti.

1422 - 1427 docházelo ke střídavým prohrám a vítězstvím na obou stranách. Panství těmito nájezdy trpělo.
V roce [[1428]] bylo vypáleno [[městěčko]] Příběnice.
[[1434]] po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] se obrátila situace a táborité byli donuceni odolávat stále většímu tlaku Rožmberků.
1437 došlo k dohodě o smíru, ale nedílnou podmínkou bylo naprosté poboření hradu. Tak se i stalo, za pomoci okolních vesničanů.
Po roce 1667 je hrad v zemských deskách uváděn jako zbořený se zbytky, které jsou zarostlé lesem. Zpustlo i město Příběnice.
== Současnost ==
Je to velmi rozsáhlá [[zřícenina]], která v dobách své slávy musela působit impozantně a demonstrovala moc Vítkovců, kteří byli po celou dobu jeho existence vlastníci. Sloužil jako ochrana jejich zboží.
Tento kdysi mohutný a osamocený hrad je dnes skryt v lese.
Archeologický průzkum o podobě hradu je neurčitý, spíše se vychází z písemných starých zmínek.
Hrad je postaven na ostrožně, kterou obtéká řeka [[Lužnice]].Na jihozápadní straně řeky se rozkládal [[latrán]].Z městečka dnes můžeme vidět poměrně vysoké části hradeb zbytky domů. Po cestě se dalo vyjít do vysoké stráně ke hradu. Prostranství uprostřed sloužilo jako [[rynk]]. Okolo jsou zbytky hradeb.
Dole u řeky byl [[most]], ten nebyl přímo u brány, ale u vysokých hradeb. Jednalo se o rozumné bezpečnostní opatření, každý se zde musel otočit a dala se z hradeb provést opatření, pokud nepřicházel s dobrým úmyslem. Z mostu nezůstalo zachováno nic.
Také zde byl kdysi mlýn.
Hrad má předhradí, opevněný [[příkop]] a [[val]]y. Příkop byl vytesán přímo do skály a byl velice hluboký. Ještě dnes je patrná jeho hloubka. I když dochází k silným nánosům.
Dominantní je dnes osamocená původně osmiboká [[věž]]. Sloužila k ochraně celého hradu.
Za ní se rozkládají pozůstatky obdélníkového [[nádvoří]]. Vlastní hrad se skládal ze čtyř částí.
Na straně severní je další, čtverhranná věž. Ta dříve sloužila jako vězení. Je skoro u vody , na skále.

Za [[Rožmberkové|Rožmberků]] byla dostavěna i hradní [[kaple]]. Je ze [[14.století]]. Ta byla také současně s hradem pobořena. Byl v ní [[obraz Matky boží]], který sloužil jako předloha k podobnému obrazu v chrámu v [[Klokoty|Klokotech]].

Dole, skoro u řeky jsou dobře viditelné zbytky křídla, na něm jsou záseky, které asi nesly [[pavlač]]e.
Okolo hradeb byli dvě obdélníkové [[Bašta|bašty]].

Na druhé straně řeky Lužnice (není přístup po mostě ani cesta, jedině vlastní loďkou) jsou pozůstaky hradu [[Příběničky]]. Snad údajně vznikl jako reakce krále na stavbu Příběnic.
== Pověsti ==
[[Pověst]]í, které se hradu týkají je poměrně dost.
*Dva lidé se na [[Květná neděle|Květnou neděli]] vydali k hradu. Potkali celou černou ovci, která je dovedla až na místo, kde byli dva černě oblečení muži a přebírali se hromadou peněz a pokladem. Vše to hlídal veliký černý pes. Jakmile hlídači pokladu spatřili oba pocestné, tak je strašili hroznými způsoby. Oba z lesa utekli. Jeden z toho zešílel a zemřel a druhý do smrti neřekl, co to vlastně v lese viděli.
*[[Myslivec]] z [[Malšice|Malšic]] se vydal na hrad. Cestou slyšel řinčení. Připomínalo mu to řinčení řetězu a jak byl zvědavý, tak se vydal dál. Uviděl opět dva černé chlapy a opět poklad. Ale on se jich nelekl a chtěl si jeden peníz vzít na památku. Zarazil ho černý pes a peníz mu sebral. Myslivec se dal na útěk s tou myšlenkou, že si příště na to samé místo zajde a poklad najde. Ale to místo už nikdy nenašel.
*Na hradě byl vězněn král Václav IV. a za trest nechal po svém propuštění hrad pobořit. Hradní [[zvon]] přitom zapadl do země. O mnoho let později tam tesařka sekala trávu. Srp se jí do něčeho zapletl. Ozvalo se zazvonění a žena vykopla ze země zvon. Jak se polekala, tak zaklela a zvon se skutálel do řeky [[Lužnice]]. Přitom hlasitě zvonil: „Václave, Václave, pamatuj, pamatuj!“ Na dně řeky je prý dodnes.
*Na Příběnicích se nacházel poklad – stříbrné talíře. Místní myslivec cestou na hrad, došel ke studni a ty stříbrné talíře viděl ležet na dně. Ale protože měl ve zvyku jadrně klít, zaklel a talíře zmizely.
*Dva pytláci nevěřili pověstem, že na hradě straší a chodili pytlačit k vodě. Jednou slyšeli zvláštní dupot, předpokládali, že je to srnec a tak na něj číhali. Zvíře k nim doskákalo a před nimi se postavilo na zadní. Jaké bylo jejich překvapení, když mělo rohy a dlouhý ocas. Ale nic jim neublížil a pokojně odešel.
*Hajný a pasák se domluvili, že půjdou hodně brzo ráno pást dobytek. Potkali ženskou postavu a hajný se pustil do vyhrožování, že pokud neuhne z cesty, že bude zle. A bylo. Ženská postava se ho nezalekla a vstupovala mu do cesty, neustále, až dostal strach. Neměla ruce, ani nohy, povlávala nad zemí. Po kohoutím kokrhání zmizela dočista.
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Příběnice}}

*http://www.cz-milka.net/pamatky/01-zriceniny/pribenice
*http://hrady.cz/index.php?OID=254
== Literatura ==
*SEDLÁČEK, August. ''Hrady, zámky a tvrze království českého, díl VII.''
*WENIG, Adolf. ''České pověsti.'' Praha: Olympia, 1975.
[[Kategorie:Zříceniny hradů v Jihočeském kraji]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Tábor]]
{{Článek z Wikipedie}}