http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99%C3%ADse%C4%8Dnice 2026-06-21T11:23:20Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C5%99%C3%ADse%C4%8Dnice&diff=303855&oldid=prev 2013-09-03T09:15:00Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 3. 9. 2013, 09:15</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C5%99%C3%ADse%C4%8Dnice&diff=303854&oldid=prev 2011-04-21T14:29:57Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div><br /> '''Přísečnice''' ([[němčina|německy]] ''Pressnitz'', v některých pramenech rovněž ''Presnitz'', ''Pressniz'', ''Pressents'', ''Přessnitz'') bylo starobylé hornické město v severozápadních [[Čechy|Čechách]] v [[Krušné hory|Krušných horách]], v někdejším okrese [[Kadaň]]. <br /> První písemná zmínka pochází z roku 1335. Jeho rozvoj byl podmíněn těžbou železné a stříbrné rudy. Jméno města se vysvětluje jako přeseky, záseky v pohraničních lesích, jimiž chránili v dávných dobách stezky vedoucí do Čech.<br /> <br /> == Znak města ==<br /> Císař a český král Ferdinand I. udělil v roce 1546 městu znak. Ve znaku je vykořeněná jedle, na jejím kmenu je štítek a v něm hornická kladívka, špičák a mlátek. Z boku štítku vychází zlato - černá stuha. Štítek je červený se stříbrným břevnem.<br /> == Za třicetileté války ==<br /> V roce 1639 přichází do Čech velké švédské vojsko pod vedením generála Bannera ( Bannéra ). Při ústupu do Saska před početnější císařskou armádou, zamířil Johann Banner do přísečnického průsmyku a nechal v březnu 1641 Přísečnici vypálit. Dne 10. května, krátce po této události, čtyřicetipětiletý generál Banner zemřel.<br /> V roce 1645 švédská vojska udeřila na Přísečnici znovu, tentokrát pod vedením generála Torstensona. <br /> Za třicetileté války byla Přísečnice těžce postižena průtahy císařských i švédských vojsk a rekatolizací, která vedla k vlně [[emigrace]].<br /> == Za sedmileté války ==<br /> V polovině 18. století dochází k zániku hornictví a ve městě se rozšířilo [[paličkování]] [[krajka|krajek]]. Ve městě byla ubytována za sedmileté války pruská i císařská vojska. V roce 1759 vypukl v Přísečnici rozsáhlý požár. <br /> == Hudební škola v Přísečnici ==<br /> První soukromou hudební školu pro smyčcové nástroje založil v roce 1882 Wilhelm Rauscher. V roce 1896 tuto školu převzalo město . Cílem školy bylo vychovávat schopné orchestrální hudebníky. <br /> Minimální věk pro přijetí do hudební školy byl 10 let. Osvědčení o absolutoriu umožňovalo žákům vstup na konzervatoře v Německu i v zahraničí. Za třicet let trvání do roku 1926 vyškolili učitelé na 4000 žáků. V pondělí 28. července v roce 1902 byla projednávána na [[sněm království Českého|sněmu království Českého]] žádost města Přísečnice o navýšení dotace pro hudební školu z 2000 K na 4000 K. Poslanec Pacher upozornil na skromné životní příležitosti v jeho poslaneckém obvodu [[Vejprty]] a Přísečnice. Uvedl, že instituce hudební školy vychovává žáky nejen teoreticky, ale i hudebníky z povolání. Škola potřebuje, podle jeho slov, přijmout ještě dva učitele, aby byla zajištěna kvalitní a plnohodnotná výuka. Ve městě bylo také muzeum, kde byly vystaveny dárky a suvenýry , které přivezli za svých cest místní hudebníci. Staré hornické město časem získalo čestný titul ''město hudby''.<br /> == Hraběnka Gabriela Buquoy-Longueval ==<br /> V roce 1832 koupila přísečnické panství hraběnka Gabriela [[Buquoyové|Buquoy]] - Longueval ( 1784 - 1863 ). Byla nazývána anděl Krušnohoří . Pomáhala lidem tím, že od nich vykupovala krajky. V letech, kdy zavládl ve městě hlad byly na zámku rozdělovány potraviny, oblečení a houně. Nechala upravit Přísečnický potok, aby se po něm mohlo plavit dřevo. Dala také vybudovat silnice z Přísečnice do Kálku a do Kovářské. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství. <br /> <br /> == Období 1. republiky ==<br /> Roku [[1930]] měla Přísečnice 2606 obyvatel.<br /> <br /> == Poválečná léta ==<br /> Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo zcela dosídlit (v roce 1950 zde žilo 731 obyvatel).<br /> == Zánik městečka ==<br /> Začátkem 70.&amp;nbsp;let [[20. století]] bylo rozhodnuto o stavbě [[Přísečnice (vodní dílo)|přehrady]], která vedla k demolici města a zatopení jeho území. Úředně byla obec zrušena k 30. červnu 1974 a její území bylo přičleněno k obci [[Kryštofovy Hamry]].V roce 1973 byly zbourány také nedaleké vesnice Rusová (německy Reischdorf) a Dolina (německy Dörnsdorf) .<br /> Ve městě stával mj. [[baroko|barokní]] zámek, dva kostely pozdně [[gotika|gotického]] původu a [[empír]]ová [[radnice]].<br /> <br /> === Literatura ===<br /> * {{Citace monografie<br /> | příjmení = Binterová<br /> | jméno = Zdena<br /> | odkaz na autora = <br /> | titul = Přísečnice zatopená, ale nezapomenutá<br /> | vydavatel = Oblastní muzeum v Chomutově<br /> | místo = Chomutov<br /> | rok = 2004<br /> | isbn = <br /> | kapitola = Dějiny<br /> | strany = 12 až 54<br /> | počet stran = <br /> | jazyk = <br /> }}<br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=76 Přísečnice na Zaniklé obce.cz]<br /> * [http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/022schuz/s022009.htm Digitální parlamentní knihovna]<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Bývalá města v Česku]]<br /> [[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]]<br /> [[Kategorie:Katastrální území v Česku]]</div>

Sysop