http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99%C3%ADzvuk 2026-08-24T05:35:33Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C5%99%C3%ADzvuk&diff=303963&oldid=prev 2013-09-03T09:16:02Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 3. 9. 2013, 09:16</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=P%C5%99%C3%ADzvuk&diff=303962&oldid=prev 2012-04-27T12:43:38Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Přízvuk''' (akcent) je důraz na určitou [[slabika|slabiku]] [[Slovo (formální jazyky)|slova]]. Patří mezi tzv. [[prozódie (lingvistika)|suprasegmentální prvky]] [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]].<br /> V jazycích s '''pevným přízvukem''' je přízvukována vždy nebo zpravidla jen určitá slabika (např. první v [[čeština|češtině]], předposlední ([[penultima]]) v [[polština|polštině]]).&lt;br /&gt;<br /> V jazycích s '''pohyblivým přízvukem''' (např. [[ruština]], [[angličtina]]) může být přízvučná kterákoliv slabika, různá poloha přízvuku může mít distinktivní (význam rozlišující) funkci.<br /> Přízvuk může ovlivňovat výslovnost hlásek. Například v [[ruština|ruštině]], [[angličtina|angličtině]] či [[němčina|němčině]] dochází k redukované výslovnosti nepřízvučných samohlásek (např. psané ''e'' se vyslovuje jako ''ɘ'' ''(v zahraniční literatuře často označované jako Schwa (něm.) / schwa (angl.) (pravopis i v angličtině zůstává německý, až na psaní s velkým písmenem), označení [[šva]] v tomto významu není v české literatuře tak běžné - česky nejjednoznačněji jako ''redukované e'', něm. též ''Murmellaut'')'', např. angl. ''about'' [əˈbaʊt], ''obsession'' [ɘbˈsešn], ''taken'' [ˈteɪkən], něm. ''Frage'' [ˈfra:gə], v neodlučitelných, a tudíž nepřízvučných předponách, např. ''bekommen'' [bɘˈkɔmn]). Přízvuk též často ovlivňuje i délku slabik (v ruštině se přízvučné samohlásky vyslovují delší než nepřízvučné, ve [[švédština|švédštině]] jsou přízvučné slabiky vždy dlouhé, nepřízvučné vždy krátké). V češtině k takovýmto jevům nedochází.<br /> U delších slov se kromě '''hlavního přízvuku''' může vyskytovat i slabší '''vedlejší přízvuk'''. Ve [[fonetika|fonetickém]] přepisu výslovnosti ([[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]) se hlavní přízvuk označuje horní kolmičkou ( ), vedlejší přízvuk dolní kolmičkou ( ), např. ve slově ''předposlední'' .<br /> Některá slova, tzv. '''klitika''', jsou nepřízvučná a tvoří přízvučný celek s předchozím ('''[[příklonka|příklonky]]''') nebo následujícím ('''[[předklonka|předklonky]]''') slovem. Příklonky jsou slova trvale nepřízvučná, protože se připojují za přízvučné slovo. Předklonky stojí před přízvučným slovem a spojují se s ním.<br /> <br /> [[Kategorie:Fonetika]]<br /> [[Kategorie:Fonologie]]<br /> {{Článek z Wikipedie}}</div>

Sysop