Sysop: 1 revizi

2013-09-03T10:30:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 9. 2013, 10:30

Sysop: 1 revizi

2011-02-24T15:04:50Z

1 revizi

Nová stránka

'''Předsednictvo Socialistické federativní republiky Jugoslávie''' (nebo též '''Prezídium SFRJ''') ({{vjazyce|sr}}: {{cizojazyčně|sr|Predsedništvo SFRJ, Председништво СФРЈ}}; {{vjazyce|hr}}: {{cizojazyčně|hr|Predsjedništvo SFRJ}}; {{vjazyce|sl}}: {{cizojazyčně|sl|Predsedstvo SFRJ}}; {{vjazyce|mk}}: {{cizojazyčně|mk|Председателство на СФРЈ}}) byla kolektivní hlava [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] od [[květen|května]] [[1980]] do roku [[1992]], kdy zůstali již jen čtyři z původních osmi členů.

== Historie Předsednictva ==
Poprvé se pojem jugoslávského Předsednictva objevil v amandmátech (dodatcích) k [[Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1963)|jugoslávské ústavě]] z roku [[1963]] v roce [[1971]], kdy bylo Předsednictvo definováno jako kolektivní hlava státu a nositel zákonodárné a politické iniciativy.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Arhiv Jugoslavije | titul = Amendments to the 1963 SFRY Constitution |dostupnost = [online] | url = http://www.arhivyu.gov.rs/active/en/home/glavna_navigacija/leksikon_jugoslavije/konstitutivni_akti_jugoslavije/amandmani_na_ustav_iz_1963.html | datum vydání = c2008 | datum přístupu = 2009-08-20 | jazyk = anglicky}}</ref> Ústavní dodatek se tak pokoušel již v dostatečném předstihu vyřešit nástupnictví po případném odchodu [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]] z vedení federace. Sám Tito byl jako prezident federace bez ohraničení mandátu členem a předsedou Předsednictva, ovšem žádný z dalších předsedů Předsednictva nebyl prezidentem.

Další úpravu postavení Předsednictva SFRJ přinesla nová [[Ústava SFRJ (1974)|ústava]] z roku [[1974]]. V souvislosti s ní poté také došlo k vytvoření předsednictev jednotlivých [[Socialistická federativní republika Jugoslávie#Administrativní členění|republik]] a autonomních oblastí.<ref name="ustavasfrj1974">{{Citace elektronické monografie | korporace = Vikizvornik | titul = Ustav Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije (1974) | dostupnost = [online] | url = http://sr.wikisource.org/sr-el/Устав_Социјалистичке_Федеративне_Републике_Југославије_(1974) | datum vydání = 2007-08-26 | datum přístupu = 2009-08-20 | jazyk = srbsky}}</ref>

Předsednictvo jako nejvyšší orgán federace mělo devět členů volených na pětileté volební období, přičemž nikdo nesměl být členem Předsednictva víc jak dvakrát po sobě. Členem Předsednictva byl předseda Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie a osm delegátů - po jednom ze šesti socialistických republik a dvou socialistických autonomních oblastí.<ref name="cabada">
{{Citace monografie
| příjmení = Cabada
| jméno = Ladislav
| titul = Politický systém Slovinska
| vydání = 1.
| vydavatel = Sociologické nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 271
| edice = Politické systémy
| svazek edice = 2.
| strany = 85
| isbn = 80-86429-37-7
}}
</ref> Od konce roku [[1988]] již není na základě ústavních dodatků předseda [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] členem Předsednictva.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Vikizvornik | titul = Amandmani na Ustav Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije (1988) | dostupnost = [online] | url = http://sr.wikisource.org/sr-el/Амандмани_на_Устав_Социјалистичке_Федеративне_Републике_Југославије_(1988)#.D0.90.D0.9C.D0.90.D0.9D.D0.94.D0.9C.D0.90.D0.9D_-.7B.D0.A5LI.7D- | datum vydání = 2007-12-03 | datum přístupu = 2009-08-20 | jazyk = srbsky}}</ref>

Po secesi [[Slovinsko|Slovinska]] ([[25. červen]] [[1991]], resp. [[7. říjen]] [[1991]]), [[Chorvatsko|Chorvatska]] ([[25. červen]] [[1991]], resp. [[8. říjen]] [[1991]]), [[Makedonie]] ([[17. listopad]] [[1991]]) a [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] ([[1992]]) fungovalo Předsednictvo jen v čtyřčlenné sestavě ([[Srbsko]], [[Černá Hora]], [[Kosovo]], [[Vojvodina]]).

== Postavení Předsednictva ==
=== Postavení v čase ===
Předsednictvo bylo v prvních letech své existence ve stínu doživotního prezidenta [[Josip Broz Tito|Tita]], který byl formálně Předsednictvu nadřazen a byl také z titulu své prezidentské funkce předsedou Předsednictva. Po jeho smrti, [[4. květen|4. května]] [[1980]], byla moc ve státě převzata právě Předsednictvem, které bylo zvoleno ještě za [[Josip Broz Tito|Titova]] života. Ve vedení Předsednictva se střídali zástupci jednotlivých republik a autonomních oblastí. Ke zlomu došlo v [[květen|květnu]] [[1991]], kdy delegáti Srbska, Černé Hory a autonomních oblastí neumožnili převzetí funkce [[Stjepan Mesić|Stipe Mesićovi]], který byl jako zástupce Chorvatska na řadě podle předem dohodnutého systému rotace. To způsobilo, že Předsednictvo na čas nemělo ani předsedu, ani místopředsedu, a tak nikoho, kdo by legálně mohl svolat jeho zasedání, než byl Mesić nakonec v červenci do funkce zvolen. V [[říjen|říjnu]] [[1991]] Předsednictvo zbytku federace převzalo funkce a pravomoci svazového parlamentu a svazové vlády (samotná federální vláda ale odstoupila až v prosinci).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tejchman
| jméno = Miroslav
| titul = Mezinárodní společenství a jugoslávská krize
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 7-8
| issn = 0037-6922
}}</ref>

=== Právní postavení ===
Předsednictvo SFRJ zastupovalo federaci navenek i uvnitř. Předsednictvo také v rámci svých práv a povinností a pro dosažení rovnosti národů a národností mělo harmonizovat společné zájmy republik a autonomních oblastí s jejich odpovědností při realizaci práv a povinností federace. Chránilo ústavní pořádek. Předsednictvu také příslušelo navrhovat kandidáta na funkci předsedy svazového výkonného výboru (předseda federální vlády) a kandidáty na soudce [[Ústavní soud SFRJ|Ústavního soudu SFRJ]]. Předsednictvo bylo nejvyšším velitelem jugoslávské branné moci, bylo nejvyšším orgánem vedení a velení ozbrojených sil ve válce i míru. Jmenovalo a povyšovalo generály a admirály, jmenovalo také členy [[Národní rada obrany SFRJ|Národní rady obrany]], stejně jako členy dalších rad, které se mohlo rozhodnout ustanovit. Také propůjčování a udělování státních vyznamenání federace náleželo právě Předsednictvu.<ref name="ustavasfrj1974">{{Citace elektronické monografie | korporace = Vikizvornik | titul = Ustav Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije (1974) | dostupnost = [online] | url = http://sr.wikisource.org/sr-el/Устав_Социјалистичке_Федеративне_Републике_Југославије_(1974) | datum vydání = 2007-08-26 | datum přístupu = 2009-08-20 | jazyk = srbsky}}</ref>

=== Ustavení do funkce ===
Výběr členů Předsednictva se odehrával v jednotlivých republikách a autonomních oblastech, které samostatně rozhodovaly o svém zástupci. Republiky, resp. autonomní oblasti, mohly také svého delegáta v průběhu volebního období nahradit, což se stalo na sklonku existence [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]ské Jugoslávie v případě [[Kosovo|Kosova]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]], kdy však již nejde hovořit o politickém monopolu [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]], potažmo Svazů komunistů v jednotlivých republikách a autonomních oblastech. V dobách tohoto monopolu členství v Předsednictvu nabývali především zasloužilí straníci, kteří byli v průběhu období nahrazováni jen v případě úmrtí nebo nabytí jiné, významnější, funkce.

Členové Předsednictva byli voleni nepřímo s výjimkou dvou členů posledního Předsednictva: Slovince [[Janez Drnovšek|Janeze Drnovšeka]] a Bosňana [[Bogić Bogićević|Bogiće Bogićeviće]], kteří byli zvoleni přímo.

== Složení Předsednictva ==
=== Předsedové ===
{|class="wikitable"
|-
|
|'''Jméno'''
|'''Původ'''
|'''Od'''
|'''Do'''
|'''Funkce'''
|-
|1
|[[Josip Broz Tito]]
|{{flagicon|SFR Yugoslavia}}
|[[14. leden]] [[1953]]
|[[4. květen]] [[1980]]
|prezident
|-
|2
|[[Lazar Koliševski]]
|{{flagicon|SR Macedonia}} [[Socialistická republika Makedonie|SR Makedonie]]
|[[4. květen]] [[1980]]
|[[15. květen]] [[1980]]
|předseda
|-
|3
|[[Cvijetin Mijatović]]
|{{flagicon|SR Bosnia and Herzegovina}} [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|SR Bosna a Hercegovina]]
|[[15. květen]] [[1980]]
|[[15. květen]] [[1981]]
|předseda
|-
|4
|[[Sergej Kraigher]]
|{{flagicon|SR Slovenia}} [[Socialistická republika Slovinsko|SR Slovinsko]]
|[[15. květen]] [[1981]]
|[[15. květen]] [[1982]]
|předseda
|-
|5
|[[Petar Stambolić]]
|{{flagicon|SR Serbia}} [[Socialistická republika Srbsko|SR Srbsko]]
|[[15. květen]] [[1982]]
|[[15. květen]] [[1983]]
|předseda
|-
|6
|[[Mika Špiljak]]
|{{flagicon|SR Croatia}} [[Socialistická republika Chorvatsko|SR Chorvatsko]]
|[[15. květen]] [[1983]]
|[[15. květen]] [[1984]]
|předseda
|-
|7
|[[Veselin Đuranović]]
|{{flagicon|SR Montenegro}} [[Socialistická republika Černá Hora|SR Černá Hora]]
|[[15. květen]] [[1984]]
|[[15. květen]] [[1985]]
|předseda
|-
|8
|[[Radovan Vlajković]]
|{{flagicon|SR Serbia}} [[Socialistická autonomní oblast Vojvodina|SAO Vojvodina]]
|[[15. květen]] [[1985]]
|[[15. květen]] [[1986]]
|předseda
|-
|9
|[[Sinan Hasani]]
|{{flagicon|SR Serbia}} [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|SAO Kosovo]]
|[[15. květen]] [[1986]]
|[[15. květen]] [[1987]]
|předseda
|-
|10
|[[Lazar Mojsov]]
|{{flagicon|SR Macedonia}} [[Socialistická republika Makedonie|SR Makedonie]]
|[[15. květen]] [[1987]]
|[[15. květen]] [[1988]]
|předseda
|-
|11
|[[Raif Dizdarević]]
|{{flagicon|SR Bosnia and Herzegovina}} [[Socialistická republika Bosna a Hercegovina|SR Bosna a Hercegovina]]
|[[15. květen]] [[1988]]
|[[15. květen]] [[1989]]
|předseda
|-
|12
|[[Janez Drnovšek]]
|{{flagicon|SR Slovenia}} [[Socialistická republika Slovinsko|(SR) Slovinsko]]
|[[15. květen]] [[1989]]
|[[15. květen]] [[1990]]
|předseda
|-
|13
|[[Borisav Jović]]
|{{flagicon|SR Serbia}} [[Socialistická republika Srbsko|(SR) Srbsko]]
|[[15. květen]] [[1990]]
|[[15. květen]] [[1991]]
|předseda
|-
|
|funkce neobsazena
|
|[[15. květen]] [[1991]]
|[[1. červenec]] [[1991]]
|
|-
|14
|[[Stjepan Mesić]]
|{{flagicon|Croatia}} [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatsko]]
|[[1. červenec]] [[1991]]
|[[prosinec]] [[1991]]
|předseda
|-
|}

K výměně předsedy docházelo v letech [[1980]] - [[1991]] pravidelně [[15. květen|15. května]] podle předem známého pořadí ([[Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Slovinsko]], [[Srbsko]], [[Chorvatsko]], [[Černá Hora]], [[Vojvodina]] a [[Kosovo]]).

Ve vztahu k poslednímu předsedovi Předsednictva [[Stjepan Mesić|Stipe Mesićovi]] je nutné zmínit, že do funkce byl uveden zpětně k [[1. červenec|1. červenci]] v době po podpisu [[Brionská deklarace|Brionské deklarace]] a ve funkci setrval až do [[prosinec|prosince]] [[1991]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Ured Predsjednika Republike Hrvatske | titul = 'Stjepan Mesić - biography | dostupnost = [online] | url = http://www.predsjednik.hr/default.asp?ru=101&sid=&akcija=&jezik=2 | datum vydání = c2003 | datum přístupu = 2009-08-20 | jazyk = anglicky}}</ref> Chaos v Jugoslávii byl umocněn, když se zbývající členové Předsednictva rozhodli pokračovat v rotaci a v [[říjen|říjnu]] [[1991]] uvést do funkce předsedy Předsednictva SFRJ [[Branko Kostić|Branka Kostiće]] z [[Socialistická republika Černá Hora|Černé Hory]]. Vzhledem k situaci, za jaké nabyl Kostić funkci, bývá za posledního předsedu Předsednictva považován [[Stjepan Mesić]], neboť ten se stal předsedou ještě za plného počtu členů Předsednictva.

=== Související články ===
* [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]]
* [[Seznam představitelů Jugoslávie]]

== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jugoslávie]]
[[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]]

Předsednictvo SFRJ - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi