Přerov nad Labem - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2015-04-30T11:50:42Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 30. 4. 2015, 11:50
Řádka 31:		Řádka 31:
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=09 \|lat_sec=30 \|lon_deg=14 \|lon_min=49 \|lon_sec=30 \|float=center }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=09 \|lat_sec=30 \|lon_deg=14 \|lon_min=49 \|lon_sec=30 \|float=center }}
	}}		}}
-	~~{{Cyklotrasy~~
-	~~\| sídlo = Přerov n. L.~~
-	}}
-	~~{{Cyklotrasy položka~~
-	~~\| číslo = 0019~~
-	~~\| znázev = Kostelec nad Labem~~
-	~~\| zzobraz = Kostelec nad Labem~~
-	~~\| donázev = Nymburk~~
-	~~\| dozobraz = Nymburk~~
-	}}
-	~~{{Cyklotrasy položka~~
-	~~\| číslo = 14~~
-	~~\| znázev = Hrádek nad Nisou~~
-	~~\| zzobraz = Hrádek nad Nisou~~
-	~~\| donázev = Hostavice~~
-	~~\| dozobraz = Praha-Hostavice}}~~
-	~~{{Cyklotrasy pata}}~~
	[[Image:Prerovnl pod hurou.jpg\|thumb\|Přerovská hůra nad Přerovem nad Labem.]]		[[Image:Prerovnl pod hurou.jpg\|thumb\|Přerovská hůra nad Přerovem nad Labem.]]
	'''Přerov nad Labem''' je zemědělská obec ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]], třicet kilometrů na východ od [[Praha\|Prahy]]. Nachází se v úrodném [[Polabí]], v trojúhelníku tvořeném městy [[Čelákovice]], [[Lysá nad Labem]] a [[Český Brod]].		'''Přerov nad Labem''' je zemědělská obec ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]], třicet kilometrů na východ od [[Praha\|Prahy]]. Nachází se v úrodném [[Polabí]], v trojúhelníku tvořeném městy [[Čelákovice]], [[Lysá nad Labem]] a [[Český Brod]].
Řádka 53:		Řádka 36:
	== Historie obce ==		== Historie obce ==
	Přerov nad Labem je obcí s dlouhými dějinami – v roce [[1993]] oslavil tisíc let od první písemné zmínky.		Přerov nad Labem je obcí s dlouhými dějinami – v roce [[1993]] oslavil tisíc let od první písemné zmínky.
-	=== 10. století – Počátky, [[Svatý Vojtěch~~\|sv. Vojtěch]]~~ ===	+	=== 10. století – Počátky, Svatý Vojtěch ===
-	První písemná zmínka o Přerovu je stará více jak ~~1000~~ let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský [[biskup]] [[Svatý Vojtěch\|sv. Vojtěch]] daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému [[klášter]]u v [[Praha\|Praze]] na [[Břevnov]]ě. Ten panství dále pronajímal. Podle [[pověst]]i měli přerovští nájemci povinnost udržovat [[říční brod\|brod]] přes [[Labe]] a cestu skrz [[bažina\|bažiny]] v místech, kudy vedla jedna ze [[zemská stezka\|zemských stezek]] od [[Praha\|Prahy]] na [[Lysá nad Labem\|Lysou]].	+	První písemná zmínka o Přerovu je stará více jak 1 000 let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský [[biskup]] [[Svatý Vojtěch\|sv. Vojtěch]] daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému [[klášter]]u v [[Praha\|Praze]] na [[Břevnov]]ě. Ten panství dále pronajímal. Podle [[pověst]]i měli přerovští nájemci povinnost udržovat [[říční brod\|brod]] přes [[Labe]] a cestu skrz [[bažina\|bažiny]] v místech, kudy vedla jedna ze [[zemská stezka\|zemských stezek]] od [[Praha\|Prahy]] na [[Lysá nad Labem\|Lysou]].
-	V 13. století se Přerov dostal do nájmu královského [[podstolník]]a Kojaty z [[Hněvin Most\|Hněvina Mostu]], který obec roku 1227 odkázal svému [[panoš]]i Konrádovi. Mezi držiteli následují [[Ranek z Přerova]] (1266) a [[Matouš z Přerova]] (1279). Za vlády Karla IV. byla přerovská [[tvrz]] spravována přímo [[klášter]]em.	+
		+	V 13. století se Přerov dostal do nájmu královského [[podstolník]]a Kojaty z [[Hněvin Most\|Hněvina Mostu]], který obec roku 1227 odkázal svému [[panoš]]i Konrádovi. Mezi držiteli následují [[Ranek z Přerova]] (1266) a [[Matouš z Přerova]] (1279). Za vlády Karla IV. byla přerovská [[tvrz]] spravována přímo [[klášter]]em.
		+
	=== 14. století – Povýšení Přerova na [[městečko]], rozvoj ===		=== 14. století – Povýšení Přerova na [[městečko]], rozvoj ===
-	[[Klášter]] měl v plánu zde vystavět nové správní sídlo. Stavbu, která byla zahájena okolo roku 1380, se však nepodařilo dokončit. Noví nájemci Michal Drštka ze [[Sedlčánky\|Sedlčánek]] (1400) a [[Petr z Trkova]] (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Po smrti [[Petr z Trkova\|Petra z Trkova]] Přerov získal do vlastnictví [[císař]] Zikmund, který jej společně s [[Mochov]]em, [[Bříství]]m, [[Nehvízdky]], [[Sedlčánky]], [[Starý Vestec\|Starým Vestcem]] a [[Vykáň\|Vykání]] v roce 1437 zastavil nejvyššímu [[hofmistr]]ovi [[Jindřich ze Stráže\|Jindřichovi ze Stráže]]. V roce 1466 obec zdědil [[Jiří Strážský]] ze [[Stráž]]e a Přerova, který zastával funkci nejvyššího [[soudce]] českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího [[kancléř]]e Království českého [[Šelmberkové\|Jana ze Šelmberka]]. Tento majitel požádal [[panovník\|krále]] ~~[[Vladislav~~ II. (~~Jagellonský~~)~~\|Vladislava II.]]~~ o povýšení Přerova na [[městečko]], k čemuž došlo v roce 1499.	+	[[Klášter]] měl v plánu zde vystavět nové správní sídlo. Stavbu, která byla zahájena okolo roku 1380, se však nepodařilo dokončit. Noví nájemci Michal Drštka ze [[Sedlčánky\|Sedlčánek]] (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Po smrti [[Petr z Trkova\|Petra z Trkova]] Přerov získal do vlastnictví [[císař]] Zikmund, který jej společně s [[Mochov]]em, [[Bříství]]m, [[Nehvízdky]], [[Sedlčánky]], [[Starý Vestec\|Starým Vestcem]] a [[Vykáň\|Vykání]] v roce 1437 zastavil nejvyššímu [[hofmistr]]ovi [[Jindřich ze Stráže\|Jindřichovi ze Stráže]]. V roce 1466 obec zdědil [[Jiří Strážský]] ze [[Stráž]]e a Přerova, který zastával funkci nejvyššího [[soudce]] českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího [[kancléř]]e Království českého [[Šelmberkové\|Jana ze Šelmberka]]. Tento majitel požádal [[panovník\|krále]] Vladislava II. (Jagellonského) o povýšení Přerova na [[městečko]], k čemuž došlo v roce 1499.
-	Jeho dědic, nejvyšší [[komorník]] Království českého [[Jindřich ze Šelmberka]] prodal v roce 1524 Přerov [[spojené obce pražské\|spojeným pražským obcím]]. Těm byl v roce 1547 po [[konfiskace\|konfiskaci]] obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky. K prvním známým [[zemský hejtman\|hejtman]]ům přerovského komorního [[panství]] patřil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché (1560). V těchto časech dochází k významným [[rekonstrukce\|rekonstrukcím]] přerovského [[Zámek (stavba)\|zámku]], na nichž se podílejí mimo jiné [[Bonifác Wolmut]] (1560), [[Matteo Borgorelli]] (1563) a [[Ettore de Vaccani]] (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla [[sgrafito\|sgrafity]], o čemž svědčí letopočet 1567 na dnešním severním nároží západní stěny východního traktu. Po dostavbě [[Zámek (stavba)\|zámku]] se pozornost správce zaměřila na výstavbu a [[rekonstrukce]] hospodářských budov – [[pivovar]]u, starého [[mlýn]]a, nového [[mlýn]]a s [[pila\|pilou]], dvora, [[vinice]], [[chmelnice]] a [[rybník]]ů.	+
		+	Jeho dědic, nejvyšší [[komorník]] Království českého Jindřich ze Šelmberka prodal v roce 1524 Přerov [[spojené obce pražské\|spojeným pražským obcím]]. Těm byl v roce 1547 po [[konfiskace\|konfiskaci]] obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky. K prvním známým [[zemský hejtman\|hejtman]]ům přerovského komorního [[panství]] patřil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché (1560). V těchto časech dochází k významným [[rekonstrukce\|rekonstrukcím]] přerovského [[Zámek (stavba)\|zámku]], na nichž se podílejí mimo jiné Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla [[sgrafito\|sgrafity]], o čemž svědčí letopočet 1567 na dnešním severním nároží západní stěny východního traktu. Po dostavbě [[Zámek (stavba)\|zámku]] se pozornost správce zaměřila na výstavbu a [[rekonstrukce]] hospodářských budov – [[pivovar]]u, starého [[mlýn]]a, nového [[mlýn]]a s [[pila\|pilou]], dvora, [[vinice]], [[chmelnice]] a [[rybník]]ů.
	=== 16.–18. století – Úpadek po třicetileté válce ===		=== 16.–18. století – Úpadek po třicetileté válce ===
	Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského [[panství]], jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému [[panství]]. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vysáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci [[Švédsko\|švédského]] [[generál]]a [[Johan Banér\|Johana Banéra]], kteří kromě Přerova vypálili i císařské statky [[Benátky nad Jizerou\|Benátky]] a [[Lysá nad Labem\|Lysou]].		Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského [[panství]], jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému [[panství]]. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vysáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci [[Švédsko\|švédského]] [[generál]]a [[Johan Banér\|Johana Banéra]], kteří kromě Přerova vypálili i císařské statky [[Benátky nad Jizerou\|Benátky]] a [[Lysá nad Labem\|Lysou]].
	Význam Přerova po třicetileté válce, nejen kvůli zkáze místního [[Zámek (stavba)\|zámku]], upadal. Až v roce 1671 došlo i na opravu zdevastovaného zámku stavitelem [[Santino de Bossi]]m. Ani on však nedokázal zabránit zřícení severního a západního křídla [[Zámek (stavba)\|zámku]] společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a zachovaly se v původním stavu ze 17. století.		Význam Přerova po třicetileté válce, nejen kvůli zkáze místního [[Zámek (stavba)\|zámku]], upadal. Až v roce 1671 došlo i na opravu zdevastovaného zámku stavitelem [[Santino de Bossi]]m. Ani on však nedokázal zabránit zřícení severního a západního křídla [[Zámek (stavba)\|zámku]] společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a zachovaly se v původním stavu ze 17. století.
-	Kdysi reprezentativní objekt poklesl ve svém významu na [[lovecký zámeček]]. Možná díky tomu byl však jeho zbytek zachován do dnešních dní. Poválečná obnova místních lesů proběhla poměrně rychle a tento kraj stal oblíbeným místem pro [[císař]]ské [[lov]]y a [[hon (lov)\|hony]]. Přerov byl proto několikrát navštíven [[císař]]i ~~[[Leopold I.\|~~Leopoldem I.]] a [[Karel VI.\|Karlem VI.]] Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.	+	Kdysi reprezentativní objekt poklesl ve svém významu na [[lovecký zámeček]]. Možná díky tomu byl však jeho zbytek zachován do dnešních dní. Poválečná obnova místních lesů proběhla poměrně rychle a tento kraj stal oblíbeným místem pro [[císař]]ské [[lov]]y a [[hon (lov)\|hony]]. Přerov byl proto několikrát navštíven [[císař]]i Leopoldem I. a [[Karel VI.\|Karlem VI.]] Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.
	Za vlády Josefa II. docházelo k oživení oblasti pod [[Přerovská hůra\|Přerovskou hůrou]], severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři.		Za vlády Josefa II. docházelo k oživení oblasti pod [[Přerovská hůra\|Přerovskou hůrou]], severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři.
	=== 19. století – Obnova ===		=== 19. století – Obnova ===
Řádka 104:		Řádka 90:
	Jedná se o 150 let starou uměle vytvořenou terénní vlnu, která obec a její okolí chránila před záplavami. Hráz převyšuje okolní terén v průměru o 2-3 metry, vede po ní turistická stezka a v současnosti na první pohled nepřipomíná lidský výtvor, protože se dokonale propojila s okolní krajinou.		Jedná se o 150 let starou uměle vytvořenou terénní vlnu, která obec a její okolí chránila před záplavami. Hráz převyšuje okolní terén v průměru o 2-3 metry, vede po ní turistická stezka a v současnosti na první pohled nepřipomíná lidský výtvor, protože se dokonale propojila s okolní krajinou.
	== Osobnosti Přerova nad Labem, obec ve filmu a literatuře ==		== Osobnosti Přerova nad Labem, obec ve filmu a literatuře ==
-	V Přerově nad Labem se narodili nebo zde žili a působili mimo jiné tyto osobnosti: italští stavitelé [[Matteo Borgorelli]] (1510–1572) a [[Ettore de Vaccani]], český stavitel [[Bonifác Wolmut]], autor [[vlastivěda\|vlastivědných]] prací [[Otakar Brož]] (1877–[[1939]]), krajinář a portrétista [[Josef Syrový]] (1879–[[1956]]), [[malba\|malíř]] a učitel [[Karel Benetka]] (1895–[[1972]]), [[malba\|malíř]] [[Vladimír Pecháček]] ([[1909]]–[[1969]]), [[próza\|prozaik]] a [[film]]ový [[scénář\|scenárista]] [[Rudolf Černý]] ([[1920]]–[[1982]]), [[malba\|malířka]], [[grafika\|grafička]] a oděvní výtvarnice [[Blanka Novotná-Cibulková]] (nar. [[1928]]), [[historie\|historička]] a [[etnografie\|etnografka]] [[Nymbursko\|Nymburska]] [[Jana Hrabětová]] (nar. [[1943]]), předseda [[ústavní soud\|ústavního soudu]] [[Pavel Rychetský]] (nar. [[1943]]) nebo [[fotbal]]ista [[Tomáš Skuhravý]] (nar. [[1965]]).	+	V Přerově nad Labem se narodili nebo zde žili a působili mimo jiné tyto osobnosti: italští stavitelé Matteo Borgorelli (1510–1572) a Ettore de Vaccani, český stavitel [[Bonifác Wolmut]], autor [[vlastivěda\|vlastivědných]] prací Otakar Brož (1877–[[1939]]), krajinář a portrétista Josef Syrový (1879–[[1956]]), [[malba\|malíř]] a učitel [[Karel Benetka]] (1895–[[1972]]), [[malba\|malíř]] [[Vladimír Pecháček]] ([[1909]]–[[1969]]), [[próza\|prozaik]] a [[film]]ový [[scénář\|scenárista]] [[Rudolf Černý]] ([[1920]]–[[1982]]), [[malba\|malířka]], [[grafika\|grafička]] a oděvní výtvarnice [[Blanka Novotná-Cibulková]] (nar. [[1928]]), [[historie\|historička]] a [[etnografie\|etnografka]] [[Nymbursko\|Nymburska]] [[Jana Hrabětová]] (nar. [[1943]]), předseda [[ústavní soud\|ústavního soudu]] [[Pavel Rychetský]] (nar. [[1943]]) nebo [[fotbal]]ista [[Tomáš Skuhravý]] (nar. [[1965]]).
	V přerovském [[Zámek (stavba)\|zámku]], ve [[skanzen]]u a okolních lesích byla filmována řada [[Televize (médium)\|televizních]] [[pohádka\|pohádek]]. V místní škole (dnes budova obecního úřadu) ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal [[Bohumil Hrabal]] ve své knize [[Slavnosti sněženek]]. Pro tento kraj je příznačný i fakt, že vleklé spory dvou mysliveckých sdružení, které [[Bohumil Hrabal\|Hrabal]] popsal ve stejné knize, jsou ve skutečnosti malou válkou mezi nimrody z Přerova nad Labem a sousedních [[Semice\|Semic]] (autor dlouhá léta žil v nedalekém [[Kersko\|Kersku]]).		V přerovském [[Zámek (stavba)\|zámku]], ve [[skanzen]]u a okolních lesích byla filmována řada [[Televize (médium)\|televizních]] [[pohádka\|pohádek]]. V místní škole (dnes budova obecního úřadu) ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal [[Bohumil Hrabal]] ve své knize [[Slavnosti sněženek]]. Pro tento kraj je příznačný i fakt, že vleklé spory dvou mysliveckých sdružení, které [[Bohumil Hrabal\|Hrabal]] popsal ve stejné knize, jsou ve skutečnosti malou válkou mezi nimrody z Přerova nad Labem a sousedních [[Semice\|Semic]] (autor dlouhá léta žil v nedalekém [[Kersko\|Kersku]]).
	V Přerově nad Labem působí známý soubor písní a tanců [[Dykyta]].		V Přerově nad Labem působí známý soubor písní a tanců [[Dykyta]].
Řádka 114:		Řádka 100:
	==Sledovací síť ČHMÚ==		==Sledovací síť ČHMÚ==
	Na katastrálním území Přerova nad Labem se nachází pět vrtů [[Český hydrometeorologický ústav\|Českého hydrometeorologického ústavu]], který zde sleduje kvalitu a mocnost zdrojů podzemní vody (čísla VP0510-VP0514).<ref>http://www.chmu.cz/hydro/opzv/sit/jpg/vp0511.jpg Zákres vrtů sítě ČHMÚ</ref>		Na katastrálním území Přerova nad Labem se nachází pět vrtů [[Český hydrometeorologický ústav\|Českého hydrometeorologického ústavu]], který zde sleduje kvalitu a mocnost zdrojů podzemní vody (čísla VP0510-VP0514).<ref>http://www.chmu.cz/hydro/opzv/sit/jpg/vp0511.jpg Zákres vrtů sítě ČHMÚ</ref>
-	~~==Reference==~~	+
	== Fotogalerie ==		== Fotogalerie ==
	<gallery>		<gallery>
Řádka 122:		Řádka 108:
	Image:Pivovar Prerovnl.JPG\|Zdevastovaný přerovský pivovar		Image:Pivovar Prerovnl.JPG\|Zdevastovaný přerovský pivovar
	</gallery>		</gallery>
		+
		+	==Reference==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	~~{{commonscat\|Přerov nad Labem}}~~
	*[http://www.sylak.cz/PrerovnL/ Neoficiální stránky Přerova nad Labem]		*[http://www.sylak.cz/PrerovnL/ Neoficiální stránky Přerova nad Labem]
	*[http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:537721 podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ]		*[http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:537721 podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ]
Řádka 139:		Řádka 127:
	\|image =		\|image =
	}}		}}
-	{{Okres Nymburk}}	+	{{Flickr\|Přerov+nad+Labem}}{{commonscat\|Přerov nad Labem}}{{Okres Nymburk}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Vesnice okresu Nymburk]]		[[Kategorie:Vesnice okresu Nymburk]]
	[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]		[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-03T09:38:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 9. 2013, 09:38

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-21T10:34:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox české obce a města|
| název = Přerov nad Labem
| foto = Soubor:Zámek v Přerově nad Labem.jpg
| popisek.foto = Zámek v Přerově nad Labem
| znak = Soubor:Znak_Prerov_nad_Labem.jpg
| vlajka =
| status = obec
| NUTS5 = CZ0208 537721
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| NUTS3 = CZ020
| okres = Nymburk
| NUTS4 = CZ0208
| ob.roz.půs = [[Lysá nad Labem]]
| pov.ob = [[Lysá nad Labem]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 10,65
| obyvatelé = 1 113 ''(duben 2007)''
| zem.šíř = 50° 09' 30" s. š.
| zem.dél = 14° 49' 30" v. d. 
| nad.výš = 178
| PSČ = 289 16
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Obecní úřad Přerov nad Labem<br />289 16 Přerov nad Labem 38
| web = www.prerovnl.cz
| úř.web =
| email = obecni.urad@prerovnl.cz
| starosta = Petr Baumruk 
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=09 |lat_sec=30 |lon_deg=14 |lon_min=49 |lon_sec=30 |float=center }}
}}
{{Cyklotrasy
| sídlo = Přerov n. L.
}}
{{Cyklotrasy položka
| číslo = 0019
| znázev = Kostelec nad Labem
| zzobraz = Kostelec nad Labem
| donázev = Nymburk
| dozobraz = Nymburk
}}
{{Cyklotrasy položka
| číslo = 14
| znázev = Hrádek nad Nisou
| zzobraz = Hrádek nad Nisou
| donázev = Hostavice
| dozobraz = Praha-Hostavice}}
{{Cyklotrasy pata}}
[[Image:Prerovnl pod hurou.jpg|thumb|Přerovská hůra nad Přerovem nad Labem.]]
'''Přerov nad Labem''' je zemědělská obec ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], třicet kilometrů na východ od [[Praha|Prahy]]. Nachází se v úrodném [[Polabí]], v trojúhelníku tvořeném městy [[Čelákovice]], [[Lysá nad Labem]] a [[Český Brod]].
Nachází se zde [[Renesance|renesanční]] [[Zámek (stavba)|zámek]], na jehož úpravách se v 16. století podílel i významný císařský architekt [[Bonifác Wohlmut]] či stavitel [[Matteo Borgorelli]], [[kostel]] a [[pramen]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], archeologické naleziště dokazující osídlení této oblasti už před 7000 lety nebo opuštěný [[pivovar]] připomínající někdejší slavnou historii [[Polabí|polabského]] [[chmel]]ařství. K turistickým lákadlům patří soukromé muzeum [[motocykl]]ů a [[jízdní kolo|jízdních kol]],<ref>http://www.motovelo.ic.cz/ Muzeum moto velo</ref> ale hlavně nejstarší [[skanzen]] lidové architektury v českých zemích, který byl založen okolo roku 1900 toskánským habsburkem [[Ludvík Salvátor Toskánský|Ludvíkem Salvátorem]].<ref>http://www.ludviksalvator.cz/ Stránky o L. Salvátorovi – dědici panství a zámku po rakouském arciknížeti Leopoldovi II., velkovévodovi Toskánském</ref>
== Historie obce ==
Přerov nad Labem je obcí s dlouhými dějinami – v roce [[1993]] oslavil tisíc let od první písemné zmínky.
=== 10. století – Počátky, [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] ===
První písemná zmínka o Přerovu je stará více jak 1000 let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský [[biskup]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěch]] daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému [[klášter]]u v [[Praha|Praze]] na [[Břevnov]]ě. Ten panství dále pronajímal. Podle [[pověst]]i měli přerovští nájemci povinnost udržovat [[říční brod|brod]] přes [[Labe]] a cestu skrz [[bažina|bažiny]] v místech, kudy vedla jedna ze [[zemská stezka|zemských stezek]] od [[Praha|Prahy]] na [[Lysá nad Labem|Lysou]].
V 13. století se Přerov dostal do nájmu královského [[podstolník]]a Kojaty z [[Hněvin Most|Hněvina Mostu]], který obec roku 1227 odkázal svému [[panoš]]i Konrádovi. Mezi držiteli následují [[Ranek z Přerova]] (1266) a [[Matouš z Přerova]] (1279). Za vlády Karla IV. byla přerovská [[tvrz]] spravována přímo [[klášter]]em.
=== 14. století – Povýšení Přerova na [[městečko]], rozvoj ===
[[Klášter]] měl v plánu zde vystavět nové správní sídlo. Stavbu, která byla zahájena okolo roku 1380, se však nepodařilo dokončit. Noví nájemci Michal Drštka ze [[Sedlčánky|Sedlčánek]] (1400) a [[Petr z Trkova]] (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Po smrti [[Petr z Trkova|Petra z Trkova]] Přerov získal do vlastnictví [[císař]] Zikmund, který jej společně s [[Mochov]]em, [[Bříství]]m, [[Nehvízdky]], [[Sedlčánky]], [[Starý Vestec|Starým Vestcem]] a [[Vykáň|Vykání]] v roce 1437 zastavil nejvyššímu [[hofmistr]]ovi [[Jindřich ze Stráže|Jindřichovi ze Stráže]]. V roce 1466 obec zdědil [[Jiří Strážský]] ze [[Stráž]]e a Přerova, který zastával funkci nejvyššího [[soudce]] českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího [[kancléř]]e Království českého [[Šelmberkové|Jana ze Šelmberka]]. Tento majitel požádal [[panovník|krále]] [[Vladislav II. (Jagellonský)|Vladislava II.]] o povýšení Přerova na [[městečko]], k čemuž došlo v roce 1499.
Jeho dědic, nejvyšší [[komorník]] Království českého [[Jindřich ze Šelmberka]] prodal v roce 1524 Přerov [[spojené obce pražské|spojeným pražským obcím]]. Těm byl v roce 1547 po [[konfiskace|konfiskaci]] obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky. K prvním známým [[zemský hejtman|hejtman]]ům přerovského komorního [[panství]] patřil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché (1560). V těchto časech dochází k významným [[rekonstrukce|rekonstrukcím]] přerovského [[Zámek (stavba)|zámku]], na nichž se podílejí mimo jiné [[Bonifác Wolmut]] (1560), [[Matteo Borgorelli]] (1563) a [[Ettore de Vaccani]] (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla [[sgrafito|sgrafity]], o čemž svědčí letopočet 1567 na dnešním severním nároží západní stěny východního traktu. Po dostavbě [[Zámek (stavba)|zámku]] se pozornost správce zaměřila na výstavbu a [[rekonstrukce]] hospodářských budov – [[pivovar]]u, starého [[mlýn]]a, nového [[mlýn]]a s [[pila|pilou]], dvora, [[vinice]], [[chmelnice]] a [[rybník]]ů.
=== 16.–18. století – Úpadek po třicetileté válce ===
Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského [[panství]], jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému [[panství]]. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vysáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci [[Švédsko|švédského]] [[generál]]a [[Johan Banér|Johana Banéra]], kteří kromě Přerova vypálili i císařské statky [[Benátky nad Jizerou|Benátky]] a [[Lysá nad Labem|Lysou]].
Význam Přerova po třicetileté válce, nejen kvůli zkáze místního [[Zámek (stavba)|zámku]], upadal. Až v roce 1671 došlo i na opravu zdevastovaného zámku stavitelem [[Santino de Bossi]]m. Ani on však nedokázal zabránit zřícení severního a západního křídla [[Zámek (stavba)|zámku]] společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a zachovaly se v původním stavu ze 17. století.
Kdysi reprezentativní objekt poklesl ve svém významu na [[lovecký zámeček]]. Možná díky tomu byl však jeho zbytek zachován do dnešních dní. Poválečná obnova místních lesů proběhla poměrně rychle a tento kraj stal oblíbeným místem pro [[císař]]ské [[lov]]y a [[hon (lov)|hony]]. Přerov byl proto několikrát navštíven [[císař]]i [[Leopold I.|Leopoldem I.]] a [[Karel VI.|Karlem VI.]] Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.
Za vlády Josefa II. docházelo k oživení oblasti pod [[Přerovská hůra|Přerovskou hůrou]], severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři.
=== 19. století – Obnova ===
Obec společně se [[Zámek (stavba)|zámkem]] ožila po roce 1860, kdy [[panství]] koupil toskánský [[velkovévoda]] [[Leopold II. Toskánský|Leopold II.]] Po jeho smrti [[Zámek (stavba)|zámek]] zdědil jeho syn [[Ludvík Salvátor Toskánský]], který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný a značně zanedbaný přerovský [[Zámek (stavba)|zámek]] v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století.
=== [[20. století]] – Časy slávy i bídy ===
3. března [[1903]] došlo ke sloučení samostatných obcí Starý a Nový Přerov, které od tohoto data používají společný název Přerov nad Labem.
Po smrti [[Ludvík Salvátor Toskánský|Ludvíka Salvátora Toskánského]] [[Zámek (stavba)|zámek]] koupil [[císař]] František Josef I., po něm jej zdědil v roce [[1916]] poslední [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] [[císař]] [[Karel I.]]
Po roce [[1918]] se Přerov nad Labem stal nezávislou obcí, přerovský [[Zámek (stavba)|zámek]] byl [[konfiskace|konfiskován]] českosloveským státem, který ho v průběhu 20. a 30. let pronajímal mládežnické organizaci [[YWCA]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] koupil [[Zámek (stavba)|zámek]] německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné [[sanatorium]]. Po osvobození v roce [[1945]] připadl [[Zámek (stavba)|zámek]] [[Fond národní obnovy|Fondu národní obnovy]].
Po [[komunistický převrat|komunistickém převratu]] v roce [[1948]] byl zemědělský Přerov nad Labem postižen [[kolektivizace|kolektivizací]] se všemi negativními vlivy na [[životní prostředí]] i na uvažování místních obyvatel. Následky tohoto období se v současné době pomalu napravují.
Přerov byl od počátku správního dělení Rakousko-Uherska začleněn do okresu Český Brod (z online zdrojů prokázáno v letech 1869-[[1961]]), od roku 1961 je součástí [[okres Nymburk|okresu Nymburk]]<ref>http://www.genea.cz/index.php?id=58&did=8426 Správní zařazení Přerova nad Labem včetně genealogických pramenů</ref>.
Přerov nad Labem je společně s [[Dvorce (Lysá nad Labem)|Dvorci]], [[Jiřice (okres Nymburk)|Jiřicemi]], [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]], [[Ostrá|Ostrou]], [[Semice]]mi, [[Stará Lysá|Starou Lysou]], [[Starý Vestec|Starým Vestcem]] a [[Stratov]]em členem [[dobrovolné sdružení obcí|dobrovolného sdružení obcí]] [[Mikroregion Polabí]].
* V historické literatuře se nejčastěji objevují tyto formy jména Přerova nad Labem: Prerow/Přerow ([[latina|latinsky]]), Prerow an der Elbe/Přerow an der Elbe, Alt Prerau ([[němčina|německy]]).
== Kulturní památky a další stavby ==
V Přerově nad Labem je 11 nemovitostí se statutem [[kulturní památka|kulturní památky]]. Jsou to kromě [[Zámek (stavba)|zámku]] a [[Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem)|kostelu sv. Vojtěcha]] Staročeská chalupa ([[číslo popisné|č. p.]] 19), [[pivovar]], [[hospoda]] ([[číslo popisné|č. p.]] 14), dvě venkovské usedlosti ([[číslo popisné|č. p.]] 11 a 13), dvoje [[boží muka]], kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou a hradiště Přerovská hůra.
* '''[[Zámek Přerov nad Labem]]'''
Dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 40x45 metrů, obklopená zděným [[vodní příkop|vodním příkopem]]. Do současnosti se zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká [[věž]] se stanovou střechou, zakončenou makovicí. V přízemí je bývalá [[kaple]] [[sv. Salvátor]]a, nad ní rytířský sál s velkým [[krb]]em a zbytky loveckých [[trofej]]í.<ref>http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/464/podrobne/prerov_nad_labem_zamek.html Podrobný článek o historii přerovského zámku</ref>
* '''[[Skanzen]] lidové [[architektura|architektury]] – [[Polabské národopisné muzeum]]'''<ref>http://www.fotoprazak.net/10-vyber_pamatky/Prerov.html Fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem</ref><ref>http://www.lidova-architektura.cz/C-ochrana/muzea-skanzeny/prerov-muzeum-skanzen.htm Druhá fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem</ref><ref>http://www.polabskemuzeum.cz/?ID=6 Stránky Polabského národopisného muzea</ref><ref>http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/269/podrobne/prerov_nad_labem_skanzen.html Podrobný článek o přerovském skanzenu</ref>
Jedná se o čtvrtý největší [[skanzen]] v [[Evropa|Evropě]] s výjimkou severských zemí a o nejstarší národopisné muzeum v [[Česká republika|Česku]]. Jeho historie začíná okolo roku 1900. Tehdy majitel místního [[Zámek (stavba)|zámku]] – [[arcivévoda]] [[Ludvík Salvátor Toskánský]] – zakoupil pro účely národopisného muzea Staročeskou chalupu a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí. Na tuto aktivitu navázalo v roce [[1967]] [[Polabské muzeum]], které zde založilo záchranný [[skanzen]] [[Polabí|polabské]] lidové [[architektura|architektury]], který funguje dodnes.
* '''[[Kostel svatého Vojtěcha (Přerov nad Labem)|Kostel sv. Vojtěcha]]'''
[[Fara|Farní]] [[kostel]] byl postaven v raně [[baroko|barokním]] [[sloh]]u v letech 1681–1682. V roce 1865 došlo k rozsáhlé přestavbě, během které byla nově postavená [[Loď (architektura)|loď]] a [[věž]]. V [[chrám]]u jsou boční [[oltář]]e [[Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Panna Marie|Panny Marie]] z konce 17. století a hlavní [[oltář]] [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] z 18. století. V roce [[1982]], při oslavě 300. výročí jeho [[vysvěcení]], se konala [[pouť|poutní slavnost]] za účasti [[kardinál]]a [[František Tomášek|Františka Tomáška]].
* '''[[Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou]]'''
Náboženská stavba nad klenutou [[Studánka (vodní dílo)|studánkou]], která byla postavena počátkem 19. století v polích na jižním okraji obce (na hranici s katastrálním územím [[Mochov]]a).<ref>http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/VOJTESSKA_STUDANKA/Vojteska.htm Fotografie a duchařský článek o studánce sv. Vojtěcha</ref>
* '''[[Přerovská obora]]'''
Historický objekt stojící u silnice [[II/611]] u stejnojmenné autobusové zastávky.
*'''Taneční sál U Kotápišů'''
Taneční sál U Kotápišů, který je centrem celého Přerova, byll postaven v roce 1927, po roce 1970 však začal chátrat. Další devastace probíhala po roce 1990, kdy zde byla diskotéka. Sál byl rekonstruován v letech 2005-2006 z peněz vybraných ve veřejné sbírce. Je pojmenovaný podle rodiny jeho majitele Petra Kotápiše. Sousedí s restaurací U Indiána. Taneční sál je domovskou scénou folklorního souboru Dykyta.
* '''Soška [[Panna Marie|Panny Marie Lurdské]]'''
Drobná plastika ze začátku [[20. století]], která stojí na náměstíčku zvaném Na Plácku.
* '''Památník přerovských občanů padlých v [[první světová válka|první světové válce]]''' (1914-1919)
[[Mohyla]] umístěná dnes v areálu [[skanzen]]u. Na desce jsou jména Václav Arazim, Jaroslav Hejtík, Josef Holub, František Chvatlina, Antonín Jareš, Václav Jungr, Antonín Jungr, František Kopřiva, František Michalec, Jan Müller, Ladislav Petr, František Skořepa, František Špitálský, Josef Vápeník, Bedřich Vápeník, Josef Veselý, Václav Zápotocký a Václav Jareš.
==Přírodní památky, památné stromy, Natura 2000==
Z [[ochrana přírody|přírodních památek]] jsou na území Přerova a v jeho bezprostředním okolí tyto objekty a území: čtyři [[Památné lípy Na Vrších]] okolo [[boží muka|božích muk]], [[přírodní rezervace]] [[Hrbáčkovy tůně]], Alej sv. Vojtěcha u stejnojmenné kapličky a [[významný krajinný prvek]] [[Přerovská hůra]]. Vláda České republiky v roce 2005 schválila vznik 360ha [[přírodní rezervace]] [[Káraný]]-[[Hrbáčkovy tůně]], která na území Přerova zahrnuje rozsáhlý [[lužní les]] [[Netušil (les)|Netušil]]. Pro svůj význam je rezervace zařazena mezi Evropsky významné lokality Natura 2000. Stejný typ ochrany (Natura 2000) má mít i přírodní památka ''Polabské hůry'', která vedle Přerovké hůry zahrne i hůru [[Semická hůra|Semickou]] a [[Břístevská hůra|Břístevskou]].
* Přírodní rezervace '''[[Hrbáčkovy tůně]]'''
Jedná se o skupinu [[jezero|jezírek]] vzniklých na místě bývalých říčních [[meandr]]ů po odvedení labské vody do nového koryta v 30. letech 20. století. Tůně jsou obklopeny rozsáhlejším [[dub]]o-[[jilm]]ovým [[lužní les|lužním lesem]]. Rezervace leží na obou březích [[Labe]] – na jeho levé straně mezi Přerovem nad Labem a městskými částmi [[Čelákovice|Čelákovic]] [[Císařská Kuchyně]] a [[Sedlčánky]], na pravém břehu mezi místní částí [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] [[Byšičky (Lysá nad Labem)|Byšičky]] a železniční tratí číslo 231 ([[Praha]]–[[Nymburk]]). Rezervace je zařazena mezi [[evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] soustavy [[Natura 2000]] [[Káraný-Hrbáčkovy tůně]].<ref>http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000030604 Vládní nařízení o vyhlášení přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně</ref>
* '''[[Přerovská hůra]]''' (236 m n. m.)
Hůra je [[svědecký vrch|svědeckým vrchem]], který se prudce zvedá z rovinaté polabské krajiny a převyšuje okolní terén o více jak 50 metrů. Tvoří trojvrší – tzv. [[Polabské hůry]] - s obdobně vysokou [[Semická hůra|Semickou]] a [[Břístevská hůra|Břístevskou hůrou]]. Na vrcholu Přerovské hůry se nachází neodkryté keltské a [[Slované|slovanské]] [[hradiště]], u kterého je prokázané osídlení už před několika tisíci lety. Zde objevené archeologické nálezy a existence dvojice obranných valů prokázaná leteckou fotografií byly důvodem, proč byl vrchol v roce 2008 prohlášen kulturní památkou.
Jižní svah Přerovské hůry představuje unikátně zachovaná teplomilná rostlinnýá společenstva s bohatým výskytem bezobratlé [[fauna|fauny]]. Z toho důvodu byla tato lokalita v roce 2005 vyhlášena [[významný krajinný prvek|významným krajinným prvkem]], ve fázi vládního návrhu je zařazení do seznamu [[Evropsky významná lokalita|Evropsky významných lokalit]] soustavy [[Natura 2000]].
* '''[[Památné lípy Na Vrších]]'''
Čtveřice [[lípa malolistá|lip srdčitých]] v místě zvaném Na Vrších, které obklopují [[boží muka]] se [[Studánka (vodní dílo)|studánkou]] z poloviny 19. století.
* '''[[Budečská hráz]]'''
Jedná se o 150 let starou uměle vytvořenou terénní vlnu, která obec a její okolí chránila před záplavami. Hráz převyšuje okolní terén v průměru o 2-3 metry, vede po ní turistická stezka a v současnosti na první pohled nepřipomíná lidský výtvor, protože se dokonale propojila s okolní krajinou.
== Osobnosti Přerova nad Labem, obec ve filmu a literatuře ==
V Přerově nad Labem se narodili nebo zde žili a působili mimo jiné tyto osobnosti: italští stavitelé [[Matteo Borgorelli]] (1510–1572) a [[Ettore de Vaccani]], český stavitel [[Bonifác Wolmut]], autor [[vlastivěda|vlastivědných]] prací [[Otakar Brož]] (1877–[[1939]]), krajinář a portrétista [[Josef Syrový]] (1879–[[1956]]), [[malba|malíř]] a učitel [[Karel Benetka]] (1895–[[1972]]), [[malba|malíř]] [[Vladimír Pecháček]] ([[1909]]–[[1969]]), [[próza|prozaik]] a [[film]]ový [[scénář|scenárista]] [[Rudolf Černý]] ([[1920]]–[[1982]]), [[malba|malířka]], [[grafika|grafička]] a oděvní výtvarnice [[Blanka Novotná-Cibulková]] (nar. [[1928]]), [[historie|historička]] a [[etnografie|etnografka]] [[Nymbursko|Nymburska]] [[Jana Hrabětová]] (nar. [[1943]]), předseda [[ústavní soud|ústavního soudu]] [[Pavel Rychetský]] (nar. [[1943]]) nebo [[fotbal]]ista [[Tomáš Skuhravý]] (nar. [[1965]]).
V přerovském [[Zámek (stavba)|zámku]], ve [[skanzen]]u a okolních lesích byla filmována řada [[Televize (médium)|televizních]] [[pohádka|pohádek]]. V místní škole (dnes budova obecního úřadu) ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal [[Bohumil Hrabal]] ve své knize [[Slavnosti sněženek]]. Pro tento kraj je příznačný i fakt, že vleklé spory dvou mysliveckých sdružení, které [[Bohumil Hrabal|Hrabal]] popsal ve stejné knize, jsou ve skutečnosti malou válkou mezi nimrody z Přerova nad Labem a sousedních [[Semice|Semic]] (autor dlouhá léta žil v nedalekém [[Kersko|Kersku]]).
V Přerově nad Labem působí známý soubor písní a tanců [[Dykyta]].
== Obecní [[znak (heraldika)|znak]] ==
Přerovu nad Labem byl [[znak (heraldika)|znak]] udělen 23. ledna 1499, kdy byl králem [[Vladislav II. (Jagellonský)|Vladislavem II.]] povýšen na [[městečko]]. Na modrém [[štít]]u je stříbrná čtyřhranná [[věž]] z [[kvádr]]ů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a s pěti stínkami [[cimbuří]]. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem ([[erb]] [[Šelmberkové|pánů ze Šelmberka]]).
Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k [[Brandýs nad Labem|brandýskému]] císařskému [[panství]] v roce 1632, byl po několik století na [[pečeť|pečetí]] obce používaný [[znak (heraldika)|znak]] císařské vrchnosti – [[říšský orel]] – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami L. I. Tyto údaje připomínaly návštěvu Přerova nad Labem [[císař]]em [[Leopold I.|Leopoldem I.]]
== Výsledky posledních obecních [[volby|voleb]] (2006) ==
Z 859 zapsaných voličů odvolilo 527 občanů - tj. přes 61 %. Zvítězila koalice nezávislých kandidátl ''Přerov 2006''s 44,5 %, na druhém místě skončila [[Občanská demokratická strana|ODS]] s 26,4 % hlasů, třetí se umístila [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]] s 25,5 %. V současné době zasedají v zastupitelstvu Petr Baumruk, Luděk Červák, Irena Gregárková, Miroslav Kolenský, Miroslava Trbušková a Vít Vašát.
==Sledovací síť ČHMÚ==
Na katastrálním území Přerova nad Labem se nachází pět vrtů [[Český hydrometeorologický ústav|Českého hydrometeorologického ústavu]], který zde sleduje kvalitu a mocnost zdrojů podzemní vody (čísla VP0510-VP0514).<ref>http://www.chmu.cz/hydro/opzv/sit/jpg/vp0511.jpg Zákres vrtů sítě ČHMÚ</ref>
==Reference==
== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:Prerovnl_skanzen.jpg|Skanzen v Přerově nad Labem
Soubor:Prerovnl kostel.jpg|Kostel sv. Vojtěcha
Soubor:Prerovnl_zamek2.jpg|Zámek v Přerově nad Labem
Image:Pivovar Prerovnl.JPG|Zdevastovaný přerovský pivovar
</gallery>
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Přerov nad Labem}}
*[http://www.sylak.cz/PrerovnL/ Neoficiální stránky Přerova nad Labem]
*[http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:537721 podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ]

{{Geografické okolí
|Střed = Přerov nad Labem
|Sever = [[Lysá nad Labem]]
|Severovýchod = [[Semice]]
|Východ = [[Kersko]], [[Velenka]]
|Jihovýchod = [[Starý Vestec]], [[Bříství]]
|Jih =
|Jihozápad = [[Mochov]]
|Západ = [[Čelákovice]]
|Severozápad = [[Sedlčánky]]
|image =
}}
{{Okres Nymburk}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Nymburk]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]
[[Kategorie:Polabí]]
[[Kategorie:Přerov nad Labem]]
[[Kategorie:Mikroregion Polabí]]