Sysop: 1 revizi

2013-09-03T09:16:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 9. 2013, 09:16

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-17T23:35:17Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Půda''' je nejsvrchnější vrstvou [[zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[voda|vodou]], [[vzduch]]em a [[organismus|organismy]], vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a [[čas]]u a je produktem přeměn minerálních a organických [[látka|látek]]. Je [[Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[životní prostředí]] [[Rostliny|rostlinám]], [[Živočichové|živočichům]] a [[člověk]]u. Půda je předmětem studia [[pedologie]].
[[Soubor:Soil profile.jpg|thumb|Základní členění [[#půdní horizonty|půdních horizontů]]]]
V geografii se soubory půd nazývají [[pedosféra]] a jsou studovány [[Pedogeografie|pedogeografií]].
Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část [[krajinná sféra|krajinné sféry]], kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.<ref name="Horník S. et al., 1986">{{Citace monografie | příjmení = Horník | jméno = Stanislav | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzická geografie II | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | strany = 110 | jazyk = }}</ref>
Každá půda obsahuje podíl [[regolit]]u, [[voda|vody]], [[vzduch]]u a [[organická hmota|organické hmoty]]. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: [[litosféra|litosféru]], [[hydrosféra|hydrosféru]], [[atmosféra|atmosféru]] a [[biosféra|biosféru]]. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí [[heterogenní směs|heterogenní polydisperzní systém]].
== Složení a vlastnosti půd ==
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární ([[jíl]]ové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka.
Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká [[půdní roztok]].
Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání [[edafon|půdních organizmů]] a podzemních částí roslin obsahuje několikanásobně více [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], obsahuje i větší podíl [[vodní pára|vodní páry]] než [[vzduch]] nad úrovní terénu a jeho [[Vlhkost vzduchu#Relativní (poměrná) vlhkost vzduchu|relativní vlhkost]] je větší.
Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.
===Fyzikální vlastnosti===
Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska [[půdní zrnitost]]i (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci '''půdních druhů'''. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.
===Chemické vlastnosti===
Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.
== Klasifikace půd ==
{{Podrobně|Taxonomické kategorie půd (ČR)|Půdní typ}}
Český taxonomický klasifikační systém půd<ref>[http://klasifikace.pedologie.czu.cz/index.php?action=showPorovnaniTaxonomii Taxonomický klasifikační systém půd ČR]</ref> rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:
*[[Taxonomické kategorie půd (ČR)#Taxonomie|Referenční třída půd]]: '''[[Leptosol]]y'''
**[[Půdní typ]]: [[Litozem]] (''symbol'' LI)
**Půdní typ: Ranker (RN)
**Půdní typ: Rendzina (RZ)
**Půdní typ: Pararendzina (PR)
*Referenční třída půd: '''[[Regosol]]y'''
**Půdní typ: Regozem (RG)
*Referenční třída půd: '''[[Fluvisol]]y'''
**Půdní typ: [[Fluvizem]] (FL)
**Půdní typ: Koluvizem (KO)
*Referenční třída půd: '''[[Vertisol]]y'''
**Půdní typ: Smonice (SM)
*Referenční třída půd: '''[[Andosol]]y'''
**Půdní typ: Andozem (AD)
*Referenční třída půd: '''[[Černosol]]y'''
**Půdní typ: [[Černozem]] (CE)
**Půdní typ: [[Feozemě|Černice]] (CC)
*Referenční třída půd: '''[[Luvisol]]y'''
**Půdní typ: Šedozem (SE)
**Půdní typ: [[Hnědozem]] (HN)
**Půdní typ: Luvizem (LU)
*Referenční třída půd: '''[[Kambisol]]y'''
**Půdní typ: Kambizem (KA)
**Půdní typ: Pelozem (PE)
*Referenční třída půd: '''[[Podzosol]]y'''
**Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
**Půdní typ: [[Podzol]] (PZ)
*Referenční třída půd: '''[[Stagnosol]]y'''
**Půdní typ: Pseudoglej (PG)
**Půdní typ: Stagnoglej (SG)
*Referenční třída půd: '''[[Glejosol|Glejsoly]]'''
**Půdní typ: Glej (GL)
*Referenční třída půd: '''[[Organosol]]y'''
**Půdní typ: Organozem (OR)
*Referenční třída půd: '''[[Salisol]]y'''
**Půdní typ: Solončak (SK)
*Referenční třída půd: '''[[Natrisol]]y'''
**Půdní typ: [[Slanec]] (SC)
*Referenční třída půd: '''[[Antroposol]]y'''
**Půdní typ: Kultizem (KU)
**Půdní typ: Antrozem (AN)
=== Charakteristika některých půdních typů ===
* [[Kaštanozemě|Stepní půda]] se nacházejí v mírně vlhkých oblastech.
* [[Černozem]] je půda s velkým obsahem [[humus]]u.
* [[Podzol]] (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých [[les]]ů.
* [[Šedozem]] vzniká v listnatých lesích mírného pásu.
* [[Rendzina]] málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů
* [[Hnědozem]] přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu
* [[Nivní půdy]] vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek
== Půdotvorné faktory ==
* Matečná hornina
** skalní [[hornina|horniny]] a jejich [[zvětralina|zvětraliny]] ([[regolith]])
** sypké [[sediment]]y (např. říční nebo mořské [[Písek (materiál)|písky]], [[spraš]]e)
** starší půdy (půdní sedimenty)
** je ''pasivním půdotvorným činitelem'', na daném místě se s [[čas]]em nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout
* [[Podnebí|Klima]]
** přímé působení:
*** změny [[teplota|teploty]] – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů
*** změny intenzity [[srážka|srážek]] – intenzita promývání půdy → obsah živin
** nepřímé působení prostřednictvím [[vegetace]]
* [[Organismy]] ([[edafon]])
** intenzita jejich aktivity záleží na:
*** úživnosti půdy
*** klimatu
== Podmínky půdotvorného procesu ==
* Reliéf
** největší význam má:
*** výšková poloha
*** svažitost
*** expozice - vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
*** terénní deprese
** ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
* Čas
** čas nutný k průběhu dějů

== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Horník | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Horník | spoluautoři = a kol. | titul = Fyzická geografie II | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | rok = 1986 | isbn = | kapitola = | počet stran = 320 | jazyk = }}
== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pedologie]]
[[Kategorie:Pozemkové úpravy]]

Půda (pedologie) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu