Paříž - Historie editací

Sysop: ++

2022-03-15T01:47:43Z

← Starší verze		Verze z 15. 3. 2022, 01:47
Řádka 167:		Řádka 167:


-	{{Flickr\|Paris}}{{commonscat\|Paris}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Paris}}{{commonscat\|Paris}}{{Pařížská aglomerace}}{{Světové dědictví - Francie}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Paříž\| ]]		[[Kategorie:Paříž\| ]]
	[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]		[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]

Sysop: + Typo

2014-02-18T09:59:05Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2014, 09:59
Řádka 89:		Řádka 89:
	<br style="clear:both;"/>		<br style="clear:both;"/>
	{{Panorama1		{{Panorama1
-	\|Fotovyska=~~486~~	+	\|Fotovyska=484
	\|Sirkaobrazku=1400		\|Sirkaobrazku=1400
	\|Nazevfoto=Paris Night.jpg		\|Nazevfoto=Paris Night.jpg
Řádka 101:		Řádka 101:
	== Doprava ==		== Doprava ==
	{{Panorama1		{{Panorama1
-	\|Fotovyska=~~274~~	+	\|Fotovyska=271
	\|Sirkaobrazku=1500		\|Sirkaobrazku=1500
	\|Nazevfoto=Paris arc.jpg		\|Nazevfoto=Paris arc.jpg

Sysop: + Masivní vylepšení

2014-01-28T14:31:38Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 1. 2014, 14:31
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[Soubor:Paris HDR Flickr.jpg\|thumb\|250px\|Večerní pohled na [[Eiffelova věž\|Eiffelovu věž]] (HDR)]]~~
	{{Infobox sídla světa		{{Infobox sídla světa
	\| jméno = Paříž		\| jméno = Paříž
Řádka 25:		Řádka 24:
	\| PSČ = 75001–75020		\| PSČ = 75001–75020
	}}		}}
-	'''Paříž''' (francouzsky: ''Paris'') je [[hlavní město]] [[Francie]]. Je také zároveň centrem regionu [[Île-de-France]], zahrnujícího Paříž a její předměstí, a současně sama tvoří jeden z francouzských [[departement]]ů ([[francouzština\|~~franc.~~]]: ''département de Paris'').	+	'''Paříž''' (francouzsky: ''Paris'') je [[hlavní město]] [[Francie]]. Je také zároveň centrem regionu [[Île-de-France]], zahrnujícího Paříž a její předměstí, a současně sama tvoří jeden z francouzských [[departement]]ů ([[francouzština\|francouzsky]]: ''département de Paris'').
		+	[[Soubor:The Amazing Eiffel Tower in Romantic Paris.jpg\|thumb\|340px\|Večerní pohled na Paříž a Eiffelovu věž (2012)]]

	== Etymologie ==		== Etymologie ==
-	Původní latinské jméno města bylo ''Lutetia '' nebo ''Lutetia Parisiorum'' (ve francouzštině ''Lutèce'', v češtině ''Lutécie''), které později ustoupilo ve prospěch jména Paříž. Název je odvozen od ~~[[Keltové\|~~galského]] kmene ''Parisiů'', jehož jméno může pocházet z keltsko-galského slova ''parios'', znamenajícího „kotel“. Ovšem tato teze není zcela jistá. Jiní autoři se domnívají, že označení kmene ''Parisiů ''pochází z keltsko-galského slova ''parisio'', znamenajícího „pracující muži“ nebo „řemeslníci“. Od počátku 20. století byla Paříž známá i pod slangovým jménem ''Paname'' (''Moi j'suis d'Paname''. tj. Jsem z Paříže). Toto slangové slovo získalo v posledních letech opět na přízni u mládeže.	+	Původní latinské jméno města bylo ''Lutetia '' nebo ''Lutetia Parisiorum'' (ve francouzštině ''Lutèce'', v češtině ''Lutécie''), které později ustoupilo ve prospěch jména Paříž. Název je odvozen od galského kmene ''Parisiů'', jehož jméno může pocházet z keltsko-galského slova ''parios'', znamenajícího „kotel“. Ovšem tato teze není zcela jistá. Jiní autoři se domnívají, že označení kmene ''Parisiů ''pochází z keltsko-galského slova ''parisio'', znamenajícího „pracující muži“ nebo „řemeslníci“. Od počátku 20. století byla Paříž známá i pod slangovým jménem ''Paname'' (''Moi j'suis d'Paname''. tj. Jsem z Paříže). Toto slangové slovo získalo v posledních letech opět na přízni u mládeže.

	Další autoři, obvykle Peršané, se domnívali, že Paříž je odvozena od slova Pars. Paříž byla osídlena kmenem Parsi z kraje Pars, která je dnes uváděna jako oblast v Íránu. Toto také může být důvod některých francouzských slov, která se vyslovují podobně jako slova v tamním jazyce.		Další autoři, obvykle Peršané, se domnívali, že Paříž je odvozena od slova Pars. Paříž byla osídlena kmenem Parsi z kraje Pars, která je dnes uváděna jako oblast v Íránu. Toto také může být důvod některých francouzských slov, která se vyslovují podobně jako slova v tamním jazyce.
Řádka 35:		Řádka 35:

	== Dějiny Paříže ==		== Dějiny Paříže ==
-	[[Image:Notre dame noel 2006.jpg\|thumb\|left\|175px\|Katedrála Notre-Dame.]]	+	[[Image:Notre dame noel 2006.jpg\|thumb\|left\|175px\|Katedrála Notre-Dame]]
-	První nálezy osídlení oblasti Paříže pocházejí z období kolem roku 4500 př. n. l. Kolem roku 300 př. n. l. osídlili kraj ~~[[Keltové\|~~Galové]] z kmene Parisiů; od v roku 52 př. n. l. kraj dobyli Římané a pojmenovali jej ''Lutetia'' (francouzsky ''Lutèce''; tj. „bažinaté místo“), respektive ''Lutetia Parisiorum''. V té době byl osídlen pouze dnešní ostrov [[Île de la Cité]], kde dnes stojí [[katedrála Notre-Dame (Paříž)\|katedrála Notre-Dame]]. Římské osídlení rychle rostlo a během padesáti let se začalo šířit i na levý břeh [[Seina\|Seiny]].	+	První nálezy osídlení oblasti Paříže pocházejí z období kolem roku 4500 př. n. l. Kolem roku 300 př. n. l. osídlili kraj Galové z kmene Parisiů; od v roku 52 př. n. l. kraj dobyli Římané a pojmenovali jej ''Lutetia'' (francouzsky ''Lutèce''; tj. „bažinaté místo“), respektive ''Lutetia Parisiorum''. V té době byl osídlen pouze dnešní ostrov [[Île de la Cité]], kde dnes stojí [[katedrála Notre-Dame (Paříž)\|katedrála Notre-Dame]]. Římské osídlení rychle rostlo a během padesáti let se začalo šířit i na levý břeh [[Seina\|Seiny]].

-	Po pádu římské nadvlády v roce 508, Chlodvík I. učinil z města hlavní město Franské říše. Chlodvík I. zahájil v roce 511 výstavbu katedrály sv. Štěpána (''St- Étienne'') na [[Île de la Cité]]. Tam také vyrostla pevnost na obranu před ~~[[Vikingové\|~~Vikingy]] po roce 800, avšak [[28. březen\|28. března]] 845 byla Paříž vikingskými nájezdníky dobyta. Slabost posledních karolínských francouzských králů vedla k postupnému nárůstu moci pařížských hrabat. [[Odo Pařížský\|Odo, hrabě pařížský]], byl zvolen králem Francie navzdory nárokům ~~[[Karel III. Tlustý\|~~Karla III.]] Dynastický spor byl vyřešen až v roce 987, kdy byl Hugo Kapet, hrabě pařížský, zvolen po smrti posledního krále z rodu Karlovců za francouzského krále.	+	Po pádu římské nadvlády v roce 508, Chlodvík I. učinil z města hlavní město Franské říše. Chlodvík I. zahájil v roce 511 výstavbu katedrály sv. Štěpána (''St- Étienne'') na [[Île de la Cité]]. Tam také vyrostla pevnost na obranu před Vikingy po roce 800, avšak [[28. březen\|28. března]] 845 byla Paříž vikingskými nájezdníky dobyta. Slabost posledních karolínských francouzských králů vedla k postupnému nárůstu moci pařížských hrabat. [[Odo Pařížský\|Odo, hrabě pařížský]], byl zvolen králem Francie navzdory nárokům Karla III. Tlustého. Dynastický spor byl vyřešen až v roce 987, kdy byl Hugo Kapet, hrabě pařížský, zvolen po smrti posledního krále z rodu Karlovců za francouzského krále.

-	V průběhu 11. století se město rozšířilo také na pravý břeh řeky. Během 12. a 13. století za vlády Filipa II. Augusta město dále mohutně rostlo, což souviselo hlavně s vysušením rozsáhlých močálů. Hlavní cesty byly dlážděny, byl vybudován první [[Louvre]] jako mocná pevnost a byla zahájena i výstavba několika katedrál, mimo jiné katedrály [[katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre-Dame]]. Několik škol na levém břehu bylo sjednoceno pod názvem [[Sorbona\|Sorbonna]], na níž studovali m.j. [[Albert Veliký]] a sv. [[Tomáš Akvinský]]. Během středověku Paříž prosperovala jako obchodní i intelektuální centrum, její rozvoj dočasně přerušovaly morové epidemie ve 14. století a pak zejména ~~[[Stoletá válka\|~~Stoleté války]] s [[Anglie\|Anglií]] v 15. století, které vedly k tomu, že dvůr město přechodně dokonce opustil. Za vlády krále Ludvíka XIV., ''Krále Slunce'' (1643–1715) byla královská rezidence přesunuta do blízkých [[Versailles]]. V této době, označované jako ''Le Grand Siècle'' (tj. „''Velké Století''“), bylo ale ve městě vybudováno velké množství velkolepých paláců a dalších budov.	+	V průběhu 11. století se město rozšířilo také na pravý břeh řeky. Během 12. a 13. století za vlády Filipa II. Augusta město dále mohutně rostlo, což souviselo hlavně s vysušením rozsáhlých močálů. Hlavní cesty byly dlážděny, byl vybudován první [[Louvre]] jako mocná pevnost a byla zahájena i výstavba několika katedrál, mimo jiné katedrály [[katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre-Dame]]. Několik škol na levém břehu bylo sjednoceno pod názvem [[Sorbona\|Sorbonna]], na níž studovali m.j. [[Albert Veliký]] a sv. [[Tomáš Akvinský]]. Během středověku Paříž prosperovala jako obchodní i intelektuální centrum, její rozvoj dočasně přerušovaly morové epidemie ve 14. století a pak zejména Stoleté války s [[Anglie\|Anglií]] v 15. století, které vedly k tomu, že dvůr město přechodně dokonce opustil. Za vlády krále Ludvíka XIV., ''Krále Slunce'' (1643–1715) byla královská rezidence přesunuta do blízkých [[Versailles]]. V této době, označované jako ''Le Grand Siècle'' (tj. „''Velké Století''“), bylo ale ve městě vybudováno velké množství velkolepých paláců a dalších budov.

-	[[Velká francouzská revoluce~~\|Francouzská revoluce]]~~ začala dobytím [[Bastila\|Bastilly]] [[14. červenec\|14. července]] 1789. V roce 1799 se díky nestabilitě nové vlády chopil moci Napoleon Bonaparte, nejprve jako první konzul, v roce 1804 se pak sám (za přítomnosti papeže Pia VII.) korunoval v katedrále [[katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre-Dame]] francouzským císařem. Chtěl z Paříže vytvořit nejkrásnější město na světě. Za jeho vlády vyrostlo v Paříži zejména množství velkolepých pomníků. V roce 1814 však byla Paříž dobyta anglickými, pruskými, rakouskými a ruskými vojsky a Napoleon byl vypovězen na ostrov [[Elba\|Elbu]]. Do Paříže se sice po útěku z ostrova v roce 1815 vrátil, ale po [[Bitva u Waterloo\|porážce u Waterloo]] byl definitivně sesazen a deportován na [[Svatá Helena (ostrov)\|ostrov Svaté Heleny]], kde v roce 1821 zemřel.	+	Velká francouzská revoluce začala dobytím [[Bastila\|Bastilly]] [[14. červenec\|14. července]] 1789. V roce 1799 se díky nestabilitě nové vlády chopil moci Napoleon Bonaparte, nejprve jako první konzul, v roce 1804 se pak sám (za přítomnosti papeže Pia VII.) korunoval v katedrále [[katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre-Dame]] francouzským císařem. Chtěl z Paříže vytvořit nejkrásnější město na světě. Za jeho vlády vyrostlo v Paříži zejména množství velkolepých pomníků. V roce 1814 však byla Paříž dobyta anglickými, pruskými, rakouskými a ruskými vojsky a Napoleon byl vypovězen na ostrov [[Elba\|Elbu]]. Do Paříže se sice po útěku z ostrova v roce 1815 vrátil, ale po [[Bitva u Waterloo\|porážce u Waterloo]] byl definitivně sesazen a deportován na [[Svatá Helena (ostrov)\|ostrov Svaté Heleny]], kde v roce 1821 zemřel.

	Po druhé revoluci v roce 1848, která opět svrhla monarchii, se v čase nejistoty chopil moci státním převratem Napoleonův synovec, který se jako Napoleon III. prohlásil v roce 1851 císařem. Za jeho vlády Paříž rozkvetla v nejkrásnější město [[Evropa\|Evropy]]. Za to vděčí především [[baron Haussmann\|baronu Hausmannovi]], který realizoval velkolepou přeměnu středověkého města na město s vzdušnými bulváry a třídami.		Po druhé revoluci v roce 1848, která opět svrhla monarchii, se v čase nejistoty chopil moci státním převratem Napoleonův synovec, který se jako Napoleon III. prohlásil v roce 1851 císařem. Za jeho vlády Paříž rozkvetla v nejkrásnější město [[Evropa\|Evropy]]. Za to vděčí především [[baron Haussmann\|baronu Hausmannovi]], který realizoval velkolepou přeměnu středověkého města na město s vzdušnými bulváry a třídami.
Řádka 48:		Řádka 48:
	Císařství ukončila v roce 1870 prohraná Prusko-francouzská válka, končící obléháním Paříže, následovaném [[Pařížská komuna\|Pařížskou komunou]]. Konec 19. století ale představuje opět období velkého rozmachu Paříže, nazývané také ''La Belle Époque'' (čili „''Krásné období''“), které dokumentuje pořádání Světové výstavy v roce 1889, pro niž byla vybudována [[Eiffelova věž]], dnešní symbol Paříže. Paříž se stala výstavným městem, plným nově budovaných budov ve stylu [[secese]].		Císařství ukončila v roce 1870 prohraná Prusko-francouzská válka, končící obléháním Paříže, následovaném [[Pařížská komuna\|Pařížskou komunou]]. Konec 19. století ale představuje opět období velkého rozmachu Paříže, nazývané také ''La Belle Époque'' (čili „''Krásné období''“), které dokumentuje pořádání Světové výstavy v roce 1889, pro niž byla vybudována [[Eiffelova věž]], dnešní symbol Paříže. Paříž se stala výstavným městem, plným nově budovaných budov ve stylu [[secese]].

-	V letech 1900 a [[1924]] Paříž pořádala [[Letní olympijské hry]].	+	V letech 1900 a [[1924]] Paříž pořádala [[Letní olympijské hry]].

-	V 60. letech se Paříž opět stala centrem rozvoje a moderní architektury. To bylo symbolizováno především výstavbou obchodní čtvrti [[La Défense]] na západním okraji města, která se stala moderním administrativním centrem Evropy. Komplex byl v roce 1989 doplněn budovou ''La Grande Arche'' („''Velký Oblouk''“), ohromná krychle, do níž by se vešla i katedrála Notre-Dame. Další významnou stavbou byl také mrakodrap [[Tour Montparnasse]], vybudovaný v r. [[1973]], v době stavby nejvyšší budova v Evropě. Ten byl zároveň posledním, který mohl být takto postaven. Později totiž byl vydán pro Paříž zákon, že budovy nesmí převýšit 37 metrů, aby se zachoval historický ráz centra města.	+	V 60. letech se Paříž opět stala centrem rozvoje a moderní architektury. To bylo symbolizováno především výstavbou obchodní čtvrti [[La Défense]] na západním okraji města, která se stala moderním administrativním centrem Evropy. Komplex byl v roce 1989 doplněn budovou ''La Grande Arche'' („''Velký Oblouk''“), ohromná krychle, do níž by se vešla i katedrála Notre-Dame. Další významnou stavbou byl také mrakodrap [[Tour Montparnasse]], vybudovaný v roce [[1973]], v době stavby nejvyšší budova v Evropě. Ten byl zároveň posledním, který mohl být takto postaven. Později totiž byl vydán pro Paříž zákon, že budovy nesmí převýšit 37 metrů, aby se zachoval historický ráz centra města.

	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
	[[Image:SacreCoeur tb.jpg\|thumb\|Chrám Sacre Coeur]]		[[Image:SacreCoeur tb.jpg\|thumb\|Chrám Sacre Coeur]]
	Paříž oplývá množstvím památek z dob keltských až po současnost. Z historické Paříže však po rekonstrukcích v 18. a 19. století zbylo jen málo z původní tváře.		Paříž oplývá množstvím památek z dob keltských až po současnost. Z historické Paříže však po rekonstrukcích v 18. a 19. století zbylo jen málo z původní tváře.
-	V roce [[1991]] bylo nábřeží řeky Seiny od Louvru až k Eiffelově věži zapsáno na [[Světové dědictví\|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].	+	V roce [[1991]] bylo nábřeží řeky Seiny od Louvru až k [[Eiffelova věž\|Eiffelově věži]] zapsáno na [[Světové dědictví\|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
	Mezi nejznámější památky patří:		Mezi nejznámější památky patří:
	*[[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Katedrála Notre-Dame]]		*[[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Katedrála Notre-Dame]]
Řádka 86:		Řádka 86:
	*'''Luxembourg''': Klidnější čtvrť kolem Lucemburských zahrad s významnými objekty [[Palais du Luxembourg\|Lucemburským palácem]] a kostelem ''St. Sulpice''.		*'''Luxembourg''': Klidnější čtvrť kolem Lucemburských zahrad s významnými objekty [[Palais du Luxembourg\|Lucemburským palácem]] a kostelem ''St. Sulpice''.
	*'''Montparnasse''': Do [[Druhá světová válka\|2. světové války]] umělecké a literární centrum, později vystavena značnému úpadku, jemuž měla zabránit výstavba administrativního centra s mrakodrapem [[Tour Montparnasse]]. Z dalších zajímavostí se zde nachází vstup do pařížských [[Katakomby (Paříž)\|katakomb]]. Na montparnaském hřbitově nalezli poslední odpočinek mj. [[Guy de Maupassant]], [[André Citroën]], [[Frédéric Auguste Bartholdi]], Charles Baudelaire, [[Samuel Beckett]] či [[Jean-Paul Sartre]].		*'''Montparnasse''': Do [[Druhá světová válka\|2. světové války]] umělecké a literární centrum, později vystavena značnému úpadku, jemuž měla zabránit výstavba administrativního centra s mrakodrapem [[Tour Montparnasse]]. Z dalších zajímavostí se zde nachází vstup do pařížských [[Katakomby (Paříž)\|katakomb]]. Na montparnaském hřbitově nalezli poslední odpočinek mj. [[Guy de Maupassant]], [[André Citroën]], [[Frédéric Auguste Bartholdi]], Charles Baudelaire, [[Samuel Beckett]] či [[Jean-Paul Sartre]].
-	<br />	+
-	~~[[Soubor:~~Paris Night.jpg\|~~thumb~~\|~~center\|760px\|<center>~~Noční Paříž z nejvyššího mrakodrapu Francie [[Tour Montparnasse]] (210 m)~~</center>]]~~	+	<br style="clear:both;"/>
		+	{{Panorama1
		+	\|Fotovyska=486
		+	\|Sirkaobrazku=1400
		+	\|Nazevfoto=Paris Night.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama noční Paříže
		+	\|Popisek2=Noční Paříž z nejvyššího mrakodrapu Francie [[Tour Montparnasse]] (210 m)}}
		+
	== Demografie ==		== Demografie ==
-	Paříž vytváří se svými předměstími a satelitními městy tzv. [[Velká Paříž\|Velkou Paříž]], sídelní aglomeraci, jejíž populace byla v r. [[2007]] odhadována na 12,1 milionů obyvatel (poslední [[sčítání lidu]] v roce [[1999]] zjistilo 11 174 743 obyvatel ). Paříž tak představuje nejlidnatější metropolitní oblast [[Evropská unie\|Evropské unie]] (druhý je [[Londýn]]). Vlastní obvod města (v zásadě vymezený okružní dálnicí a dvěma lesíky), z historických důvodů poměrně malý, má naproti tomu podle odhadů z roku 2004 pouhých 2 142 800 obyvatel (2 125 246 při sčítání r. [[1999]]) na ploše 86,928 km² (bez [[Bouloňský lesík\|Bouloňského]] a [[Vincenneský lesík\|Vincenneského lesíka]]). Celá metropolitní oblast (''aire urbaine'') čítající 1584 [[obec\|obcí]] (''commune'') má rozlohu 14 518 km². Hustota osídlení je ve vnitřním městě 24 448/km², v celé oblasti pařížské [[aglomerace]] pak 770/km² (podle údajů z r. [[1999]]).	+	Paříž vytváří se svými předměstími a satelitními městy tzv. [[Velká Paříž\|Velkou Paříž]], sídelní aglomeraci, jejíž populace byla v r. [[2007]] odhadována na 12,1 milionů obyvatel (poslední [[sčítání lidu]] v roce [[1999]] zjistilo 11 174 743 obyvatel ). Paříž tak představuje nejlidnatější metropolitní oblast [[Evropská unie\|Evropské unie]] (druhý je [[Londýn]]). Vlastní obvod města (v zásadě vymezený okružní dálnicí a dvěma lesíky), z historických důvodů poměrně malý, má naproti tomu podle odhadů z roku 2004 pouhých 2 142 800 obyvatel (2 125 246 při sčítání r. [[1999]]) na ploše 86,928 km² (bez [[Bouloňský lesík\|Bouloňského]] a [[Vincenneský lesík\|Vincenneského lesíka]]). Celá metropolitní oblast (''aire urbaine'') čítající 1584 [[obec\|obcí]] (''commune'') má rozlohu 14 518 km². Hustota osídlení je ve vnitřním městě 24 448/km², v celé oblasti pařížské [[aglomerace]] pak 770/km² (podle údajů z roku [[1999]]).
	{{Demography 5col\|480px\|1801\|1851\|[[1901]]\|[[1954]]\|[[2004]]		{{Demography 5col\|480px\|1801\|1851\|[[1901]]\|[[1954]]\|[[2004]]
	\|546 000\|1 053 000\|2 714 000\|2 850 000\|2 143 000}}		\|546 000\|1 053 000\|2 714 000\|2 850 000\|2 143 000}}
	== Doprava ==		== Doprava ==
-	~~[[Soubor:~~Paris arc.jpg\|~~thumb\|center\|760px~~\|~~<center>~~Panorama Paříže z [[Vítězný oblouk (Paříž)\|Vítězného oblouku]]~~</center>]]~~	+	{{Panorama1
		+	\|Fotovyska=274
		+	\|Sirkaobrazku=1500
		+	\|Nazevfoto=Paris arc.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama Paříže
		+	\|Popisek2=Panorama Paříže z [[Vítězný oblouk (Paříž)\|Vítězného oblouku]] (2005)}}
		+
	Paříž má od 19. století široké [[bulvár]]y, které však automobilové dopravě často nestačí. [[Městská doprava]] má 4 druhy:		Paříž má od 19. století široké [[bulvár]]y, které však automobilové dopravě často nestačí. [[Městská doprava]] má 4 druhy:
	*[[Metro v Paříži\|Metro]] (14 tras, poslední 2001, linka 14 - automatická)		*[[Metro v Paříži\|Metro]] (14 tras, poslední 2001, linka 14 - automatická)

Sysop: 1 revizi

2013-09-24T09:51:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 24. 9. 2013, 09:51

Sysop: + Nová skrytá kategorie

2012-02-13T21:00:05Z

+ Nová skrytá kategorie

Nová stránka

[[Soubor:Paris HDR Flickr.jpg|thumb|250px|Večerní pohled na [[Eiffelova věž|Eiffelovu věž]] (HDR)]]
{{Infobox sídla světa
| jméno = Paříž
| orig.jméno = Ville de Paris
| foto = Image:Tour eiffel at sunrise from the trocadero.jpg|upright
| popisek.foto = Eiffelova věž
| vlajka = Image:Flag of Paris.png
| znak =
| souřadnice = 48°52′0″ s. š., 2°19′59″ v. d.
| nad.výš = 28–130
| stát = Francie
| pojem.vyšší.celek =
| název.vyšší.celek =
| admin.děl = 20 [[Pařížské městské obvody|městských obvodů]]
| loc-map = {{LocMap |Francie|label=Paříž |position=bottom |width=200 |lat=48.86 |long=2.33 |float=center |caption= }}
| obyvatelé = 2 153 600
| rok = [[2005]]
| hustota = 20 433
| rozloha = 86,9
| etnické.složení =
| nábož.složení =
| starosta = [[Bertrand Delanoë]]
| web = www.paris.fr
| telefon =
| PSČ = 75001–75020
}}
'''Paříž''' (francouzsky: ''Paris'') je [[hlavní město]] [[Francie]]. Je také zároveň centrem regionu [[Île-de-France]], zahrnujícího Paříž a její předměstí, a současně sama tvoří jeden z francouzských [[departement]]ů ([[francouzština|franc.]]: ''département de Paris'').

== Etymologie ==
Původní latinské jméno města bylo ''Lutetia '' nebo ''Lutetia Parisiorum'' (ve francouzštině ''Lutèce'', v češtině ''Lutécie''), které později ustoupilo ve prospěch jména Paříž. Název je odvozen od [[Keltové|galského]] kmene ''Parisiů'', jehož jméno může pocházet z keltsko-galského slova ''parios'', znamenajícího „kotel“. Ovšem tato teze není zcela jistá. Jiní autoři se domnívají, že označení kmene ''Parisiů ''pochází z keltsko-galského slova ''parisio'', znamenajícího „pracující muži“ nebo „řemeslníci“. Od počátku 20. století byla Paříž známá i pod slangovým jménem ''Paname'' (''Moi j'suis d'Paname''. tj. Jsem z Paříže). Toto slangové slovo získalo v posledních letech opět na přízni u mládeže.

Další autoři, obvykle Peršané, se domnívali, že Paříž je odvozena od slova Pars. Paříž byla osídlena kmenem Parsi z kraje Pars, která je dnes uváděna jako oblast v Íránu. Toto také může být důvod některých francouzských slov, která se vyslovují podobně jako slova v tamním jazyce.

Obyvatelé Paříže jsou označování jako Pařížané, ve francouzštině jako Parisiens a v angličtině jako Parisians nebo. Slovo ''Parigot'' (znamenající „Pařížan“) je někdy používáno ve francouzském [[slang]]u. Často je vnímáno jako hanlivé. Ovšem ''Parigot'' může někdy mít i kladný význam, jako například ve slavné písni od [[Maurice Chevalier|Maurice Chevalera]]: '' „C'est un gars d'Ménilmontant, un vrai p'tit Parigot, …“ '' („Jsem chlapík z Ménilmontant, opravdový malý Pařížan, …“). Lokálně jsou obyvatelé pařížských předměstí hovorově nazýváni jako ''banlieusards'', tj. obyvatelé ''banlieue '' („[[předměstí]]“). Obyvatelé oblasti [[Île-de-France]] (oblast Paříže) jsou oficiálně označováni jako ''Franciliens''. Pařížané označují lidí z oblastí mimo Île-de-France jako z ''Provinciaux'' (tj. z provincie). Rádi používají tento termín při odkazování na zbytek Francie jako na la province. Tento výraz je někdy považován za hanlivý.

== Dějiny Paříže ==
[[Image:Notre dame noel 2006.jpg|thumb|left|175px|Katedrála Notre-Dame.]]
První nálezy osídlení oblasti Paříže pocházejí z období kolem roku 4500 př. n. l. Kolem roku 300 př. n. l. osídlili kraj [[Keltové|Galové]] z kmene Parisiů; od v roku 52 př. n. l. kraj dobyli Římané a pojmenovali jej ''Lutetia'' (francouzsky ''Lutèce''; tj. „bažinaté místo“), respektive ''Lutetia Parisiorum''. V té době byl osídlen pouze dnešní ostrov [[Île de la Cité]], kde dnes stojí [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]]. Římské osídlení rychle rostlo a během padesáti let se začalo šířit i na levý břeh [[Seina|Seiny]].

Po pádu římské nadvlády v roce 508, Chlodvík I. učinil z města hlavní město Franské říše. Chlodvík I. zahájil v roce 511 výstavbu katedrály sv. Štěpána (''St- Étienne'') na [[Île de la Cité]]. Tam také vyrostla pevnost na obranu před [[Vikingové|Vikingy]] po roce 800, avšak [[28. březen|28. března]] 845 byla Paříž vikingskými nájezdníky dobyta. Slabost posledních karolínských francouzských králů vedla k postupnému nárůstu moci pařížských hrabat. [[Odo Pařížský|Odo, hrabě pařížský]], byl zvolen králem Francie navzdory nárokům [[Karel III. Tlustý|Karla III.]] Dynastický spor byl vyřešen až v roce 987, kdy byl Hugo Kapet, hrabě pařížský, zvolen po smrti posledního krále z rodu Karlovců za francouzského krále.

V průběhu 11. století se město rozšířilo také na pravý břeh řeky. Během 12. a 13. století za vlády Filipa II. Augusta město dále mohutně rostlo, což souviselo hlavně s vysušením rozsáhlých močálů. Hlavní cesty byly dlážděny, byl vybudován první [[Louvre]] jako mocná pevnost a byla zahájena i výstavba několika katedrál, mimo jiné katedrály [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]]. Několik škol na levém břehu bylo sjednoceno pod názvem [[Sorbona|Sorbonna]], na níž studovali m.j. [[Albert Veliký]] a sv. [[Tomáš Akvinský]]. Během středověku Paříž prosperovala jako obchodní i intelektuální centrum, její rozvoj dočasně přerušovaly morové epidemie ve 14. století a pak zejména [[Stoletá válka|Stoleté války]] s [[Anglie|Anglií]] v 15. století, které vedly k tomu, že dvůr město přechodně dokonce opustil. Za vlády krále Ludvíka XIV., ''Krále Slunce'' (1643–1715) byla královská rezidence přesunuta do blízkých [[Versailles]]. V této době, označované jako ''Le Grand Siècle'' (tj. „''Velké Století''“), bylo ale ve městě vybudováno velké množství velkolepých paláců a dalších budov.

[[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]] začala dobytím [[Bastila|Bastilly]] [[14. červenec|14. července]] 1789. V roce 1799 se díky nestabilitě nové vlády chopil moci Napoleon Bonaparte, nejprve jako první konzul, v roce 1804 se pak sám (za přítomnosti papeže Pia VII.) korunoval v katedrále [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]] francouzským císařem. Chtěl z Paříže vytvořit nejkrásnější město na světě. Za jeho vlády vyrostlo v Paříži zejména množství velkolepých pomníků. V roce 1814 však byla Paříž dobyta anglickými, pruskými, rakouskými a ruskými vojsky a Napoleon byl vypovězen na ostrov [[Elba|Elbu]]. Do Paříže se sice po útěku z ostrova v roce 1815 vrátil, ale po [[Bitva u Waterloo|porážce u Waterloo]] byl definitivně sesazen a deportován na [[Svatá Helena (ostrov)|ostrov Svaté Heleny]], kde v roce 1821 zemřel.

Po druhé revoluci v roce 1848, která opět svrhla monarchii, se v čase nejistoty chopil moci státním převratem Napoleonův synovec, který se jako Napoleon III. prohlásil v roce 1851 císařem. Za jeho vlády Paříž rozkvetla v nejkrásnější město [[Evropa|Evropy]]. Za to vděčí především [[baron Haussmann|baronu Hausmannovi]], který realizoval velkolepou přeměnu středověkého města na město s vzdušnými bulváry a třídami.

Císařství ukončila v roce 1870 prohraná Prusko-francouzská válka, končící obléháním Paříže, následovaném [[Pařížská komuna|Pařížskou komunou]]. Konec 19. století ale představuje opět období velkého rozmachu Paříže, nazývané také ''La Belle Époque'' (čili „''Krásné období''“), které dokumentuje pořádání Světové výstavy v roce 1889, pro niž byla vybudována [[Eiffelova věž]], dnešní symbol Paříže. Paříž se stala výstavným městem, plným nově budovaných budov ve stylu [[secese]].

V letech 1900 a [[1924]] Paříž pořádala [[Letní olympijské hry]].

V 60. letech se Paříž opět stala centrem rozvoje a moderní architektury. To bylo symbolizováno především výstavbou obchodní čtvrti [[La Défense]] na západním okraji města, která se stala moderním administrativním centrem Evropy. Komplex byl v roce 1989 doplněn budovou ''La Grande Arche'' („''Velký Oblouk''“), ohromná krychle, do níž by se vešla i katedrála Notre-Dame. Další významnou stavbou byl také mrakodrap [[Tour Montparnasse]], vybudovaný v r. [[1973]], v době stavby nejvyšší budova v Evropě. Ten byl zároveň posledním, který mohl být takto postaven. Později totiž byl vydán pro Paříž zákon, že budovy nesmí převýšit 37 metrů, aby se zachoval historický ráz centra města.

== Pamětihodnosti ==
[[Image:SacreCoeur tb.jpg|thumb|Chrám Sacre Coeur]]
Paříž oplývá množstvím památek z dob keltských až po současnost. Z historické Paříže však po rekonstrukcích v 18. a 19. století zbylo jen málo z původní tváře.
V roce [[1991]] bylo nábřeží řeky Seiny od Louvru až k Eiffelově věži zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
Mezi nejznámější památky patří:
*[[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Katedrála Notre-Dame]]
*[[Louvre]]
*[[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězný oblouk]]
*[[Invalidovna (Paříž)|Invalidovna]]
*[[Conciergerie]]
*[[Sainte-Chapelle]]
*[[Bazilika Sacré-Cœur|Bazilika Sacré Coeur]]

== Moderní architektura ==
V Paříži se nacházejí památky snad ze všech architektonických slohů. Kromě [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] a [[Louvre]] se skleněnými pyramidami před vchodem, je zde také supermoderní čtvrť [[La Défense]], plná [[mrakodrap]]ů a supermoderních staveb. Zde stojí také nejznámější moderní stavba Paříže - [[La Grande Arche|Grande Arche]], vybudovaný roku [[1989]] k 200. výročí Francouzské revoluce. „Jen v Paříži je možné, aby si architekti postavili to, co je napadne“ - to je zkušenost, kterou získala Paříž po výstavbě [[Centre Georges Pompidou|Pompidouova centra]] přímo v centru města. Velmi známá stavba je také dům madame Pompadour.
== Nejvýznamnější čtvrti ==
*'''Île de la Cité''' a '''Île St-Louis''': Nejstarší osídlení města je spojeno právě s ostrovem ''Île de la Cité'' (''Městský ostrov''), kde vyrostla první galská osada, později přeměněná na římské město. Také v pozdějším období zde bylo jedno z center města, takže tady najdeme významné památky jako [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrálu Notre-Dame]], bývalou věznici z doby Francouzské revoluce [[Conciergerie]] s nádhernou gotickou kaplí [[Sainte-Chapelle]] v areálu dnešního Justičního paláce. Ostrov sv. Ludvíka (''Île St-Louis'') byl tvořen dlouho jen bažinatými pastvinami a až v 17. století zde vyrostla obytná čtvrť.

*'''Marais''': Jedna z nejzajímavějších čtvrtí města. Název čtvrti dokumentuje, že zde původně byly bažiny (''marais'' - bažina). Po vysušení mokřin se však stala oblíbenou oblastí, zvláště pak v 17. století, kdy zde vyrostlo velké množství paláců. Čtvrť se stala také sídlem královského dvora - královské urbanistické úsilí lze vidět na [[Place des Vosges]]. Z mnoha paláců stojí za zmínku především ''Hôtel de Sully'', z dalších pak ''Hôtel de Rohan'', ''Hôtel de Sens'' aj. Zde také stávala proslulá pevnost a věznice [[Bastila|Bastilla]]. Na nábřeží [[Seina|Seiny]] se nachází výstavná radnice (''Hôtel de Ville''), původně ze 16. století, po zničení v době [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] v roce 1871 znovu vystavěna v původní podobě.

*'''Beaubourg''' a '''Les Halles''': Dominantou této části jsou modernistické náměstí ''Forum des Halles'' a avantgardní stavba [[Centre Georges Pompidou|Pompidouova centra]].

*'''Tuileries''': Oblast mezi ''Náměstím Svornosti'' (''Place de la Concorde''), ulicí Rivoli, Seinou a [[Louvre]]m, kde sídlili francouzští králové. Rozkládá se zde zahrada Tuileries. V jejím sousedství byl také královský palác Tuileries, který byl zničen v době [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] v r. 1871 (dnes se uvažuje o jeho obnově). Z dalších památek je třeba zmínit palác [[Palais Royal (Paříž)|Palais Royal]].
*'''Opéra''': Dominantou čtvrti je divadlo ''Opéra National de Paris''. Významnou stavbou je také kostel ''St-Marie-Madeleine'', vybudovaný Napoleonem jako ohromná stavba vzhledu antických chrámů.

*'''Champs-Elysées''': Čtvrť pojmenovaná podle široké třídy ''Avenue des Champs-Elysées'', proslulá především [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězným obloukem]]. Nacházejí se zde také ''Elysejský palác'' (''Palais de l'Elysée''), sídlo francouzského prezidenta, či výstavní pavilony ''Grand Palais'' a ''Petit Palais'', postavené u příležitosti Světové výstavy v r. 1900. Z nich „''Velký palác''“ ohromuje svými rozměry. Od něj vede přes řeku [[Seina|Seinu]] nádherný ''most Alexandra III.'' (vybudovaný při stejné příležitosti) k Invalidovně.

*'''Montmartre''': Čtvrť umělců na vyvýšenině nad Paříží, proslulá jak svým nočním životem (zejména v oblasti náměstí ''Pigalle'' - nachází se zde také proslulý podnik [[Moulin Rouge]]), tak bělostnou bazilikou [[Bazilika Sacré-Cœur|Sacré Coeur]], tyčící se vysoko nad střechami čtvrti. Na hřbitově Montmartre jsou pohřbeni mj. [[Heinrich Heine]], [[Edgar Degas]], [[Hector Berlioz]] či [[Jacques Offenbach]].
*'''Invalides''': tato čtvrť je proslulá především [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]] a monumentálním komplexem [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovny]], podle níž má svůj název. Nachází se zde také ''Bourbonský palác'', dnes sídlo Národního shromáždění.

*'''St-Germain-des-Prés''': Kdysi jedna z nejstarších čtvrtí města, kde stojí nejstarší kostel v Paříži - opatský kostel [[St-Germain-des-Prés (kostel)|St-Germain-des-Prés]], se po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] stala centrem intelektuálského dění, soustředěného kolem kaváren a barů. Z významných staveb je nutné zmínit ''Museum d'Orsay'', muzeum výtvarného umění, umístěné v nádherně modernizované budově bývalého nádraží.
*'''Quartier Latin''' (''Latinská čtvrť''): Tato starobylá čtvrť je proslulá především svou školskou historií, ostatně její jméno pochází od prvních latinsky mluvících studentů. Zde stojí slavná [[Sorbona|Sorbonna]], nacházejí se tu i proslulá lycea. Jinak je čtvrť spojována s umělci, intelektuály a bohémským způsobem života. Z významných památek se zde nachází také [[Pantheon (Paříž)|Pantheon]].
*'''Luxembourg''': Klidnější čtvrť kolem Lucemburských zahrad s významnými objekty [[Palais du Luxembourg|Lucemburským palácem]] a kostelem ''St. Sulpice''.
*'''Montparnasse''': Do [[Druhá světová válka|2. světové války]] umělecké a literární centrum, později vystavena značnému úpadku, jemuž měla zabránit výstavba administrativního centra s mrakodrapem [[Tour Montparnasse]]. Z dalších zajímavostí se zde nachází vstup do pařížských [[Katakomby (Paříž)|katakomb]]. Na montparnaském hřbitově nalezli poslední odpočinek mj. [[Guy de Maupassant]], [[André Citroën]], [[Frédéric Auguste Bartholdi]], Charles Baudelaire, [[Samuel Beckett]] či [[Jean-Paul Sartre]].
<br />
[[Soubor:Paris Night.jpg|thumb|center|760px|<center>Noční Paříž z nejvyššího mrakodrapu Francie [[Tour Montparnasse]] (210 m)</center>]]
== Demografie ==
Paříž vytváří se svými předměstími a satelitními městy tzv. [[Velká Paříž|Velkou Paříž]], sídelní aglomeraci, jejíž populace byla v r. [[2007]] odhadována na 12,1 milionů obyvatel (poslední [[sčítání lidu]] v roce [[1999]] zjistilo 11 174 743 obyvatel ). Paříž tak představuje nejlidnatější metropolitní oblast [[Evropská unie|Evropské unie]] (druhý je [[Londýn]]). Vlastní obvod města (v zásadě vymezený okružní dálnicí a dvěma lesíky), z historických důvodů poměrně malý, má naproti tomu podle odhadů z roku 2004 pouhých 2 142 800 obyvatel (2 125 246 při sčítání r. [[1999]]) na ploše 86,928 km² (bez [[Bouloňský lesík|Bouloňského]] a [[Vincenneský lesík|Vincenneského lesíka]]). Celá metropolitní oblast (''aire urbaine'') čítající 1584 [[obec|obcí]] (''commune'') má rozlohu 14 518 km². Hustota osídlení je ve vnitřním městě 24 448/km², v celé oblasti pařížské [[aglomerace]] pak 770/km² (podle údajů z r. [[1999]]).
{{Demography 5col|480px|1801|1851|[[1901]]|[[1954]]|[[2004]]
|546 000|1 053 000|2 714 000|2 850 000|2 143 000}}
== Doprava ==
[[Soubor:Paris arc.jpg|thumb|center|760px|<center>Panorama Paříže z [[Vítězný oblouk (Paříž)|Vítězného oblouku]]</center>]]
Paříž má od 19. století široké [[bulvár]]y, které však automobilové dopravě často nestačí. [[Městská doprava]] má 4 druhy:
*[[Metro v Paříži|Metro]] (14 tras, poslední 2001, linka 14 - automatická)
*[[Réseau Express Régional|RER]] - příměstská železnice, rychlejší než metro s vzdálenějšími stanicemi v okolí Paříže. 5 tras značených písmeny A-E a číslicemi (např A1-A5 podle větví dané linky)
*[[Městská autobusová doprava v Paříži|autobusy]] - v Paříži jezdí asi 10 000 autobusů, z toho 4 000 patří společnosti [[Régie Autonome des Transports Parisiens|RATP]]
*[[Tramvajová doprava v Paříži|tramvaje]] - 4 nové tratě na obvodu Paříže (T1 - T4)
Paříž má tři letiště - nejstarší [[Le Bourget]], novější [[Orly]] a nejnovější [[Roissy - Charles de Gaulle]]. Letiště v [[Le Bourget]] dnes slouží jen všeobecnému letectví a vládním letům, je místem konání známého aerosalónu a nachází se zde nejznámější letecké muzeum ve Francii.

== Partnerská města ==
{| style="background: #FFFFFF;
| style="vertical-align:top" |
| width = "300" |
* [[Soubor:Flag of Algeria.png|border|24px]] [[Alžír]], [[Alžírsko]] ([[2003]])
* [[Soubor:Flag of Jordan.png|border|24px]] [[Ammán]], [[Jordánsko]] ([[1987]])
* [[Soubor:Flag of Greece.png|border|24px]] [[Athény]], [[Řecko]] ([[2000]])
* [[Soubor:Flag of Lebanon.png|border|24px]] [[Bejrút]], [[Libanon]] ([[1992]])
* [[Soubor:Flag of Germany.png|border|24px]] [[Berlín]], [[Německo]] ([[1987]])
* [[Soubor:Flag of Argentina.png|border|24px]] [[Buenos Aires]], [[Argentina]] ([[1999]])
* [[Soubor:Flag of Morocco.png|border|24px]] [[Casablanca]], [[Maroko]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Mexico.png|border|24px]] [[Ciudad de México]], [[Mexiko]] ([[1999]])
* [[Soubor:Flag of the United States.png|border|24px]] [[Chicago]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[1996]])
* [[Soubor:Flag of Indonesia.png|border|24px]] [[Jakarta]], [[Indonésie]] ([[1995]])
* [[Soubor:Flag of Armenia.png|border|24px]] [[Jerevan]], [[Arménie]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of Egypt.png|border|24px]] [[Káhira]], [[Egypt]] ([[1985]])
* [[Soubor:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Kjóto]], [[Japonsko]] ([[1958]])
* [[Soubor:Flag of Denmark.png|border|24px]] [[Kodaň]], [[Dánsko]] ([[2005]])
* [[Soubor:Flag of Portugal.png|border|24px]] [[Lisabon]], [[Portugalsko]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|border|24px]] [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]] ([[2001]])
* [[Soubor:Flag of Spain.png|border|24px]] [[Madrid]], [[Španělsko]] ([[2000]])
* [[Soubor:Flag of Canada.png|border|24px]] [[Montreal]], [[Kanada]] ([[2006]])
* [[Soubor:Flag of Russia.png|border|24px]] [[Moskva]], [[Rusko]] ([[1992]])
* [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|border|24px]] [[Peking]], [[Čína]] ([[1997]])
|valign="top"|
| width = "300" |
* [[Soubor:Flag of Russia.png|border|24px]] [[Petrohrad]], [[Rusko]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Brazil.png|border|24px]] [[Porto Alegre]], [[Brazílie]] ([[2001]])
* [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|border|24px]] [[Praha]], [[Česká republika]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Canada.png|border|24px]] [[Québec]], [[Kanada]] ([[2003]])
* [[Soubor:Flag of Morocco.png|border|24px]] [[Rabat]], [[Maroko]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Saudi Arabia.png|border|24px]] [[Rijád]], [[Saúdská Arábie]] ([[1997]])
* {{flagicon|Italy}} [[Řím]], [[Itálie]] ([[1956]])
* [[Soubor:Flag of Yemen.png|border|24px]] [[San'á]], [[Jemen]] ([[1987]])
* [[Soubor:Flag of the United States.png|border|24px]] [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[1996]])
* [[Soubor:Flag of Chile.png|border|24px]] [[Santiago de Chile]], [[Chile]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Brazil.png|border|24px]] [[São Paulo]], [[Brazílie]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Bulgaria.png|border|24px]] [[Sofia]], [[Bulharsko]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of South Korea.png|border|24px]] [[Soul]], [[Jižní Korea]] ([[1991]])
* [[Soubor:Flag of Australia.png|border|24px]] [[Sydney]], [[Austrálie]] ([[1998]])
* [[Soubor:Flag of Georgia.png|border|24px]] [[Tbilisi]], [[Gruzie]] ([[1997]])
* [[Soubor:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Tokio]], [[Japonsko]] ([[1982]])
* [[Soubor:Flag of Tunisia.png|border|24px]] [[Tunis]], [[Tunisko]] ([[2004]])
* [[Soubor:Flag of Poland.png|border|24px]] [[Varšava]], [[Polsko]] ([[1999]])
* [[Soubor:Flag of the United States.png|border|24px]] [[Washington, D.C.]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[2000]])
* [[Soubor:Flag of Switzerland.png|border|20px]] [[Ženeva]], [[Švýcarsko]] ([[2002]])
|}

== Externí odkazy ==
* [http://www.paris.fr Oficiální stránky Paříže (francouzsky, anglicky)]
* [http://whc.unesco.org/fr/list/600 Paris, Banks of the Seine (UNESCO, francouzsky, anglicky)]

{{Flickr|Paris}}{{commonscat|Paris}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Paříž| ]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Města ve Francii]]
[[Kategorie:Île-de-France]]
[[Kategorie:Francouzské departementy]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]