Paštúnové - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „18.“ textem „18.“

2015-09-15T08:27:43Z

Nahrazení textu „18.“ textem „18.“

← Starší verze		Verze z 15. 9. 2015, 08:27
Řádka 1:		Řádka 1:
	'''Paštúnové''' (jinak též ''Paštúni'', nebo ''Patháni'') ({{vjazyce2\|ps\|پښتانه nebo پختانه}}) je [[etnikum]] žijící hlavně ve východním a jižním [[Afghánistán]]u a v [[Pákistán]]u (především v [[Severozápadní pohraniční provincie\|Severozápadní pohraniční provincii]]). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území [[Paštúnistán]]u.		'''Paštúnové''' (jinak též ''Paštúni'', nebo ''Patháni'') ({{vjazyce2\|ps\|پښتانه nebo پختانه}}) je [[etnikum]] žijící hlavně ve východním a jižním [[Afghánistán]]u a v [[Pákistán]]u (především v [[Severozápadní pohraniční provincie\|Severozápadní pohraniční provincii]]). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území [[Paštúnistán]]u.

-	Jazykově patří k východní skupině íránské větve [[Indoevropské jazyky\|indoevropské rodiny]]. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní ([[paštó]]) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku [[1936]] úředním jazykem spolu s [[darí]] (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované [[arabské písmo]], jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou [[muslim]]ové [[sunnitský islám\|sunnitského]] směru, jejich [[islamizace]] proběhla v průběhu [[8. století\|8.]]-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci ([[pšenice]], [[ječmen]], [[proso]], [[bavlna]]) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí [[migrace]] z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší řada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v [[18. ~~století\|18.]]~~-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě [[dialekt]]ů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:	+	Jazykově patří k východní skupině íránské větve [[Indoevropské jazyky\|indoevropské rodiny]]. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní ([[paštó]]) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku [[1936]] úředním jazykem spolu s [[darí]] (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované [[arabské písmo]], jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou [[muslim]]ové [[sunnitský islám\|sunnitského]] směru, jejich [[islamizace]] proběhla v průběhu [[8. století\|8.]]-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci ([[pšenice]], [[ječmen]], [[proso]], [[bavlna]]) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí [[migrace]] z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší řada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v 18.-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě [[dialekt]]ů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:

	* Západní (tzv. horní) čili [[Barpaštún]], kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy [[Gházní]] a [[Kandahár]], v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.		* Západní (tzv. horní) čili [[Barpaštún]], kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy [[Gházní]] a [[Kandahár]], v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.

Sysop: 1 revizi

2013-09-25T12:43:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 9. 2013, 12:43

Sysop: Nahrazení textu

2012-03-19T21:54:22Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Paštúnové''' (jinak též ''Paštúni'', nebo ''Patháni'') ({{vjazyce2|ps|پښتانه nebo پختانه}}) je [[etnikum]] žijící hlavně ve východním a jižním [[Afghánistán]]u a v [[Pákistán]]u (především v [[Severozápadní pohraniční provincie|Severozápadní pohraniční provincii]]). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území [[Paštúnistán]]u.

Jazykově patří k východní skupině íránské větve [[Indoevropské jazyky|indoevropské rodiny]]. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní ([[paštó]]) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku [[1936]] úředním jazykem spolu s [[darí]] (afghánskou perštinou). Paštúnové užívají modifikované [[arabské písmo]], jehož nejstarší literární památky pocházejí ze 14. století. Paštúnové jsou [[muslim]]ové [[sunnitský islám|sunnitského]] směru, jejich [[islamizace]] proběhla v průběhu [[8. století|8.]]-10. století. Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštúnů jsou kočovní nebo polokoční pastevci. Část jsou usedlí zemědělci ([[pšenice]], [[ječmen]], [[proso]], [[bavlna]]) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí [[migrace]] z hor za prací do nížin. Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší řada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v [[18. století|18.]]-19. století (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě [[dialekt]]ů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:

* Západní (tzv. horní) čili [[Barpaštún]], kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Duráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Popalzajové, Sadozajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svatů na západě jsou Ghilzajové mezi městy [[Gházní]] a [[Kandahár]], v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Vardakové aj.

* Východní (čili dolní) Paštúnové, čili Larpachtún, žijí převážně v Pákistánu; patří k nim kmenový svaz Chajbarů (Áfarídové, Orakzajové, Šínvárové aj.), a kmenový svaz Guriachél (např. Mónandové či Mohmandové), dále Júsufzajové, na pomezí Afghánistánu a Pákistánu Vazírové (vynikají jako výrobci střelných zbraní), Póvindové aj.

Svůj původ odvozují Paštúnové od [[Šakové|Šaků]] a Bílých Hunů ([[Heftalité|Heftalitů]]), smíšených s [[Peršané|Íránci]], [[Indové|Indy]] a [[Turci|Turky]]. Pocházejí patrně z oblasti Sulajmanských hor mezi Afghánistánem a Pákistánem, odkud se v 10.-11. století rozšířili na celé své nynější území.

V roce 1767 [[Ahmad Šáh Durrání|Ahmadšáh]] z kmenového svazu Durráníů vytvořil konfederaci paštúnských kmenů a afghánský stát. V 19. a [[20. století]] vedli Paštúnové úspěšné války proti [[Spojené království|britské]] [[kolonialismus|koloniální expanzi]] (1838-1842, 1878-1881, [[1919]]). V [[Pákistán]]u má Severozápadní provincie osídlená převážně Paštúny od r. [[1973]] značnou autonomii.

== Externí odkaz ==
* [http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/437980 Původ Paštunů - Český rozhlas]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Národy Asie]]
[[Kategorie:Etnické skupiny v Afghánistánu]]
[[Kategorie:Etnické skupiny v Pákistánu]]
[[Kategorie:Paštúnové]]