Palác sovětů - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2018-02-12T07:58:38Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2018, 07:58
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Palace Of Soviets 1.JPG\|thumb\|250px\|Palác sovětů (3D model)]]
	'''Palác sovětů''' ({{vjazyce\|ru}}: ''Дворец Советов'') byl nedokončený [[sovětský svaz\|sovětský]] [[architektura\|architektonický]] projekt gigantické administrativní budovy v [[Moskva\|Moskvě]]. Jeho výstavba začala v roce [[1937]], ale byla přerušena [[druhá světová válka\|druhou světovou válkou]] v roce [[1941]] a nikdy nebyla obnovena. Autorem projektu byl [[Boris Iofan]].		'''Palác sovětů''' ({{vjazyce\|ru}}: ''Дворец Советов'') byl nedokončený [[sovětský svaz\|sovětský]] [[architektura\|architektonický]] projekt gigantické administrativní budovy v [[Moskva\|Moskvě]]. Jeho výstavba začala v roce [[1937]], ale byla přerušena [[druhá světová válka\|druhou světovou válkou]] v roce [[1941]] a nikdy nebyla obnovena. Autorem projektu byl [[Boris Iofan]].

Řádka 17:		Řádka 18:
	Jury nevyhlásila jednoho vítěze, ale vybrala tři nejlepší návrhy [[Boris Iofan\|Borise Iofana]], Ivana Žoltovského a 28letého britského architekta z [[New Jersey]] Hectora Hamiltona.<ref>''Hamilton's Palace'' (''Hamiltonův palác''), Time, 14. března 1932. Online na [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,743371,00.html www.time.com] - anglicky</ref>		Jury nevyhlásila jednoho vítěze, ale vybrala tři nejlepší návrhy [[Boris Iofan\|Borise Iofana]], Ivana Žoltovského a 28letého britského architekta z [[New Jersey]] Hectora Hamiltona.<ref>''Hamilton's Palace'' (''Hamiltonův palác''), Time, 14. března 1932. Online na [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,743371,00.html www.time.com] - anglicky</ref>

-	[[Soubor:Schuko Palace of Soviets 1932.jpg\|thumb\|~~right~~\|Šukův [[Renesance\|neorenesanční]] návrh zaslaný do soutěže o Palác sovětů v roce [[1932]]]]	+	[[Soubor:Schuko Palace of Soviets 1932.jpg\|thumb\|230px\|Šukův [[Renesance\|neorenesanční]] návrh zaslaný do soutěže o Palác sovětů v roce [[1932]]]]

	Všichni tři architekti se před konečným verdiktem odvrátili od [[avantgarda\|avantgardy]] k [[neoklasicismus\|neoklasicismu]] či [[eklekticismus\|eklekticismu]]. Takové „reakcionářské“ rozhodnutí vedlo k ostré kritice mezi evropskými avantgardními architekty. Le Corbusier a předseda [[Congrès International d'Architecture Moderne\|CIAM]] [[Siegfried Giedion]] se obrátili na Stalina se slovy: „''Rozhodnutí rady je přímým útokem na duch Revoluce a Pětiletého plánu … Jak tragická zrada!“''.<ref>''„Решение Совета строительства - это прямое оскорбление духа русской революции и реализации пятилетнего плана. … Какое трагическое предательство!“'' citováno z Chmelnickij, Dmitrij: ''Stalin i architektura'' (''Stalin a architektura''), kap. 2, online na [http://www.archi.ru/publications/virtual/hmelnitsky.htm www.archi.ru] - rusky</ref>		Všichni tři architekti se před konečným verdiktem odvrátili od [[avantgarda\|avantgardy]] k [[neoklasicismus\|neoklasicismu]] či [[eklekticismus\|eklekticismu]]. Takové „reakcionářské“ rozhodnutí vedlo k ostré kritice mezi evropskými avantgardními architekty. Le Corbusier a předseda [[Congrès International d'Architecture Moderne\|CIAM]] [[Siegfried Giedion]] se obrátili na Stalina se slovy: „''Rozhodnutí rady je přímým útokem na duch Revoluce a Pětiletého plánu … Jak tragická zrada!“''.<ref>''„Решение Совета строительства - это прямое оскорбление духа русской революции и реализации пятилетнего плана. … Какое трагическое предательство!“'' citováno z Chmelnickij, Dmitrij: ''Stalin i architektura'' (''Stalin a architektura''), kap. 2, online na [http://www.archi.ru/publications/virtual/hmelnitsky.htm www.archi.ru] - rusky</ref>
Řádka 36:		Řádka 37:

	Projekt byl zveřejněn v březnu [[1934]]. Později byla vytvořena podoba Leninovy sochy.		Projekt byl zveřejněn v březnu [[1934]]. Později byla vytvořena podoba Leninovy sochy.
-
-	~~=== Proměny vítězného návrhu 1931-1934 ===~~
-
-	~~<gallery>~~
-	~~Image:Iofan palace of soviets notower 1932.jpg\|Iofanův koncept z roku 1932, bez věže a Leninovy sochy~~
-	~~Image:Iofan palace of soviets square 1933.jpg\|Iofan-Šuko-Geľfrejchův návrh z roku 1933~~
-	~~Image:Palace of the soviets (1931).jpg\|Iofan-Šuko-Geľfrejchův konečný návrh z roku 1934~~
-	~~</gallery>~~

	== Výstavba ==		== Výstavba ==
-	[[Soubor:Frame of palace of soviets 1940.jpg\|thumb\|~~right~~\|Budování nejnižších poschodí Paláce sovětů v roce 1940]]	+	[[Soubor:Frame of palace of soviets 1940.jpg\|thumb\|230px\|Budování nejnižších poschodí Paláce sovětů v roce 1940]]
-		+	Základy byly vybudovány v roce 1939. Do základové jámy byly zapuštěny ocelové sloupy a betonové desky, které měly nést sloupy hlavního sálu. Do června 1941 byl vztyčen ocelový rám pro nejnižší poschodí. V letech 1941–1942 ale byl odstraněn a ocel použita na výstavbu opevnění Moskvy a železničních mostů. Základová jáma pak byla opuštěná a zatopená vodou až do roku 1958, ale dobře strážena.
-	Základy byly vybudovány v roce 1939. Do základové jámy byly zapuštěny ocelové sloupy a betonové desky, které měly nést sloupy hlavního sálu. Do června 1941 byl vztyčen ocelový rám pro nejnižší poschodí. V letech ~~1941-1942~~ ale byl odstraněn a ocel použita na výstavbu opevnění Moskvy a železničních mostů. Základová jáma pak byla opuštěná a zatopená vodou až do roku 1958, ale dobře strážena.	+

	Mezitím Iofanův tým, přestěhovaný do [[Sverdlovsk]]u, dokončoval podobu budovy. Po [[druhá světová válka\|válce]] Iofan přišel s novou výzdobou interiéru, do které zabudoval témata vítězství. Interiéry byly vyzdobeny motivy [[Řád vítězství (SSSR)\|Řádu vítězství]]. Návrhy ale už nebyly použity, stavba nikdy nebyla obnovena. Iofan se zúčastnil i soutěže o budovu [[Lomonosovova univerzita\|Lomonosovovy univerzity]], jednoho z [[Moskevské mrakodrapy\|moskevských mrakodrapů]], ale neuspěl. Přesto návrhy většiny moskevských architektů navazovaly na stavbu Paláce sovětů, jako kdyby existoval. Například [http://www.muar.ru/press_dossier/2004/choban/big/004.jpg mapa rozmístění moskevských mrakodrapů] z roku 1947 zobrazuje Palác na ústředním místě.		Mezitím Iofanův tým, přestěhovaný do [[Sverdlovsk]]u, dokončoval podobu budovy. Po [[druhá světová válka\|válce]] Iofan přišel s novou výzdobou interiéru, do které zabudoval témata vítězství. Interiéry byly vyzdobeny motivy [[Řád vítězství (SSSR)\|Řádu vítězství]]. Návrhy ale už nebyly použity, stavba nikdy nebyla obnovena. Iofan se zúčastnil i soutěže o budovu [[Lomonosovova univerzita\|Lomonosovovy univerzity]], jednoho z [[Moskevské mrakodrapy\|moskevských mrakodrapů]], ale neuspěl. Přesto návrhy většiny moskevských architektů navazovaly na stavbu Paláce sovětů, jako kdyby existoval. Například [http://www.muar.ru/press_dossier/2004/choban/big/004.jpg mapa rozmístění moskevských mrakodrapů] z roku 1947 zobrazuje Palác na ústředním místě.

	== Význam ==		== Význam ==
-	[[Soubor:Wiki bolshoy krasnokholmsky 2.jpg\|thumb\|~~right~~\|Velký krasnocholmský most v Moskvě, postavený z oceli DS]]	+	[[Soubor:Wiki bolshoy krasnokholmsky 2.jpg\|thumb\|230px\|Velký krasnocholmský most v Moskvě, postavený z oceli DS]]

	Projekt Paláce sovětů vedl k vyvinutí některých nových stavebních technologií, například rodině konstrukčních ocelí DS (DS z ruského názvu pro Palác sovětů). Byly použity při výstavbě moskevských mostů ze 30. let 20. století a staveb kanálu spojujícího řeku [[Moskva (řeka)\|Moskvu]] s [[Volha\|Volhou]]. Blízká stanice metra [[Kropotkinskaja (stanice metra v Moskvě)\|Kropotkinskaja]] se jmenovala až do roku 1957 Palác sovětů.		Projekt Paláce sovětů vedl k vyvinutí některých nových stavebních technologií, například rodině konstrukčních ocelí DS (DS z ruského názvu pro Palác sovětů). Byly použity při výstavbě moskevských mostů ze 30. let 20. století a staveb kanálu spojujícího řeku [[Moskva (řeka)\|Moskvu]] s [[Volha\|Volhou]]. Blízká stanice metra [[Kropotkinskaja (stanice metra v Moskvě)\|Kropotkinskaja]] se jmenovala až do roku 1957 Palác sovětů.
Řádka 60:		Řádka 52:

	== Zánik myšlenky a současná podoba místa ==		== Zánik myšlenky a současná podoba místa ==
		+	V letech 1958–1960 byly základy vyčištěny a základová jáma byla využita pro vybudování unikátního otevřeného bazénu Moskva. Kruhové koupaliště mělo průměr 129,5 metru.

-	V letech ~~1958-1960 byly základy vyčištěny a základová jáma byla využita pro vybudování unikátního otevřeného bazénu Moskva. Kruhové koupaliště mělo průměr 129,5 metru.~~	+	V letech 1995–2000 byla na jeho místě znovuobnovena výpravná budova [[katedrála Krista Spasitele (Moskva)\|katedrály Krista Spasitele]].
-		+
-	~~V letech 1995-2000~~ byla na jeho místě znovuobnovena výpravná budova [[katedrála Krista Spasitele (Moskva)\|katedrály Krista Spasitele]].	+

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: 1 revizi

2013-10-01T14:23:39Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 10. 2013, 14:23

Sysop: 1 revizi

2011-04-26T03:58:33Z

1 revizi

Nová stránka

'''Palác sovětů''' ({{vjazyce|ru}}: ''Дворец Советов'') byl nedokončený [[sovětský svaz|sovětský]] [[architektura|architektonický]] projekt gigantické administrativní budovy v [[Moskva|Moskvě]]. Jeho výstavba začala v roce [[1937]], ale byla přerušena [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] v roce [[1941]] a nikdy nebyla obnovena. Autorem projektu byl [[Boris Iofan]].

== Vznik myšlenky ==

Myšlenku na vybudování velké budovy sovětů, postavené ''na místě paláců dříve vlastněných bankéři, panovníky a cary'' přednesl už v prosinci [[1922]] [[Sergej Mironovič Kirov|Sergej Kirov]], na Sjezdu Sovětů, na kterém byl založen [[Sovětský svaz]]. Brzy svou myšlenku rozšířil - domníval se, že je potřeba ještě mohutnější stavbu, která by sloužila i jako symbol pro celý evropský proletariát.<ref>[http://hotelmoscow.muar.ru/texts/1922_2.htm Přepis Kirovova projevu z 30. prosince 1922] - rusky</ref>

Když v roce [[1924]] zemřel [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimír Iljič Lenin]], odstartovala stavba provizorního [[Leninovo mauzoleum|Leninova mauzolea]] kampaň budování Leninových pomníků po celé zemi. Tehdy student architektury Viktor Balichin navrhl umístění obří sochy Lenina na sídlo [[Kominterna|Kominterny]] na místě [[katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrály Krista Spasitele]].<ref>[http://www.artchronika.ru/archive/052002/architecture.shtml Úryvky z článku V. Balichina] - rusky</ref> Tato idea později ožila v Iofanově návrhu.

== Demolice Chrámu Krista Spasitele ==

Sjezd [[komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]] rozhodl o demolici [[katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrály Krista Spasitele]] [[2. červen|2. června]] [[1931]]. 18. června začal probíhat soupis jeho inventáře, z něhož byla jen menší část uschována na státní náklady nebo náklady [[Donský klášter|Donského kláštera]] v Moskvě, většina byla [http://www.xxc.ru/destruct/foto008.htm zničena]. V srpnu proběhla [http://www.xxc.ru/destruct/foto011.htm demolice budovy].<ref>Časopis ''Time'' 14. prosince 1931 [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,930036,00.html uvedl], že byly k demolici použity náboje s tekutým plynem, ruské zdroje to ale nepotvrzují</ref> Úklid trosek trval déle než rok.

== Architektonické soutěže ==

První [[architektonická soutěž]], vyhlášená v květnu [[1931]] nepřinesla žádného vítěze; osloveno v ní bylo 15 projekčních kanceláří. Druhá, veřejná [[:Architektonická soutěž|architektonická soutěž]] byla vyhlášena v červnu 1931. Celkem bylo přijato 272 návrhů, z nich 160 architektonických návrhů, 136 ze Sovětského svazu a 24 ze zahraničí. Zúčastnily se i významné osobnosti evropské architektury jako [[Le Corbusier]], [[Joseph Urban]], [[Walter Gropius]] a další. Americké návrhy koordinoval [[Albert Kahn]].<ref>Markuša, M. - Chmelnickij, D.: ''Konec utopii - konkurs na Dvorec Sovetov v Moskve'' (''Konec utopie - soutěž o Palác sovětů v Moskvě''). Dostupné online na [http://archi.ru/press/hmelnitsky/y2005m07d13.htm www.archi.ru] - rusky</ref> Soutěž vyhodnocovala formální komise odborníků, časopis ''Time'' ji ale charakterizoval jako komisi, jejímž nejdůležitějším členem byl diktátor [[Josef Vissarionovič Stalin|Stalin]].<ref name="Time">''Soviet Palace", Time, 19. března 1934, online na [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,747172,00.html www.time.com] - anglicky</ref>

Jury nevyhlásila jednoho vítěze, ale vybrala tři nejlepší návrhy [[Boris Iofan|Borise Iofana]], Ivana Žoltovského a 28letého britského architekta z [[New Jersey]] Hectora Hamiltona.<ref>''Hamilton's Palace'' (''Hamiltonův palác''), Time, 14. března 1932. Online na [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,743371,00.html www.time.com] - anglicky</ref>

[[Soubor:Schuko Palace of Soviets 1932.jpg|thumb|right|Šukův [[Renesance|neorenesanční]] návrh zaslaný do soutěže o Palác sovětů v roce [[1932]]]]

Všichni tři architekti se před konečným verdiktem odvrátili od [[avantgarda|avantgardy]] k [[neoklasicismus|neoklasicismu]] či [[eklekticismus|eklekticismu]]. Takové „reakcionářské“ rozhodnutí vedlo k ostré kritice mezi evropskými avantgardními architekty. Le Corbusier a předseda [[Congrès International d'Architecture Moderne|CIAM]] [[Siegfried Giedion]] se obrátili na Stalina se slovy: „''Rozhodnutí rady je přímým útokem na duch Revoluce a Pětiletého plánu … Jak tragická zrada!“''.<ref>''„Решение Совета строительства - это прямое оскорбление духа русской революции и реализации пятилетнего плана. … Какое трагическое предательство!“'' citováno z Chmelnickij, Dmitrij: ''Stalin i architektura'' (''Stalin a architektura''), kap. 2, online na [http://www.archi.ru/publications/virtual/hmelnitsky.htm www.archi.ru] - rusky</ref>

== Rozhodnutí ==
Mezinárodní soutěž nakonec byla prodloužena o další dvě uzavřená kola. Třetí soutěž mezi březnem a červencem [[1932]] přilákala patnáct týmů návrhářů, čtvrtá na přelomu roku 1932 a 1933 pouze pět. K Iofanovu týmu se připojili architekti Vladimir Šuko a Vladimir Geľfreich a jejich plány vešly ve známost jako ''Iofan-Šuko-Geľfreichův návrh''.

Stalin napsal 7. srpna 1932 dopis [[Lazar Kaganovič|Kaganovičovi]], [[Vjačeslav Molotov|Molotovovi]] a [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Vorošilovovi]], ve kterém zřetelně označil Iofanův návrh jako nejlepší a navrhl následující změny:

* Naklonit hlavní věž kupředu jako sloup (podobně, jak udělal Iofan ve svém prvním návrhu)
* Postavit ji do výše [[Eiffelova věž|Eiffelovy věže]] nebo ještě vyšší
* Korunovat ji jasně osvětleným [[Srp a kladivo|srpem a kladivem]]
* Na čelo budovy postavit pomníky Lenina, [[Karl Marx|Marxe]] a [[Bedřich Engels|Engelse]].<ref>''Stalin i Kaganovič: Perepiska, 1931-1936 gg.'' (''Stalin a Kaganovič: Korespondence 1931-1936''), Moskva 2001, p.259, ISBN 5-8243-0241-3</ref>

== Plány Iofana, Šuka a Geľfrejcha ==

Původní Iofanův návrh měl na vrcholku poměrně malou sochu Svobodného proletáře. V srpnu 1932, jak dosvědčuje i Stalinův dopis, musel změnit návrh. Po čtvrté soutěži výška věže narostla a na její vrchol byla umístěna socha Lenina. Byla to odpověď na Stalinův projev, v němž prohlásil: ''„Palác sovětů musíme vidět jako památník Lenina. Proto se nebojte výšky, snažte se o ni.“''<ref>''„Надо рассматривать Дворец Советов как памятник Ленину. Поэтому не надо бояться высоты. Идти в высоту.“'' Citováno dle Chmelnickij, Dmitrij: ''Stalin i architektura'' (''Stalin a architektura''), kap. 2, online na [http://www.archi.ru/publications/virtual/hmelnitsky.htm www.archi.ru] - rusky</ref> Výška budovy se postupně zvýšila z 260 metrů na 415 metrů, čímž se měla stát nejvyšší budovou světa (tehdy rekordní [[Empire State Building]] měřila jen 381 m). Hlavní sál s kapacitou 21 tisíc míst byl 100 metrů vysoký a měl 160 metrů v průměru, tzv. Malý sál ve východním sále měl jen 6000 míst.<ref>Glazyčov, V.M.: ''Rossija v petle modernizacii: 1850-1950'' (''Rusko pohledem modernizace 1850-1950''), kap. 10, 1989. Online na [http://www.glazychev.ru/books/petlya/petlya_10_1931_graal.htm www.glazychev.ru]</ref>

Projekt byl zveřejněn v březnu [[1934]]. Později byla vytvořena podoba Leninovy sochy.

=== Proměny vítězného návrhu 1931-1934 ===

<gallery>
Image:Iofan palace of soviets notower 1932.jpg|Iofanův koncept z roku 1932, bez věže a Leninovy sochy
Image:Iofan palace of soviets square 1933.jpg|Iofan-Šuko-Geľfrejchův návrh z roku 1933
Image:Palace of the soviets (1931).jpg|Iofan-Šuko-Geľfrejchův konečný návrh z roku 1934
</gallery>

== Výstavba ==
[[Soubor:Frame of palace of soviets 1940.jpg|thumb|right|Budování nejnižších poschodí Paláce sovětů v roce 1940]]

Základy byly vybudovány v roce 1939. Do základové jámy byly zapuštěny ocelové sloupy a betonové desky, které měly nést sloupy hlavního sálu. Do června 1941 byl vztyčen ocelový rám pro nejnižší poschodí. V letech 1941-1942 ale byl odstraněn a ocel použita na výstavbu opevnění Moskvy a železničních mostů. Základová jáma pak byla opuštěná a zatopená vodou až do roku 1958, ale dobře strážena.

Mezitím Iofanův tým, přestěhovaný do [[Sverdlovsk]]u, dokončoval podobu budovy. Po [[druhá světová válka|válce]] Iofan přišel s novou výzdobou interiéru, do které zabudoval témata vítězství. Interiéry byly vyzdobeny motivy [[Řád vítězství (SSSR)|Řádu vítězství]]. Návrhy ale už nebyly použity, stavba nikdy nebyla obnovena. Iofan se zúčastnil i soutěže o budovu [[Lomonosovova univerzita|Lomonosovovy univerzity]], jednoho z [[Moskevské mrakodrapy|moskevských mrakodrapů]], ale neuspěl. Přesto návrhy většiny moskevských architektů navazovaly na stavbu Paláce sovětů, jako kdyby existoval. Například [http://www.muar.ru/press_dossier/2004/choban/big/004.jpg mapa rozmístění moskevských mrakodrapů] z roku 1947 zobrazuje Palác na ústředním místě.

== Význam ==
[[Soubor:Wiki bolshoy krasnokholmsky 2.jpg|thumb|right|Velký krasnocholmský most v Moskvě, postavený z oceli DS]]

Projekt Paláce sovětů vedl k vyvinutí některých nových stavebních technologií, například rodině konstrukčních ocelí DS (DS z ruského názvu pro Palác sovětů). Byly použity při výstavbě moskevských mostů ze 30. let 20. století a staveb kanálu spojujícího řeku [[Moskva (řeka)|Moskvu]] s [[Volha|Volhou]]. Blízká stanice metra [[Kropotkinskaja (stanice metra v Moskvě)|Kropotkinskaja]] se jmenovala až do roku 1957 Palác sovětů.

Palác sovětů se od okamžiku zveřejnění návrhů stal významným symbolem v sovětském [[propaganda|propagandistickém]] [[výtvarné umění|výtvarnictví]] (např. v obrazech [[Aleksandr Dejneka|Aleksandra Dejneky]]).

== Zánik myšlenky a současná podoba místa ==

V letech 1958-1960 byly základy vyčištěny a základová jáma byla využita pro vybudování unikátního otevřeného bazénu Moskva. Kruhové koupaliště mělo průměr 129,5 metru.

V letech 1995-2000 byla na jeho místě znovuobnovena výpravná budova [[katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrály Krista Spasitele]].

== Externí odkazy ==

* Galerie různých pohledů na návrh z let 1937-1940 na serveru www.muar.ru [http://www.muar.ru/press_dossier/2006/visotki/03.jpg] [http://www.muar.ru/press_dossier/2006/visotki/01.jpg] [http://www.muar.ru/press_dossier/2006/visotki/09.jpg]
* Animovaný propagandistický film o nové komunistické architektuře Moskvy (''Nová Moskva'', 1937) ([http://www.landscape-design.ru/i/cp/articlex/moscow-193x-194x/v/novaya-moskva-model5.avi Video 1], [http://www.landscape-design.ru/i/cp/articlex/moscow-193x-194x/v/novaya-moskva-model6.avi Video 2], [http://www.landscape-design.ru/i/cp/articlex/moscow-193x-194x/v/novaya-moskva-model8.avi Video 3], [http://www.landscape-design.ru/i/cp/articlex/moscow-193x-194x/v/novaya-moskva-model9.avi Video 4])

== Reference ==
<references/>
== Literatura ==
* Buck-Morss, Susan: ''King Kong a Palác sovětů''. Umělec, č. 3, 2002. Dostupné online na [http://www.divus.cz/umelec/cz/pages/umelec.php?id=684&roc=2002&cis=3 divus.cz]
* Eigeľ, Isaak Juľjevič: ''Boris Iofan''. Moskva, Strojizdat, 1978 (rusky)
* Chan-Magometov, S.O.: ''Architektura Sovetskogo avangarda'', Moskva, Strojizdat, 1996, 2001 (rusky). Anglicky: Khan-Magomedov, Selim: ''Pioneers of Soviet Architecture: The Search for New Solutions in the 1920s and 1930s''
* Paperny, Vladimir: ''Architecture in the Age of Stalin: Culture Two', 2002 (anglicky). ISBN 978-0-521-45119-2
* Sudjic, Deyan: ''The Edifice Complex: How the Rich and Powerful Shape the World'', 2004 (anglicky). ISBN 978-1-59420-068-7
* Tarchanov, Aleksej - Kavtaradze, Sergej - Anikst, Michail: ''Architecture of The Stalin Era'', 1992 (anglicky). ISBN 978-0-8478-1473-2

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Moskva]]
[[Kategorie:Paláce v Rusku]]