<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Palestina</id>
		<title>Palestina - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Palestina"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-06T05:11:51Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;diff=1490989&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + ZÍTRA BUDU OSLAVOVAT...ušetřil jsem 1850 Kč !!</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;diff=1490989&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-08-18T22:52:39Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ ZÍTRA BUDU OSLAVOVAT...ušetřil jsem 1850 Kč !!&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 18. 8. 2018, 22:52&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:MiddleEast&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-&lt;/ins&gt;A2003031&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-&lt;/ins&gt;0820&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-&lt;/ins&gt;250m.jpg|thumb|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;280px&lt;/ins&gt;|Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:MiddleEast&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/del&gt;A2003031&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/del&gt;0820&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/del&gt;250m.jpg|thumb|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;300px&lt;/del&gt;|Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين‎, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;Hérodota,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čejka 10&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين‎, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Hérodotos|&lt;/del&gt;Hérodota&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;,&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čejka 10&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Čejka&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Čejka&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| jméno = Marek&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| jméno = Marek&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 10:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| vydání = 2&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| vydání = 2&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 978-80-87029-16-9&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 978-80-87029-16-9&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']&amp;lt;/ref&amp;gt; avšak oficiálně používaný od roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[135|&lt;/del&gt;135 n.l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, který se používá k popisu geografické oblasti mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a řekou [[Jordán]]. Původní označení je [[Země izraelská]] ({{Cizojazyčně|he|''Erec Jisra'el''}}),&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|1S|13|19||}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;nbsp; &lt;/del&gt;používá se také označení [[Svatá země]] ({{Cizojazyčně|en|''Holy Land''}}).&amp;lt;ref&amp;gt;''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 12&amp;lt;/ref&amp;gt; V [[Tóra|Tóře]] je toto území také označováno jako [[Kanaán]].&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Gn|17|8||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']&amp;lt;/ref&amp;gt; avšak oficiálně používaný od roku 135&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a řekou [[Jordán]]. Původní označení je [[Země izraelská]] ({{Cizojazyčně|he|''Erec Jisra'el''}}), používá se také označení [[Svatá země]] ({{Cizojazyčně|en|''Holy Land''}}).&amp;lt;ref&amp;gt;''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 12&amp;lt;/ref&amp;gt; V [[Tóra|Tóře]] je toto území také označováno jako [[Kanaán]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 37:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 80-85237-71-7&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 80-85237-71-7&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Pelištejci&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova ''falasa'', což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z [[Egypt|Egypta]] po vyhnání &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[faraón]]em &lt;/del&gt;Ramsesem III. v roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[1176 př. n. l.|&lt;/del&gt;1176&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pelištejci byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova ''falasa'', což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z [[Egypt|Egypta]] po vyhnání &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;faraónem &lt;/ins&gt;Ramsesem III. v roce 1176&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Johnson&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Johnson&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| jméno = Paul&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| jméno = Paul&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 47:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 48:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 80-85336-31-6&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 80-85336-31-6&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 57}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 57}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[1200 př. n. l.|&lt;/del&gt;1200&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;překročili a usadili se v oblasti dnešní [[Pásmo Gazy|Gazy]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku 1200&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l. překročili a usadili se v oblasti dnešní [[Pásmo Gazy|Gazy]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Terner&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Terner&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 58:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 80-901092-0-9&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| isbn = 80-901092-0-9&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 16}}&amp;lt;/ref&amp;gt; do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 16}}&amp;lt;/ref&amp;gt; do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jistou podobnost mezi &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Pelištejci&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;a dnešními [[Palestinci]] lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider 29&amp;quot;&amp;gt;''Jeruzalém: ohnisko dění.'' S. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit [[Archa úmluvy|Schránu úmluvy]], ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl [[mor]], což spatřovali jako [[Bůh|boží]] trest.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|1S|5|1||}}, {{Citát bible|1S|5|10||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že [[Dalila]], do které se zamiloval [[Samson (biblická postava)|Samson]], a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Sd|14|1||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pelištejec byl i [[Goliáš]], proti kterému bojoval [[David (král Izraele)|David]]. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[588 př. n. l.|&lt;/del&gt;588&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;zničit Jeruzalém.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Ez|25|15||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Historie Pelištejců pak končí v roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[322 př. n. l.|&lt;/del&gt;322&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;poté, co Alexandr Veliký dobyl [[Persie|Persii]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jistou podobnost mezi Pelištejci a dnešními [[Palestinci]] lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider 29&amp;quot;&amp;gt;''Jeruzalém: ohnisko dění.'' S. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit [[Archa úmluvy|Schránu úmluvy]], ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl [[mor]], což spatřovali jako [[Bůh|boží]] trest.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|1S|5|1||}}, {{Citát bible|1S|5|10||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že [[Dalila]], do které se zamiloval [[Samson (biblická postava)|Samson]], a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Sd|14|1||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pelištejec byl i [[Goliáš]], proti kterému bojoval [[David (král Izraele)|David]]. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce 588&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l. zničit Jeruzalém.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Ez|25|15||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Historie Pelištejců pak končí v roce 322&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l. poté, co Alexandr Veliký dobyl [[Persie|Persii]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jejich pozdější „návrat“ v roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[135|&lt;/del&gt;135 n. l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad [[Erec Jisra'el]], potlačili protiřímské &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;povstání Bar Kochby&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, přejmenoval pohanský císař &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Publius Aelius Hadrianus|&lt;/del&gt;Hadrián&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider 29&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jejich pozdější „návrat“ v roce 135&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad [[Erec Jisra'el]], potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider 29&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Schubert&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| příjmení = Schubert&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| jméno = Kurt&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| jméno = Kurt&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 69:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 71:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 7}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.&amp;lt;ref&amp;gt;''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10&amp;lt;/ref&amp;gt; V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| strany = 7}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.&amp;lt;ref&amp;gt;''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10&amp;lt;/ref&amp;gt; V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Poznámky &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Poznámky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Související články &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Související články ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Země izraelská]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Země izraelská]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Palestinská autonomie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Palestinská autonomie]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;commonscat&lt;/del&gt;|Palestine}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Flickr|Palestine}}{{Commonscat&lt;/ins&gt;|Palestine}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Palestina| ]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Palestina| ]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Sionismus]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Sionismus]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Sporná území]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Sporná území]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;diff=357879&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;diff=357879&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-10-01T14:52:33Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 1. 10. 2013, 14:52&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;diff=357878&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Palestina&amp;diff=357878&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-10-30T21:30:51Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:MiddleEast.A2003031.0820.250m.jpg|thumb|300px|Satelitní snímek oblasti z roku 2003. Hranice států jsou znázorněny světle šedou barvou.]]&lt;br /&gt;
'''Palestina''' (z [[řečtina|řeckého]]: Παλαιστίνη; [[latina|latinsky]]: ''Palaestina''; [[hebrejština|hebrejsky]]: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, ''Erec Jisra'el'', dříve také פלשתינה ''Palestina''; [[arabština|arabsky]]: فلسطين‎, ''Filastín'') je název historického území na [[Blízký východ|Blízkém východě]], který se poprvé objevuje u [[Hérodotos|Hérodota]],&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čejka 10&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Čejka&lt;br /&gt;
| jméno = Marek&lt;br /&gt;
| rok = 2007&lt;br /&gt;
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu&lt;br /&gt;
| vydavatel = Barrister &amp;amp; Principal&lt;br /&gt;
| místo = Praha&lt;br /&gt;
| vydání = 2&lt;br /&gt;
| isbn = 978-80-87029-16-9&lt;br /&gt;
| strany = 10}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']&amp;lt;/ref&amp;gt; avšak oficiálně používaný od roku [[135|135 n.l.]], který se používá k popisu geografické oblasti mezi [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a řekou [[Jordán]]. Původní označení je [[Země izraelská]] ({{Cizojazyčně|he|''Erec Jisra'el''}}),&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|1S|13|19||}}&amp;lt;/ref&amp;gt;  používá se také označení [[Svatá země]] ({{Cizojazyčně|en|''Holy Land''}}).&amp;lt;ref&amp;gt;''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 12&amp;lt;/ref&amp;gt; V [[Tóra|Tóře]] je toto území také označováno jako [[Kanaán]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Gn|17|8||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jako geografický a apolitický výraz může být ve svém širším významu zmiňován ve spojitosti se starověkou Palestinou, oblastí zahrnující současný [[Stát Izrael]], izraelem zabraná území po [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]], řeku [[Jordán]] a části [[Libanon]]u a [[Sýrie]]. V součaných pojmech může zahrnovat také oblast, kterou dříve zahrnoval [[Britský mandát Palestina]] a dnes oblast zahrnovanou Izraelem, [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]] a Východním Jeruzalémem.&lt;br /&gt;
Použití tohoto pojmu v kontextu [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]] získává politický význam a hranice tohoto území jsou předmětem sporů. [[Britský mandát Palestina]], svěřený [[Společnost národů|Společností národů]] [[Spojené království|Spojenému království]], v minulosti zahrnoval území dnes známé jako [[Jordánsko]], [[Izrael]], [[Západní břeh Jordánu]], [[Pásmo Gazy]] a [[Jeruzalém]], a to až do roku [[1921]], kdy Spojené království ustanovili nad územím východně od řeky Jordán Jordánské království.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
| url = http://eretz.cz/content/view/72.&lt;br /&gt;
| datum přístupu = 2008-04-06&lt;br /&gt;
| titul = Britské mandátní území Palestina&lt;br /&gt;
| příjmení = Eretz.cz}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro palestinské Araby jsou hranice Palestiny území Britského mandátu kromě [[Zajordánsko|Zajordánska]], tak jak je psáno v [[Palestinská národní charta|Palestinské národní chartě]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Chapman&lt;br /&gt;
| jméno = Colin&lt;br /&gt;
| rok = 2003&lt;br /&gt;
| titul = Čí je země zaslíbená? Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci&lt;br /&gt;
| vydavatel = Volvos Globator&lt;br /&gt;
| místo = Praha&lt;br /&gt;
| isbn = 80-7207-507-1&lt;br /&gt;
| strany = 98}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; V současné době může být označení Palestina použita ve spojitosti s [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]], entitou uznanou více než 100 státy světa, jejíž hranice však dodnes nebyly přesně stanoveny.&lt;br /&gt;
== Historie a etymologie ==&lt;br /&gt;
Moderní člověk se na území Palestiny, poprvé mimo Afriku, objevuje 90 tisíc let př.n.l. Přibližně 10 tisíc let př.n.l. se objevují první protozemědělci a lovci gazel. V 8 tisíciletí dochází k rychlému přechodu k usedlému zemědělství. Vystřídá se několik málo poznaných zemědělských společností, z nichž poslední byli Kanaánejci. Jsou obyvateli místa, kde později vznikl [[Erec Jisra'el]] ([[Kanaán]]u - כּנען) byli .&amp;lt;ref name=&amp;quot;Čejka 10&amp;quot;/&amp;gt; Kanaánejci byli semitský kmen zmíněný již v [[Tóra|Tóře]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Gn|10|15||19}}&amp;lt;/ref&amp;gt; První zmínka o nich pak pochází zhruba z roku 3500 př.n.l. Kanaánejci však jako kmen a národ zanikli mnohem dříve, než na toto území přišli [[Pelištejci]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Schneider&lt;br /&gt;
| jméno = Ludwig&lt;br /&gt;
| rok = 2003&lt;br /&gt;
| titul = Jeruzalém: ohnisko dění&lt;br /&gt;
| vydavatel = A-alef&lt;br /&gt;
| místo = Ostrava&lt;br /&gt;
| isbn = 80-85237-71-7&lt;br /&gt;
| strany = 27-28}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Pelištejci]] byli nesemitský kmen, potomci Pelasgerů, bílého kmene Indogermánů, jako např. Albánci, uváděný jako jeden z tzv. mořských národů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; Uznávaný výklad názvu Pelištejců se odvozuje od slova ''falasa'', což znamená „vystěhovalec“, či „přistěhovalec“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; Podle Tóry jsou Pelištejci cizí kmen, který vyšel z [[Egypt|Egypta]] po vyhnání [[faraón]]em Ramsesem III. v roce [[1176 př. n. l.|1176&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.]]&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Johnson&lt;br /&gt;
| jméno = Paul&lt;br /&gt;
| rok = 1995&lt;br /&gt;
| titul = Dějiny židovského národa&lt;br /&gt;
| vydavatel = Rozmluvy&lt;br /&gt;
| vydání = 1&lt;br /&gt;
| místo = Praha&lt;br /&gt;
| isbn = 80-85336-31-6&lt;br /&gt;
| strany = 57}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Původně však žili na ostrově [[Kréta]] (který je známý také jako Kaftor). Po vyjití z Egypta se nejdříve Pelištejci usadili poblíž Vádí El-Ariš, a poté jej zhruba kolem roku [[1200 př. n. l.|1200&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.]] překročili a usadili se v oblasti dnešní [[Pásmo Gazy|Gazy]]. &lt;br /&gt;
Pelištejské dějiny jsou přibližně tisíc let dlouhé a dají se rámcově rozdělit do tří epoch. Do první patří období bojů o nadvládu se sousedními [[Izraelité|Izraelity]], Féničany a Izmaelity,&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Terner&lt;br /&gt;
| jméno = Erich&lt;br /&gt;
| rok = 1991&lt;br /&gt;
| titul = Dějiny státu Izrael&lt;br /&gt;
| vydavatel = Kora&lt;br /&gt;
| místo = Pardubice&lt;br /&gt;
| vydání = 1&lt;br /&gt;
| isbn = 80-901092-0-9&lt;br /&gt;
| strany = 16}}&amp;lt;/ref&amp;gt; do druhé patří období bojů o vlastní samostatnost s Egypťany a Asyřany a do třetí epochy patří období zániku pelištejského státu a [[helénizace]] pelištejské svébytnosti ve 4. století př.n.l.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jistou podobnost mezi [[Pelištejci]] a dnešními [[Palestinci]] lze spatřovat v neustálých útocích na Izraelity, které se vyskytovaly již v dobách Soudců.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider 29&amp;quot;&amp;gt;''Jeruzalém: ohnisko dění.'' S. 29&amp;lt;/ref&amp;gt; Podle Tóry se dokonce Pelištejcům podařilo ukořistit [[Archa úmluvy|Schránu úmluvy]], ale nakonec ji Izraelitům vrátili poté, co je napadl [[mor]], což spatřovali jako [[Bůh|boží]] trest.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|1S|5|1||}}, {{Citát bible|1S|5|10||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pelištejce lze nalézt i v dalších důležitých momentech židovské historie. Tóra uvádí, že [[Dalila]], do které se zamiloval [[Samson (biblická postava)|Samson]], a která ho vlákala do pasti, aby mohl být zabit, byla Pelištejka.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Sd|14|1||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Pelištejec byl i [[Goliáš]], proti kterému bojoval [[David (král Izraele)|David]]. Pelištejci, jako ostatní nepřátelé Izraele, pomáhali králi Nebúkadnesarovi v roce [[588 př. n. l.|588&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.]] zničit Jeruzalém.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citát bible|Ez|25|15||}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Historie Pelištejců pak končí v roce [[322 př. n. l.|322&amp;amp;nbsp;př.&amp;amp;nbsp;n.&amp;amp;nbsp;l.]] poté, co Alexandr Veliký dobyl [[Persie|Persii]]. &lt;br /&gt;
Jejich pozdější „návrat“ v roce [[135|135 n. l.]] je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad [[Erec Jisra'el]], potlačili protiřímské [[povstání Bar Kochby]], přejmenoval pohanský císař [[Publius Aelius Hadrianus|Hadrián]] území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů, tj. po Pelištějcích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Schneider 29&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Schubert&lt;br /&gt;
| jméno = Kurt&lt;br /&gt;
| rok = 2003&lt;br /&gt;
| titul = Dějiny Židů&lt;br /&gt;
| vydavatel = Svoboda&lt;br /&gt;
| místo = Praha&lt;br /&gt;
| isbn = 80-205-1036-2&lt;br /&gt;
| strany = 7}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Současní Palestinci tak nejsou přímými potomky Kanaánejců, ani potomky Pelištejců.&amp;lt;ref&amp;gt;''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 10&amp;lt;/ref&amp;gt; V latině se Pelištejci nazývali ''Philistäa'' (latinská výslovnost ''Palestinae''), odtud pak pochází označení Palestina. Současní Palestinci jsou potomky pravděpodobně všech národů, které se přes tento region převinuly, v tom i podle průzkumů DNA mají částečně samozřejmě i židovské kořeny.&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_people#Genetic_relations&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1914 tzv. Palestinci či Palestinští Arabové stanovili více než 90 procent populace.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.israelipalestinianprocon.org/populationpalestine.html#graph1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Poznámky ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Země izraelská]]&lt;br /&gt;
* [[Palestinská autonomie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{commonscat|Palestine}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Palestina| ]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sionismus]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sporná území]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>