http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Papin%C5%AFv_hrnec 2026-08-24T21:36:49Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Papin%C5%AFv_hrnec&diff=357118&oldid=prev 2013-10-01T12:11:11Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 1. 10. 2013, 12:11</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Papin%C5%AFv_hrnec&diff=357117&oldid=prev 2010-08-16T19:57:59Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Pressure cooker.jpg|thumb||moderní tlakový hrnec]]<br /> '''Papinův hrnec''' neboli '''tlakový hrnec''' je tlustostěnný [[hrnec]] sloužící k&amp;nbsp;[[vaření]] za vyššího [[Tlak|tlaku]], než je běžný [[atmosférický tlak]]. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší [[Teplota|teploty]] vaření (120&amp;nbsp;°C až 130&amp;nbsp;°C, teplota varu vody za [[Normální tlak|normálního tlaku]] je asi 100&amp;nbsp;°C), a&amp;nbsp;tím i&amp;nbsp;rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi [[Denis Papin|Denisu Papinovi]], jenž jej poprvé sestrojil roku 1679. Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem Papinova hrnce měl být [[kerotakis]], tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou [[Marie Židovka|Marií Židovkou]] (Prorokyní) ve 2.&amp;nbsp;století v severní Africe. <br /> <br /> == Konstrukce ==<br /> Důležitou součástí hrnce je otvor uzavřený těžkou, ale pohyblivou zátkou, která funguje jako [[pojistný ventil]]. Propouští přebytečnou páru, a&amp;nbsp;tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k&amp;nbsp;roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má Papinův hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a&amp;nbsp;uvolní páru z&amp;nbsp;hrnce.<br /> <br /> == Výhody ==<br /> Při vaření v&amp;nbsp;Papinově hrnci dochází k&amp;nbsp;úsporám času a&amp;nbsp;energie. I tužší plátky hovězího masa (z&amp;nbsp;falešné svíčkové, nebo z&amp;nbsp;pera) jsou měkké cca po 20–60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s&amp;nbsp;hodinami a maso je třeba předem naložit do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současných velkochovů se rozvaří za cca 30-60 minut tak, že je možné je beze zbytku pozřít.<br /> <br /> == Nevýhody ==<br /> Zvýšený tlak při vaření v&amp;nbsp;Papinově hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s&amp;nbsp;vytržením pojistky při varu u&amp;nbsp;starých hliníkových hrnců, k čemuž docházelo kvůli ucpání ventilu. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v&amp;nbsp;pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Nedoporučují se ani příliš „výhodné“ supermarketové výprodeje, kde hrozí riziko nižší kvality a bezpečnosti výrobků. Moderní tlakové hrnce se obvykle vyrábějí z [[nerezová ocel|nerezové oceli]].<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Termika]]<br /> [[Kategorie:Kuchyňské nástroje]]<br /> [[Kategorie:Nádoby]]</div>

Sysop