Sysop: 1 revizi

2013-10-01T11:29:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 10. 2013, 11:29

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-30T16:05:14Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Sir William Richard Gowers Parkinson Disease sketch 1886.jpg|thumb|right|Ilustrace Parkinsonovy choroby z knihy „A Manual of Diseases of the Nervous System“ z roku 1886 od Sira Williama Richarda Gowerse.]]
'''Parkinsonova choroba''' je neurodegenerativní onemocnění [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]], které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané [[černá substance]]. Tyto buňky za normálního stavu produkují [[dopamin]], což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi [[nervová buňka|nervovými buňkami]] (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 [[Londýn|londýnským]] lékařem [[James Parkinson|Jamesem Parkinsonem]].
Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u [[muž]]ů a [[žena|žen]] nad 50 let. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem [[genetika|genetických]] predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec [[Michael J. Fox]]) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
== Příznaky Parkinsonovy choroby ==
Parkinsonova choroba je zapříčiněna nadměrnou ztrátou [[nervová buňka|nervových buněk]], produkujících v [[mozek|mozku]] [[neurotransmiter]] [[dopamin]], látku, která reguluje činnost určité části mozku zvané [[bazální ganglia]]. Bazální ganglia se podílí především na regulaci hybnosti a nedostatek dopaminu způsobí tedy poruchy hybnosti: parkinsonské projevy a obtíže. Touto nemocí dnes u nás trpí přibližně 10 000 – 15 000 lidí. Dopamin lze různými způsoby nahradit, přesto v pokročilých fázích nemoci máme vážné pohybové potíže, náš stav se během dne střídá. Můžeme několikrát denně budit dojem téměř zdravých lidí a na druhé straně s vypětím sil jenom ztuhle sedět či naopak trpět mimovolními pohyby. Častým projevem je třes. Stavy pomalosti a ztuhlosti, či samovolné pohyby některým z nás značně ztěžují běžné životní situace, např. neobratnost u pokladny v samoobsluze, stavy OFF, při kterých se nelze rozejít, situace v restauraci, kině, divadle apod. Často máme problémy s komunikací, obtížně artikulujeme, špatně se nám píše. Navíc náš často bezvýrazný obličej a podivné pohyby budí velmi zvláštní dojem. Za maskou se ale skrývá inteligentní člověk. Naším souputníkem může být [[deprese (psychologie)|deprese]], ve stáří se přidávají další psychické potíže. Choroba zásadním způsobem ovlivňuje nejenom život postiženého, nýbrž i celé jeho rodiny, přátel, kolegů atd.
Chcete-li se vcítit do pocitů parkinsonika, lze uvést příměr s procházkou po písčitém pobřeží. Zatímco vy kráčíte po pevném mokrém písku, parkinsonik se brodí po pás vodou. Nejprve vám tedy v tempu stačí, jeho únava ale samozřejmě rychle vzrůstá, brodění je čím dál obtížnější a namáhavější.
== Vlivy prostředí ==
Souvislost mezi [[pesticid]]y a Parkinsonovou chorobou ukázala studie [[Izrael|izraelských]] vědců.<ref>Studie potvrdila vliv pesticidů na Parkinsonovu nemoc [online]. ČTK, 16.02.2010, [cit. 2010-02-24]. [http://www.ceskenoviny.cz/svet/blizky_vychod/zpravy/studie-potvrdila-vliv-pesticidu-na-parkinsonovu-nemoc/436099 Dostupné online]. (čeština)</ref>
== Léčba ==
Léčba Parkinsonovy choroby není ani v současné době. Existují pouze prostředky, které umožňují mírnit průběh nemoci.
První lék pro léčbu Parkinsonovy choroby se nazývá [[levodopa]] (L-dihydroxy-fenylalanin) a byl vyvinut v roce [[1970]]. Jedná se o jedno z nejfrekventovanějších a nejúčinnějších léčiv. Je to [[Aminokyseliny|aminokyselina]], podobná základním stavebním jednotkám [[bílkovina|bílkovin]]. Ta se vstřebává z [[tenké střevo|tenkého střeva]] do [[krevní oběh|krevního oběhu]] a pak přestupuje rozhraním mezi krevním oběhem a [[mozková tkáň|mozkovou tkání]]. Až v [[mozek|mozku]] je tato aminokyselina přeměněna na [[dopamin]]. Při léčbě levodopou dochází ke stabilizaci dopaminu v černé substanci a [[bazální ganglia|bazálních gangliích]] přibližně na normální hodnoty a tím dochází ke zmírnění projevů nemoci. Na léčbu reaguje většina (asi 75% pacientů) příznivě. Čím déle však léčba trvá, tím se snižuje účinnost léku. Následuje opětovné snížení pohyblivosti, ztuhlosti a třesu. Upravují se také poruchy výrazu, řeči a písma. Po psychické stránce dochází ke zlepšení a pacient má větší zájem o okolí.
Nejčastější kontradikcí (vedlejším účinkem) je, při dlouhodobém používání, zvracení. To je způsobeno dopaminem ve střevech a [[krev|krvi]], který zde vzniká z levodopy. Se snižujícími účinky musí být podávány stále vyšší dávky. Mezi další vedlejší příznaky patří dyskinéze (nedobrovolné pohyby a tiky) a halucinace. Zvýšené množství dopaminu v periferní krevní cirkulaci také vede k řadě kardiovaskulárních poruch (např. i vzniku vysokého [[krevní tlak|krevního tlaku]] a různých typů arytmií). Objevují se také psychické poruchy ([[euforie]], neklid, [[deprese (psychologie)|deprese]], [[hypersexualita]], halucinace, etc.), nechutenství, zvracení a u většiny pacientů [[zácpa]].
Používají se i další látky k prodloužení účinku levopody (např. carbidopa, entacapon). Jiná léčiva působí jiným způsobem. Například tzv. dopaminergní agonisté jako je bromocriptin, ropinirol a pergolid působí přímo na cílové buňky v černé substanci, kde produkují dopamin. Někteří lidé používají tzv. muskarinové antagonisty, jako je trihexyfenidyl a benztropin. Tyto látky potlačují třes. V [[Česká republika|ČR]] se dále používá selegilin. Ten ovlivňuje jeden z enzymů, které se účastní odbourávání dopaminu. Někteří pacienti při aplikaci tohoto léku mají jako vedlejší účinky poruchy spánku. Z toho důvodu se tento lék podává ráno a v poledne.
Všechny léky pro léčbu Parkinsonovy choroby mají i vedlejší účinky. Ty jsou samozřejmě u pacientů individuální. Některé téměř nepostihují, jiní však reagují velmi citlivě.
=== Chirurgický zákrok ===
[[chirurgie|Chirurgický]] zákrok se doporučuje pouze pacientům se závažným nebo rychle se zhoršujícím vývojem této choroby, u nichž již nezabírá klasická léčba. Chirurgický zákrok přichází na řadu až ve chvíli, kdy jsou vyčerpány všechny neinvazivní možnosti léčby. Tento zákrok může mít velké důsledky vzhledem k tomu, že poškození či zničení nervových buněk je trvalé. Principem tohoto zákroku je buď zničení nebo stimulace oblasti mozku, které se dosáhne zavedením tenké jehly do mozkové tkáně. Směr a hloubka zavedení jehly jsou předem vypočteny na základě počítačových zobrazovacích metod (výpočetní tomografie).
==== Zničení části mozkové tkáně ====
Mezi tento druh chirurgického zákroku patří pallidotomie. Používá se pouze u pacientů s agresivním průběhem onemocnění nebo u pacientů, kde již léky nezabírají. Při tomto zákroku se do [[lebka|lebky]] provede malý otvor, jímž se dovnitř dostane elektrická sonda. Pomocí této sondy se zničí malá část nervové tkáně nazývané bledé jádro (globus pallidus), o němž se většina odborníků domnívá, že při Parkinsonově chorobě je nadměrně aktivní.
==== Stimulace mozku ====
Jedním z druhů chirurgického zákroku je stimulace mozku (DBS = deep brain stimulation). Provedení zákroku spočívá v [[implantace|implantaci]] velmi tenké elektrody do části mozku zvané globus pallidus nebo do subthalamického jádra. Tato elektroda vysílá slabé elektrické impulsy (obdoba [[kardiostimulátor]]u), které stimulují mozek a blokují nervové signály způsobující příznaky této choroby a tím zlepšují motorické funkce. Tato metoda je relativně nová, nicméně zaznamenává slibné výsledky.
=== Výzkum kmenových buněk ===
Jednou z nejnovějších metod léčby je implantace [[kmenová buňka|kmenových buněk]] neboli buněčná terapie. Ta přináší zcela nové možnosti v léčbě. Tento způsob léčby je však v současné době ve fázi výzkumu a i samotný výzkum je v mnohých zemích problematický.
Velká diskuse v současné době probíhá ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Kongres v roce [[2006]] schválil zákon povolující výzkum kmenových buněk, ten však byl vetován prezidentem [[George W. Bush|Georgem W.Bushem]], který prohlásil: „Ten zákon překračuje morální hranici, kterou naše slušná společnost musí respektovat, tak jsem ho vetoval.“ Nicméně veřejné mínění v USA je výzkumu nakloněno. Stoupenci výzkumu poukazují zejména na to, že výzkum kmenových buněk nabízí naději lidem, kteří trpí degenerativními chorobami, jako je [[Alzheimerova choroba|Alzheimerova]] a Parkinsonova choroba, a [[Diabetes mellitus|cukrovkou]]. Jednou z hlavních postav stoupenců výzkumu je známý kanadský herec [[Michael J. Fox]] (narozen 1961), který sám touto chorobou trpí.
== Možnosti ovlivnění ==
Není možné předejít výskytu Parkinsonovy choroby. Existují však látky, které například mohou zvýšit produkci dopaminu či posilovat mozkovou tkáň a vyrovnávat rovnováhu chemických látek, které se účastní nervových funkcí.
* Dopamin pomáhá produkovat např. vitamin B6, který obsahují tyto potraviny:
** [[avokádo]]
** [[brambora|brambory]]
** [[banán]]y
** [[ryby]]
** [[drůbež]]
* Některé byliny mohou napomáhat posílení mozkové tkáně a vyrovnávat rovnováhu chemických látek. Tyto jsou například:
** [[ploštičník]]
** [[Panax ginseng|ženšen]]
** [[mučenka]]
** [[kozlík lékařský]] (valeriana)
** [[česnek kuchyňský|česnek]]
== Známé osobnosti a Parkinsonova choroba ==
Mezi slavné osobnosti trpící Parkinsonovou chorobou patřil například papež [[Jan Pavel II.]], dramatik [[Eugene O'Neill]], umělec [[Salvador Dalí]], evangelista [[Billy Graham]], bývalá nejvyšší státní zástupkyně USA Janet Reno, boxer [[Muhammad Ali]], [[Francisco Franco]], Teng Siao-pching a Mao Ce-tung, bývalý ministerský předseda Kanady Pierre Trudeau, a mnoho herců jako například [[Michael J. Fox]], Terry-Thomas, Deborah Kerr, Kenneth More, Vincent Price a Michael Redgrave.
== Specifické případy Parkinsonovy nemoci ==
'''Juvenilní PN''' s počátkem před 20 rokem života má téměř vždy genetický podklad autozomálně-recesitního typu a pozitivní RA. Z genů je nejčastější a jediný rutinně stanovovaný je Parkin (PARK 2). V [[diferenciální diagnóza|diferenciální diagnoze]] připadá v úvahu tzv. '''Westphalova varianta Huntingtonovy nemoci''', kdy však je téměř vždy pozitivní RA a přítomnost kognitivní dysfunkce. Diagnostické je genetické vyšetření. Juvenilní PN se projevuje i [[dystonie|dystonií]] a má tendenci k diurnální fluktuaci (menší obtíže jsou ráno po probuzení), je na místě tedy odlišit dopa-responsivní dystonii (DYT 5) genetickým vyšetřením nebo sledováním dalšího průběhu (u DYT 5 je odpovídavost na levodopu celoživotní a nedochází k rozvoji fluktuací hybnosti).
'''Young-onset PN''' s počátkem před 40 rokem života má často genetický podklad AR (gen Parkin) nebo AD (gen LRKK) typu. Oproti klasické formě PN je nižší riziko rozvoje demence a psychotických komplikací. Odpověď na dopaminergní terapii je výborná, časně však dochází k rozvoji fluktuací hybnosti.
'''Pozdní forma PN''' s počátkem po 75-80 roku se vyznačuje častější komorbiditou s vaskulárními lézemi mozku, a je proto často mylně diagnostikována jako "vaskulární PS". Pozdní forma PN má větší tendenci k rozvoji demence a psychotických komplikací ale menší riziko rozvoje fluktuací hybnosti.
'''Tremor dominantní forma PN''' se projevuje především [[tremor|třesem]], který je maximálně klidový, v pokročilejších stádiích ale i posturální a akční, který obtěžuje více než akineza a rigidita. Tito pacienti mají rovněž nižší riziko rozvoje demence a psychotických komplikací. V diferenciální diagnose připadá v úvahu esenciální tremor, kde ale chybí odpověď na dopaminergní terapii. DaT Scan je u esenciálního třesu normální.

== Poznámky ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.parkinson-cz.net parkinson-cz.net] - Společnost Parkinson, o.s., informace, Chat a Forum, On-Line poradna
* [http://www.parkinsonovachoroba.cz parkinsonovachoroba.cz] - Internetové stránky člověka s Parkinsonovou chorobou
* [http://psych.lf1.cuni.cz/bp/8.2.htm 1.lékařská fakulta UK] - skripta
* [http://natura.eri.cz/natura/2005/7/20050701.html natura.eri.cz] - Parkinsonova choroba podle článku Nadace Michaela J. Foxe

{{Commonscat|Parkinson's disease}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Degenerativní onemocnění CNS]]

Parkinsonova nemoc - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu