http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Pastviny_%28Moldava%29 2026-05-07T05:27:02Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pastviny_(Moldava)&diff=356104&oldid=prev 2013-09-30T16:52:38Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 30. 9. 2013, 16:52</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pastviny_(Moldava)&diff=356103&oldid=prev 2010-08-18T10:02:22Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Pastviny 1.JPG|thumb|Prostor zaniklé obce]]<br /> '''Pastviny''' ([[němčina|něměcky]] ''Grünwald'') je název zaniklé obce v [[krušné hory|Krušných horách]], která se nacházela nedaleko [[Moldava|Moldavy]] v [[okres Teplice|okrese Teplice]] na odbočce cesty z [[Oldříš]]e na [[Vilejšov]]. S Moldavou byly Pastviny také spojené stezkou k celnici na [[Žebrácký roh|Žebráckém rohu]] na hranici se [[Sasko|saským]] městem [[Holzhau]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1408 z [[duchcov]]ské městské knihy, kdy patřila k [[panství]] pánů z Rýzmburka. Podle [[berní rula|berní ruly]] z roku 1654 patřily pastviny k panství [[Libčeves]] a tehdy měly 20 usedlých sedláků a 4 chalupníky. Tereziánský katastr říká, že majitelem vsi byl Ferdinand [[Lobkovicové|z Lobkovic]] a bylo zde 18 hospodářů, řezník, švec, kovář a obyvatelstvo německé národnosti. V roce 1869 bylo v Pastvinách 401 obyvatel v 78 domech, roku 1885 zde žilo 392 obyvatel v 70 domech, roku [[1928]] měla obec 320 obyvatel na 58 domů.<br /> [[Soubor:Pastviny 2.JPG|thumb|left|Cesta z Pastvin na Žebrácký roh]]<br /> Pastviny byly do roku 1873 osadou obce Moldava a pak se osamostatnily. Farnost byla stále na Moldavě a pošta v 6 km vzdáleném [[Mikulov (okres Teplice)|Mikulově]]. Školu měly původně jednotřídní, kam chodilo v průměru 70 žáků, před [[první světová válka|1. světovou válkou]] byla rozšířena na třídy dvě s celkovým počtem 75 žáků.<br /> Lidé se zabývali zemědělstvím, polním hospodářstvím, domácí výrobou výrobků ze slámy, byla tu pila, dva mlýny, celní a finanční stanice. V okolí Pastvin jsou rozsáhlá [[rašeliniště]] se zvláštní flórou, v minulém století se [[rašelina]] těžila a využívala se jako topivo, stelivo, balil se do ní porcelán nebo sklo, apod. Obyvatelé Pastvin pracovali na těžbě rašeliny, která se zpracovávala v lobkovické továrně u [[Nové Město (Moldava)|Nového Města]]. Další nacházeli obživu v lobkovických lesích; dřevo se vyváželo do Saska.<br /> Lidé byli především německé národnosti. V roce [[1947]] je uváděn pouze jeden Čech na 73 Němců. Po [[vysídlení Němců z Československa|odsunu]] byly Pastviny částečně dosídleny a jako osada připojeny k Moldavě. V roce [[1948]] je uváděno pouhých 17 obyvatel na 64 domů. Postupně se však ves vylidnila a domy byly v 50. letech srovnány se zemí. Dnes je v místě bývalé osady pouze rozsáhlá louka s rybníkem u hranic s Německem.<br /> <br /> == Rodáci ==<br /> V Pastvinách se 18. května 1744 narodil [[Josef Beer]], první sólový hráč na [[klarinet]] v Evropě. Byl koncertním mistrem dvorní opery v [[Berlín]]ě, kde také v roce 1811 zemřel.<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Vesnice okresu Teplice]]<br /> [[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]]</div>

Sysop