Sysop: 1 revizi

2013-09-25T15:00:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 9. 2013, 15:00

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-19T21:31:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Pavián čakma
| obrázek = Cape Chacma Baboon, Cape of Good Hope.jpg
| popis obrázku = Pavián čakma
| šířka obrázku = 258px
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[primáti]] (Primates)
| nadčeleď = [[úzkonosí]] (Catarrhini)
| čeleď = [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae)
| rod = [[pavián]] (''Papio'')
| druh = '''pavián čakma''' (''papio ursinus'')
| druh popsal = [[Kerr]], 1792
| binomické jméno = Papio ursinus
| druhotné dělení = [[poddruh]]y
| podřazené taxony =
''[[Papio ursinus ursinus]]''<br />
''[[Papio ursinus griseipes]]''<br />
''[[Papio ursinus ruacana]]''
}}
'''Pavián čakma''' (''Papio ursinus'') (angl. Chacma Baboon) je [[úzkonosí|úzkonosý]] [[primáti|primát]] z čeledi [[kočkodanovití]]. Má tři [[poddruh]]y. Žije v [[Angola|Angole]], [[Botswana|Botswaně]], [[Zambie|Zambii]], [[Mosambik]]u, [[Zimbabwe]], [[Namibie|Namibii]], [[Lesotho|Lesothu]], [[Svazijsko|Svazijsku]] a [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]]. Obývá [[savana|savany]] a [[lesostep]]i. Dávají přednost členité krajině se skalními oblastmi.
== Popis ==
Délka těla u dospělého jedince dosahuje 60 – 20 cm a délka ocasu 46 – 70 cm. Hmotnost u samců je 30 – 50 kg a samic kolem 20 kg. Populace z pouště [[Kalahari]] je menšího vzrůstu a hmotnosti než ostatní. Nos tohoto druhu je dlouhý s dobře vyznačeným čelním hrbolem. V týle a na krku tvoří prodloužená srst jakousi [[hříva|hřívu]] nebo chochol. Ocas je „zlomený“ jako u většiny paviánů. Sedací hrboly mají malé. Jsou pokrytí šedě olivovou až hnědě olivovou srstí. Kůže na obličeji a v oblasti [[genitálie|genitálií]] je černo červená.. Samci mají větší [[chrup|špičáky]] a [[nadočnicový oblouk|nadočnicové oblouky]]. Dospělý jedinec má 32 zubů.
== Stravování ==
Svou potravou se řadí mezi [[všežravec|všežravce]]. Jedí [[oddenek|oddenky]], [[travina|traviny]], [[kořen|kořínky]], [[hlíza|hlízy]], vejce, [[hmyz]] a menší [[obratlovec|obratlovce]]. S oblibou konzumují plody [[kigélie]], [[fíkovník]]ů a [[akácie|akácii]].
== Život v tlupě ==
Vytvářejí početné skupiny mnoha samců a samic i s 80 jedinci, ojediněle však i skupinu tvořenou pouze jedním samcem se samicemi a potomstvem. Po vyčerpání potravních zdrojů dochází k přesunu. Přes noc hledají útočiště na stromech, skaliskách nebo jiných vyvýšeninách. Mladší samci drží v noci stráž před [[predátor]]y. Po zemi se pohybují po čtyřech končetinách.
V tlupě má každý jedinec své přesné postavení. Na vrcholu [[hierarchie]] je statný samec, jemuž je podřízeno několik dospělých samců, kteří stádo chrání a v případě potřeby mohou nahradit vedoucího samce. Na dalším stupni stojí samice s mláďaty, nejníže pak jsou „výrostci“. Samice které jsou v [[říje|říji]] mají zvláštní postavení a doprovázejí dospělé samce. Všichni samci v průběhu [[puberta|puberty]] opouštějí rodnou tlupu a hledají své uplatnění v okolních skupinách. Dochází pak k nespočetným bojům o samice, kdy vítěz má právo na [[páření]]. Potyčky mohou vést i k usmrcení zvířete. Rodinný vztah ve skupině je [[matrilinearita|matrilineární]], samice zůstávají v rodné tlupě. Paviáni čakmy mají též širokou paletu komunikačních kanálů. Hlavní [[dorozumívání|komunikace]] mezi jedinci je [[optika|vizuální]], např. upřený pohled, vyceňování zubů, vystavování pohlavních orgánů a štěkavým křik k odhánění dravců. K projevům [[hmat]]ové komunikace patří vzájemná péče o srst, dotýkání se nosy nebo nošení mláďat. Významnou roli představuje i fyzický kontakt při zápasech o samice, ale i kousání samic při udržování sociálních vztahů. [[zvuk|Akustická]] komunikace se skládá z různého vřískání, štěkání a pištění. [[Chemie|Chemická]] komunikace se projevuje především v průběhu říje.
== Rozmnožování ==
Samice se během říje, která trvá 30 až 35 dnů, páří s jedním nebo více samci. Po 175 až 180 dnech se rodí většinou jedno mládě s růžovou pokožkou a černou srstí, váží asi 1 kg, je zcela závislé na matce do doby, než začne přecházet na běžnou stravu a než se začne pohybovat samo. Odstavena od mateřského mléka bývají mláďata po 14 měsících od narození. Délka intervalů mezi [[porod]]y je průměrně 18 až 24 měsíců. O mláďata pečují hlavně matky, což spočívá nejen v opatřování potravy, ale i v ošetřování, péči o srst, přenášení, hrách a zábavě. Otcové chrání své potomstvo, zásobují je stravou, úlovky, hrají si s dětmi a pomáhají s jejich transportem při přesunu tlupy. Samice, která přijde o mládě, je rychle připravena k dalšímu páření. U tohoto druhu je vysoká úmrtnost mláďat, způsobená specifickým chováním, jako zabíjení mláďat při [[stres]]ových situacích nebo mláďat jiného samce za účelem získání jeho samic.
Mezi [[potencionální]] predátory patří [[lev|lvi]], [[levhart]]i a lidé. Pavián čakma se ve volné přírodě dožívá průměrně okolo 30 a v zajetí okolo 45 let. Ohrožení paviána čakmy není vysoké, ale v jistých oblastech, jako je například [[Kapsko]], ubývá přirozených míst výskytu. Dochází pak k [[synantropie|synantropnímu]] způsobu života, kdy často přebírají lidský odpad. Paviáni vybírající odpadky hájí své zdroje potravy, což může vyústit v napadení člověka. Tento fakt bývá řešen vybíjením paviánů v blízkosti lidských aglomerací.
== Poddruhy ==
Druh pavián čakma se dělí na tři poddruhy:
* ''[[Papio ursinus ursinus]]'' Kerr, 1792 – obývá jižní a jihozápadní část Jihoafrické republiky. Je velký, těžký, tmavě hnědý [[pavián]], spodní části obou párů končetin má černé barvy.
* ''[[Papio ursinus griseipes]]'' Pocock, 1911 – obývá sever Jihoafrické republiky, Mosambik, Zimbabwe a jižní Zambii. Je o trochu menší než kapský čakma, hnědá barva je světlejší, ale stále tmavá a sytá, spodní části obou párů končetin má šedé barvy.
* ''[[Papio ursinus ruacana]]'' Shortridge, 1942 – obývá Namibii a jižní Angolu. Je nejmenším z tohoto druhu. Barevný vzor je stejný jako u kapského čakmy, jen je výrazně světlejší.

== Reference ==
<references/>
=== Literatura ===
* Luděk Dobroruka, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, sv. 5, 1979
== Externí odkazy ==
* [http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2008031601 afrikaonline.cz]

{{commons|Papio ursinus}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kočkodanovití]]

Pavián čakma - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu