Sysop: 1 revizi

2013-09-25T14:03:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 9. 2013, 14:03

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-22T12:11:09Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Pavouci
| obrázek = Araneus diadematus (Gartenkreuzspinne)1.jpg
| popis obrázku = [[křižák obecný]]
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[členovci]] (Arthropoda)
| podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata)
| třída = [[pavoukovci]] (Arachnida)
| řád = Pavouci (Araneae)
| řád popsal = [[Pierre André Latreille|Latreille]], 1802
| druhotné dělení = [[podřád|podřády]]
| podřazené taxony =
* [[sklípkani]] (Orthognatha)
* [[dvouplicní]] (Labidognatha)
}}
'''Pavouci''' (''{{Cizojazyčně|la|Araneae}}'') jsou řád [[bezobratlí|bezobratlých]] živočichů ze třídy [[pavoukovci|pavoukovců]]. Skupina zahrnuje asi 40 000 druhů, z toho v ČR žije asi 800 druhů.
== Charakteristika řádu ==
{{Přesnost|část}}
Tělo je složeno z hlavohrudi a zadečku, který je připojen nápadnou stopkou. Stejně jako ostatní pavoukovci mají, na rozdíl od [[hmyz]]u, osm kráčivých končetin. Jejich velikost (délka těla od klepítek ke konci zadečku) se pohybuje od 0,5 mm do 90 mm. [[Klepítka]] (chelicery) jsou dvoučlánková a ústí do nich vývod jedové žlázy. Pavouci mají osm očí (existují výjimky – čeleď šestiočkovití), u některých druhů (např. skákavek) je zrak velmi dobrý.
Nejznámějším znakem pavouků je jejich schopnost tvořit hedvábná vlákna. Na zadečku mají [[snovací bradavky]], původně modifikované končetiny, které vylučují na vzduchu rychle tuhnoucí tekutinu. Na končetinách mají pak hřebínek, kterým vzniklá vlákna spřádají do silnějších svazků.
Pavouci jsou až na jednu dosud známou výjimku (jedná se o býložravý druh ''[[Bagheera kiplingi]]''<ref>http://www.osel.cz/index.php?clanek=4692</ref><ref>http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2009101301</ref>) draví živočichové a aktivně loví svou kořist (zejména různé druhy hmyzu). Trávení je z důvodu velmi úzkého jícnu, který neumožňuje [[polykání]] větších pevných částic, mimotělní – pavouk vstříkne do své kořisti směs trávicích enzymů a po určité době nasaje zkapalněný obsah. Asi 40 druhů z 40 000 si občas zpestří svůj jídelníček nektarem z květů.
Dýchání obstarávají plicní vaky a keříčkovitě větvená tracheální soustava, která však může u některých čeledí scházet.
Samičky jsou větší než samečci a po spáření svého partnera většinou sežerou. Oplodněná samička naklade vajíčka. Někteří pavouci je nosí přichycená na těle, zapředená v kokonu, jiní je kladou do hnízd. Z vajíček se vylíhnou nepohyblivé larvy, které vyživuje vaječný žloutek. Tyto [[larva|larvy]] žijí uvnitř kokonu. V okamžiku, kdy larva dospěje do stádia [[nymfa|nymfy]], jí matka pomůže dostat se ven z [[kokon]]u. Po strávení zbytků vaječného žloutku se nymfa svléká a stává se z ní dospělý jedinec. Pavouci se za svůj život svlékají mnohokrát a v tomto okamžiku jsou mimořádně zranitelní pro jiné [[predátor]]y.
== Pavučina ==
[[Soubor:Araneus.diadematus.web.jpg|thumb|Typická pavučina pavouků z čeledi křižákovitých]]
[[Soubor:Linyphia.hortensis.web.jpg|thumb|Typická pavučina pavouků z čeledi plachetnatkovitých]]
{{Viz též|Pavučina}}
Pavouci pro lov používají pasti zhotovené z vláken, které produkují jejich snovací bradavky. Většinou se jedná o kruhové sítě tkané spirálovým způsobem, které vytváří např. [[křižák obecný]]. Kořist se chytá do lepkavého středu, zatímco ostatní části jsou utkané ze suššího materiálu. Pavouk pak na svou kořist číhá buď ve středu pavučiny nebo na konci tzv. signálního vlákna.
Někteří pavouci z čeledi cedivkovitých (''{{Cizojazyčně|la|Amaurobiidae}}''), ke kterým patří např. [[punčoškář zemní]] (''{{Cizojazyčně|la|Coelotes terrestris}}''), tkají nálevkovité trubice, jejichž zúžený konec vede do úkrytu pavouka. [[Sklípkánek černý]] si zase staví chodbičku vedoucí vzhůru od jeho komůrky v zemi po kmeni stromu. Chodbičku maskuje kousky dřeva a čeká, až na ni usedne hmyz. Toho pak zevnitř kousne, zabije a vtáhne dovnitř. Po sežrání ji stejným otvorem vyhodí ven. [[Pavouk bolasový]] drží nohou vlákno s lepkavým koncem, které vrhne na svou oběť. Tu vlákno omotá a pavouk ji může zabít a sežrat.
Ne všichni pavouci ale používají k lovu pavučinu. Někteří loví pomocí přepadení ze zálohy, jiní skoky na kořist.
== Přehled nejvýznamnějších čeledí ==
* '''[[Křižákovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Araneidae}}'') jsou na naše poměry poměrně velcí pavouci, často s charakteristickou kresbou na zadečku. Vytvářejí velké, dvojrozměrné lapací sítě. Patří k nim např. [[křižák obecný]] (''{{Cizojazyčně|la|Araneus diadematus}}'').
* '''[[Pokoutníkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Agelenidae}}'') si staví charakteristickou plachetkovitou síť s trychtýřovitým úkrytem. Známý je synantropní druh [[pokoutník domácí]] (''{{Cizojazyčně|la|Tegenaria domestica}}'').
* '''[[Snovačkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Theriidae}}'') si staví trojrozměrnou síť a úkryty. Patří sem známá černá vdova – [[snovačka jedovatá]] (''{{Cizojazyčně|la|Latrodectus mactans}}''), nebo [[snovačka pečující]] (''{{Cizojazyčně|la|Theridion impressum}}'').
* '''[[Slíďákovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Lycosidae}}'') mají oči sestavené do tří řad. Nestavějí si sítě, samice nosí kokon s vajíčky, nymfy 1. instaru vozí na hřbetě. Patří sem největší český pavouk – [[slíďák tatarský]] (''{{Cizojazyčně|la|Lycosa singorensis}}'').
* '''[[Běžníkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Thomisidae}}'') mají nápadně protažené přední dva páry noh, na kořist číhají na květech, mají schopnost barvoměny. Např. [[běžník kopretinový]] (''{{Cizojazyčně|la|Misumena vatia}}'').
* '''[[Skákavkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Salticidae}}'') mají oči umístěné ve třech řadách, některé z nich mohou být teleskopické, velmi dobře vidí. Mají schopnost skákat a často jsou pestře zbarveni. Patří k nim např. [[skákavka pruhovaná]] (''{{Cizojazyčně|la|Salticus scenicus}}''). Patří sem také zatím jediný objevený vegetariánský pavouk, Bagheera kiplingi.
* '''[[Cedivkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Amaurobiidae}}'') mají Kribelum - speciální snovací ústrojí, schopné produkce velice jemného pavučinového vlášení. Budují si podzemní úkryty, které připomínají pavučinovou punčošku. Patří mezi ně například [[cedivka lesní]] (''{{Cizojazyčně|la|Callobius claustrarius}}'').
* '''[[Třesavkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Pholcidae}}'') připomínají svým vzhledem [[sekáči|sekáče]]. Staví si pavučiny tvořené řídce a nepravidelně uspořádanými vlákny. Při vyrušení začnou v síti velice rychle kmitat tělem, aby zastrašili vetřelce. Patří mezi ně například [[Třesavka sekáčovitá]] (''{{Cizojazyčně|la|Pholcus opilionoides}}'').
* '''[[Stepníkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Eresidae}}'') jsou pavouci robustního vzhledu, kteří vzdáleně připomínají skákavky, mají však mnohem menší oči. Budují si nory, nebo staví sítě na vegetaci, samci stepníků bývají často velmi pesteř zbarvení. U nás se vyskytují zástupci - [[Stepník rudý]] (''{{Cizojazyčně|la|Eresus cinnaberinus}}'') a [[Stepník moravský]] (''{{Cizojazyčně|la|Eresus moravicus}}'') (objeven roku 2008).
* '''[[Plachetnatkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Linyphiidae}}'') si budují vodorovné, ploché sítě, na jejichž spodní straně čekají zavěšeni hřbetem k zemi na svou kořist. [[Plachetnatka keřová]] (''{{Cizojazyčně|la|Linyphia triangularis}}'').
* '''[[Pakřižákovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Uloboridae}}'') tkají téměř identické sítě jako čeleď křižákovití, ačkoliv s nimi nemají žádné shodné anatomické znaky, mají podobně jako cedivky [[kribelum]] a zcela postrádají jedovou žlázu. Příkladem je např. [[pakřižák smrkový]] (''{{Cizojazyčně|la|Hyptiotes paradoxus}}'').
* '''[[Skálovkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Gnaphosidae}}'') jsou obyvatelé epigeonu, kteří se přes den ukrývají pod kameny a dřevem, kde si budují tenkostěnné pavučinové komůrky. Velmi hojným zástupcem této čeledi je [[skálovka velká]] (''{{Cizojazyčně|la|Gnaphosa lucifuga}}'').
* '''[[Lovčíkovití]]''' (''{{Cizojazyčně|la|Pisauridae}}'') se vzhledem i chováním nápadně podobají čeledi slíďákovitých, liší se od nich ale uspořádáním očí a svojí velikostí. Patří sem kupříkladu [[lovčík hajní]] (''{{Cizojazyčně|la|Pisaura mirabilis}}'').
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.pavouci-cz.eu Pavouci] – webové stránky se soupisem a fotografiemi pavouků České republiky

{{Commons|Spider}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pavouci]]

Pavouci - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu