Sysop: 1 revizi

2013-09-23T16:39:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 9. 2013, 16:39

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-15T23:51:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Peří''', ([[Latina|lat.]] pennae) je [[tělní pokryv]] [[ptáci|ptáků]] a jako takové je základním charakteristickým znakem této [[třída (biologie)|třídy]], nicméně peří se objevilo i u mnoha jiných dinosaurů. Peří je složeno z jednotlivých [[pero|per]], což je [[kožní derivát]] tvořený [[rohovění|zrohovatělou]] [[Pokožka (živočichové)|pokožkou]].
Peří je pro ptáky naprosto nezbytné, je totiž účinným [[tepelný izolant|tepelným izolantem]] a umožňuje tak ptákům udržovat jejich vysokou [[tělěsná teplota|tělesnou teplotu]], také tvoří konturu ptačího těla, plochu křídel a ocasu a zároveň je velmi lehké - peří umožňuje ptákům [[let]]. Barva peří a opeření těla je také významným druhově specifickým znakem a u mnoha druhů patří rozdíly v barvě peří ke znakům [[pohlavní dimorfismus|pohlavního dimorfismu]].
== Typy peří ==
Opeření dospělých ptáků je dvouvrstevné - na povrchu se nachází vrstva krycího peří, pod ní je pak hluboká péřová vrstva tvořená prachovitým, prachovým, štětečkovitým nebo vlasovým peřím ,která má hlavně termoregulační funkci. Jednotlivé druhy peří se od sebe liší vzhledem, velikostí, stavbou i uspořádáním a jsou základními typy ptačího peří. Kromě těchto typů se u některých ptáků vyvinulo štětinovité peří, u [[tučňáci|tučnáků]] je krycí peří změněno do podoby tuhých šupin, u [[běžci|běžců]] zase došlo k redukci praporu obrysových per.
=== Krycí peří ===
Krycí peří (lat. pennae contourae generales) tvoří vnější vrstvu ptačího opeření. Pokrývá celý povrch těla a určuje jeho obrys, na určitých částech těla také došlo ke specializaci krycích per v souvislosti s létáním. Krycí peří je tvořeno [[pero|obrysovými pery]] s pevnými prapory.
Během postnatálního vývoje ptáků narůstá nejprve prachový šat mláďat – pápěří (neoptile). Narůstá zpravidla jen na určitých místech těla, zvaných [[pernice]] (''pterylae''), mezi nimiž jsou neopeřené [[nažiny]] (''apteriae''). V průběhu vývoje peří se zvyšuje [[metabolismus]] ptáků až o 30 %, což se projevuje jak zvýšenými nároky na výživu, tak i zvýšenou vnímavostí ke [[stres]]orům. Opeření dospělých (teleoptile) je tvořeno obrysovými a prachovými pery.
Obrysová pera (''pennae contourae'') mají všichni naši ptáci, pera prachová jen někteří. Osu obrysového pera tvoří centrální '''stvol''' (''scapus''), po jehož stranách je '''prapor''' (''vexillum''). Horní, plná část stvolu nesoucí prapor je '''osten''' (''rhachis''). Osten má vrstvu korovou a dřeňovou. Korová vrstva je tvořena zrohovatělými, plochými, bezjadernými [[buňka]]mi. Je velmi pevná, pružná a uvnitř vyztužená podélnými ostrými lištami. Dřeň ostnu se skládá z řad zrohovatělých epitelových buněk, obsahujících dutinky naplněné vzduchem. Spodní, dutá část stvolu, jež zakotvuje pero v kůži a nenese prapor, je '''brk''' (''calamus''). Má válcovitý tvar, je průsvitný a jeho stěna je tvořena, podobně jako u ostnu, plochými bezjadernými buňkami. V období růstu je brk vyplněn vazivovou pulpou, po dozrání brku vzniká tzv. brková duše. Brk je v kůži zanořen v perovém váčku (''folliculus pennae''), který se skládá z epitelové pochvy (blíže k peru) a z vazivové pochvy, jež tvoří pouzdro folikulu. Kolem vazivové pochvy obrysových per jsou hladké [[svaly]], které slouží k ovládání pera. '''Prapor''' tvoří '''větve''' (''rami'') vyrůstající v jedné rovině na obě strany ostnu. Z každé větve vyrůstají opět v téže rovině na obě strany '''paprsky''' (''radii''); paprsky horní řady, tj. směřující ke špičce pera, jsou opatřeny '''háčky''' (''hamuli'') a dalšími mikrostrukturami (brvy, cilie) a pevně se zachycují za jednodušeji stavěné paprsky spodní řady – tím vzniká souvislá plocha praporu. Prapor pera pštrosa, emu a nandu nemá paprsky s háčky.
Krycí pera se zpravidla zakládají dvouvětevně, přičemž vedlejší část, tzv. '''paosten''' (''hyporhachis''), přisedá na ventrální straně pera, nese vždy měkké větve a paprsky a bývá zpravidla kratší. U některých ptáků se mohou také vyskytovat různá okrasná pera, která jsou nejčastěji přeměněnými pery krycími, případně rýdovacími.
==== Specializovaná pera ====
{| align="right"
|- align="center" valign="bottom"
|[[Soubor:BirdWingFeatherSketch.png|250px|thumb|topografie ptačího křídla|topografie ptačího křídla - specializovaná pera: 1. ruční letky 2. velké ruční krovky 3. letky křídélka 4. předloketní letky 5. velké předloketní krovky 6. střední krovky 7. malé krovky 8. krycí letky 9. ramenní peruť ]]
|-
|[[Soubor:Parrot fan.jpg|250px|thumb|rýdovací pera papouška|rýdovací pera papouška]]
|-
|}
S vývojem letu se některá obrysová pera funkčně specializovala: nejvýraznější je tato specializace na křídlech a na ocasu ptáka. Obrysová pera se rozlišují na (1) '''krycí''' (''tectrices''), která kryjí hlavu, krk, tělo a nohy, a vytvářejí tělní obrys ptáka, (2) '''letky''' (''remiges''), což jsou dlouhá pera křídel a (3) '''rýdovací''' pera (''rectrices''), narůstající vějířovitě v místě ocasu.
Letky se rozlišují podle místa přirůstání na letky '''ruční''' (primární), '''loketní''' (sekundární) a případně i '''ramenní''' (terciární). Počet a tvar jednotlivých typů letek je důležitým taxonomickým znakem. Krycí pera překrývající bázi letek a rýdovacích per se nazývají '''krovky'''. Skupina per upínající se k jedinému článku 1. prstu se nazývá '''křidélko''' (''alula''); uplatňuje se za letu při manévrování a přistávání.
Tuhá krycí pera, která vyrůstají z [[kostrč]]e, se nazývají [[rýdovací pera|pera rýdovací]]. Mají funkci [[kormidlo|kormidla]] a tvoří ocas ptáka. Shora překrývají rýdovací pera vrchní ocasní krovky, zespoda je podepírají spodní ocasní krovky.
=== Vrstva prachového peří ===
Druhým typem ptačích per jsou pera prachová (''plumae''), jež u dospělých ptáků leží pod obrysovými a významně se podílejí na tepelné izolaci. Mají krátký stvol a jejich větve netvoří prapor. Paprsky jsou zkrácené a nenesou háčky. U prachového peří mláďat vycházejí větve přímo z báze pera.
Rozlišuje se několik druhů prachových per. '''Prachovitá''' pera (''semiplumae'') mají zřetelný stvol, ale prapor není soudržný, větve se nespojují a paprsky chybí. Vyskytuje se např. při bázi zobáku; u hrabavých ptáků vyrůstá na nažinách. Tak zvaný drobivý prach tvoří pera '''pudrovitá''' (''pennae pulveriformes'') s brkem a dlouhými postranními vlákny, která na distálním konci uvolňují drobné částice („prach“) udržující peří v dobrém stavu a zamezující jeho vlhnutí (např. [[papoušek|papoušci]], [[volavka|volavky]]). '''Štětinovitá''' pera (''vibrissae, setae'') mají hmatovou funkci a vyrůstají nejčastěji kolem zobáku (např. u [[lelek|lelků]], [[rorýs]]ů, [[vlaštovka|vlaštovek]]). '''Vlasová''' pera (''filoplumae'') s tenkým ostnem a koncovým praporem se nacházejí mezi krycím peřím. '''Štětečkovitá''' pera (''pennae penicilliformes'') stavbou připomíná prachové peří. Z krátkého brku vyrůstá štěteček tvořený větvemi s nezaklesnutými háčky nebo bez nich. Nacházejí se v okolí kloaky a kolem vyústění kostrční žlázy.
== Přepeřování ==
{{viz též|přepeřování}}
Přepeřování je proces, při kterém vypadává staré peří a místo něj narůstají nová pera. Výměna peří je řízena [[hormon]]álně a periodicky se opakuje. Když výměně podléhají všechna pera, mluvíme o přepeřováním úplném, mění-li se peří jen na některých částech těla, jedná se o přepeřování částečné.
Přepeřování znamená pro ptáka oslabení a [[stres]], při ztrátě většího množství letek také dočasnou ztrátu schopnosti létat.
== Barva peří ==
Zbarvení peří je dáno jednak přítomností [[pigment]]ů v epidermálních buňkách per, jednak fyzikálně optickými jevy (lomem světla) na mikrostrukturách paprsků a větví (tzv. strukturální zbarvení) a kombinací obou. Nejčastějšími pigmenty jsou [[melanin]]y (černé, hnědé, tmavožluté), [[lipochrom]]y či [[karotenoidy]] (žluté, červené), vzácnější jsou [[porfyriny]] (zelené, růžové). Strukturální barvy jsou bílá (úplný odraz) a různé tóny modré, často s kovovým leskem. Řada odstínů se dosahuje souhrou melaninů a strukturálních barev. Barva peří je také ovlivňována [[hormony]], dietou, věkem, fyzikálním poškozením, nemocemi a částečně i vodou.

=== Související články ===
* [[Pero]]
* [[Anatomie ptáků]]
* [[Draní peří]]
* [[Opeření dinosauři]]
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Hugo | titul = Anatomie domácích ptáků | vydání = 1 | vydavatel = Metoda | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 447 | isbn = 80-239-4966-7 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Altman | jméno = R.B. et al. | titul = Avian Medicine and Surgery | vydání = 1 | vydavatel = W.B. Saunders Co. | místo = Philadelphia | rok = 1997 | počet stran = 1070 | jazyk = anglicky | }}
* {{Citace monografie | příjmení = Ritchie | jméno = B.W. et al. | titul = Avian Medicine: Principles and Application | vydavatel = Wingers Publ. | místo = Florida, USA | rok = 1994 | počet stran = 1384 | isbn = 0-9636996-5-2 | jazyk = anglicky}}
== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Anatomie ptáků]]
[[Kategorie:Živočišné produkty]]

Peří - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu