Pelhřimov - Historie editací

Sysop: + Nová šablona

2018-05-12T14:19:35Z

+ Nová šablona

← Starší verze		Verze z 12. 5. 2018, 14:19
Řádka 390:		Řádka 390:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{Flickr\|Pelhřimov}}{{Commonscat\|Pelhřimov}}{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Pelhřimov}}{{Commonscat\|Pelhřimov}}{{Město Pelhřimov}}{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
	[[Kategorie:Pelhřimov\| ]]		[[Kategorie:Pelhřimov\| ]]

JanST6: Prehistorická šablona

2016-08-17T15:23:21Z

Prehistorická šablona

← Starší verze		Verze z 17. 8. 2016, 15:23
Řádka 390:		Řádka 390:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{Flickr\|Pelhřimov}}{{Commonscat\|Pelhřimov}}{{~~Článek z Wikipedie~~}}	+	{{Flickr\|Pelhřimov}}{{Commonscat\|Pelhřimov}}{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{~~Okresní město}}{{Okres Pelhřimov~~}}	+
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
	[[Kategorie:Pelhřimov\| ]]		[[Kategorie:Pelhřimov\| ]]

Sysop: + Fotografie

2014-12-02T11:47:00Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 2. 12. 2014, 11:47
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''Pelhřimov''' (lidově ''"Pejr"'', {{Vjazyce2\|de\|''Pilgrams''}}) je [[okresní město]] v [[Jihočeský kraj (1960~~-1999~~)\|jihočeské]] části kraje [[kraj Vysočina\|Vysočina]]. Nachází se v údolí říčky [[Bělá (přítok Hejlovky)\|Bělé]] v [[Křemešnická vrchovina\|Křemešnické vrchovině]] ''(součást [[Českomoravská vrchovina\|Českomoravské vrchoviny]])''. Leží 27 km západně od [[Jihlava\|Jihlavy]], 74 km severovýchodně od [[České Budějovice\|Českých Budějovic]] a 93 km jihovýchodně od [[Praha\|Prahy]]. V roce 2011 zde žilo 16 434 obyvatel.	+	[[Soubor:Kašna se sochou svatého Jakuba, Masarykovo náměstí v Pelhřimově.JPG\|thumb\|240px\|Masarykovo náměstí v Pelhřimově]]
		+	'''Pelhřimov''' (lidově ''"Pejr"'', {{Vjazyce2\|de\|''Pilgrams''}}) je [[okresní město]] v [[Jihočeský kraj (od roku 1960)\|jihočeské]] části kraje [[kraj Vysočina\|Vysočina]]. Nachází se v údolí říčky [[Bělá (přítok Hejlovky)\|Bělé]] v [[Křemešnická vrchovina\|Křemešnické vrchovině]] ''(součást [[Českomoravská vrchovina\|Českomoravské vrchoviny]])''. Leží 27 km západně od [[Jihlava\|Jihlavy]], 74 km severovýchodně od [[České Budějovice\|Českých Budějovic]] a 93 km jihovýchodně od [[Praha\|Prahy]]. V roce 2011 zde žilo 16 434 obyvatel.

	Centrem historického města je [[Masarykovo náměstí]], kde nalezneme též děkanský kostel Sv. Bartoloměje, sochu [[Sv. Václav]]a a radnici s orlojem.		Centrem historického města je [[Masarykovo náměstí]], kde nalezneme též děkanský kostel Sv. Bartoloměje, sochu [[Sv. Václav]]a a radnici s orlojem.
Řádka 30:		Řádka 31:

	=== Zámek pánů z Říčan ===		=== Zámek pánů z Říčan ===
-	Původně [[gotika\|gotická]] věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století ~~[[renesance\|~~renesančně]] přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z [[poddanství]], museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v roce 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849–1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od roku [[1908]] slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.	+	Původně [[gotika\|gotická]] věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z [[poddanství]], museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v roce 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849–1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od roku [[1908]] slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

	=== Děkanský kostel svatého Bartoloměje ===		=== Děkanský kostel svatého Bartoloměje ===
Řádka 118:		Řádka 119:

	== Současnost ==		== Současnost ==
-	[[Soubor:~~Masarykovo_nám~~.JPG\|thumb\|Masarykovo náměstí ~~- kašna sv. Jakuba~~]]	+	[[Soubor:Pelhřimov nam.JPG\|thumb\|Masarykovo náměstí – pohled na zámek]]
	Po pádu socialismu v Pelhřimově a okolí nedošlo k výraznějšímu zvýšení [[nezaměstnanost]]i, jako v jiných městech. Nezaměstnanost na Pelhřimovsku patřila dlouhá léta mezi nejnižší v ČR.		Po pádu socialismu v Pelhřimově a okolí nedošlo k výraznějšímu zvýšení [[nezaměstnanost]]i, jako v jiných městech. Nezaměstnanost na Pelhřimovsku patřila dlouhá léta mezi nejnižší v ČR.

Sysop: + Masivní vylepšení...2 x VIDEO !!

2013-12-19T14:02:06Z

+ Masivní vylepšení...2 x VIDEO !!

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2013, 14:02
Řádka 20:		Řádka 20:
	[[20. století]] přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce [[1903]] byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova [[nemocnice]], která slouží dodnes. Po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal [[průmysl]]ových [[závod (ekonomie)\|závodů]], které byly po roce [[1948]] znárodněny.		[[20. století]] přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce [[1903]] byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova [[nemocnice]], která slouží dodnes. Po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal [[průmysl]]ových [[závod (ekonomie)\|závodů]], které byly po roce [[1948]] znárodněny.

-	V roce [[1960]] se Pelhřimov stal centrem moderního [[Okres\|okresu]], který zahrnoval i okolí [[Pacov]]a a [[Humpolec\|Humpolce]]. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let [[1960]] - [[1990]] z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce [[1969]] vyhlášeno [[Městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]]. Pelhřimov se proslavil také natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra [[Ota Hofman\|Oty Hofmana]] [[Návštěvníci (seriál)\|Návštěvníci]] z roku [[1983]].	+	V roce [[1960]] se Pelhřimov stal centrem moderního [[Okres\|okresu]], který zahrnoval i okolí [[Pacov]]a a [[Humpolec\|Humpolce]]. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let [[1960]]–[[1990]] z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce [[1969]] vyhlášeno [[Městská památková rezervace\|městskou památkovou rezervací]]. Pelhřimov se proslavil také natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra [[Ota Hofman\|Oty Hofmana]] [[Návštěvníci (seriál)\|Návštěvníci]] z roku [[1983]].

	== Architekti, umělci v Pelhřimově ==		== Architekti, umělci v Pelhřimově ==
Řádka 362:		Řádka 362:
	</gallery>		</gallery>

-	=== ~~Literatura~~ ===	+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=_-8aIJ7QNcI}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Pelhřimov – město rekordů 2010'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=W3tM7KHgqRU}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Pelhrimov – visit beautiful UNESCO protected city (anglicky)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+
		+	== Literatura ==
	* ČERNÝ, Jiří: Pelhřimov. Obraz města v architektuře 19. a 20. století, Pelhřimov 1996.		* ČERNÝ, Jiří: Pelhřimov. Obraz města v architektuře 19. a 20. století, Pelhřimov 1996.
	* DOBIÁŠ, Josef: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, nákladem Musejního spolku v Pelhřimově 1927.		* DOBIÁŠ, Josef: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, nákladem Musejního spolku v Pelhřimově 1927.
Řádka 376:		Řádka 389:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{Commonscat\|Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Pelhřimov}}{{Commonscat\|Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
	{{Okresní město}}{{Okres Pelhřimov}}		{{Okresní město}}{{Okres Pelhřimov}}
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
Řádka 383:		Řádka 396:
	[[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]]		[[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]]
	[[Kategorie:Sdružení mikroregionu Pelhřimov]]		[[Kategorie:Sdružení mikroregionu Pelhřimov]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-25T11:49:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 9. 2013, 11:49

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-02T13:49:55Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Pelhřimov''' (lidově ''"Pejr"'', {{Vjazyce2|de|''Pilgrams''}}) je [[okresní město]] v [[Jihočeský kraj (1960-1999)|jihočeské]] části kraje [[kraj Vysočina|Vysočina]]. Nachází se v údolí říčky [[Bělá (přítok Hejlovky)|Bělé]] v [[Křemešnická vrchovina|Křemešnické vrchovině]] ''(součást [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]])''. Leží 27 km západně od [[Jihlava|Jihlavy]], 74 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a 93 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]]. V roce 2011 zde žilo 16 434 obyvatel.

Centrem historického města je [[Masarykovo náměstí]], kde nalezneme též děkanský kostel Sv. Bartoloměje, sochu [[Sv. Václav]]a a radnici s orlojem.

Město je významnou dopravní křižovatkou 2 silnic I. třídy a turistickým východištěm na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinu]]. Aglomerace je střediskem rozsáhlé bramborářské oblasti. Pelhřimov je také známý jako město rekordů a kuriozit (viz nejmenší jezdecká socha T.G. Masaryka na světě přímo nad podloubím [[Masarykovo náměstí (Pelhřimov)|Masarykova náměstí]] a soutěže každoročně na tomto rynku probíhající).

== Historie ==
[[File:Pilgrams - alte Wappen.jpg|thumb|Starý znak Pelhřimova]]
Původní osada z 13. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního [[Starý Pelhřimov|Starého Pelhřimova]]. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.

Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a [[Křemešník]]a. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství a pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských [[arcibiskup]]ů - od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.

V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.
[[Soubor:Pelhrimov Nepomucky.JPG|thumb|Socha sv. Jana Nepomuckého u zdi děkanského kostela]]
V roce 1550 se stali novou vrchností Páni z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.

Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. století až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických [[manufaktura|manufaktur]]. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Rozvoji těchto odvětví napomohlo také zprovoznění Českomoravské transverzální dráhy (úseku Tábor - Horní Cerekev) v roce 1883.
Od roku 1850 je Pelhřimov okresním městem a správním střediskem rozsáhlé oblasti. Ve 2. polovině 19. století dochází také k zakládání různých spolků (1862 - pěvecký spolek Záboj, 1865 - TJ Sokol, 1874 - Čtenářská beseda).

[[20. století]] přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce [[1903]] byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova [[nemocnice]], která slouží dodnes. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal [[průmysl]]ových [[závod (ekonomie)|závodů]], které byly po roce [[1948]] znárodněny.

V roce [[1960]] se Pelhřimov stal centrem moderního [[Okres|okresu]], který zahrnoval i okolí [[Pacov]]a a [[Humpolec|Humpolce]]. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let [[1960]] - [[1990]] z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce [[1969]] vyhlášeno [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Pelhřimov se proslavil také natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra [[Ota Hofman|Oty Hofmana]] [[Návštěvníci (seriál)|Návštěvníci]] z roku [[1983]].

== Architekti, umělci v Pelhřimově ==
* [[Pavel Janák]]
* [[Josef a Zdeněk Šejnostovi]]

== Památky ==
[[Soubor:Muzeum_Vysočiny.jpg|thumb|right|Zámek pánů z Říčan]]

=== Zámek pánů z Říčan ===
Původně [[gotika|gotická]] věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století [[renesance|renesančně]] přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z [[poddanství]], museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v roce 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849–1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od roku [[1908]] slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

=== Děkanský kostel svatého Bartoloměje ===
[[Gotika|Gotická]] dominanta historického jádra města byla založena koncem 13. století nebo začátkem 14. století. Od roku 1589 zdobí exteriér kostela psaníčková [[sgrafito|sgrafita]]. Uvnitř zaujme hlavní raně [[baroko|barokní]] oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu [[František Bílek|Františka Bílka]].

=== Kostel svatého Víta ===
Nejstarší pelhřimovský kostel pochází z počátku 13. století, kdy byl vystavěn v gotickém slohu. Za husitských válek zde byly slouženy utrakvistické mše. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti [[Svatý Vít|sv. Víta]] a [[alegorie]] Víry, Naděje a Lásky. V 17. stol. byl kostel přestavěn nejprve renesančně a v 18. stol. barokně. Dnes kostel slouží jako koncertní a výstavní síň a konají se zde i světské svatební obřady.

=== Kostel svatého Kříže (Kalvárie) ===
Původní kaple byla založena roku 1671 pelhřimovským měšťanem Janem Kryštofem Blažejovským a jeho chotí Dorotou jako napodobenina [[Boží hrob|Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě. Poté, co byla v 19. století kvůli žalostnému stavu zbořena, rozhodla se městská rada, že na jejím místě vystaví kostel nový. Vystavěn byl v [[neogotika|neogotickém]] slohu podle projektu Josefa Šlechty v letech 1883–1886.

=== Kaple Panny Marie Sedmibolestné ===
Barokní poutní kaple byla vystavěna v roce 1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem - na místě, kde údajně došlo k několika zázračným uzdravením. V sousedství stála též kaple sv. Floriána. Poutní místo bylo zrušeno za josefinismu. Později zde byl městský hřbitov.

=== Dolní (Jihlavská) brána ===
Byla vystavěna v 16. století. Jedná se o pětipatrovou hranolovitou stavbu vysokou 36 m. Od roku 1994 v ní sídlí Muzeum rekordů a kuriozit.
[[Soubor:Pelhřimov (Pilgrams) - Jihlavská brána.jpg|thumb|right|Jihlavská (dolní) brána]]

=== Horní (Rynárecká) brána ===
Vystavěna ve stejném období jako brána Jihlavská - v 16. stol. Procházela jí cesta na Rynárec. Koncem 17. stol. na ní byly nainstalovány hodiny.

=== Kašna se sochou sv. Jakuba ===
Uprostřed náměstí se kašna objevila v roce 1546, přestavěna byla naposled v roce 1828. Kašna je zdobena sochou sv. Jakuba - patrona poutníků.

=== Městské divadlo ===
Na místě původní solnice ho v roce 1896 nechal vystavět v neoklasicistním slohu stavitel Stanislav Rokos.

=== Šrejnarovský dům ===
Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí. Je pojmenován podle tehdejšího měšťana Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel zdařilou rekonstrukcí a dnes je v něm umístěno Turistické informační centrum a Síň Lipských aneb První české MÚZYum.

=== Fárův dům ===
Původně barokní stavba byla v roce 1914 přestavěna v kubistickém slohu.

=== Drechselova vila ===
Kubistická vila z let 1912 - 1913 pojmenovaná po jejím 1. majiteli - tehdejším okresním hejtmanovi Janu Drechslerovi. Stejně jako Fárův dům na náměstí ji vyprojektoval architekt [[Pavel Janák]].

=== Zřícenina kaple sv. Anny ===
Zřícenina poutní [[kaple]] sv. Anny na návrší mezi silnicemi na Humpolec a Jihlavu. Kaple založena roku 1699 a zasvěcena původně [[Proměnění Páně]]. Za komunistického režimu byla zdemolována, dnes stojí jen obvodové zdi.

=== Stezka po stavebních slozích ===
Městskou památkovou rezervaci Pelhřimov všem zájemcům o historickou architekturu přiblíží naučná Stezka po stavebních slozích. Východiskem stezky je Šrejnarovský dům čp. 10, je možné projít ji individuálně, s pomocí zvukového průvodce nebo si objednat průvodcovskou službu.

== Vývoj počtu obyvatel ==

{| class="wikitable"
|-
! Rok
! 1869
! 1900
! 1930
! 1950
! 1970
! 1980
! 1991
! 2001
|-
! Dle dnešního území města
| 8387
| 8894
| 10 259
| 9198
| 11 559
| 14 239
| 16 480
| 16 590
|-
! Dle tehdejšího území města
| 3909
| 4727
| 6511
| 6475
| 9360
| 17 624<ref>Rozloha města činila 182 km²</ref>
| 16 480<ref>Stav po dezintegraci některých obcí v roce 1990.</ref>
| 16 590
|-
! Pouze město Pelhřimov
| 3909
| 4727
| 6511
| 6475
| 9360<ref>Až do roku 1972 tvořila katastr obce Pelhřimov pouze samotná zástavba města Pelhřimova.</ref>
| 12 249<ref>Období výstavby sídlišť.</ref>
| 14 772
| 14 860
|}

== Současnost ==
[[Soubor:Masarykovo_nám.JPG|thumb|Masarykovo náměstí - kašna sv. Jakuba]]
Po pádu socialismu v Pelhřimově a okolí nedošlo k výraznějšímu zvýšení [[nezaměstnanost]]i, jako v jiných městech. Nezaměstnanost na Pelhřimovsku patřila dlouhá léta mezi nejnižší v ČR.

V posledních letech byla ve městě věnovaná zvýšená pozornost [[turismus|turistickému ruchu]] - vznikl festival rekordů a kuriozit, který se pro Pelhřimov stal typickým. S tím souvisí i hojně navštěvované '''Muzeum rekordů a kuriozit''' se zajímavou expozicí, a např. také tzv. "Nábřeží rekordů a kuriozit" - upravená nábřežní stezka podél potoka Bělé s informačními panely věnujícími se různým zajímavým rekordům. Stezka začíná v Muzeu rekordů a kuriozit a končí v Domě dobrých dnů, kde je umístěna expozice '''Zlaté české ručičky - Unikáty ze sirek'''.

Dalším expozice v Pelhřimově jsou:

'''Muzeum strašidel''' - unikátní expozice strašidel, vyskytujících se v minulosti i současnosti na Vysočině. Exponáty jsou převážně z vosku a ve skutečné velikosti. Muzeum najdete v prostorách sklepení Purkrabského domu čp. 17 na Masarykově náměstí.

'''Síň Lipských aneb První české MÚZYum''', mapuje umělecký přínos slavné herecké rodiny. Expozice je rozdělená do tří částí. První je věnovaná životu a dílu dynastie Lipských, druhá jejich filmové tvorbě a třetí zábavnou formou přibližuje jejich slavné filmy.

Nejstarším muzeem je dnešní '''Muzeum Vysočiny Pelhřimov''' s expozicí historie Pelhřimovska.

Královské město Pelhřimov oplývá mnoha objekty postavených v rozličných stavebních slozích, se kterými návštěvníky seznamuje naučná Stezka po stavebních slozích.

Nádherný výhled na město i okolní krajinu umožňuje '''Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje'''. Celkem 135 schodů je možné zdolat i s kozami rekordmankami Rózou a Rézou, které byly návštěvníky věže vyneseny již do výšky přes 200 000 m n.m.

=== Služby ===
Ve městě je dostatek stravovacích i ubytovacích zařízení. Největším [[hotel]]em je REKREA u nemocnice (koncem roku 2008 mimo provoz - určen na prodej), v ulici Slovanského bratrství. Dalším významným hotelem je Slavie na Masarykově náměstí. Lze se ubytovat i v několika penzionech.

V neoklasicistní budově v Solní ulici sídlí Městské [[divadlo]]. Jediné [[kino]] ve městě - Vesmír - sídlí na třídě Legií, roku 2008 prošlo rekonstrukcí, bylo digitalizováno včetně 3D technologie a v současnosti je nejmodernější jednosálové kino na Vysočině. Pro kulturní vyžití lze využít i několik sálů kulturního domu Máj.
Sportovní vybavení města je dobré. Nedaleko [[Autobusové nádraží|autobusového nádraží]] najdeme rozsáhlý sportovní areál se zimním stadionem, atletickým oválem, fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a plaveckými bazény (vč. krytého).
Vzdělání zajišťují 4 [[základní škola|základní školy]]'' (Komenského, Krásovy domky, Pražská a Osvobození)'', zvláštní škola, [[gymnázium]] (založena 1871), [[obchodní akademie]], hotelová škola, střední odborné [[učiliště]] s internátem a střední průmyslová škola.
Možnosti nákupů potravin zajišťují řetězce Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market a tradiční Jednota (TUTTY). Ostatní druhy zboží lze zakoupit buďto v menších kamenných obchodech, v obchodním domě Vysočina (Galeria Shopping), v nákupním centru Kaufland či v Alfacentru v areálu bývalé textilní továrny (Modeta, Alfatex).

== Hospodářství ==
Pelhřimov je relativně významným průmyslovým střediskem. Zastoupen je průmysl [[potravinářství|potravinářský]], [[strojírenství|strojírenský]] a spotřební.

Potravinářství zpracovává zejména zemědělské plodiny vyráběné a pěstované na území okresu. [[Škrob]]árny Pelhřimov zpracovávají brambory na škroby, krmiva a kaše. [[Mléko]] zpracovává pobočka Jihočeských [[Mlékárna|mlékáren]] [[Madeta|MADETA]], sídlící v Nádražní ulici a v téže ulici je rozlehlý areál mlýnsko-pekárenského kombinátu Adélka a.s.. Také v Pelhřimově funguje [[pivovar]] Poutník s nepasterizovaným pivem.

V oboru strojírenství je nejvýznamnějším podnikem [[Agrostroj Pelhřimov|Agrostroj]], který má rozsáhlý závod na jihu města. Vyrábí zemědělské stroje.

Tradičním pelhřimovským výrobcem jsou Spojené kartáčovny SPOKAR, které vyrábí široký sortiment kartáčových výrobků od zubních kartáčků až po štětce.

Nezaměstnanost ve městě se pohybuje cca okolo 3 %.{{Chybí zdroj}}

== Statistické údaje ==
[[Soubor:Pelhrimov krematorium.JPG|thumb|Smuteční síň na východním svahu nad městem]]
=== Sčítání lidu, 2001 ===

* '''Počet obyvatel''': 16 590
* '''Národnost''':
** česká: 97,1 %
** slovenská: 0,5 %
** ukrajinská 0,4 %
** moravská: 0,2 %
* '''Náboženské vyznání''': věřící : 41,2 %
* '''Ekonomická aktivita:''' ekonomicky aktivní: 8 853 , z toho:
** nezaměstnaní: 3,5 %
** zaměstnaní v průmyslu: 31,0 %
** ve školství a zdravotnictví: 14,4 %
** v obchodu: 9,8 %
** ve stavebnictví: 7,9 %
** ve veřejné správě: 7,8 %

[[Soubor:Pelhrimov nabrezi.JPG|thumb|Pelhřimov je vyhlášený jako město rekordů a kuriozit. Kromě známého muzea věnujícího se těmto zajímavostem je rekordům a kuriozitám věnováno také nábřeží říčky Bělé s informačními panely]]
=== MVČR, 2007 ===

* '''Počet obyvatel''': 16 596 , z toho:
** podíl mužů: 48,8 %
** podíl dětí do 15 let: 13,9 %
* '''Průměrný věk''': 39,6 let

=== Český statistický úřad ===
údaje k 31. 12. 2008
* '''Počet obyvatel''': 16 741
** muži 8 188
** ženy 8 553
*** za rok 2008 počet obyvatel ve městě vzrostl o 131

== Doprava ==
=== Silniční doprava ===
Pelhřimov leží na křižovatce 2 silnic I. třídy: '''[[I/19]]''' [[Plzeň]] - [[Březnice]] - [[Tábor]] - Pelhřimov a '''[[I/34]]''' České Budějovice - Jindřichův Hradec - Pelhřimov - Humpolec - Havlíčkův Brod - Svitavy. 15 km severně od města vede [[dálnice D1]] - nachází se zde EXIT 90 u [[Humpolec|Humpolce]]. Tento úsek je po jihlavském přivaděči k D1 jedním z nejvíce dopravně zatížených úseků na Vysočině. Průměrně zde během 24 hodin projede přes 12000 vozidel.<ref>[http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/61.jpg Mapa výsledků sčítání dopravy]</ref>

V roce 2003 byla na severu města otevřena přeložka silnice [[I/19]] umožňující přímý přejezd ze silnice [[I/19]] na silnici [[I/34]] bez nutnosti zajíždění do města. V 80. letech byl vystavěn čtyřproudový průtah městem, který je dnes nepříjemnou komunikační bariérou např. pro cestu k nemocnici.

Dále Pelhřimovem procházejí 2 silnice II. třídy - [[II/112]] a [[II/602]]. Silnice II/112 vede z [[Benešov]]a do Pelhřimova a dále směrem na [[Telč]] a [[Moravské Budějovice]] na Třebíčsku. Silnice II/602 vede z Pelhřimova do Jihlavy a dále do [[Brno|Brna]].

=== Autobusy ===
[[Soubor:Pelhrimov BUS.JPG|thumb|right|Autobusové nádraží je v současnosti modernizováno]]
Pelhřimov měl, stejně jako ostatní okresní města, rozsáhlé [[autobusové nádraží]] ještě z dob před rokem [[1989]]. Jeho výpravní budova však již nesplňovala kritéria pro důstojné čekání na spoj - v zimě nebyla nevytápěna, naprosto zde chyběly jakékoliv občerstvovací služby a sociální zařízení bylo v dezolátním stavu. Proto byla v roce 2008 zahájena stavba nové nádražní budovy, která byla na podzim téhož roku předána do užívání. Nachází se v ní informační kancelář, čekárna a sociální zařízení. Současně byla provedena rekonstrukce autobusových stání.

Z pelhřimovského dopravního terminálu se rozjíždí velké množství místních autobusových linek do většiny obcí v okrese. Téměř všechny regionální spoje obsluhuje společnost ICOM transport.

Velký význam pro spojení Pelhřimova s okolním světem však mají (vzhledem k pouze lokálnímu železničnímu spojení) dálkové autobusové linky. Podle JŘ 2007/2008 projíždělo Pelhřimovem v pracovní den 29 spojů dálkových autobusových linek. Jedná se zejména o trasy spojující Prahu, Pelhřimov a různá dále položená města na Českomoravské vrchovině (např. [[Počátky]], [[Dačice]], [[Kamenice nad Lipou]], [[Jihlava]]). Dalším významným přepravním směrem dálkových linek je relace Brno - Jihlava - [[Tábor]] - [[Strakonice]]. Poslední významnější trasou je spojení jihočeské a východočeské metropole - trasa České Budějovice - [[Hradec Králové]].

=== Železniční doprava ===
Železniční doprava nemá pro Pelhřimov příliš vysoký význam. Provoz na jednokolejné trati [[Tábor]] - [[Horní Cerekev]] je zajišťován pouze osobními vlaky. 9 vlaků ''(podle [[Grafikon|GVD]] [[2007]]/[[2008]])'' je v pracovní dny vedeno ve směru na [[Tábor]], 10 vlaků směrem na Horní Cerekev, z čehož 1 s pravidelným odjezdem 20:33 pokračuje až do Jihlavy.

[[Železniční stanice]] Pelhřimov se nachází 1,5 km jižně od náměstí na Nádražní ulici v průmyslové části města.

=== MHD ===
[[Městská autobusová doprava v Pelhřimově|Městskou autobusovou dopravu]] zajišťuje společnost [[ICOM transport]] Jihlava ([[divize (podnik)|divize]] Pelhřimov). V provozu jsou 4 linky. Linky 1 a 3 zajišťují hlavní přepravní směry: linka 1 od velkého sídliště Pražská (konečná zast. Táborská) do průmyslové zóny na jihu města (konečná zast. Silo); linka 3 je potom okružní linkou vedoucí z autobusového nádraží kolem hřbitova a nemocnice zpět. Linky 2 a 4 mají spíše posilový charakter.

== Místní části ==
Pelhřimov svojí rozlohou 95 km² patří mezi nejrozsáhlejší města ČR. Do 80. let k němu byly totiž v rámci integrace obcí připojovány vesnice, které jsou od města i více než 10 km vzdáleny.

V letech [[1980]] - [[1990]] byla však rozloha města ještě daleko vyšší - patřily k němu i dnešní samostatné obce [[Rynárec]], [[Krasíkovice]], [[Olešná]], [[Proseč pod Křemešníkem]], [[Putimov]], [[Pavlov]], [[Zajíčkov]], [[Dobrá Voda]], [[Mezná]], [[Čelistná]], [[Libkova Voda]], [[Kojčice]], [[Dehtáře]], [[Žirov]], [[Zachotín]], [[Velký Rybník]] a [[Dubovice]] (v l. [[1973]] - [[1993]]). Rozloha města Pelhřimova k 1. 1. 1980 byla 182 km².

Plocha města se skládá z 24 katastrálních území ve čtyřech samostatných celcích; obec [[Krasíkovice]] jí odděluje téměř na pět částí, sama je téměř obklopena územím Pelhřimova. Pelhřimov tvoří mezi Krasíkovicemi a Olešnou jakési hrdlo o šířce cca 30 metrů.

* '''Benátky''' - 22 obyv. (2001), ves 10,5 km jižně od Pelhřimova, na potoce Bělá, připojená zač. roku 1980. Dříve část obce Houserovka. Je to jedna z nejstarších osad Pelhřimova, poprvé zmiňovaná již v roce 1203.
* '''Bitětice''' - 40 obyv., ves 8 km severovýchodně od Pelhřimova, připojená 1980, dříve osadou obce Lipice. Leží pod vrcholem Houska (625 m).
* '''Čakovice''' - 29 obyv., vesnice 5 km severozápadně od Pelhřimova, do roku 1973 se samostatným MNV. Leží nedaleko hlavní silnice na Benešov, nad srázem do údolí Želivky.
* '''Hodějovice''' - 61 obyv., vesnice 5 km severně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1976 měla samostatný MNV, později byla částí obce Krasíkovice. Od zač. roku 1980 byla přičleněna k Pelhřimova.
* '''Houserovka''' - 54 obyv., vesnice 9 km jižně od Pelhřimova na potoce Bělá. Do roku 1980, kdy byla připojena k Pelhřimovu, bývala střediskovou obcí.
* '''Chvojnov''' - 50 obyv., až do roku 1980 vesnice s vlastním MNV, 6 km severovýchodně od Pelhřimova. Ve vsi je cenný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1296, s gotickými prvky. V presbytáři kostela jsou dochované gotické fresky. Na okraji vesnice najdeme zajímavou barokní výklenkovou kapličku.
* '''Janovice''' - 87 obyv., nejodlehlejší pelhřimovská osada, 12 km jižně od města, připojená v roce 1980. Do té doby patřila pod MNV Houserovka.
* '''Jelcovy Lhotky''' - 12 obyv., skupina domů 8 km východně od Pelhřimova, do roku 1980 patřily pod MNV Strměchy.
* '''Kocourovy Lhotky''' - 7 obyv., samota nedaleko Jelcových Lhotek, 9 km východně od Pelhřimova. Do roku 1980 také MNV Strměchy.
* '''Lešov''' - 66 obyv., ves 10 km jihovýchodně od Pelhřimova, pod kopcem Křemešník. Připojen v pololetí roku 1980 spolu s obvodem MNV Radňov. Až do roku 1975 měl vlastní MNV.
* '''Lipice''' - 56 obyv., vesnice 7 km severozápadně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1980 sídlo MNV.
* '''Myslotín''' - 130 obyv., vesnice 3,75 km jihozápadně od Pelhřimova při hlavní silnici na Jindřichův Hradec. Připojena již v 1. integrační vlně - od roku 1973. Do té doby samostatná obec.
* '''Nemojov''' - 63 obyv., vesnice 7 km jihovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1975 samostatná, později část obce Radňov, od Nového roku 1980 část Pelhřimova. Nad obcí pozůstatky gotické tvrze.
[[Soubor:Pelhřimov nemocnice.JPG|thumb|Nemocnice v Pelhřimově je nejvýznamnější ze 3 nemocnic na okrese]]
* '''Ostrovec''' - 13 obyv., osada v nejodlehlejší (jižní) části katastru města, 12 km od Pelhřimova. Dříve součást Houserovky, k Pelhřimovu připojena v roce 1980.
* '''Pejškov''' - 38 obyv., ves 7 km západně od města, připojená spolu s celou obcí Lipice v roce 1980.
* '''Pelhřimov''' - katastrální území je shodné s částí obce Pelhřimov a zahrnuje zástavbu celého města. Samotné město má jenom 14 860 obyvatel.
* '''Pobistrýce''' - 24 obyv., osada 7 km severně od Pelhřimova směrem na Želiv. Do roku 1980 část obce Krasíkovice, po jejich opětovném osamostatnění v roce 1990 se k nim však již nepřipojily. Pod vsí najdeme soutok Želivky (Hejlovky) s Bělou.
* '''Radětín''' - 46 obyv., ves přímo sousedící s Pelhřimovem, 3 km severně od centra města. Připojena spolu s Krasíkovicemi v roce 1980.
* '''Radňov''' - 82 obyv., před rokem 1980 středisková obec, nachází se 10 km jihovýchodně od města.
* '''Rybníček''' - 28 obyv., odlehlá osada 8 km severovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1980 část obce Chvojnov.
* '''Skrýšov''' - 134 obyv., vesnice sousedící s Pelhřimovem (3 km na jih od města). Připojená v první integrační vlně v roce 1976. Do té doby samostatná obec.
* '''Služátky''' - 81 obyv., 4 km severně od Pelhřimova nedaleko hlavní silnice na Humpolec. Do roku 1980 část obce Kojčice, která se po roce 1990 opět osamostatnila.
* '''Starý Pelhřimov''' - 304 obyv., největší a prvně připojená (1972) část Pelhřimova. Vesnice je vlastně předchůdcem dnešního Pelhřimova, poprvé připomínána v roce 1289. Ve vesnici najdeme původně gotický kostel Sv.Jana Křtitele z 1. pol. 13. stol., přestavěný v polovině 18. století. Dnes Starým Pelhřimovem prochází hlavní silnice do Tábora.
* '''Strměchy''' - 136 obyv. , vesnice 7 km východně od města, do připojení v roce 1980 sídlo MNV. Na návsi toleranční kostel z roku 1788.
* '''Útěchovičky''' - 34 obyv., ves 7 km severovýchodně od Pelhřimova, dříve MNV Chvojnov, připojená 1980.
* '''Vlásenice-Drbohlavy''' - 97 obyv., vesnice 11 km jižně od Pelhřimova. Asi 2 km od obce najdeme pramen potoka Hejlovky (Želivka). Do roku 1975 byla vesnice součástí obce Čelistná, v období 1975 - 1979 spadala pod MNV Libkova Voda. Od roku 1980 byla integrována k Pelhřimovu.
* '''Vlásenice''' - 49 obyv., ves 5 km západně od Pelhřimova, na řece Hejlovce, připojená v roce 1980, před tím od roku 1976 část obce Proseč - Obořiště. Ve Vlásenici se narodil sedlák Mikuláš, zakladatel náboženské sekty "mikulášenců", kteří odmítali bibli a kněží a věřili, že se jim Bůh zjeví sám. Sekta zanikla v 17. století.

== Zajímavosti ==
* Pelhřimov má jako jedno z mála menších měst nejpodrobněji zpracovanou [[historie|historií]] díky pelhřimovskému rodákovi, akademiku [[Josef Dobiáš|Josefu Dobiášovi]].
* V minulosti byl Pelhřimov nerozlučně spjat s poutním místem [[Křemešník]], kdysi jedním z nejvýznamnějších poutních míst Nejsvětější Trojice v Rakousko-Uhersku.
* Pelhřimov je všeobecně známý i díky hlášce [[Rudolf Hrušínský starší|Rudolfa Hrušínského]] z filmu [[Vesničko má středisková]]: „''Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš''.“ V Pelhřimově však nikdy žádné skutečné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě.

== Osobnosti města ==
* Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385 – asi 1459), teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup
* Vojtěch Benedikt Juhn (1779–1843), malíř
* Edvard Jan Brynych (1846–1902), 19. biskup královéhradecký (1892–1902)
* Josef Rejsek (1860–1932), malíř
* Emanuel Julian Kodet (1880–1954), sochař
* Josef Dobiáš (1888–1970), historik a klasický filolog, člen ČSAV
* Simonetta Buonaccini (1893–1935), básnířka
* František Bernard Vaněk (* 1872–1943 v Dachau), spisovatel, pelhřimovský děkan, monsignore a čestný papežský prelát
* [[Lubomír Lipský]] (* [[1923]]), herec
* [[Jiří Lír]] ([[1923]]–[[1995]]), herec
* [[Oldřich Lipský]] ([[1924]]–[[1986]]), filmový režisér a scénárista
* [[Dušan Tomášek]] (* [[1924]]), novinář, publicista a spisovatel literatury faktu
* Marie Hovorková (* [[1927]]), herečka, historička umění
* [[Naděžda Kniplová]] (* [[1932]]), sopranistka, sólistka Národního divadla v Praze a Státní opery Praha
* [[Olga Valeská]] (* [[1941]]), spisovatelka
* [[František Vyskočil]] (* [[1941]]), neurofyziolog
* [[Petr Fiala (skladatel)|Petr Fiala]] (* [[1943]]), hudební skladatel, sbormistr a hudebník
* Svatava Šlajchrtová ([[1954]]), básnířka
* [[Vratislav Kříž]] (* [[1957]]), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze
* [[Jiří Černý (historik umění)|Jiří Černý]] (* [[1961]]), historik umění
* [[Jan Šmíd]] (* [[1965]]), novinář a publicista

== Partnerská města ==
* {{flagicon|Slovensko}} [[Dolný Kubín]], [[Slovensko]]
* {{flagicon|Rakousko}} [[St. Valentin]], [[Rakousko]]
* {{flagicon|Nizozemsko}} [[Waddinxveen]], [[Nizozemsko]]

== Turistické cíle ==
=== Vyhlídková věž ===
Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje, pochází z roku 1576. Z ochozu věže, z výšky třiceti metrů, se Vám otevře krásný a nezapomenutelný výhled na město Pelhřimov a okolí. V horní části věže je zpřístupněna komůrka hlásného, který zde sídlil do třicátých let 20. století, s historickými fotografiemi města Pelhřimova.
Cestou na ochoz budete procházet kolem pelhřimovských zvonů, kterých je celkem pět. Největší je Bartoloměj, který má spodní průměr 152 cm a váží 2100 kg. Pak následuje Václav, Florián, Ludmila a nejmenší je Ave Maria, jehož spodní průměr je 52,5 cm a váží 90 kg.

Na ochoz věže vede 135 schodů a můžete je zdolat i s plyšovými kozami Rózou a Rézou, které byly, do současné doby, návštěvníky věže vyneseny již do výšky přes 200 000 m n. m. Proč s kozami na věž? Před mnoha lety hlásný opravdu na věži bydlel i s rodinou a údajně tam choval i kozy. A protože se kozám po schodech moc nechtělo, musel je vždy hlásný vzít a z pastvy domů na věž vynést.

=== Muzeum strašidel ===
[[Soubor:Muzeum_strašidel.JPG|thumb|Muzeum strašidel]]
Exponáty v muzeu strašidel jsou repliky nadpřirozených bytostí, které se v okolí Pelhřimova skutečně vyskytují nebo vyskytovaly. Toto je doloženo nejen ve vyprávěních očitých svědků, ale i zapsáno ve vlastivědných sbornících. Muzeum strašidel naleznete ve středověkém sklepení purkrabského domu čp.17 na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Expozici vytvořil tým nadšenců ve složení: Martin Ecler, Věra Vacková, Drahoslava Kolářová, Jiří Hašek, žáci ZUŠ Pelhřimov, učni SOU Pelhřimov a pracovníci Kulturních zařízení města Pelhřimova. Muzeum vzniklo za finanční podpory Kulturních zařízení města Pelhřimova a Fondu Vysočiny v roce 2002.
Přejeme vám příjemný pobyt ve světě pohádek ...

=== Muzeum rekordů a kuriozit ===
Jedna z mála institucí tohoto druhu na starém kontinentu a jediná ve střední Evropě sídlí v historické věži sloužící v minulosti jako součást opevnění města pod názvem Jihlavská brána. V pěti nově zrekonstruovaných patrech expozice se díky sběratelům a výrobcům všeho možného i nemožného podařilo nashromáždit unikátní exponáty, jinde na světě se nevyskytující. Přijďte se tedy podívat do světa miniatur i obřích věcí, siláků i akrobatů, výrobců nekonečných hlavolamů i kaskadérů padajících do osmdesátimetrových hlubin.

Provozovatel
Agentura „Dobrý Den“
Nábřeží rekordů a kuriozit 811
393 01 Pelhřimov
www.dobryden.cz

=== Zlaté české ručičky - unikáty ze sirek ===

Expozice umístěná v pelhřimovském Domě dobrých dnů je světovým unikátem. 40 let života vložil do svých výrobků Tomáš Korda z Vrchlabí. V průběhu neuvěřitelných 63 310 hodin čistého času práce vytvořil desítky staveb z neuvěřitelného počtu 820 215 zápalek a zápalkových hlaviček!

Nikde na světě není nic podobného k vidění. Bližší informace naleznete na www.dobryden.cz.

===Procházka Českou knihou rekordů ===
Mluvící tabule Vám dle Vašeho výběru poví to nejzajímavější z České knihy rekordů.
Podél říčky Bělé narazíte na rekordmany i obří předměty.

=== Muzeum Vysočiny Pelhřimov ===
Muzeum Vysočiny Pelhřimov navazuje na činnost původního Musejního spolku v Pelhřimově založeného v roce 1901, zaměřuje se především na problematiku regionálních dějin a etnografie.

První část expozice v prvním patře zámku Říčanských je věnována dvěma významným osobnostem výtvarného umění, sochaři a medailérovi Josefu Šejnostovi a jeho synovi Zdeňku Šejnostovi, sochaři a restaurátorovi. Druhá je zaměřená na měšťanský život v 19. století, kulturu odívání, bydlení a společenský život. Třetí část připomíná historickou skutečnost, že v zámku až do roku 1850 sídlila radnice, jejíž součástí je také veřejnosti zpřístupněná městská šatlava. V přízemí zámku je výstavní síň využívaná pro krátkodobé, výstavy především výtvarného umění, i pro dlouhodobé prezentace muzejních sbírek a výsledků výzkumné činnosti odborných pracovníků muzea.
Sbírkový fond Muzea Vysočiny Pelhřimov tvoří ve valné většině předměty mapující druhou polovinu 19. století a století 20., zejména etnografické, numismatické, staré tisky, mapy, militaria, archivní materiál, artefakty umění a uměleckých řemesel. Mezi nejvzácnější sbírkové předměty patří graduál Literátského bratrstva v Pelhřimově z roku 1493, Josefem Mánesem vytvořený prapor pěveckého spolku Záboj z roku 1862, pozdně gotické plastiky Panny Marie a sv. Kateřiny a čtyři zlaté keltské statéry (duhovky) nalezené u Leskovic v roce 1923. Raritou sbírky je dobře zachovaný patrový dort z konce 19. století.
Badatelé a studenti mají k dispozici badatelnu a bohatě vybavenou knihovnu.

=== Síň Lipských ===
Pelhřimov vzdal hold svým slavným rodákům vytvořením Síně Lipských, která byla umístěna do přízemí čp. 10 (tzv. Šrejnarovského domu) na pelhřimovském Masarykově náměstí. Do podvědomí lidí se z rodu Lipských dostali zejména režisér Oldřich Lipský a jeho bratr herec Lubomír, ale mnoho práce v divadle, filmu či televizi odvedli i další členové této slavné umělecké dynastie.

=== Kostel sv. Víta ===
Po rekonstrukci zpřístupněna jedna z nejstarších budov Pelhřimova. Během roku jsou zde pořádány koncerty vážné hudby, v letních měsících zde probíhají výstavy. V objektu s nádhernou akustikou se nacházejí zrestaurované cenné barokní varhany.

== Části města ==
* [[Benátky (Pelhřimov)|Benátky]]
* [[Bitětice]]
* [[Čakovice (Pelhřimov)|Čakovice]]
* [[Hodějovice]]
* [[Houserovka]]
* [[Chvojnov]]
* [[Janovice (Pelhřimov)|Janovice]]
* [[Jelcovy Lhotky]]
* [[Kocourovy Lhotky]]
* [[Lešov]]
* [[Lipice]]
* [[Myslotín]]
* [[Nemojov (Pelhřimov)|Nemojov]]
* [[Ostrovec (Pelhřimov)|Ostrovec]]
* [[Pejškov (Pelhřimov)|Pejškov]]
* '''Pelhřimov'''
* [[Pobistrýce]]
* [[Radětín]]
* [[Radňov (Pelhřimov)|Radňov]]
* [[Rybníček (Pelhřimov)|Rybníček]]
* [[Skrýšov (Pelhřimov)|Skrýšov]]
* [[Služátky (Pelhřimov)|Služátky]]
* [[Starý Pelhřimov]]
* [[Strměchy]]
* [[Útěchovičky (Pelhřimov)|Útěchovičky]]
* [[Vlásenice (Pelhřimov)|Vlásenice]]
* [[Vlásenice-Drbohlavy]]

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:S5006502.JPG|Renesanční dům čp. 17 s výstavou strašidel
Soubor:Pelhřimov (Pilgrams) - Rynárecká brána.jpg|Horní (Rynárecká) brána pojmenovaná podle obce, na kterou směřuje cesta.
Soubor:Kostel_sv._Víta.jpg|Kostel sv. Víta
Soubor:Pelhrimov kasna.JPG|Náměstí s kašnou
</gallery>

=== Literatura ===
* ČERNÝ, Jiří: Pelhřimov. Obraz města v architektuře 19. a 20. století, Pelhřimov 1996.
* DOBIÁŠ, Josef: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, nákladem Musejního spolku v Pelhřimově 1927.
* WIRTH, Zdeněk - POLESNÝ, Karel: Pelhřimov, Pelhřimov 1911

=== Související články ===
* [[Okresní soud v Pelhřimově]]

== Souřadnice ==
* {{Geo cz|49|25|51|15|13|23|city(16596)}}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Okresní město}}{{Okres Pelhřimov}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Pelhřimov| ]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]]
[[Kategorie:Sdružení mikroregionu Pelhřimov]]