Sysop: 1 revizi

2013-09-25T10:14:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 9. 2013, 10:14

Sysop: + Nový článek - převzat z české Wikipédie

2007-04-29T10:04:13Z

+ Nový článek - převzat z české Wikipédie

Nová stránka

'''Perl''' je interpretovaný [[programování|programovací jazyk]] vytvořený [[Larry Wall]]em v roce [[1987]].<br />
S rozvojem internetu se Perl stal velmi populárním nástrojem pro tvorbu [[CGI]] skriptů.

Perl zahájil svou éru jako skriptovací jazyk, náhrada jazyka [[AWK]] a interpretru [[Bourne shell|sh]]. Největšího rozšíření dosáhl ve verzi 4 z roku [[1991]].
Verze 5 přinesla četná vylepšení, především výkonné datové struktury a možnost objektového programování. V poslední době získal Perl oblibu mimo jiné v bioinformatice. PC Magazin zařadil Perl v roce [[1998]] mezi finalisty soutěže Technical Excellence Award v kategorii Development Tool. Slovo Perl najdete v Oxford English Dictionary.

Larry Wall se při konstrukci jazyka řídil heslem: ''dá se to udělat více způsoby'' (''there's more than one way to do it''). Umožňuje psát krátké programy jednoduše a rychle a přítom nebrání v psaní těch složitých. Jeden ze způsobů je přitom obvykle velmi stručný, takže Perl získal nezaslouženou pověst jazyka, ve kterém se tvoří nesrozumitelný a neudržovatelný kód. Tato kritika ale není oprávněná, Perl je vhodný k řešení malých i velkých problémů. Schopnosti a nástroje, které se používají u velkých projektů, lze použít i v krátkých skriptech.

Dobrý programátor má podle Larryho Walla být líný, netrpělivý a arogantní (''Laziness, Impatience and Hubris'').

== Výhody Perlu ==
* výhody interpretovaného jazyka, především rychlý vývoj bez nutnosti [[Překladač|kompilace]] a linkování
* přes 4000 volně dostupných modulů třetích stran skrz Comprehensive Perl Archive Network [http://www.cpan.org CPAN]. Pojmenování, kategorizace, dokumentace, testování a instalace modulů jsou standardizovány. Moduly zpřístuňují prakticky veškerá dostupná rozhraní a knihovny. Např. rozhraní Perlu pro databáze (DBI) podporuje databáze [[Oracle]], [[Sybase]], [[PostgreSQL]], [[MySQL]], [[SQLite]] a modul CGI.pm umožňuje lehce pracovat s HTML formuláři.
* dokumentace a literatura, komunita okolo Perlu, konference, news…
* efektivita programování: v programech, které nejsou přímo závislé na rychlosti běhu, je výhodnější jazyk, který vyžaduje méně řádek kódu
* dynamická práce s [[Operační paměť|pamětí]] (není třeba [[destruktor]]ů…) a pokročilé [[Datový typ|datové typy]] např. [[asociativní pole]] neboli hash (linearní seznamy a binární stromy již nejsou třeba)
* je [[svobodný software]], licencován pod [[Artistic License]] nebo [[GNU General Public License]]
* ve srovnání s kompilovanými jazyky lepší možnosti zabezpečení při běhu kódu
* snadné spojování již hotových komponent (modulů) stejně jako u [[Delphi]], [[Visual Basic]]u, [[PowerBuilder]]u, [[Tcl]], [[Microsoft Office]], [[Emacs]], atd. a navíc s možností širokého použití ([[Linux]], [[Unix]], [[Microsoft Windows|MS Windows]], [[VMS]], [[Palm OS]], [[Apache]], [[ASP]], [[CGI]], [[ISAPI]], [[OLE]], [[WSH]], [[WSC]], [[WxPerl]], atd.)
* převzetí osvědčených konstrukcí z ostatních jazyků, jako např. [[C (programovací jazyk)]], [[AWK]], [[sed]], [[Bourne shell|sh]], [[BASIC]], a dalších
* ukazatele na statické, dynamické i anonymní datové struktury
* umožňuje [[Imperativní programování|procedurální]] i [[objektově orientované programování]]
* snadná práce s textem a značkovacími jazyky ([[XML]], [[HTML]]…)
* [[regulární výraz]]y a jejich rychlost
* Perl podporuje znakovou sadu [[Unicode]] a je (byl) Y2K kompatibilní
* eval (možnost využít funkce překladače za běhu programu, takže můžeme vytvářet dynamický kód, resp. kód optimalizovat na rychlost za běhu)
* dynamicky volání procedur (název známe až za běhu programu)
* stabilita: mnoho let mnoha vývojáři vyvíjený programovací jazyk
* možnost použití inline [[C (programovací jazyk)]]/[[C++]] v Perlu nebo rozhraní Perlu pro externí C/C++ knihovny skrz XS nebo SWIG
* uzávěry (podprogramy si pamatují proměnné jenž potřebuje ke svému běhu)
* návěstí (řízení cyklů)
* automatické zavádění (pokud jméno funkce neexistuje pak Perl umožňuje spuštění definovaného kódu)
* Perl umí zacházet se zakódovanými webovými daty, mezi něž patří transakce u elektronickém obchodování
* Perl může být součástí web serverů čímž může dojít k zrychlení o 2000 %
* [[mod_perl]] umožňuje web serveru [[Apache]] vložení Perlu s výhodami jako je při vložení [[PHP]]
* interpret Perlu může být vložen (embedded) do ostatních systémů, <code>#include <Perl.h></code>
* šablony (write)…

== Nevýhody Perlu ==
* nedisciplinovaný programátor může snadno vytvářet nesrozumitelný kód
* při některých aplikacích se může projevit neefektivnost interpretru ve srovnání s kompilovanými jazyky, zejména spotřeba paměti
* adresu odkazů není možno uložit do asociativního pole (hash)
* kruhové odkazy a problematika jejich destrukce (nutné vytvořit destruktor ručně)
* mnozí tvrdí že je to jazyk nevhodný pro výuku programování, ostatním stačí 'use strict;'

== Budoucí vývoj (Perl 6 a VM Parrot) ==
V červenci roku [[2000]], hned po setkání na kterém byl odstartován projekt vývoje jazyka [http://dev.perl.org/perl6/ Perl 6], byla započata práce na návrhu virtuálního stroje (VM - Virtual Machine) s názvem [http://www.parrotcode.org/ Parrot]. Parrot je určen pro efektivní běh dynamických programovacích jazyků (primárně pro Perl 5, Perl 6, [[Python]] a [[Ruby]]). Jádro nové verze jazyka Perl tak bude kompletně přepsáno jako tomu bylo např. u projektu [[Mozilla]]. Také syntaxe jazyka se dosti zásadně změní a úplná [[zpětná kompatibilita]] bude zaručena jinými prostředky. Allison Randal v rozhovoru z května [[2004]] předpokládá, že betaverze jazyka Perl 6 se objeví do dvou let.

== Ukázka kódu ==
Tradiční program „[[Hello world]]“:

print "hello, world!\n";

Rozšířená verze tradičního programu:

# A sample Perl program
$_ = "Hello, world! The magic number is 234542354.\n";
print;
s/\d+/-1/;
print;

a její výstup:

Hello, world! The magic number is 234542354.
Hello, world! The magic number is -1.

Vysvětlení: ''print;'' v podstatě znamená ''print $_;'' (kde $_ je defaultní proměnná). ''s/\d+/-1/;'' (nebo také ''$_ =~ s/\d+/-1/;'') je [[regulární výraz]], jenž nahradí první nalezenou sekvenci číslic (celé číslo) číslem -1.

Perl je dynamický programovací jazyk. Je možné používat kompilátor v samotném programu. Tady je příklad kalkulačky v jednom řádku kódu:

while (1) { print eval <>; }

Lze pak zadat například:

5*5 <ENTER>
$a = $b = 1; $a+$b <ENTER>
for (1..1_000_000) { print +($a+$b+$_).„\n“; } <ENTER>
sin($a)**0.5 <ENTER>

Složitější ukázkou je funkce, která vypíše [[Fibonacciho posloupnost]]:

&fib(100);

sub fib {
my ($a, $b) = (0, 1);
while ($b < $_[0]) {
print "$b ";
($a, $b) = ($b, $a + $b);
}
}

Výstupem tohoto programu by bylo:

1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89

Perl neumožňuje tradiční způsob předání parametrů funkci. Hodnoty předávané při volání funkce jsou uloženy v poli @_.

Práce s proměnnými je v Perlu poněkud odlišná od běžných jazyků ([[C (programovací jazyk)|C]]/[[C++]], [[Pascal (programovací jazyk)|Pascal]]):

$prom; # skalární proměnná
@prom; # pole
%prom; # asociativní pole

$pozdrav = "Ahoj"; # skalární proměnná obsahující řetězec znaků

@pole = (1, 2, 3); # pole o třech prvcích
$pole[1] = 4; # v případě, že přistupujeme ke konkrétní položce,
# která je skalární hodnotou, umístíme před
# název proměnné symbol $

%skoly = ("pavel" => "FI MUNI", "petr" => "FIT VUT");
# asociativní pole, hodnoty jsou zadávány ve tvaru
# klíč => hodnota
print $skoly{"pavel"};
# vypíše: FI MUNI
# hodnota je opět skalární

== Krása perlu ==
Larry Wall považuje sám sebe za umělce a Perl za umělecké dílo.
Následující program [http://perl.plover.com/obfuscated/] slouží jako malá ukázka, čeho je tento jazyk schopen. Program vypíše poměrně pomalu slova: ''Just another Perl / Unix hacker'' . Za tím účelem vytvoří 32 paralelních procesů, které složitě synchronizuje pomocí rour.

@P=split//,".URRUU\c8R";@d=split//,"\nrekcah xinU / lreP rehtona tsuJ";sub p{
@p{"r$p","u$p"}=(P,P);pipe"r$p","u$p";++$p;($q*=2)+=$f=!fork;map{$P=$P[$f^ord
($p{$_})&6];$p{$_}=/ ^$P/ix?$P:close$_}keys%p}p;p;p;p;p;map{$p{$_}=~/^[P.]/&&
close$_}%p;wait until$?;map{/^r/&&<$_>}%p;$_=$d[$q];sleep rand(2)if/\S/;print

== Literatura ==
* [http://www.kit.vslib.cz/~satrapa/knihy/perlzel/ Perl pro zelenáče]: Pavel Satrapa, Neokortex, s.r.o., Na rovnosti 3, 130 00 Praha 3, ISBN 80-86330-02-8, 2000
* Programování v jazyce Perl: Larry Wall, Tom Christiansen & Randal L. Schwartz, [[Computer Press]], Hornochlupická 22, 140 00 Praha 4, 1997
* Programování v Perlu pro pokročilé: Sriram Srinivasan, Computer Press, ISBN 80-7226-079-0, 1998
* Naučte se Perl za 21dní: Laura Lemay, Computer Press, ISBN 80-7226-616-0, 2002
* [http://www.grada.cz/katalog/seznam/perl/ Perl - kapesní průvodce programátora]: Martin Kysela, Grada Publishing a.s., ISBN 80-247-1170-2, 2005
* [http://www.grada.cz/katalog/seznam/myslime-v-jazyku-perl/ Myslíme v jazyku Perl]: František Dařena, Grada Publishing a.s., ISBN 80-247-1147-8, 2005

== Externí odkazy ==
* [http://www.perl.org/ www.perl.org] - Oficiální stránka Perlu (anglicky)
* [http://www.cpan.org/ www.cpan.org] - Bohatá kolekce software, modulů, skriptů a dokumentace (anglicky)
* [http://www.cpan.cz/ www.cpan.cz] - České stránky o Perlu
'''Články a učebnice:'''
* [http://www.linuxsoft.cz/article_list.php?id_kategory=210 Seriál Perl na linuxsoft.cz]
* [http://www.root.cz/serialy/perlicky/ Seriál Perličky na root.cz]
* [http://www.root.cz/serialy/regularni-vyrazy/ seriál Regulární výrazy na root.cz]
* [http://docs.linux.cz/programming/interpreted/perl/ Naučte se Perl]
'''Související projekty:'''
* [http://gtk2-perl.sourceforge.net/ gtk2-perl] - psaní GUI aplikací v Perlu nad GTK2
* [http://wxperl.sourceforge.net/ wxPerl] - psaní GUI aplikací v Perlu pomocí wxWidgets

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Počítačové jazyky]]

Perl - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Nový článek - převzat z české Wikipédie