Petrovice (Praha) - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1399“ textem „1399“

2020-01-22T09:27:34Z

Nahrazení textu „1399“ textem „1399“

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2020, 09:27
Řádka 33:		Řádka 33:
	Vesnice, v níž existoval feudální statek a farní kostel, vznikla někdy před dobou vlády Karla IV., ze kdy pocházejí první dochované zmínky. Mohlo se tak stát již v 11. století, kdy jsou v okolí Petrovic bezpečně doložena slovanská sídliště (například v [[Hostivař]]i, [[Záběhlice\|Záběhlicích]] nebo [[Dubeč\|Dubči]]), ale také – a to je pravděpodobnější – až o dvě století později, kdy byly dosídlovány prázdné oblasti v okolí Prahy. To by vysvětlovalo, proč o Petrovicích neexistují starší písemné zmínky, a nasvědčoval by tomu i fakt, že původní budova zdejšího kostela, jak prokázal [[stavební průzkum]], vznikla ve druhé polovině 13. století.		Vesnice, v níž existoval feudální statek a farní kostel, vznikla někdy před dobou vlády Karla IV., ze kdy pocházejí první dochované zmínky. Mohlo se tak stát již v 11. století, kdy jsou v okolí Petrovic bezpečně doložena slovanská sídliště (například v [[Hostivař]]i, [[Záběhlice\|Záběhlicích]] nebo [[Dubeč\|Dubči]]), ale také – a to je pravděpodobnější – až o dvě století později, kdy byly dosídlovány prázdné oblasti v okolí Prahy. To by vysvětlovalo, proč o Petrovicích neexistují starší písemné zmínky, a nasvědčoval by tomu i fakt, že původní budova zdejšího kostela, jak prokázal [[stavební průzkum]], vznikla ve druhé polovině 13. století.
	Nejstarší zmínka, kterou se dosud o ní podařilo vypátrat, se nachází v [[Registr pražských desátků\|Registru papežských desátků]], kde jsou uvedeny [[farní vesnice]], jež tento poplatek odvedly. [[Historický dokument\|Dokument]] sice není datován, ale historici soudí, že by se mohlo jednat o rok 1352.		Nejstarší zmínka, kterou se dosud o ní podařilo vypátrat, se nachází v [[Registr pražských desátků\|Registru papežských desátků]], kde jsou uvedeny [[farní vesnice]], jež tento poplatek odvedly. [[Historický dokument\|Dokument]] sice není datován, ale historici soudí, že by se mohlo jednat o rok 1352.
-	Druhá zpráva je zanesena v tzv. [[Konfirmační kniha\|Konfirmačních knihách]], do nichž se zaznamenávaly změny v obsazení církevních úřadů. Ke dni [[5. únor]]a 1355 zde bylo zapsáno, že „''duchovní Volfard byl potvrzen na faru v Petrovicích, uprázdněnou smrtí faráře Matyáše, za přítomnosti Mikuláše Klementera, měšťana [[Větší Město pražské\|Většího Města pražského]]''.“ Z tohoto stručného sdělení vyplývá, že Petrovice byly farní obcí a jejich vrchností s právem jmenovat faráře ''pražský měšťan [[Mikuláš Klementer]]'', nejstarší známý majitel zdejšího malého panství. Klementerové drželi Petrovice do roku [[1399]], od počátku 15. století se v držení panství vystřídala řada rodin, mnohdy bylo v [[poručenská správa\|poručenské správě]] nebo jako [[věno]] přecházelo na další majitele.	+	Druhá zpráva je zanesena v tzv. [[Konfirmační kniha\|Konfirmačních knihách]], do nichž se zaznamenávaly změny v obsazení církevních úřadů. Ke dni [[5. únor]]a 1355 zde bylo zapsáno, že „''duchovní Volfard byl potvrzen na faru v Petrovicích, uprázdněnou smrtí faráře Matyáše, za přítomnosti Mikuláše Klementera, měšťana [[Větší Město pražské\|Většího Města pražského]]''.“ Z tohoto stručného sdělení vyplývá, že Petrovice byly farní obcí a jejich vrchností s právem jmenovat faráře ''pražský měšťan [[Mikuláš Klementer]]'', nejstarší známý majitel zdejšího malého panství. Klementerové drželi Petrovice do roku 1399, od počátku 15. století se v držení panství vystřídala řada rodin, mnohdy bylo v [[poručenská správa\|poručenské správě]] nebo jako [[věno]] přecházelo na další majitele.
	=== Kostel, tvrz, zámek a statek ===		=== Kostel, tvrz, zámek a statek ===
	[[Soubor:Praha-petrovice-zamek.jpg\|thumb\|Petrovický zámek]]		[[Soubor:Praha-petrovice-zamek.jpg\|thumb\|Petrovický zámek]]

GVC Sobek: Nahrazení textu „1489“ textem „1489“

2014-07-14T00:30:59Z

Nahrazení textu „1489“ textem „1489“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:30
Řádka 37:		Řádka 37:
	[[Soubor:Praha-petrovice-zamek.jpg\|thumb\|Petrovický zámek]]		[[Soubor:Praha-petrovice-zamek.jpg\|thumb\|Petrovický zámek]]
	'''Kostel sv. Jakuba Staršího''' je bezesporu nejstarší dochovanou stavební památkou v Petrovicích. Jedná se o velmi jednoduchou raně [[gotika\|gotickou]] stavbu, na níž jsou patrné ještě některé prvky [[románský sloh\|románského]] stavitelství. Původní stavba podle stavebního průzkumu pochází z druhé poloviny 13. století.		'''Kostel sv. Jakuba Staršího''' je bezesporu nejstarší dochovanou stavební památkou v Petrovicích. Jedná se o velmi jednoduchou raně [[gotika\|gotickou]] stavbu, na níž jsou patrné ještě některé prvky [[románský sloh\|románského]] stavitelství. Původní stavba podle stavebního průzkumu pochází z druhé poloviny 13. století.
-	Klementerové nechali ve vrchnostenském dvoře, nacházejícím se v těsné blízkosti kostelíku, vybudovat '''[[tvrz]]'''. V písemných pramenech se připomíná až roku [[1489]], ale stavebně historický průzkum svědčí o starším původu.	+	Klementerové nechali ve vrchnostenském dvoře, nacházejícím se v těsné blízkosti kostelíku, vybudovat '''[[tvrz]]'''. V písemných pramenech se připomíná až roku 1489, ale stavebně historický průzkum svědčí o starším původu.
	[[Soubor:Praha, Petrovice, Einsteinova.jpg\|thumb\|left\|Einsteinova ulice je jedna z nejstarších a také nejstrmějších petrovických ulic]]		[[Soubor:Praha, Petrovice, Einsteinova.jpg\|thumb\|left\|Einsteinova ulice je jedna z nejstarších a také nejstrmějších petrovických ulic]]
	Počátkem 15. století nechal tehdejší majitel Petrovic Johánek Kbelský provést malířskou výzdobu interiéru kostela a ve druhé polovině 15. století byl původní vchod ve tvaru lomeného oblouku opatřen umělecky zdobeným portálem v pozdně gotickém slohu. Na nejvzácnější z maleb, výjevu Panna Marie Ochranitelka se světci a donátory, umístěném na jižní stěně kostela, byl vyobrazen také sám donátor a jeho rodina. Johánek Kbelský klečí u nohou Panny Marie se svojí manželkou Annou, rozenou Klementerovou, která mu Petrovice přinesla věnem, méně znatelné postavičky mezi nimi jsou jejich děti Kateřina a Janek. K postavě ženy byl umístěn štít s erbem Klementerů, dnes již téměř neznatelný. Erbovní znamení tohoto významného patricijského rodu ze Starého Města pražského, jehož příslušníci jsou nejstaršími doloženými vlastníky Petrovic, se stalo podkladem pro návrh znaku městské části Praha - Petrovice.		Počátkem 15. století nechal tehdejší majitel Petrovic Johánek Kbelský provést malířskou výzdobu interiéru kostela a ve druhé polovině 15. století byl původní vchod ve tvaru lomeného oblouku opatřen umělecky zdobeným portálem v pozdně gotickém slohu. Na nejvzácnější z maleb, výjevu Panna Marie Ochranitelka se světci a donátory, umístěném na jižní stěně kostela, byl vyobrazen také sám donátor a jeho rodina. Johánek Kbelský klečí u nohou Panny Marie se svojí manželkou Annou, rozenou Klementerovou, která mu Petrovice přinesla věnem, méně znatelné postavičky mezi nimi jsou jejich děti Kateřina a Janek. K postavě ženy byl umístěn štít s erbem Klementerů, dnes již téměř neznatelný. Erbovní znamení tohoto významného patricijského rodu ze Starého Města pražského, jehož příslušníci jsou nejstaršími doloženými vlastníky Petrovic, se stalo podkladem pro návrh znaku městské části Praha - Petrovice.

Sysop: 1 revizi

2013-09-23T19:43:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 9. 2013, 19:43

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-21T11:13:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox jednoduchá městská část Prahy
|název = Praha-Petrovice|
|názevkú = Petrovice
| měst.obvod = [[Praha 10]]
| správ.obvod = [[Praha 15]]
| datum = [[1968]]
| kód katastru =
| výměra = 1,79
| obyvatelé = 6 151
| obyv.datum = 29.1.2007
| hustota = 3 431
| zsj = 4
| početč = 1
| zem.šíř = 50°2'12'' N
| zem.dél = 14°33'44'' E
| PSČ = 109 00
| adresa = Edisonova 429, Praha 10–Petrovice, 109 00
| web = www.prahapetrovice.cz/
| email = info@prahapetrovice.cz
| starosta = JUDr. Olga Hromasová ([[Občanská demokratická strana|ODS]])
| mapa =
| foto = Image:Praha, Petrovice, sídliště Dobrá Voda.jpg
| popisek.foto = sídliště Dobrá Voda v Petrovicích
| vlajka = File:Praha-Petrovice vlajka.jpg
| znak = Image:Praha-Petrovice_CoA.png
}}
'''Petrovice''' jsou čtvrť hlavního města [[Praha|Prahy]] a [[katastrální území]], které je totožné s územím městské části ''Praha–Petrovice''. [[Vesnice]] Petrovice je doložená od 14. století, samostatnou obcí se stala roku [[1920]], k Praze byly Petrovice se zachováním vlastního [[místní národní výbor|místního národního výboru]] připojeny roku [[1968]] a od té doby jsou součástí [[městský obvod|obvodu]] [[Praha 10]].
'''Praha-Petrovice''' je od 24. listopadu 1990 [[městská část]], která vznikla transformací působnosti předchozího [[místní národní výbor|místního národního výboru]]. Územím městské části je katastrální území ''Petrovice''. Rozšířenou působnost státní správy pro tuto městskou část vykonává městská část [[Praha 15]].
Petrovice se rozkládají v jihovýchodním cípu hlavního města Prahy mezi [[Jižní Město|Jižním Městem]], [[Horní Měcholupy|Horními Měcholupy]] a [[Uhříněves|Uhříněvsí]], jádro původní vesnice leží na úbočí údolí [[Botič]]e. Rozlohou jsou nejmenší pražskou městskou částí, na ploše pouhých 1,79 km<sup>2</sup> tu však žije více než 6 tisíc obyvatel. Z nich většina žije v sídlištní zástavbě, která vznikla na přelomu 80. a 90. let 20. století a tvoří jednotný komplex se sídlištěm [[Horní Měcholupy]]. Staré Petrovice se rozrůstají zejména na západ vilovou výstavbou.
== Ves Petrovice ==
=== Nejstarší historie ===
[[Soubor:Praha-petrovice-kostel.jpg|thumb|left|Kostel sv. Jakuba Staršího]]
Vesnice, v níž existoval feudální statek a farní kostel, vznikla někdy před dobou vlády Karla IV., ze kdy pocházejí první dochované zmínky. Mohlo se tak stát již v 11. století, kdy jsou v okolí Petrovic bezpečně doložena slovanská sídliště (například v [[Hostivař]]i, [[Záběhlice|Záběhlicích]] nebo [[Dubeč|Dubči]]), ale také – a to je pravděpodobnější – až o dvě století později, kdy byly dosídlovány prázdné oblasti v okolí Prahy. To by vysvětlovalo, proč o Petrovicích neexistují starší písemné zmínky, a nasvědčoval by tomu i fakt, že původní budova zdejšího kostela, jak prokázal [[stavební průzkum]], vznikla ve druhé polovině 13. století.
Nejstarší zmínka, kterou se dosud o ní podařilo vypátrat, se nachází v [[Registr pražských desátků|Registru papežských desátků]], kde jsou uvedeny [[farní vesnice]], jež tento poplatek odvedly. [[Historický dokument|Dokument]] sice není datován, ale historici soudí, že by se mohlo jednat o rok 1352.
Druhá zpráva je zanesena v tzv. [[Konfirmační kniha|Konfirmačních knihách]], do nichž se zaznamenávaly změny v obsazení církevních úřadů. Ke dni [[5. únor]]a 1355 zde bylo zapsáno, že „''duchovní Volfard byl potvrzen na faru v Petrovicích, uprázdněnou smrtí faráře Matyáše, za přítomnosti Mikuláše Klementera, měšťana [[Větší Město pražské|Většího Města pražského]]''.“ Z tohoto stručného sdělení vyplývá, že Petrovice byly farní obcí a jejich vrchností s právem jmenovat faráře ''pražský měšťan [[Mikuláš Klementer]]'', nejstarší známý majitel zdejšího malého panství. Klementerové drželi Petrovice do roku [[1399]], od počátku 15. století se v držení panství vystřídala řada rodin, mnohdy bylo v [[poručenská správa|poručenské správě]] nebo jako [[věno]] přecházelo na další majitele.
=== Kostel, tvrz, zámek a statek ===
[[Soubor:Praha-petrovice-zamek.jpg|thumb|Petrovický zámek]]
'''Kostel sv. Jakuba Staršího''' je bezesporu nejstarší dochovanou stavební památkou v Petrovicích. Jedná se o velmi jednoduchou raně [[gotika|gotickou]] stavbu, na níž jsou patrné ještě některé prvky [[románský sloh|románského]] stavitelství. Původní stavba podle stavebního průzkumu pochází z druhé poloviny 13. století.
Klementerové nechali ve vrchnostenském dvoře, nacházejícím se v těsné blízkosti kostelíku, vybudovat '''[[tvrz]]'''. V písemných pramenech se připomíná až roku [[1489]], ale stavebně historický průzkum svědčí o starším původu.
[[Soubor:Praha, Petrovice, Einsteinova.jpg|thumb|left|Einsteinova ulice je jedna z nejstarších a také nejstrmějších petrovických ulic]]
Počátkem 15. století nechal tehdejší majitel Petrovic Johánek Kbelský provést malířskou výzdobu interiéru kostela a ve druhé polovině 15. století byl původní vchod ve tvaru lomeného oblouku opatřen umělecky zdobeným portálem v pozdně gotickém slohu. Na nejvzácnější z maleb, výjevu Panna Marie Ochranitelka se světci a donátory, umístěném na jižní stěně kostela, byl vyobrazen také sám donátor a jeho rodina. Johánek Kbelský klečí u nohou Panny Marie se svojí manželkou Annou, rozenou Klementerovou, která mu Petrovice přinesla věnem, méně znatelné postavičky mezi nimi jsou jejich děti Kateřina a Janek. K postavě ženy byl umístěn štít s erbem Klementerů, dnes již téměř neznatelný. Erbovní znamení tohoto významného patricijského rodu ze Starého Města pražského, jehož příslušníci jsou nejstaršími doloženými vlastníky Petrovic, se stalo podkladem pro návrh znaku městské části Praha - Petrovice.
Šťastné období nastalo pro Petrovice počátkem 18. století, kdy je koupil František Paceli z [[Adlersheim]]u.
Nový majitel nechal vystavět na místě původní středověké tvrze '''[[baroko|barokní]] [[zámek (stavba)|zámeček]]'''. Poměrně jednoduchá jednopatrová stavba obdélníkového půdorysu stála v sousedství hospodářských budov a byla většinou obývána správcem statku, nikoliv jeho majitelem.
[[Soubor:Praha, Petrovice, památník padlým.jpg|thumb|Památník padlým v Edisonově ulici]]
[[Soubor:Praha, Petrovice, hřbitov.jpg|thumb|Starý hřbitov ve vnitrobloku nových domů]]
Pravděpodobně v souvislosti se stavbou zámku byl ve druhé čtvrtině 18. století, a to buď ještě za Paceliho života, nebo po roce 1734, kdy se držení Petrovic ujal hrabě Jan Jindřich z [[Bissingen]]u, barokně rekonstruován a rozšířen o [[sakristie|sakristii]] a hranolovou věž s cibulovou bání zřejmě již chátrající kostelík sv. Jakuba. Ve věži byla roku 1776 zřízena zvonice. Starší vchod v jižní stěně byl zazděn, nový vchod byl vystavěn pod novou věží. Malý kostelní hřbitov byl nejpozději v této době obehnán zdí, a na ní instalovány čtyři kamenné sochy světců.
Ke druhé zásadní přestavbě kostela sv. Jakuba došlo v roce 1910. Byla provedena péčí hraběcího páru Arnošta Emanuela Silva Taroucy a jeho choti Marie Antonie Gabriely, která přikoupila k rozsáhlejšímu [[Průhonice|průhonickému]] panství ještě petrovický stateček. Záměrem této rekonstrukce bylo dát kostelu opět gotickou podobu, již symbolizuje především štíhlý čtyřboký jehlan, který nahradil cibulovitou báň zakončující kostelní věž.
Zbytkový velkostatek s půdou o rozloze přibližně 100 ha a celým komplexem hospodářských budov včetně zámku byl prodán roku [[1925]] bývalému hospodářskému správci Petrovic Romanu Danerovi. V letech 1927–1929 nechal jeho bratr Zdeněk Daner, majitel [[občanská záložna|občanské záložny]] ve [[Vršovice|Vršovicích]], zámek opravit. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl statek Romanu Danerovi zabaven, v prvních mírových týdnech se sem však Daner vrátil.
Část pozemků náležejících k petrovického statku byla po roce [[1946]] rozprodána, na další půdě vznikl [[státní statek]], do jehož vlastnictví přešel také celý zámecký areál.
== Veřejná správa ==
V roce 1848 zanikla [[vrchnostenská správa]] a v českých zemích začal být budován systém [[místní samospráva|místní samosprávy]]. Petrovice tehdy utvořily s [[Horní Měcholupy|Horními Měcholupy]] jednu [[politická obec|politickou obec]], která byla začleněna do [[Říčany|říčanského]] okresu.
V roce [[1920]] se Petrovice v rámci říčanského okresu staly samostatnou obcí.
[[1. leden|1. ledna]] [[1958]] (nebo 1. července 1960?) se Petrovice jako samostatná obec staly součástí [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]].
K hlavnímu městu [[Praha|Praze]] byly Petrovice připojeny [[1. leden|1. ledna]] [[1968]] a připadly do obvodu [[Praha 10]], do něhož patří dosud. Dosavadní místní národní výbor zůstal zachován, změnil svůj název na ''Místní národní výbor v Praze-Petrovicích'' a byl podřízen Obvodnímu národnímu výboru v Praze 10.
Roku [[1990]] byla na území Petrovic zřízena městská část Praha-Petrovice, jedna z 56, později 57 pražských městských částí s vlastním zastupitelstvem. Místní národní výbor se přejmenoval na [[místní úřad]] a [[místní zastupitelstvo]], později, v roce 2001 na [[úřad městské části]] a [[zastupitelstvo městské části]].
Rozšířená působnost státní správy přecházela postupně z obvodního úřadu Praha 10 na místní úřad [[Horní Měcholupy|Horních Měcholup]], ten byl od 1. ledna [[1995]] přejmenovaný na Úřad městské části [[Praha 15]] a městská část Praha-Petrovice se stala součástí jeho rozšířeného [[správní obvod|správního obvodu]].
[[Soubor:Praha, Petrovice, stavba polyfunkčního domu.jpg|thumb|Stavba domu občanské vybavenosti]]
Pokud paměť současníků sahá, sloužily jako [[radnice]] v Petrovicích postupně dva objekty v Edisonově ulici. V době [[První republika|první republiky]] to byl dům [[č. p.]] 51, později se [[místní národní výbor]] přestěhoval o pár metrů dále do budovy č. p. 27 naproti [[základní škola|základní škole]]. Když byl tento dům navrácen původnímu majiteli, přesídlilo vedení radnice a místní úřad nazpět do č. p. 51. Nevelké prostory však přestaly postupně vyhovovat potřebám místní samosprávy, proto byl pro petrovickou radnici upraven obecní [[panelový dům]] v Morseově ulici č. p. 251. ''(Znáte-li, doplňte prosím alespoň přibližné letopočty jednotlivých přesunů.)''
[[Předseda|Předsedové]] MNV:
* Miloslav Dolenský – 1964–1971
* Jindřich Vobecký – 1971–1990
Funkci [[starosta|starosty]] městské části pak vykonávali:
* Josef Kňourek (nezávislý) – 1991–1998
* Mgr. Miloslava Lippertová (nezávislá, později [[SNK]]) – 1998–2002
* doc. PhDr. Otto Semecký, CSc. ([[Česká strana národně sociální|ČSNS]], později nezávislý) – 2002–2006
* JUDr. Olga Hromasová ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) – od roku 2006
== Území a život Petrovic ==
[[Soubor:Praha, Petrovice, sídliště Dobrá Voda, III.jpg|thumb|Nejnovější sídliště Petrovic, sídliště Dobrá Voda<ref>Název „sídliště Dobrá Voda“ použit například v dokumentu [http://skoly.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=4&Id=64746&sh=2093664495 Celoměstské programy podpory sportu a tělovýchovy na rok 2009 určené pro městské části, školy a školská zařízení], projekt č. 2004, vybudování víceúčelového hřiště s umělým povrchem, Frostova, sídliště Dobrá Voda (přiděleno 0 Kč)</ref> dokončené v roce 1992]]
=== Obytné celky ===
V letech 1991–1998 byla v rámci velké stavební akce s názvem Technická dovybavenost obce přeměněna stará část Petrovic v klidnou [[obytná zóna|obytnou zónu]] s moderním technickým zázemím. Zámek však nadále chátrá.
Zejména na západním okraji Petrovic v sousedství rekreační oblasti hostivařské přehrady probíhá výstavba nových vilek.
Panelové [[sídliště]] Petrovice vzniklo na přelomu 80. a 90. let 20. století a tvoří jednotný komplex se sídlištěm [[Horní Měcholupy]]. V době výstavby se o něm psalo jako o sídlišti Horní Měcholupy-Petrovice. Petrovická část tvoří výrazně menší část tohoto komplexu, jižně od Veronského náměstí.
=== Příroda a turistika ===
[[Soubor:Praha-petrovice-novy-jez.jpg|thumb|left|Jez na potoku Botič zrekonstruovaný v roce 2006]]
Do Petrovic patří část toku [[Botič]]e do níž zasahuje i vzdutí [[Vodní nádrž Hostivař|hostivařské přehradní nádrže]] a [[Milíčovský potok]] se dvěma [[retenční nádrž|retenčními nádržemi]]. Jihovýchodně od Euklidovy ulice je přírodní park [[Botič-Milíčov]], severně přírodní park [[Hostivař-Záběhlice]].
Údolím Botiče prochází přes Petrovice červená [[turistická značka]] č. 0013 a [[cyklistická trasa]] č. 11 (v novém číslování [[A23]]), která zatím v Petrovicích končí.
Na západ od Botiče v okolí ulice Newtonovy je zahrádkářská osada i několik obytných domů.
=== Školská zařízení ===
[[Soubor:Praha-petrovice-zs-bellova.jpg|thumb|Základní škola Bellova]]
[[Soubor:Praha-petrovice-zs-edisonova.jpg|thumb|Základní škola Edisonova]]
* '''ZŠ Bellova''' je devítiletá [[základní škola]] s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, sídlí v moderní budově (1989) obklopené sportovním areálem s několika hřišti a [[skateboard]]ovou dráhou. Školní areál tvoří dominantu Petrovic.
* '''ZŠ Edisonova''' je [[malotřídní škola]] s pěti třídami I. stupně. Historická budova školy, která pochází z roku 1883, byla v polovině 90. let 20. století zrekonstruována a zvýšena nástavbou o jedno patro. V ní byla zřízena nová učebna pro 5. třídu, která byla ve školním roce 1996–97 přiřazena k I. stupni.
* '''MŠ Jakobiho''' je [[mateřská škola]] se zaměřením na hudební a estetickou výchovu, je umístěna v sídlištní zástavbě, v zahradě se zajímavým dětským hřištěm.

* Detašované pracoviště '''ZUŠ Praha 10–Hostivař''' se věnuje dalšímu vzdělávání a mimoškolním aktivitám dětí a mládeže.
* '''Střední polygrafické učiliště'''
* '''Soukromé gymnázium ALTIS s.r.o.''' - Dopplerova 351, [http://www.altis.cz www.altis.cz]
=== Sport ===
Sportovní vyžití nabízí TJ Sokol, Rugby klub Petrovice (Motorlet Praha, hřiště u Botiče), a sportovní kluby věnující se dětem a mládeži (například florbalisté, judisté atd).
=== Zdravotnictví ===
V petrovické [[poliklinika|poliklinice]] i dalších ordinacích pracuje řada praktických a odborných lékařů a rehabilitačních pracovníků. V budově polikliniky se nachází [[lékárna]] a [[oční optika]].
=== Římskokatolická farnost ===
'''Středověká farnost''' u kostela sv. Jakuba existovala už ve 14. století, zmiňují se o tom prameny z doby Karla IV. Není už však známo, zda k ní náležely jiné vsi než Petrovice. Faktem je, že ve 14. století byly farními všechny tehdy v okolí existující kostely (Narození Panny Marie v Záběhlicích, Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři, Všech svatých v Uhříněvsi, sv. Petra v [[Dubeček|Dubečku]], sv. Markéty v [[Královice (Praha)|Královicích]], sv. Ondřeje v [[Kolovraty|Kolovratech]], sv. Prokopa v [[Čestlice|Čestlicích]], Narození Panny Marie v Průhonicích). Petrovická farnost příliš velká nejspíše nebyla.
Tak jako všude v okolních kostelech začalo se i u sv. Jakuba sloužit v [[Husitství|husitských]] dobách podobojí. Roku 1624 však musel kališnický farář z rozkazu císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] zdejší farnost opustit a obec připadla pod duchovní správu čestlické fary. To však situaci příliš nevyřešilo. V pobělohorské době byl katolických duchovních nedostatek, a tak ani Čestlice neměly vlastního faráře. Dlouhá léta sem přicházeli sloužit nedělní a sváteční bohoslužby jezuité z koleje na Starém Městě pražském. Teprve roku 1678 zde znovu ustavili faráře a přiřkli farnosti pole a desátky na jeho živobytí. Sv. Jakub se stal filiálním kostelem farního kostela sv. Prokopa v Čestlicích, odkud přicházeli duchovní po několik století konat mše i do Petrovic.

'''Římsko-katolická farnost Praha-Petrovice u sv. Jakuba Staršího''' byla obnovena [[14. leden|14. ledna]] [[1996]] při slavnostní mši, již sloužil [[kardinál]] a pražský arcibiskup [[Miloslav Vlk]]. Prvofarářem se stal polský duchovní P. Romuald Brudnowski. Dnes je [[duchovní správce|duchovním správcem]] petrovické farnosti administrátor RNDr. et Mgr. Miloš František Převrátil.
=== Doprava ===
[[Soubor:Praha-petrovice-mapa-mhd.png|thumb|Schéma dopravní obsluhy Petrovic MHD. Od 14. prosince 2008 je přes zastávku Sídliště Petrovice (ve stopě linky 267) veden také svazek příměstských linek směrem od Říčan a Uhříněvsi.]]
Petrovice jsou dobře dostupné autobusy městské hromadné dopravy ve dne i v noci. Spádovými stanicemi metra, k nimž autobusy svážejí obyvatele, jsou [[Háje (stanice metra v Praze)|Háje]] na lince C a [[Skalka (stanice metra v Praze)|Skalka]] na lince A. Většina autobusových linek směřuje přes sídliště Horní Měcholupy do Hostivaře (154 a 271 k [[A (linka metra v Praze)|lince metra A]], dále 183, v noci 511) nebo Dolních Měcholup (240), opačným směrem na sídliště Jižní Město k [[C (linka metra v Praze)|lince metra C]] (154, 240, 267 a 271). Spojení s Uhříněvsí, Kolovraty a Lipany zajišťuje linka 267, ke speciální škole v Uhříněvsi školní linka 570. Tradiční přímé spojení Petrovic s Křeslicemi a Pitkovicemi linkou 111 (v dávnější minulosti pod číslem linky 220) bylo od [[1. prosinec|1. prosince]] [[2005]] zrušeno. Noční dopravu zajišťuje linka 511 v intervalu 30 minut. Od 14. prosince 2008 je přes zastávku Sídliště Petrovice veden také svazek příměstských linek směrem od Říčan a Uhříněvsi.<ref>[http://www.ropid.cz/tiskove-informace/Primestske-autobusy-od-Rican-opusti-Depo-Hostivar,-nove-pojedou-na-Haje__s193x613.html Příměstské autobusy od Říčan opustí Depo Hostivař, nově pojedou na Háje] (ROPID, 20. 11. 2008)</ref>
Silniční doprava mezi Jižním Městem a Uhříněvsí a Horními Měcholupy je vedena kolem Petrovic kapacitním obchvatem (na jihu ulice Novopetrovická sídliště rozděluje, na východě navazuje Hornoměcholupská). Před postavením sídliště a nových komunikací byla hlavní dopravní tepnou Petrovic Edisonova ulice, procházející serpentinou celé staré Petrovice.
Nejbližší železniční zastávka je [[Praha-Horní Měcholupy (nádraží)|Praha-Horní Měcholupy]], dobře dostupné je také nádraží v Uhříněvsi a Hostivaři na téže hlavní trati.
== Sousedící městské části a čtvrtě ==
Území městské části Praha-Petrovice hraničí
* na severu s katastrálními územími [[Hostivař]] a [[Horní Měcholupy]] (městská část a správní obvod [[Praha 15]], obvod [[Praha 10]])
* na východě s katastrálním územím [[Uhříněves]] (městská část a správní obvod [[Praha 22]], obvod [[Praha 10]])
* na jihu s katastrálním územím [[Křeslice]] (městská část [[Praha-Křeslice]], správní obvod [[Praha 11]], obvod [[Praha 10]])
* na jihozápadě krátkou hranicí s katastrálním územím [[Újezd u Průhonic]] (městská část [[Praha-Újezd]], správní obvod [[Praha 11]], obvod [[Praha 4]])
* na západě s katastrálním územím [[Háje]] (městská část a správní obvod [[Praha 11]], obvod [[Praha 4]])
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Petrovice (Prague)}}
*[http://www.prahapetrovice.cz Oficiální web městské části]
*[http://historie.praha-petrovice.com Historie Petrovic]
*[http://farnost.petrovice.org Web římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba Staršího]
{{Město Praha}}

[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Městské části Prahy]]
[[Kategorie:Praha 15 (správní obvod)]]
[[Kategorie:Petrovice| ]]
{{Článek z Wikipedie}}