Sysop: 1 revizi

2013-09-23T15:36:20Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 9. 2013, 15:36

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-11T22:29:00Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="c0ffff"| <big>Marsovy měsíce: '''Phobos'''</big>
|-
| colspan="2" style="text-align:center; background: #000000;"| [[Soubor:221831main PIA10368.png|250px|titulek]]
|-
| colspan="2" style="text-align:center; font-size:smaller;"|Phobos na snímku sondy [[Mars Reconnaissance Orbiter]] z [[23. březen|23. března]] [[2008]]
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Objev
|-
! align="left" | Objevitel
| [[Asaph Hall]]
|-
! align="left" | Datum objevu
|[[17. srpen|17. srpna]] 1877
|-
! align="left" | Předběžné označení
|žádné
|-
! align="left" | Definitivní označení
|Mars I
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Elementy dráhy ([[Ekvinokcium]] J2000,0)
|-
! align="left" | [[Velká poloosa]]
| 9 380 [[kilometr|km]] 0,000 063 [[astronomická jednotka|AU]]
|-
! align="left" | [[Excentricita dráhy|Excentricita]]
| 0,0151
|-
! align="left" | [[Apsida (astronomie)|Pericentrum]]
|9 522 km
|-
! align="left" | [[apsida (astronomie)|Apocentrum]]
| 9 238 km
|-
! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]])
| 0,319 dne
|-
! align="left" |[[Sklon dráhy]] k [[rovník]]u
|1,093°
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Fyzikální charakteristiky
|-
! align="left" | Rozměry
|27,0×21,6×19,8 (22,2 ± 0,30) km
|-
! align="left" | [[Gravitační parametr]]
| 0,000 713 8 ± 0,000 001 9 km3/s2
|-
! align="left" | [[Hmotnost]]
|(1.070 ± 0,085) ×1016 [[kilogram|kg]]
|-
! align="left" | Průměrná [[hustota]]
| 1,867 ± 0,076 g/cm3
|-
! align="left" | [[Gravitace|Gravitační zrychlení]]
| 0,0019 až 0,0084 [[zrychlení|m/s2]] ( 0,0004''g'')
|-
! align="left" | [[Úniková rychlost]]
| 0,011 km/s
|-
! align="left" | Perioda rotace
| 7,66 h ([[vázaná rotace]])
|-
! align="left" | [[Sklon rotační osy]]
| ~ 0°
|-
! align="left" | [[Albedo]]
| 0,071 ± 0,012
|-
! align="left" |Povrchová [[teplota]] - min - průměr - max
|   — ~ -40 °C, tj. ~ 233 [[kelvin|K]] —
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]
|-
! align="left" | Atmosférický tlak
| neměřitelný
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Složení atmosféry
|-
|Vodní pára ?
|stopy
|}
'''Phobos''', též psáno '''Fobos''' (z [[řečtina|řeckého]] ''Φόβος'', česky ''Strach''), je vnitřním a větším ze dvou známých [[měsíc (satelit)|měsíců]] [[planeta|planety]] [[Mars (planeta)|Marsu]].

== Objev ==
Phobos objevil [[17. srpen|17. srpna]] 1877 [[Asaph Hall]], pouhých šest dní po objevu prvního měsíce Marsu, [[Deimos (měsíc)|Deimosu]]. Objev byl zveřejněn 18. srpna téhož roku. Je zajímavé, že existenci měsíců Marsu předpověděl již Johannes Kepler v roce 1610.

== Popis měsíce ==
Phobos protáhlého fazolovitého tvaru, blížícího se trojosému [[elipsoid]]u, je s největší pravděpodobností zachycenou planetkou, pocházející z oblasti hlavního pásu planetek. Zachycena byla zřejmě vzájemnou kombinací [[gravitace|gravitačních poruch]] působených [[Jupiter (planeta)|Jupiterem]] a samotným Marsem. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu [[protoplaneta|Protomarsu]] v době tvorby planety [[akrece|akrecí]], při dopadech velkých [[planetesimála|planetesimál]].

Na základě spektroskopických měření se podobá planetkám typu C, jejichž složení se blíží [[uhlíkatý chondrit|uhlíkatým chondritům]]. Dá se tedy očekávat, že bude obsahovat značné množství uhlíku a uhlíkatých (organických) látek. Mimořádně nízká hustota tohoto měsíce však poukazuje na to, že s vysokou pravděpodobností obsahuje také značný podíl zmrzlé vody, případně i jiných těkavých látek. Jeho složení se tedy zřetelně liší od složení Deimosu, z čehož lze usuzovat, že tyto měsíce nemají společný původ. Současně to snižuje pravděpodobnost impaktního původu těchto měsíců.
Phobos nemá žádnou měřitelnou atmosféru. Přesto [[sovětský svaz|sovětská]] [[kosmická sonda]] [[Fobos 2]] zjistila, že z povrchu měsíce unikají plyny, ale jejich přesné složení nestačila zjistit. Předpokládá se, že jde převážně o vodní páru.

Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti. Je pokryt [[regolit]]em, avšak v menší míře, než je tomu u druhého měsíce, Deimosu a zřejmě jemnějším, podobným prachu. Přítomnost asi metrové vrstvy prachu na jeho povrchu odhalila sonda [[Mars Global Surveyor]]. Proto jsou krátery mnohem zřetelnější naž na Deimosu. Největší z nich jsou ''Stickney'' (průměr 10 km) a ''Hall'' (6 km). Při impaktu, který se vytvořil ''Stickney'', téměř došlo k rozlomení tohoto měsíce; při jeho vzniku se také vytvořila řada lineárních rýh, dlouhých až 10 km a až 100 m hlubokých a až 800 m širokých. Dalšími pojmenovanými objekty na povrchu Phobosu jsou krátery ''D'Arrest'', ''Roche'', ''Sharpless'', ''Todd'' a ''Wendell'' a hřeben ''Kepler Dorsum''

Na základě rozhodnutí [[IAU]] byly útvary na Phobosu pojmenovány po osobách spojených s objevem měsíců Marsu (největší z kráterů podle rodného příjmení manželky objevitele, druhý v pořadí podle objevitele samotného).
Rotace měsíce je [[vázaná rotace|vázaná]], to znamená, že k planetě přivrací stále jednu tvář. Je přitom orientován tak, že nejdelší osa jeho tělesa směřuje do středu Marsu.

Gravitační přitažlivost na povrchu Phobosu je vzhledem k jeho značně protáhlému tvaru značně proměnná a to až o 210 %. Kromě toho na obou protáhlých koncích je efektivní přitažlivost ještě zmenšována vlivem [[Slapová síla|slapových sil]].

== Vývoj oběžné dráhy ==
[[Soubor:Orbits of Phobos and Deimos.gif|frame|left|Oběh Phobosu a Deimosu kolem Marsu (měřítko zachováno)]]
Působením slapových sil se stále zkracuje doba oběhu Phobosu kolem Marsu a snižuje se její průměrná výška (velikost velké poloosy oběžné dráhy) a to rychlostí 1,8 metru za století. V důsledku toho se buď zhruba za 50 milionů let zřítí na povrch Marsu<ref>http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Mar_Phobos</ref>, nebo mnohem pravděpodobněji po poklesu velké poloosy pod přibližně 8 400 km (pod tzv. [[Rocheova mez|Rocheovu mez]]) bude slapovými silami roztrhán a vytvoří kolem planety prstenec, podobný [[Saturn (planeta)|Saturnovu]].
Koncem 50. let 20. století ruský astrofyzik [[Josif Samuilovič Škloviskij]] vyšel z nepřesných údajů o velikosti Phobosu, o zrychlování oběhu měsíce kolem planety a z předpokladů o hustotě marsovské atmosféry. Dospěl k závěru o mimořádně nízké průměrné hustotě tohoto tělesa, která se dala vysvětlit tím, že měsíc je dutý. Předpokládal, že při průměru asi 16 km by tloušťka ocelové stěny činila asi 6 cm. Podobné teorie a umělém původu Phobosu vyslovili i poradce prezidenta [[Dwight D. Eisenhower|D. D: Eisenhowera]] [[Siegfried F. Singer]] (v roce 1960) a později též matematik Raymond H. Wilson, Jr. z [[NASA]] (v roce 1963). Dnes je jednoznačně prokázáno, že se jedná o přirozené těleso.

== Pozorování na místě ==
Při pohledu z Phobosu by Mars vyhlížel 6400krát větší a 2500krát jasnější než úplněk pozemského Měsíce při pozorování ze Země a zabíral by téměř čtvrtinu oblohy měsíce.
[[Soubor:PIA05553.gif|left|thumb|[[Přechod (astronomie)|Přechod]] Phobosu přes Slunce snímaný z vozítka [[Opportunity]]]]
Naopak Phobos pozorovaný z povrchu Marsu (je vidět pouze do areografických šířek přibližně 70,4º) má zdánlivý průměr přibližně třetiny průměru pozemského Měsíce (pozorováno na Zemi); protože obíhá kolem planety v průměrné výši pouhých 5982 km, jeho zdánlivý průměr se značně mění se vzdáleností od pozorovatele. Např. při jeho východu nad obzor má zdánlivý průměr 0,14° pro pozorovatele na rovníku, při dosažení [[zenit]]u se zvětší až na 0,20°. Vzhledem k tomu, že obíhá kolem planety rychleji než je její rotace, vychází přibližně dvakrát za marsovský den a to na západě a zapadá na východě. Doba setrvání na obloze je nejvýše 4,25 hodiny. Jeden oběh Phobosu vůči pozorovateli na povrchu Marsu trvá 11,1 hodiny.

== Kosmický průzkum ==
[[Soubor:Phobos moon (large).jpg|thumb|Phobos z druhé strany.]]
První snímky tohoto měsíce z blízka pořídily v roce [[1971]] sonda [[Mariner 9]] a v roce [[1977]] [[Viking 1]]. K jeho detailnímu průzkumu byly určeny sovětské kosmické sondy [[Fobos 1]] a [[Fobos 2]], které měly vysadit na jeho povrchu malé přistávací moduly. S první z nich bylo ztraceno spojení ještě během přeletu od Země k Marsu. Fobos 2 se přiblížil k měsíci 25. března [[1989]] na vzdálenost jen 191 km. Během přibližování byla pořízena řada snímků Phobosu a uskutečnil se i jeho spektroskopický výzkum, ale poté bylo spojení se sondou ztraceno. Později snímkovaly tento měsíc další sondy: americký [[Mars Global Surveyor]] v létech [[1998]] a [[2003]], evropský [[Mars Express]] v roce [[2004]] a poté opět americký [[Mars Reconnaissance Orbiter]] v roce [[2009]].
Na rok [[2009]] [[Rusko]] ve spolupráci s organizací [[Evropská kosmická agentura|ESA]] plánuje vyslání sondy [[Fobos Grunt]], která by měla odebrat vzorky půdy z povrchu Phobosu a dopravit je k analýze na Zemi.

== Původ jména ==
Phobos byl pojmenován podle [[Fobos (mytologie)|Foba]], jednoho ze synů boha války [[Áres|Área]] ([[Mars (mytologie)|Marta]]) a [[Afrodita|Afrodity]] ([[Venus|Venuše]]). On a jeho bratr [[Deimos (mytologie)|Deimos]] společně stále doprovázeli svého otce boha války. Jména obou měsíců navrhl [[Henry Madan]] (1838–1901) z [[Eton]]u, podle citátu z XV. knihy eposu [[Ilias]], kde bůh války povolává Strach (Fobos) a Hrůzu (Deimos). Podle jiných mytologických pověstí byli Deimos a Fobos koně, zapřažení do Áreova válečného vozu.

== Phobos v literatuře ==
[[Soubor:Phobos-viking1.jpg|thumb|Phobos na snímku sondy [[Viking 1]], vlevo nahoře kráter Stickney]]
Anglický spisovatel Jonathan Swift ve svých ''Guliverových cestách'' popisuje objev dvou měsíčků Marsu hvězdáři vymyšlené země Laputa. Swiftův satirický román vyšel poprvé v roce 1726, tedy půldruhého století před skutečným objevem Phobosu a Deimosu a žádný tehdejší hvězdářský dalekohled nebyl dostatečně výkonný, aby mohl skutečné měsíce odhalit.<ref>http://www.astro.pef.zcu.cz/slunecni_soustava/mars/index.html</ref>
Český spisovatel sci-fi [[Jan Matzal Troska|J. M. Troska]] v prvním dílu trilogie ''Zápas s nebem'' (první vydání [[1940]]) popisuje let svých hrdinů k průzkumu Phobosu.

Měsíc Phobos se vyskytuje též ve sci-fi trilogii o Marsu spisovatele [[Kim Stanley Robinson|Kima Stanley Robinsona]] (první angl. vydání v r. 1993), kde je vzbouřenci naveden na povrch planety.

=== Související články ===
* [[Deimos (měsíc)|Deimos]], druhý měsíc planety Mars
* [[Mars (planeta)]]
* [[Měsíce Marsu]]
* [[:Kategorie:Měsíce]]
* [[:Kategorie:Mars]]

=== Použitá literatura ===
* '''Čeman, Róbert a Pittich, Eduard''', ''Vesmír - 1 Sluneční soustava'', Mapa Slovakia Bratislava 2002, ISBN 80-8067-072-2
* Vesmír, [[Jiří Grygar|Grygar Jiří]], Horský Zdeněk, Mayer Pavel, Mladá Fronta 1983 Praha.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.solarviews.com/cap/mars/vphobos3.htm Let kolem Phobosu]
* [http://www.solarviews.com/cap/mars/vphobos2.htm Animace Phobosu]

{{Commonscat|Phobos (moon)}}{{Mars}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Měsíce Marsu]]

Phobos (měsíc) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu