Sysop: 1 revizi

2013-09-23T13:00:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 9. 2013, 13:00

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T21:51:58Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Pieniny
| obrázek = Panorama Pieniny from Trzy Korony.jpg
| popis1 = Panorama Pienin ze Tří Korun
| popisek2 = Panorama Pienin ze Tří Korun
| maxnázev = [[Vysoké Skalky]]
| maxvýška = 1050
| nadřaz = [[Východní Beskydy]]
| podřaz =
| soused =
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Polsko]]<br /> [[Slovensko]]
| hornina =
| poznámka =
| povodí =
}}
[[Image:Vnější Západní Karpaty, h3.png|thumb|[[Vnější Západní Karpaty]], Pieniny vyznačeny červeným polem]]
'''Pieniny''' jsou krajinný celek geomorfologické oblasti [[Východní Beskydy]] ležící na [[Slovensko|Slovensku]] a v [[Polsko|Polsku]].
== Popis ==
Území se nachází v severní části [[Spiš]]e, nazývané též [[Zamaguří]]. Území bylo v minulosti osídleno převážně Poláky a Rusíny, ale i Židy, Němci a Romy.
Pieniny tvoří horský masív bradlového pásma. Na slovenském území se nacházejí jen nižší vrcholy, například Holica (828 m). Nejdominantnější [[vrchol]]y se nacházejí na polské straně: Sokolica (747 m) a Tři korunky (polsky: Trzy korony, 982 m). Vrchol Třech korunek se skládá z pěti částí:
*Okrąglica (982 m)
*Płaska Skała (950 m)
*Nad Ogródki (940 m)
*Pańska Skała (Bryłowa) (920 m)
*Niżnia Okrąglica (Ganek, Siodło)
Pieniny se dělí na tři části:
*Spišské Pieniny, mezi dolinou Bielej vody a ohbím Dunajce u Niedziče. Nejvyšší vrch je Branisko (polsky: Żar) – 879 m
*Střední Pieniny (zvané jen Pieniny), od Niedziče po ohbí Dunajca mezi Sromowcami Niżnymi a Szczawnicou (Tři korunky, Holica a Sokolica).
*Malé Pieniny, sahající do doliny Popradu, s nejvyšším vrcholem Vysoké Skalky (1050 m) – nejvyšší hora Pienin.
== Geologická stavba ==
Ve vápencových částech Haligovských skal vznikly jeskyně Aksamitka, Zbojnická jeskyně, Jezevčí jeskyně, Kozí jeskyně a Medvědí díry. Jeskyně nejsou přístupné veřejnosti.

== Turistika ==
[[Soubor:Dunajec and Lesnica.jpg|thumb|Prielom Dunajca ze Sokolice]]
Turisticky nejnavštěvovanějšími jsou Tři korunky a Sokolica na polské straně a Prielom Dunajca (národní přírodní rezervace vyhlášená roku 1967 a předtím již v roce 1932, rozloha 360 ha) na slovenské straně. Prielom Dunajca se nachází mezi obcemi [[Červený Kláštor]] a Lesnica. Je to nejhodnotnější území Pienin, s hlubokými kaňony, meandry řeky zařezanými hluboko do skal,nepřístupnými skalními bradly a dalšími útvary. Turisticky atraktivní je i splutí Dunajce na pltích s originální goralskou hudbou.
Turisté mohou rovněž navštívit hrad v Niedziči, který se v současnosti tyčí nad přehradou. Řeka Dunajec v těchto místech tvořila hranici mezi Uhrami a Polskem. Na polské straně naproti hradu Niedziči stojí zřícenina hradu v Czorsztyně. Tyto hrady byly pohraničními pevnostmi.
[[Pieninský národný park|Pieninský národní park]] (Pieninský národný park, PIENAP) byl na Slovensku vyhlášen v roce [[1967]] na ploše 2125 ha, v roce [[1997]] byl rozšířen na 3750 ha. V Polsku bol vyhlášen Pieniński Park Narodowy (PPN) [[23. květen|23. května]] [[1932]] na ploše 760 ha, v roce [[1955]] byl rozšířen na 2231 ha.
[[Soubor:Dunajec from Trzy Korony.jpg|thumb|Pohled na Červený kláštor ze Tří Korun]]
{{commonscat|Pieniny Właściwe}}
Sídlo Správy PIENAP-u je v [[Červený Kláštor|Červeném Klášteře]]. Sídlo Správy PPN je v Krościenku nad Dunajcem.
Turisté se mohou ubytovat buď v penziónech v Červeném Klášteře, Majerech nebo v polských obcích anebo v dvou hotelech v jediném městě Zamaguří, v [[Spišská Stará Ves|Spišské Staré Vsi]].
== Externí odkazy ==
* [http://www.sevcik.sk/gp.php Pieniny z vôd Dunajca i z jeho pravého brehu ] – fotogalerie
== Související články ==
* [[Pieninský národný park]]

[[Kategorie:Pieniny|*]]
[[Kategorie:Pieninský národný park]]
[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]
[[Kategorie:Východní Beskydy]]
[[Kategorie:Okres Kežmarok]]
[[Kategorie:Okres Stará Ľubovňa]]
{{Článek z Wikipedie}}

Pieniny - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu