<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pinyin</id>
		<title>Pinyin - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pinyin"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pinyin&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-11T11:15:40Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pinyin&amp;diff=331818&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pinyin&amp;diff=331818&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-09-23T12:16:41Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2013, 12:16&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pinyin&amp;diff=331817&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Pinyin&amp;diff=331817&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-09-18T19:30:25Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Čínský text}}&lt;br /&gt;
'''Pinyin''' ([[čínština|čínsky]] 拼音, ''pīnyīn,'' v&amp;amp;nbsp;[[český přepis čínštiny|české transkripci]] '''pchin-jin''', doslova „hláskování“) je zkrácený název pro '''koncept čínské hláskové abecedy''' (čínsky 汉语拼音方案, ''hànyǔ pīnyīn fāng'àn,'' ''chan-jü pchin-jin fang-an).'' Mylně bývá označován jako [[transkripce (lingvistika)|transkripce]], ve skutečnosti se jedná o projekt svébytné čínské národní abecedy založené na [[latinka|latince]]. Užívá se pro zápis [[čínština|čínštiny]] tam, kde nelze užít [[čínské znaky|čínských znaků]] nebo by užití čínských znaků bylo složité. Slouží k&amp;amp;nbsp;zachycení výslovnosti čínských znaků a jako takový je neocenitelný při výuce čínského písma ve školách. Samozřejmě může plnit (a plní) i funkci transkripce čínských znaků do latinky. Proto je důležitý zejména pro jednotný přepis čínských zeměpisných názvů a osobních jmen osob čínské národnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvotním významem čínského slova pchin-jin je „hláskování“, takže tímto pojmem v&amp;amp;nbsp;čínštině může být označena jakákoliv hlásková abeceda (srovnej např. 捷克拼音, ''jiékè pīnyīn,'' ''ťie-kche pchin-jin'' = „česká abeceda“). Bez bližšího určení tento výraz nicméně označuje převážně chan-jü pchin-jin pro [[mandarínština|mandarínskou]] čínštinu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tvůrcem pinyinu je [[ekonomie|ekonom]] a [[lingvistika|lingvista]] Čou Jou-kuang (Zhou Youguang, narozen [[1906]]). První verze pochází z&amp;amp;nbsp;roku [[1956]], jako oficiální způsob zápisu čínštiny latinkou byl v&amp;amp;nbsp;[[Čínská lidová republika|Čínské lidové republice]] přijat v&amp;amp;nbsp;roce [[1958]]. Začal se používat převážně ve výuce, aby usnadnil žákům pochopení výslovnosti mandarínštiny. Pinyin vychází ze starších transkripčních systémů z&amp;amp;nbsp;první poloviny [[20. století]], převážně z&amp;amp;nbsp;''Latinxua Sin Wenz'' a ''Gwoyeu Romatzyh'', způsob označování tónů diakritickými znaménky je převzat z&amp;amp;nbsp;[[bopomofo]]. Pinyin je oficiálně používán i v&amp;amp;nbsp;[[Singapur]]u, [[Spojené státy americké|USA]] a dalších zemích, oficiálně je od roku [[2009]] zaveden i na [[Tchaj-wan]]u, i když zde v&amp;amp;nbsp;praxi stále přežívají jiné systémy, například [[Tongyong pinyin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože je jí poměrně blízký, pinyin není založen na [[angličtina|anglické]] výslovnosti a výslovnost některých písmen se od angličtiny značně liší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většinou se pinyinem zachycuje standardní výslovnost [[Čínské znaky|čínských znaků]]. Pro ostatní čínské dialekty či jazyky (např. [[kantonština|kantonštinu]], [[Tchajwanština|tchajwanštinu]]), které používají tytéž znaky, ale vyslovují je jinak, existují podobné systémy, založené na stejném principu, které jsou v&amp;amp;nbsp;čínštině rovněž nazvané „hláskování“, tj. pinyin. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Téměř každý čínský znak se vyslovuje jako jedna slabika, pro některé znaky existuje několik variant výslovnosti. Množství slabik je poměrně omezené. Skládají se z&amp;amp;nbsp;počáteční souhlásky (může také chybět), skupiny samohlásek a případně koncového N, NG, výjimečně též R.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hlásky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Souhlásky: (v&amp;amp;nbsp;závorce odpovídající počeštěný přepis, který zhruba vystihuje jak hláska zní českému posluchači. V&amp;amp;nbsp;žádném případě však nelze brát přepis jako návod k&amp;amp;nbsp;výslovnosti - více jak polovina hlásek se v&amp;amp;nbsp;češtině vůbec nevyskytuje) B (p), C (cch), CH (čch), D (t), F (f), G (k), H (ch), J (ť), K&amp;amp;nbsp;(kch), L (l), M (m), N (n), P (pch), Q (ťch), R (ž/r/ř), S&amp;amp;nbsp;(s), SH (š), T (tch), W (w), X (s/ś), Y (j), Z&amp;amp;nbsp;(c), ZH (č).&lt;br /&gt;
* Samohlásky: A, E (e, '), I (i, '), O, U, Ü (po J, Q, X, Y se Ü nepíše, ale vždy se tam vyslovuje).&lt;br /&gt;
* Skupiny samohlásek např.: AI (aj), AO, EI (ej), IA, IAO, IE, IU (iou), OU, UE (üe), UI (uej), UO.&lt;br /&gt;
* S&amp;amp;nbsp;koncovým N např.: AN, EN, IAN (ien), IN, UAN, UN.&lt;br /&gt;
* S&amp;amp;nbsp;koncovým NG např.: ANG, ENG, IANG, ING, ONG (ung), UANG.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tón ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Volitelně lze v&amp;amp;nbsp;pinyinu označit jeden ze čtyř tónů, kterými může být slabika vyslovena:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vysoký rovný, např. Ā,&lt;br /&gt;
* stoupavý, např. Á,&lt;br /&gt;
* klesavě-stoupavý, např. Ǎ,&lt;br /&gt;
* klesavý, např. À.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvůli technickým omezením se někdy tóny značí číslicí za slabikou. I v&amp;amp;nbsp;pinyinu s&amp;amp;nbsp;tóny zůstanou některé slabiky bez označení tónu, protože jsou tónově neutrální. Ani pinyin s&amp;amp;nbsp;tóny nedokáže vystihnout rozdíl mezi všemi znaky. Čínština je velmi [[homonymum|homonymní]] jazyk, tj. existuje mnoho výrazů, které se stejně vyslovují, ale jejich význam se liší. V&amp;amp;nbsp;čínském písmu lze významy odlišit, ale v&amp;amp;nbsp;pinyinu, jenž je založen na výslovnosti, ne.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Hranice slov ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slabiky jednoho slova se obvykle píší dohromady, např. ''Beijing'' (na rozdíl od tzv. českého přepisu, kde se slabiky jednoho slova oddělují pomlčkou, např. ''Pej-ťing''). Tam, kde by spojování slabik mohlo působit problémy s&amp;amp;nbsp;interpretací, se slabiky oddělují apostrofem (např. ''Xi'an'' oproti ''Xian'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajistit jednotnost při stanovování hranic slov není jednoduché, protože v&amp;amp;nbsp;čínském písmu se hranice slov nijak nevyznačují a samotný pojem slova lze v&amp;amp;nbsp;čínštině považovat za importovaný. Přesto v&amp;amp;nbsp;řadě případů panuje shoda, co je a co není jedno slovo. Např. drtivá většina osobních jmen se skládá ze tří znaků (slabik), z&amp;amp;nbsp;nichž první je ekvivalent našeho [[příjmení]] a považuje se za jedno slovo, druhá a třetí slabika se pak spojuje do druhého slova, které odpovídá našemu [[Rodné jméno|křestnímu jménu]] (např. ''Mao Zedong'' = ''Mao Ce-tung''). Nejvíce „slov“ v&amp;amp;nbsp;moderní čínštině je dvojslabičných.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Abecední řazení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pinyin se běžně používá při řazení slov v&amp;amp;nbsp;překladových slovnících z&amp;amp;nbsp;čínštiny do jiného jazyka (na začátku takového slovníku je tabulka znaků s&amp;amp;nbsp;odkazy na jim odpovídající výslovnosti v&amp;amp;nbsp;pinyinu). Při abecedním řazení slov podle pinyinu se v&amp;amp;nbsp;zásadě využívá pořadí písmen v&amp;amp;nbsp;latince (tedy A-B-C-CH-D-E-F-G-H-I-J-K-L-M-N-NG-O-P-Q-R-S-SH-T-U-Ü-W-X-Y-Z-ZH), ale je potřeba mít na paměti, že spřežky (CH, SH apod.) se řadí samostatně a řazení podle slabik má přednost před pořadím písmen (např. ''xiafeng'' by bylo mezi ''xi'an'' a ''xian''). Slabiky lišící se tónem se řadí podle pořadí tónů (A-Ā-Á-Ǎ-À, např. ''xiáshān'' by bylo před ''xiàfēng'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Cizí jazyky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní jména pocházející z&amp;amp;nbsp;jazyků, které se píší latinkou, lze zapsat dvěma způsoby. Vzhledem k&amp;amp;nbsp;tomu, že pinyin je latinka pro zápis čínštiny, vlastní jména, která už v&amp;amp;nbsp;latince jsou, se do ní prostě vloží beze změny. Analogicky se zachází s&amp;amp;nbsp;cizími vlastními jmény ve většině jazyků, např. v&amp;amp;nbsp;české větě běžně použijeme tvar ''William Shakespeare,'' nikoli ''Vilijem Šejkspír.'' Alternativně lze samozřejmě použít pinyin i k&amp;amp;nbsp;zachycení výslovnosti čínských znaků, kterými se dotyčné vlastní jméno přepisuje v&amp;amp;nbsp;čínském textu (stejně jako můžeme českou abecedu použít k&amp;amp;nbsp;zachycení výslovnosti cizích vlastních jmen, např. „William Shakespeare, čti [vilijem šejkspír]“). Kupříkladu právě Shakespearovo jméno by se pak ze znaků do pinyinu přepsalo jako ''Wēilián Shāshìbǐyà.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně platí, že zeměpisné názvy pocházející z&amp;amp;nbsp;jazyků, které se nepíší ani latinkou, ani čínskými znaky, se normálně do pinyinu přepisují přímo z&amp;amp;nbsp;těchto jazyků. Stejně jako u jiných transkripcí se přitom volí taková písmena, jejichž výslovnost je v&amp;amp;nbsp;pinyinu co možná nejblíže výslovnosti v&amp;amp;nbsp;původním jazyce. Týká se to i oficiálních přepisů zeměpisných názvů v&amp;amp;nbsp;autonomních oblastech na území [[ČLR]], zejména [[tibetština|tibetských]], [[ujgurština|ujgurských]] a [[mongolština|mongolských]]. Příklady:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{|&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Původní znění || Oficiální pinyin || Přepis čínskými znaky || Výslovnost čínských znaků pinyinem || Český název || Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ཇོ་མོ་གླང་མ || Qomolangma Feng || 珠穆朗瑪峰 || Zhūmùlǎngmǎ Fēng || [[Mount Everest]] || Slovo ''Qomolangma'' je tibetské, slovo ''Fēng'' je čínské.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| جۇڭغار ئويمانلىقى || Junggar Pendi || 准噶尔盆地 || Zhǔn'gá'ěr Péndì || [[Džungarská pánev]] || Slovo ''Junggar'' je ujgurské, i když ho ujgurština přejala z&amp;amp;nbsp;mongolštiny, slovo ''Péndì'' je čínské.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[File:Inner Mongolia in Mongolian.png|35px]] || Nei Mongol || 内蒙古 || Nèi Měnggǔ || [[Vnitřní Mongolsko]] || Slovo ''Nèi'' je čínské, slovo ''Mongol'' mongolské.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.kanglin-software.com/LittlePinApp/LittlePinyinApp.aspx Little Pinyin App 1.0 online]&lt;br /&gt;
* [http://cq.netsh.com/bbs/757809/html/tree_33024454.html New Edition Hanyu Pinyin Syllable Table]&lt;br /&gt;
* [http://www.quickmandarin.com/chinesepinyintable/ Pinyin tabulka se zvukem]&lt;br /&gt;
* [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/PCHINJIN/CINA.HTM Tabulky pro převod mezi pinyin, anglickou a českou transkripcí]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Převody písma]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Čínština]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>