Pioneer 10 - Historie editací

Sysop: ++

2023-04-11T08:24:48Z

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:24
Řádka 13:		Řádka 13:
	výrobce=USA, TRW\|		výrobce=USA, TRW\|
	kategorie=[[planetární sonda]]\|		kategorie=[[planetární sonda]]\|
-	hmotnost=259 kg}}	+	hmotnost=259 kg}}[[Soubor:72410main ACD97-0036-2.jpg\|thumb\|240px\|Přístroje na palubě sondy]]
-	[[Soubor:72410main ACD97-0036-2.jpg~~\|220px~~\|thumb\|Přístroje na palubě sondy]]	+	[[Soubor:Pioneer 10 Trajectory-NASAFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Dráha letu sondy]]
	'''Pioneer 10''' (alternativní názvy '''Pioneer F''') je americká [[planetární sonda]], určená k průzkumu [[Jupiter (planeta)\|Jupiteru]] a vnějších oblastí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Sonda má identické dvojče [[Pioneer 11]].		'''Pioneer 10''' (alternativní názvy '''Pioneer F''') je americká [[planetární sonda]], určená k průzkumu [[Jupiter (planeta)\|Jupiteru]] a vnějších oblastí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Sonda má identické dvojče [[Pioneer 11]].

Řádka 32:		Řádka 32:
	* dvoukanálový infračervený [[radiometr]] k měření teplot a chemického složení atmosféry planet a povrchu měsíců.		* dvoukanálový infračervený [[radiometr]] k měření teplot a chemického složení atmosféry planet a povrchu měsíců.

-	[[Soubor:Pioneer10-plaque.jpg\|~~220px~~\|thumb\|Destička na palubě sondy nese poselství pro případné mimozemské civilizace. Zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii vzhledem k několika [[pulsar]]ům.]]	+	[[Soubor:Pioneer10-plaque.jpg\|240px\|thumb\|Destička na palubě sondy nese poselství pro případné mimozemské civilizace. Zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii vzhledem k několika [[pulsar]]ům.]]
-		+
	Většina přístrojů a elektronického vybavení sondy je umístěna v šesti skříních, tvořících trup sondy tvaru nízkého šestibokého hranolu. Na jeho horní podstavě je umístěna velká parabolická anténa o průměru 2,74 m sloužící ke spojení s pozemními stanicemi. Elektrickou energii dodávají čtyři radioizotopové generátory SNAP-19 s maximálním výkonem 155 W, zavěšenými po dvojicí na dvou výklopných ramenech. Pro dolaďování orientace a korekce dráhy je vybavena šesti malými raketovými motorky. Na boku jedné skříně s elektronikou je umístěna plaketa s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl [[Carl Sagan]].		Většina přístrojů a elektronického vybavení sondy je umístěna v šesti skříních, tvořících trup sondy tvaru nízkého šestibokého hranolu. Na jeho horní podstavě je umístěna velká parabolická anténa o průměru 2,74 m sloužící ke spojení s pozemními stanicemi. Elektrickou energii dodávají čtyři radioizotopové generátory SNAP-19 s maximálním výkonem 155 W, zavěšenými po dvojicí na dvou výklopných ramenech. Pro dolaďování orientace a korekce dráhy je vybavena šesti malými raketovými motorky. Na boku jedné skříně s elektronikou je umístěna plaketa s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl [[Carl Sagan]].

Řádka 39:		Řádka 38:
	Sonda Pioneer 10 odstartovala 3. března [[1972]]. Díky přídavnému motoru na pevné palivo dosáhla rekordní rychlosti 14,5 km/sec. Už za 12 hodin minula dráhu Měsíce a za 82 dní Marsu. Dne 7. března byla provedena první korekce dráhy navýšením rychlosti o 14 m/sec, o půl roku později následovala korekce druhá o 0,14 m/sec.		Sonda Pioneer 10 odstartovala 3. března [[1972]]. Díky přídavnému motoru na pevné palivo dosáhla rekordní rychlosti 14,5 km/sec. Už za 12 hodin minula dráhu Měsíce a za 82 dní Marsu. Dne 7. března byla provedena první korekce dráhy navýšením rychlosti o 14 m/sec, o půl roku později následovala korekce druhá o 0,14 m/sec.

-	Byla to první sonda, která překonala [[hlavní pás]] planetek a zkoumala [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]], kam dorazila v prosinci [[1973]]. První výsledky měření byly poněkud zkresleny silnou radiací. Dne 4. prosince 1973 prolétla ve výši 140 000 km nad vrchní vrstvou mraků Jupitera a 14 minut poté došlo k zákrytu s měsícem Io. Na Zem poslala 300 snímků Jupiteru a také dva z Ganymedu. Poté sonda směřovala do vnějších oblastí urychlena gravitačním polem. Mise byla ukončena v roce [[1997]], i poté byly do roku [[2003]] několikrát zachyceny signály sondy.	+	Byla to první sonda, která překonala [[hlavní pás]] planetek a zkoumala [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]], kam dorazila v prosinci [[1973]]. První výsledky měření byly poněkud zkresleny silnou radiací. Dne 4. prosince 1973 prolétla ve výši 140 000 km nad vrchní vrstvou mraků Jupitera a 14 minut poté došlo k zákrytu s měsícem Io. Na Zem poslala 300 snímků Jupiteru a také dva z Ganymedu. Poté sonda směřovala do vnějších oblastí urychlena gravitačním polem. Mise byla ukončena v roce [[1997]], i poté byly do roku [[2003]] několikrát zachyceny signály sondy.

	Velmi slabý signál ze sondy byl naposledy zachycen [[23. leden\|23. ledna]] 2003, když se Pioneer 10 pohyboval ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země.<ref>		Velmi slabý signál ze sondy byl naposledy zachycen [[23. leden\|23. ledna]] 2003, když se Pioneer 10 pohyboval ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země.<ref>
Řádka 46:		Řádka 45:
	\| vydavatel= Hvězdárna Vsetín		\| vydavatel= Hvězdárna Vsetín
	\| url =http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?nazevclanku=sonda-pioneer-10-poslala-k-zemi-svuj-posledni-signal&cisloclanku=2003030002 \| jazyk = česky\| datum přístupu=2007-09-30}}		\| url =http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?nazevclanku=sonda-pioneer-10-poslala-k-zemi-svuj-posledni-signal&cisloclanku=2003030002 \| jazyk = česky\| datum přístupu=2007-09-30}}
-	</ref> Pokusy o kontakt [[7. únor]]a 2003 už byly neúspěšné. Poslední snahy o spojení se sondou proběhly [[4. březen\|4. března]] [[2006]], kdy by anténa sondy měla směřovat k Zemi. Ze sondy nebyl zachycen žádný signál.<ref>[http://www.planetary.org/blog/article/00000477/ Poslední pokus o navázání spojení se sondou ''Pioneer 10'']</ref>	+	</ref> Pokusy o kontakt [[7. únor]]a 2003 už byly neúspěšné. Poslední snahy o spojení se sondou proběhly [[4. březen\|4. března]] [[2006]], kdy by anténa sondy měla směřovat k Zemi. Ze sondy nebyl zachycen žádný signál.<ref>[http://www.planetary.org/blog/article/00000477/ Poslední pokus o navázání spojení se sondou ''Pioneer 10'']</ref>

-	Pioneer 10 směřuje ven ze [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]] a míří ke hvězdě [[Aldebaran]] v ~~souhvězdí~~ [[~~Býk (~~souhvězdí)\|Býka]] rychlostí 2,6 [[Astronomická jednotka\|AU]] za rok. Pokud by měl Aldebaran nulovou [[relativní rychlost]], měla by ho sonda Pioneer 10 dosáhnout zhruba za 2 miliony let.<ref>[http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp Sonda opouští sluneční soustavu]</ref>	+	Pioneer 10 směřuje ven ze [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]] a míří ke hvězdě [[Aldebaran]] v [[souhvězdí Býka]] rychlostí 2,6 [[Astronomická jednotka\|AU]] za rok. Pokud by měl Aldebaran nulovou [[relativní rychlost]], měla by ho sonda Pioneer 10 dosáhnout zhruba za 2 miliony let.<ref>[http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp Sonda opouští sluneční soustavu]</ref>

	=== Literatura ===		=== Literatura ===
Řádka 70:		Řádka 69:


-	{{Program Pioneer}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Pioneer 10}}{{Program Pioneer}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Sondy opouštějící sluneční soustavu]]		[[Kategorie:Sondy opouštějící sluneční soustavu]]
	[[Kategorie:Sondy k Jupiteru]]		[[Kategorie:Sondy k Jupiteru]]
	[[Kategorie:Program Pioneer]]		[[Kategorie:Program Pioneer]]

Sysop: + Nová šablona

2015-09-23T17:29:14Z

+ Nová šablona

← Starší verze		Verze z 23. 9. 2015, 17:29
Řádka 63:		Řádka 63:
	\| místo = Praha		\| místo = Praha
	}}		}}
-		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.lib.cas.cz/space.40/1972/012A.HTM Sonda Pioneer 10 v české encyklopedii SPACE-40]		* [http://www.lib.cas.cz/space.40/1972/012A.HTM Sonda Pioneer 10 v české encyklopedii SPACE-40]
Řádka 69:		Řádka 70:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Program Pioneer}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Sondy opouštějící sluneční soustavu]]		[[Kategorie:Sondy opouštějící sluneční soustavu]]
	[[Kategorie:Sondy k Jupiteru]]		[[Kategorie:Sondy k Jupiteru]]
	[[Kategorie:Program Pioneer]]		[[Kategorie:Program Pioneer]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-23T12:16:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 9. 2013, 12:16

Sysop: + Fotografie

2009-12-14T14:30:54Z

+ Fotografie

Nová stránka

{{Infobox - kosmické těleso|
cospar=1972-012A|
název=Pioneer 10|
katalog=5860|
obrázek=Soubor:Pioneer 10 images the sun.jpg|
start=[[3. březen|3. března]] [[1972]]|
kosmodrom=[[Eastern Test Range]]|
raketa=[[Atlas Centaur D1-A Burner 2]]|
stav=na únikové dráze ze sluneční soustavy|
zánik nebo přistání=Zánik|
zánik=ne|
provozovatel=USA, [[NASA]] – [[Ames Research Center]]|
výrobce=USA, TRW|
kategorie=[[planetární sonda]]|
hmotnost=259 kg}}
[[Soubor:72410main ACD97-0036-2.jpg|220px|thumb|Přístroje na palubě sondy]]
'''Pioneer 10''' (alternativní názvy '''Pioneer F''') je americká [[planetární sonda]], určená k průzkumu [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]] a vnějších oblastí [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Sonda má identické dvojče [[Pioneer 11]].

== Popis sondy ==

Rotací stabilizovaná sonda nese přístroje pro měření magnetických polí, slunečního větru, kosmického záření a mikrometeoroidů a to:
* trojosý héliový magnetometr;
* soubor pěti detektorů pro měření složení a energetického spektra nabitých částic;
* čtyři dalekohledy pro detekci [[meteoroid]]ů a [[asteroid]]ů;
* impaktní plynový detektor mikrometeoroidů o hmotnostech převyšujících 1 ng;
* soubor pěti detektorů pro registraci nabitých částic v radiačních pásech Jupiteru a Saturnu;
* soubor sedmi Geigerových detektorů pro detekci kosmického záření;
* soubor tří polovodičových detektorů kosmického záření;
* analyzátor [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] pro měření jeho teploty a iontového složení;
* ultrafialový fotometr pro studium chemického složení atmosfér Jupiteru a Saturnu;
* rastrující fotopolarimetr pro pořizování snímků Jupiteru, Saturnu, jejich měsíců a zodiakálního světla ve dvou barvách;
* dvoukanálový infračervený [[radiometr]] k měření teplot a chemického složení atmosféry planet a povrchu měsíců.

[[Soubor:Pioneer10-plaque.jpg|220px|thumb|Destička na palubě sondy nese poselství pro případné mimozemské civilizace. Zobrazuje muže a ženu a udává polohu Země v Galaxii vzhledem k několika [[pulsar]]ům.]]

Většina přístrojů a elektronického vybavení sondy je umístěna v šesti skříních, tvořících trup sondy tvaru nízkého šestibokého hranolu. Na jeho horní podstavě je umístěna velká parabolická anténa o průměru 2,74 m sloužící ke spojení s pozemními stanicemi. Elektrickou energii dodávají čtyři radioizotopové generátory SNAP-19 s maximálním výkonem 155 W, zavěšenými po dvojicí na dvou výklopných ramenech. Pro dolaďování orientace a korekce dráhy je vybavena šesti malými raketovými motorky. Na boku jedné skříně s elektronikou je umístěna plaketa s poselstvím jiným civilizacím, kterou navrhl [[Carl Sagan]].

== Průběh letu ==
Sonda Pioneer 10 odstartovala 3. března [[1972]]. Díky přídavnému motoru na pevné palivo dosáhla rekordní rychlosti 14,5 km/sec. Už za 12 hodin minula dráhu Měsíce a za 82 dní Marsu. Dne 7. března byla provedena první korekce dráhy navýšením rychlosti o 14 m/sec, o půl roku později následovala korekce druhá o 0,14 m/sec.

Byla to první sonda, která překonala [[hlavní pás]] planetek a zkoumala [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], kam dorazila v prosinci [[1973]]. První výsledky měření byly poněkud zkresleny silnou radiací. Dne 4. prosince 1973 prolétla ve výši 140 000 km nad vrchní vrstvou mraků Jupitera a 14 minut poté došlo k zákrytu s měsícem Io. Na Zem poslala 300 snímků Jupiteru a také dva z Ganymedu. Poté sonda směřovala do vnějších oblastí urychlena gravitačním polem. Mise byla ukončena v roce [[1997]], i poté byly do roku [[2003]] několikrát zachyceny signály sondy.

Velmi slabý signál ze sondy byl naposledy zachycen [[23. leden|23. ledna]] 2003, když se Pioneer 10 pohyboval ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země.<ref>
{{citace webu
| titul = Sonda Pioneer 10 poslala k Zemi svůj poslední signál
| vydavatel= Hvězdárna Vsetín
| url =http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?nazevclanku=sonda-pioneer-10-poslala-k-zemi-svuj-posledni-signal&cisloclanku=2003030002 | jazyk = česky| datum přístupu=2007-09-30}}
</ref> Pokusy o kontakt [[7. únor]]a 2003 už byly neúspěšné. Poslední snahy o spojení se sondou proběhly [[4. březen|4. března]] [[2006]], kdy by anténa sondy měla směřovat k Zemi. Ze sondy nebyl zachycen žádný signál.<ref>[http://www.planetary.org/blog/article/00000477/ Poslední pokus o navázání spojení se sondou ''Pioneer 10'']</ref>

Pioneer 10 směřuje ven ze [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] a míří ke hvězdě [[Aldebaran]] v souhvězdí [[Býk (souhvězdí)|Býka]] rychlostí 2,6 [[Astronomická jednotka|AU]] za rok. Pokud by měl Aldebaran nulovou [[relativní rychlost]], měla by ho sonda Pioneer 10 dosáhnout zhruba za 2 miliony let.<ref>[http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp Sonda opouští sluneční soustavu]</ref>

=== Literatura ===
*{{Citace monografie
| příjmení = Lála
| příjmení2 = Vítek
| jméno = Petr
| jméno2 = Antonín
| odkaz na autora =
|odkaz na autora2 =
| rok = 1982
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
}}

== Externí odkazy ==
* [http://www.lib.cas.cz/space.40/1972/012A.HTM Sonda Pioneer 10 v české encyklopedii SPACE-40]
* [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/tmp/1972-012A.html Informace o sondě Pioneer 10 na stránkách Goddardova střediska vesmírných letů (anglicky)]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sondy opouštějící sluneční soustavu]]
[[Kategorie:Sondy k Jupiteru]]
[[Kategorie:Program Pioneer]]