Pivo - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

2025-10-06T10:04:08Z

Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:04
Řádka 300:		Řádka 300:

	== Konzumace piva ==		== Konzumace piva ==
-	[[Soubor:Alcohol belt.PNG\|right\|thumb\|225px\|Pásy dle typického druhu alkoholu, které se na daném území konzumuje. <br />{{~~legenda~~\|#0047AB\|Pás [[Vodka\|vodky]]}}{{~~legenda~~\|#964B00\|Pás piva}}{{~~legenda~~\|#800020\|Pás [[Víno\|vína]]}}]]	+	[[Soubor:Alcohol belt.PNG\|right\|thumb\|225px\|Pásy dle typického druhu alkoholu, které se na daném území konzumuje. <br />{{Barva\|#0047AB\|Pás [[Vodka\|vodky]]}}{{Barva\|#964B00\|Pás piva}}{{Barva\|#800020\|Pás [[Víno\|vína]]}}]]
	[[Soubor:Beer Consumption by Country.png\|thumb\|right\|225px\|Mapa světa podle spotřeby piva]]		[[Soubor:Beer Consumption by Country.png\|thumb\|right\|225px\|Mapa světa podle spotřeby piva]]

GVC Sobek: Nahrazení textu „1788“ textem „1788“

2013-10-23T09:00:31Z

Nahrazení textu „1788“ textem „1788“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 09:00
Řádka 139:		Řádka 139:
	Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro [[Vyšehrad\|vyšehradskou]] kapitulu z roku 1088,<ref name="historieprazdroj"/> ve které mimo ostatní dary a [[privilegium\|privilegia]] panovník přidělil kapitule [[desátek]] chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území Česka je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava.<ref name="historieprazdroj"/> Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století,<ref name="pivnihistorie"/> kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.<ref name="tradicnitechnologie"/>		Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro [[Vyšehrad\|vyšehradskou]] kapitulu z roku 1088,<ref name="historieprazdroj"/> ve které mimo ostatní dary a [[privilegium\|privilegia]] panovník přidělil kapitule [[desátek]] chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území Česka je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava.<ref name="historieprazdroj"/> Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století,<ref name="pivnihistorie"/> kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.<ref name="tradicnitechnologie"/>

-	V těchto starých dobách pivo vařily velmi primitivním postupem [[žena\|ženy]] v každé domácnosti. Nesloužilo jenom jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného a práva mílového (zrušeno v roce [[1788]]). Později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty.	+	V těchto starých dobách pivo vařily velmi primitivním postupem [[žena\|ženy]] v každé domácnosti. Nesloužilo jenom jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného a práva mílového (zrušeno v roce 1788). Později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty.

	Velký význam pro rozvoj pivovarství a kvalitu piva měly v Česku sladovnické [[cech]]y. Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tom oboru řádně vyučil. Proto byla česká piva již ve středověku velmi kvalitní a v hojné míře se vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných [[panovník]]ů.		Velký význam pro rozvoj pivovarství a kvalitu piva měly v Česku sladovnické [[cech]]y. Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tom oboru řádně vyučil. Proto byla česká piva již ve středověku velmi kvalitní a v hojné míře se vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných [[panovník]]ů.

Sysop: + Masivní vylepšení...4 x VIDEO !!

2013-10-17T09:19:45Z

+ Masivní vylepšení...4 x VIDEO !!

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2013, 09:19
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''Pivo''' je [[kvašení\|kvašený]] slabě [[alkoholický nápoj]] vyráběný v [[pivovar]]u z [[Obilniny\|obilného]] [[slad]]u, [[voda\|vody]] a [[chmel]]e pomocí [[kvasinky\|pivovarských kvasinek]] (''Saccharomyces cerevisiae ssp.''), který se těší značné oblibě v [[Česká republika\|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název '''české pivo''' chráněno jako zeměpisné označení.<ref>[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0 Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše]</ref><ref>http://www.ceskepivo.cz</ref>		'''Pivo''' je [[kvašení\|kvašený]] slabě [[alkoholický nápoj]] vyráběný v [[pivovar]]u z [[Obilniny\|obilného]] [[slad]]u, [[voda\|vody]] a [[chmel]]e pomocí [[kvasinky\|pivovarských kvasinek]] (''Saccharomyces cerevisiae ssp.''), který se těší značné oblibě v [[Česká republika\|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název '''české pivo''' chráněno jako zeměpisné označení.<ref>[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0 Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše]</ref><ref>http://www.ceskepivo.cz</ref>

-	Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí [[Mezopotámie]] a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.<ref name="prazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Pivo a původ]</ref>	+	Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.<ref name="prazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Pivo a původ]</ref>

	V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku [[2008]] drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok<ref>http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf</ref>. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je roční spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry<ref>Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky 2002, str. 21 - http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf</ref>, což by odpovídalo ekvivalentu 300 litrů (10° piv) respektive 65 litrů ročně. Ovšem podle [[WHO]] je to průměrně přes 16 litrů alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo<ref>Global status report on alcohol and health str. 274 - http://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/msbgsruprofiles.pdf</ref>.		V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku [[2008]] drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok<ref>http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf</ref>. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je roční spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry<ref>Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky 2002, str. 21 - http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf</ref>, což by odpovídalo ekvivalentu 300 litrů (10° piv) respektive 65 litrů ročně. Ovšem podle [[WHO]] je to průměrně přes 16 litrů alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo<ref>Global status report on alcohol and health str. 274 - http://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/msbgsruprofiles.pdf</ref>.
Řádka 275:		Řádka 275:
	== Výroba piva ==		== Výroba piva ==
	{{Hlavní článek\|Výroba piva}}		{{Hlavní článek\|Výroba piva}}
-
	Principem výroby piva jako [[alkoholický nápoj\|alkoholického nápoje]] z [[obilí]] jsou dva procesy. Za prvé je to rozštěpení v obilných zrnech přítomných [[polysacharidy\|složitých cukrů]] ([[škrob]]u) na jednoduché [[kvašení\|zkvasitelné]] [[cukr]]y. Za druhé je to následné zkvašení těchto jednoduchých cukrů pomocí kultury [[mikroorganismus\|mikroorganismů]] (zejména [[kvasinky\|kvasinek]]). Nedílnou součástí výrobního procesu je smíchání surovin s vodou a tím převedení využitelných látek do vodného roztoku.		Principem výroby piva jako [[alkoholický nápoj\|alkoholického nápoje]] z [[obilí]] jsou dva procesy. Za prvé je to rozštěpení v obilných zrnech přítomných [[polysacharidy\|složitých cukrů]] ([[škrob]]u) na jednoduché [[kvašení\|zkvasitelné]] [[cukr]]y. Za druhé je to následné zkvašení těchto jednoduchých cukrů pomocí kultury [[mikroorganismus\|mikroorganismů]] (zejména [[kvasinky\|kvasinek]]). Nedílnou součástí výrobního procesu je smíchání surovin s vodou a tím převedení využitelných látek do vodného roztoku.

Řádka 401:		Řádka 400:

	Česko je 16. největším producentem piva na světě (k roku [[2007]]) s ročním výstavem okolo 19,897 milionu hektolitrů piva<ref name="nejvetsiproducenti"/> a devátým největším celosvětovým [[vývoz]]cem piva s neustávajícím růstem. Předpokládá se, že do roku [[2012]] se posune na sedmou příčku.<ref name="pohlceni"/> Nejprodávanější značkou piva v [[ČR]] je na prvním místě [[Gambrinus]], druhý [[Radegast]] a třetí [[Staropramen]].<ref name="bulvar"/>		Česko je 16. největším producentem piva na světě (k roku [[2007]]) s ročním výstavem okolo 19,897 milionu hektolitrů piva<ref name="nejvetsiproducenti"/> a devátým největším celosvětovým [[vývoz]]cem piva s neustávajícím růstem. Předpokládá se, že do roku [[2012]] se posune na sedmou příčku.<ref name="pohlceni"/> Nejprodávanější značkou piva v [[ČR]] je na prvním místě [[Gambrinus]], druhý [[Radegast]] a třetí [[Staropramen]].<ref name="bulvar"/>
		+
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=TYcQL3ODvsU}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''České pivo (encyklopedie piva, dokument)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=g35TVV_b3rc}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Hledání ztraceného času – Kde se pivo vaří... (1997)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=vk1BWPtGI9E}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''How to open a beer bottle without a bottle opener (Ultimate)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=PdwYjFnFoJU}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''How Beer Saved the World (HD, anglicky)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />

	== Literatura ==		== Literatura ==
Řádka 429:		Řádka 452:


-	{{Commonscat\|Beer\|Pivo}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Beer}}{{Commonscat\|Beer\|Pivo}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Pivo]]		[[Kategorie:Pivo]]
	[[Kategorie:Alkoholické nápoje]]		[[Kategorie:Alkoholické nápoje]]
	[[Kategorie:Fermentované nápoje]]		[[Kategorie:Fermentované nápoje]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Fotografie

2013-10-17T09:00:53Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2013, 09:00
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''Pivo''' je [[kvašení\|kvašený]] slabě [[alkoholický nápoj]] vyráběný v [[pivovar]]u z [[~~obilí~~\|obilného]] [[slad]]u, [[voda\|vody]] a [[chmel]]e pomocí [[kvasinky\|pivovarských kvasinek]] (''Saccharomyces cerevisiae ssp.''), který se těší značné oblibě v [[~~Česko~~\|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název '''české pivo''' chráněno jako zeměpisné označení.<ref>[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0 Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše]</ref><ref>http://www.ceskepivo.cz</ref>	+	[[Soubor:Budvar-mug.JPG\|thumb\|250px\|Půllitr českého piva (2005)]]
		+	[[File:Beer Cans-1.jpg\|thumb\|250px\|Kolekce unikátních plechovek piva (2012)]]
		+	'''Pivo''' je [[kvašení\|kvašený]] slabě [[alkoholický nápoj]] vyráběný v [[pivovar]]u z [[Obilniny\|obilného]] [[slad]]u, [[voda\|vody]] a [[chmel]]e pomocí [[kvasinky\|pivovarských kvasinek]] (''Saccharomyces cerevisiae ssp.''), který se těší značné oblibě v [[Česká republika\|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název '''české pivo''' chráněno jako zeměpisné označení.<ref>[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0 Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše]</ref><ref>http://www.ceskepivo.cz</ref>

	Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí [[Mezopotámie]] a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.<ref name="prazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Pivo a původ]</ref>		Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí [[Mezopotámie]] a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.<ref name="prazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Pivo a původ]</ref>
Řádka 55:		Řádka 57:
	\| isbn = 80-85769-37-9		\| isbn = 80-85769-37-9
	}}</ref> Chmelové hlávky jsou chemicky složité, jelikož obsahují např. alfa kyseliny známé jako [[humolony]].		}}</ref> Chmelové hlávky jsou chemicky složité, jelikož obsahují např. alfa kyseliny známé jako [[humolony]].
-	[[Soubor:Sjb whiskey malt.jpg\|thumb\|~~left~~\|Slad]]	+	[[Soubor:Sjb whiskey malt.jpg\|thumb\|220px\|Slad]]

	=== Slad ===		=== Slad ===
Řádka 97:		Řádka 99:
	Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině 19. století průmyslová výroba.		Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině 19. století průmyslová výroba.

-	Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami [[Eufrat]]em a [[Tigris\|Tigridem]]. Již v 7. tisíciletí před n. l.<ref name="historieprazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Historie piva]</ref> zde pěstovali obilí Sumerové, [[Akkadové]], [[Babyloňané]] a [[Asyřané]]. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí.<ref name="pivnihistorie">[http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=1 Pivni-tacky.cz – Historie piva]</ref> Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný ''kaš'', Babyloňany ''šikarum''. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou [[žena\|žen]].<ref name="pivnihistorie"/>	+	Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami [[Eufrat]]em a [[Tigris\|Tigridem]]. Již v 7. tisíciletí před n. l.<ref name="historieprazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Historie piva]</ref> zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí.<ref name="pivnihistorie">[http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=1 Pivni-tacky.cz – Historie piva]</ref> Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný ''kaš'', Babyloňany ''šikarum''. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou [[žena\|žen]].<ref name="pivnihistorie"/>

	Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení [[chleba]] v horkém [[popel]]u, či přidáváním [[zelená hořčice\|zelené hořčice]], či [[sezamové semínko\|sezamových semínek]].<ref name="kapitolaprvni">{{Citace elektronické monografie		Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení [[chleba]] v horkém [[popel]]u, či přidáváním [[zelená hořčice\|zelené hořčice]], či [[sezamové semínko\|sezamových semínek]].<ref name="kapitolaprvni">{{Citace elektronické monografie
Řádka 128:		Řádka 130:
	\| strany = 7		\| strany = 7
	\| isbn = 80-85769-37-9		\| isbn = 80-85769-37-9
-	}}</ref> V roce 1876 vydává Louis Pasteur dílo ''Studie o pivu'', ve které podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založené na filtraci a [[pasterizace\|pasterizaci]] piva.<ref name="tradicnitechnologie"/> Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar [[Anheuser-Busch~~\|Budweiser]]~~.<ref name="encyklopeie7"/>	+	}}</ref> V roce 1876 vydává Louis Pasteur dílo ''Studie o pivu'', ve které podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založené na filtraci a [[pasterizace\|pasterizaci]] piva.<ref name="tradicnitechnologie"/> Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar Anheuser-Busch.<ref name="encyklopeie7"/>

	V druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Británie.<ref name="encyklopeie7"/>		V druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Británie.<ref name="encyklopeie7"/>

	=== Historie piva v Česku ===		=== Historie piva v Česku ===
-	[[Archeologie\|Archeologický]] výzkum území dnešního [[~~Česko~~\|Česka]] přinesl důkazy, které dokládají, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici jsou podrobnější údaje o přípravě piva keltskými ~~[[Bojové\|~~Boji]], germánskými kmeny ~~[[Markomani\|~~Markomanů]], ~~[[Kvádi\|~~Kvádů]] a [[Slovani\|Slovany]] bájného ~~[[Praotec Čech\|~~praotce Čecha]], kteří přišli na území Česka a trvale se zde usadili.	+	[[Archeologie\|Archeologický]] výzkum území dnešního [[Česká republika\|Česka]] přinesl důkazy, které dokládají, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici jsou podrobnější údaje o přípravě piva keltskými Boji, germánskými kmeny Markomanů, Kvádů a [[Slovani\|Slovany]] bájného praotce Čecha, kteří přišli na území Česka a trvale se zde usadili.

	Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro [[Vyšehrad\|vyšehradskou]] kapitulu z roku 1088,<ref name="historieprazdroj"/> ve které mimo ostatní dary a [[privilegium\|privilegia]] panovník přidělil kapitule [[desátek]] chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území Česka je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava.<ref name="historieprazdroj"/> Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století,<ref name="pivnihistorie"/> kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.<ref name="tradicnitechnologie"/>		Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro [[Vyšehrad\|vyšehradskou]] kapitulu z roku 1088,<ref name="historieprazdroj"/> ve které mimo ostatní dary a [[privilegium\|privilegia]] panovník přidělil kapitule [[desátek]] chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území Česka je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava.<ref name="historieprazdroj"/> Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století,<ref name="pivnihistorie"/> kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.<ref name="tradicnitechnologie"/>

Sysop: Nahrazení textu „1876“ textem „1876“

2013-10-01T15:45:47Z

Nahrazení textu „1876“ textem „1876“

← Starší verze		Verze z 1. 10. 2013, 15:45
Řádka 128:		Řádka 128:
	\| strany = 7		\| strany = 7
	\| isbn = 80-85769-37-9		\| isbn = 80-85769-37-9
-	}}</ref> V roce [[1876]] vydává Louis Pasteur dílo ''Studie o pivu'', ve které podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založené na filtraci a [[pasterizace\|pasterizaci]] piva.<ref name="tradicnitechnologie"/> Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar [[Anheuser-Busch\|Budweiser]].<ref name="encyklopeie7"/>	+	}}</ref> V roce 1876 vydává Louis Pasteur dílo ''Studie o pivu'', ve které podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založené na filtraci a [[pasterizace\|pasterizaci]] piva.<ref name="tradicnitechnologie"/> Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar [[Anheuser-Busch\|Budweiser]].<ref name="encyklopeie7"/>

	V druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Británie.<ref name="encyklopeie7"/>		V druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Británie.<ref name="encyklopeie7"/>

Sysop: 1 revizi

2013-09-23T11:35:06Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 9. 2013, 11:35

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-01T15:44:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Pivo''' je [[kvašení|kvašený]] slabě [[alkoholický nápoj]] vyráběný v [[pivovar]]u z [[obilí|obilného]] [[slad]]u, [[voda|vody]] a [[chmel]]e pomocí [[kvasinky|pivovarských kvasinek]] (''Saccharomyces cerevisiae ssp.''), který se těší značné oblibě v [[Česko|Česku]] i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název '''české pivo''' chráněno jako zeměpisné označení.<ref>[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=41684&ids=0 Ministerstvo zemědělství ČR - České pivo je jen naše]</ref><ref>http://www.ceskepivo.cz</ref>

Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí [[Mezopotámie]] a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.<ref name="prazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/pivni-zajimavosti, http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Pivo a původ]</ref>

V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku [[2008]] drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok<ref>http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf</ref>. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je roční spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry<ref>Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky 2002, str. 21 - http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf</ref>, což by odpovídalo ekvivalentu 300 litrů (10° piv) respektive 65 litrů ročně. Ovšem podle [[WHO]] je to průměrně přes 16 litrů alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo<ref>Global status report on alcohol and health str. 274 - http://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/msbgsruprofiles.pdf</ref>.

== Charakteristika ==
Pivo je tradičním a populárním [[nápoj]]em, který má na území Česka dlouhou tradici. Je sice nápojem alkoholickým (řadí se mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu – 30–50 [[gram|g]] v jednom [[litr]]u)<ref name="21stoleti">[http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007101902 21stoleti.cz - Metabolický syndrom se bojí piva!]</ref>, ale kromě alkoholu pivo také obsahuje přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství velmi kvalitní [[voda|vody]],<ref name="21stoleti"/> takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj,<ref name="obsahpiva">[http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/pivo-a-zdravi Prazdroj.cz - Pivo a zdraví]</ref> dále obsahuje také [[sacharidy]] v podobě tzv. „rychlých kalorií“, [[bílkovina|bílkoviny]], hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, [[oxid uhličitý]], [[vitamín]]y a [[minerál|minerální látky]].

Kombinace těchto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok, který je v rovnováze s [[tlak krve|osmotickým tlakem krve]].<ref name="obsahpiva"/> Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě [[draslík]]u a [[sodík]]u, které jsou zde v příznivém poměru, také [[chloridy]], [[vápník]], [[fosfor]], [[hořčík]] a [[křemík]]. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – [[thiamin]] (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), [[riboflavin]] (20 %), [[pyridoxin]] (31 %), [[niacin]] (45 %) a [[kyselina listová]] (52 %).<ref name="obsahpiva"/> Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu [[metabolismus|metabolických procesů]] (metabolismus sacharidů, lipidů aminokyselin), funkci nervového systému a další. Jeden litr piva obsahuje přibližně 400 – 500 kilokalorií představující přibližně 10 % denní spotřeby, což je méně než např. jablečná šťáva, a 200 mg biologicky aktivních látek.<ref name="obsahpiva"/>

Pivo je možno uznávat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též pro jeho nutriční hodnotu, především vhodnou vyváženost [[ion]]tů a minerálních látek, vitaminů a [[polyfenol]]ů (flavonoidů)s [[antioxidanty|antioxidačním]] účinkem. Je si třeba uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu. Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které mají blahodárný vliv na sekreci [[žluč]]i, která přímo podporuje [[trávení]]. Současně výrazně podporuje chuť k jídlu, což může vést při nestřídmé konzumaci pokrmů k nárůstu tělesné [[hmotnost]]i. Čím vyšší obsah [[flavonoidy|flavonoidů]] použitých obilnin a obilovin pivo obsahuje, tím vyšší je jeho léčebný a preventivní antioxidační účinek. Obsah flavonoidů zvyšujeme delší a intenzivnější extrakcí sladu, zvýšením množství sladu, resp. přidáním sladu nebo výtažku z dalších obilnin a obilovin, u bylinných a ovocných piv rovněž z bylin a ovoce. Z různých druhů ovoce nejvyšší antioxidační účinky mají flavonoidy ostružin a malin. Barvení kulérem (karamelem) nebo pražením sladu je sice pro pivo charakteristické, avšak antioxidační hodnotu piva nezvyšuje.<ref name="obsahpiva"/> Ovšem ovocné šťávy (nebo přímo samotné ovoce) obsahují větší počet flavonidů aniž by obsahovaly alkohol.<ref>Procyanidin Content and Variation in Some Commonly Consumed Foods - http://jn.nutrition.org/content/130/8/2086S.full</ref>

Uvádí se, že konzumace piva má příznivé účinky na dobrou náladu, podporu [[krevní oběh|krevního oběhu]], snížení rizika srdečních příhod a působí proti vysokému krevnímu tlaku. Konzumace piva může vést k rozvoji [[alkoholismus|alkoholismu]] s poškozením zdraví. Avšak nejen [[alkohol]], ale jiné látky dlouhodobou konzumací způsobují především tato onemocnění a zvýšenou úmrtnost: [[cirhóza jater]], [[kolorektální karcinom]], [[karcinom prsu]], [[diabetes mellitus]]<ref>Alcohol Consumption and Diabetes Mellitus Mortality in Different Countries - http://ajph.aphapublications.org/cgi/reprint/73/11/1316.pdf</ref>
a další.

=== Obsah alkoholu ===
Pivo může obsahovat od 0,5 do 10 procent alkoholu, ale v českých pivech je alkoholu nejčastěji mezi 4–5 %.

{| class = "wikitable" align = "center"
|+ Orientační obsah alkoholu<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Typy a druhy českého piva | url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=5 | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref>
|- align = "center"
! stupeň
| Nealkoholické || 8° || 10° || 12°
|-
! podíl alkoholu
| ~0.5 % || ~2 % || ~3% || 3,5 - 4 % i více
|-
|}

Lidské tělo je schopno odbourávat alkohol dle individuálních měřítek, které záleží na [[hmotnost]]i, [[pohlaví]], [[zdravotní stav|zdravotním stavu]], stupni [[únava|únavy]] a dalších faktorech. Doba, za kterou se z těla odbourá alkohol uvolněný po konzumaci piva se dá jen nepřesně odhadovat. Obecně platí zásada, že čím je člověk obéznější, tím pomaleji se alkohol z jeho těla odbourává. Orientačně se občas uvádí čas okolo 2 hodin a 10 minut pro 80 kg vážícího muže u 10° piva a 3 hodiny a 50 minut u ženy o hmotnosti 60 kg. Pro 12° pivo se pak uvádí při stejných fyziologických parametrech doba 2 hodiny a 50 minut respektive 4 hodiny a 30 minut.<ref name="obsahpiva"/>
Jedním ze základních faktorů schopnosti odbourávat alkohol je enzym [[ADH]] – alkoholdehydrogenáza. Tento enzym však některým národům úplně chybí (eskymáci, indiáni, některé asijské národy).

V právním řádu České republiky se pivem zabývá zejména vyhláška č. 335/1997 Sb., která provádí zákon o potravinách (zákon č. 110/1997 Sb.). Vyhláška obsahuje jak definici piva, tak požadavky na výrobu a jakost, rozdělení druhů piva a jeho označování.

== Složení ==
=== Voda ===
{{Hlavní článek|Voda}}
Voda je při výrobě piva nejdůležitější ze základních surovin, která je využívána pro samotnou výrobu nápoje, tak i v procesech, které s [[výroba|výrobou]] souvisí, z čehož vyplývá, že pro výrobu piva je potřeba velké množství vody – na 1 litr vystaveného piva je spotřebováno čtyřikrát až osmkrát více vody. Její použití přímo ovlivňuje kvalitu výsledného produktu.<ref name="tradicnitechnologie"> [http://www.sci.muni.cz/mikrob/kvasbiotech/pivo/tradpiv.html Sci.muni.cz – TRADIČNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY PIVA]</ref> Pivovary jsou tak budovány v místech, kde jsou výrazné zdroje kvalitní vody.

=== Chmel ===
{{Hlavní článek|Chmel otáčivý}}
Chmel je jedna ze základních surovin pro výrobu piva, která mu dodává charakteristickou nahořklou chuť pomocí chmelových [[pryskyřice|pryskyřic]] a chmelové aroma vlivem [[silice|silic]]. Pro přípravu piva se používají samičí chmelové hlávky,<ref name="tradicnitechnologie"/> které se zpracovávají na tzv. ''chmelové produkty''. Jedná se o granule připravené z hlávek po usušení, rozemletí a následném [[peletizace|peletizaci]].<ref name="bestofthebest">[http://www.kamnapivo.sk/webtron/chmel-a-jeho-ucinky.html Kam na Pivo - Chmel a jeho účinky]</ref>

Pro výrobu českých piv se používá česká odrůda chmele tzv. [[žatecký poloraný červeňák]], který je údajně nejkvalitnějším chmelem na celém světě.<ref name="bestofthebest"/> Řadí se do skupiny jemných aromatických chmelů. Chmel je na území Česka pěstován ve třech hlavních oblastech – Žatecké, Ústecké a Tršické,<ref>[http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=4 Pivni-tacky.cz - Chmel]</ref> a to již od 8. století.<ref name="encyklopeie18">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = Michael
| odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel)
| titul = Encyklopedie piva
| vydání = 1
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 18
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref> Chmelové hlávky jsou chemicky složité, jelikož obsahují např. alfa kyseliny známé jako [[humolony]].
[[Soubor:Sjb whiskey malt.jpg|thumb|left|Slad]]

=== Slad ===
{{Hlavní článek|Slad}}
Slad se vyrábí ze speciálně vyšlechtěných druhů obilí, nejčastěji [[ječmen]]e či méně častěji [[pšenice]],<ref name="encyklopeie9">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = Michael
| odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel)
| titul = Encyklopedie piva
| vydání = 1
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 9
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref> které mají výrazný podíl na výsledné [[chuť|chuti]] piva, jeho [[barva|barvě]] a [[aroma]]tu.<ref name="voda"> [http://www.zajimavosti-pivo.estranky.cz/stranka/vyroba-piva---sklizen Zajimavosti-pivo.estranky.cz: Výroba piva - sklizeň]</ref> Rozlišuje se ''světlý'' a ''tmavý slad''(slad plzeňský a bavorský) podle barvy a dále jsou slady speciální (karamelový, pražený, diastatický a pod.). Pro výrobu piva se využívá ječné zrno tzv. obilka, která se skládá z obalu, zárodku klíčku a [[endosperm]]u. U sladu se následně sleduje hlavně [[klíčivost]] a [[klíčivá energie]].<ref name="tradicnitechnologie"/> Příprava sladu probíhá ve [[sladovna|sladovnách]], kde je sklizené obilí v případě světlého sladu nejprve přibližně po 3 dny máčeno v měkké vodě, aby se dosáhlo toho, že zrna vstřebají přibližně 45 % své váhy vody. Následně je rozloženo ve vrstvě silné mezi 10 a 15 cm a nechává se naklíčit. V průběhu klíčení se zrno několikrát obrací. Klíčení zrna končí v době, kdy klíček dosahuje přibližně ¾ délky zrna. Vzniká tak ''zelený slad'',<ref name="tradicnitechnologie"/> který postupuje několik fází sušení nejprve o teplotě 35, pak 50 a 60 °C, na závěr se provádí závěrečná fáze sušení za stálého větrání, kdy se pohybuje teplota mezi 75–80 °C.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Výroba sladu
| url = http://pivo.misto.cz/_MAIL_/vyroba.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Kvalitní sladovnický ječmen po vysušení obsahuje 62–65 % škrobu v sušině.<ref name="tradicnitechnologie"/>

Nejnižší teplotou sušený světlý slad je vyráběn v Česku u piva plzeňského typu. Při použití vyšší teploty se získává slad vhodný pro výrobu piva [[Pale Ale Malt]] či alternativního pojmenování „vídeňského“ typu. Pokud je použitá teplota ještě vyšší, vzniká slad pro bavorský typ. Při nárůstu teploty následuje tmavý slad zbarvený do hněda až karamelové barvy, který se využívá pro výrobu tmavých piv. Malá část sladu se také praží ve speciálních pražících bubnech a je následně využíván k dochucení tmavých piv.<ref name="encyklopeie9"/>

Tímto procesem se získá škrobovitý roztok, který je důležitý pro uvolnění [[fermentovaný cukr|fermentovaných cukrů]].<ref name="encyklopeie9"/>

=== Kvasinky ===
{{Hlavní článek|Kvasinky}}
Kvasinky jsou mikroorganismy používané v biotechnologické výrobě piva – pivovarnictví. Podle druhu (průběhu) fermentace jsou pro svrchní kvašení (cca 20 °C; průběhem fermentace kvasinky na hladině) používány kvasinky ''Saccharomyces ceravisiae ssp. carlsbergensis''nazvané na počest jejich objevitele [[Emil Christian Hansen|Emila Christiana Hansena]] z dánského [[Carlsberg]]u, pro spodní kvašení (5–10 °C; během fermentace kvasinky sedimentují) ''Saccharomyces ceravisiae''.
(DanSoor).

== Historie piva ==
=== Historie piva ve světě ===
Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině 19. století průmyslová výroba.

Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami [[Eufrat]]em a [[Tigris|Tigridem]]. Již v 7. tisíciletí před n. l.<ref name="historieprazdroj">[http://www.prazdroj.cz/cz/o-pivu/historie-piva Prazdroj.cz - Historie piva]</ref> zde pěstovali obilí Sumerové, [[Akkadové]], [[Babyloňané]] a [[Asyřané]]. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí.<ref name="pivnihistorie">[http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=1 Pivni-tacky.cz – Historie piva]</ref> Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný ''kaš'', Babyloňany ''šikarum''. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou [[žena|žen]].<ref name="pivnihistorie"/>

Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení [[chleba]] v horkém [[popel]]u, či přidáváním [[zelená hořčice|zelené hořčice]], či [[sezamové semínko|sezamových semínek]].<ref name="kapitolaprvni">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Houser
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Něco málo z historie piva
| url = http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/50A61557F1BDCE42C1256E9700489BCD?OpenDocument&cast=1
| datum vydání = 2001-06-05
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Scienceworld
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se lišily od sebe barvou a chutí. Okolo roku 3. tisíce př.n.l. bylo pití piva rozšířeným zvykem. Tehdejší pivo nepodstupovalo proces filtrace, což mělo za následek přítomnost velkého množství mechanických částic a to, že pivo nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako [[brčko]].<ref name="kapitolaprvni"/> O tisíc let později v [[Chammurapiho zákoník]]u z 2. tisíciletí př.n.l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákoník upravoval tresty pro nepoctivé šenkýře, pro které mělo být [[trest]]em vhození do vody.<ref name="kapitolaprvni"/>

Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], který je občas považován za původní zemi objevu piva. Staroegypťané používali pro kvasící nádobu používanou při výrobě slovo ''namset'', které nejspíše pochází z akkadského slova ''namzítu''.<ref name="kapitolaprvni"/> Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice, jako náhradu za chmel. Absence chmelu pak měla za následek, že pivo mělo nasládlou chuť.<ref name="tradicnitechnologie"/> V době [[Antika|Antiky]] se pivo nacházelo na okraji zájmu, jelikož konzumaci jasně dominovalo [[víno]] v oblasti [[Středomoří]] a [[medovina]] v oblastech Evropy obývané [[Kelti|Kelty]]. Oproti tomu [[Germáni|germánské]] kmeny i nadále preferovaly výrobu a konzumaci piva.<ref name="kapitolaprvni"/> Mezi další oblasti, kde byla konzumace piva hojně rozšířená patří oblasti pod nadvládou [[Vikingové|Vikingů]] v oblastech [[Severní Evropa|severní Evropy]]. Pivo se zde ale konzumovalo teplé a současně zde došlo k objevení metody, která umožňovala výrobu silnějšího piva. Jednalo se o metodu tzv. ''vymrazování piva'', během kterého pivo [[mráz|zmrzlo]] a vzhledem k rozdílné [[teplota tání|teplotě tání]] vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu blížilo k dnešním ležákům.<ref name="kapitolaprvni"/>

Značné obliby dosáhlo pivo v 19. století, kdy hlavnímu konkurentovi v podobě vína hrozilo zničení hmyzím škůdcem z rodu [[Phylloxera]].<ref name="encyklopeie7">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = Michael
| odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel)
| titul = Encyklopedie piva
| vydání = 1
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 7
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref> V roce [[1876]] vydává Louis Pasteur dílo ''Studie o pivu'', ve které podrobně popisuje novodobou technologii pro výrobu piva založené na filtraci a [[pasterizace|pasterizaci]] piva.<ref name="tradicnitechnologie"/> Současně po celé 19. století narůstaly poznatky o přípravě, kvašení a filtraci piva. Současně v roce 1876 je založen první pivovar určený k masové produkci piva. Stal se jím americký pivovar [[Anheuser-Busch|Budweiser]].<ref name="encyklopeie7"/>

V druhé polovině 20. století došlo ke změně trendů vyrábět většinu piva v masových pivovarech a začaly se zakládat malé pivovary, které se v první fázi objevily převážně na území Británie.<ref name="encyklopeie7"/>

=== Historie piva v Česku ===
[[Archeologie|Archeologický]] výzkum území dnešního [[Česko|Česka]] přinesl důkazy, které dokládají, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici jsou podrobnější údaje o přípravě piva keltskými [[Bojové|Boji]], germánskými kmeny [[Markomani|Markomanů]], [[Kvádi|Kvádů]] a [[Slovani|Slovany]] bájného [[Praotec Čech|praotce Čecha]], kteří přišli na území Česka a trvale se zde usadili.

Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro [[Vyšehrad|vyšehradskou]] kapitulu z roku 1088,<ref name="historieprazdroj"/> ve které mimo ostatní dary a [[privilegium|privilegia]] panovník přidělil kapitule [[desátek]] chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území Česka je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava.<ref name="historieprazdroj"/> Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století,<ref name="pivnihistorie"/> kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.<ref name="tradicnitechnologie"/>

V těchto starých dobách pivo vařily velmi primitivním postupem [[žena|ženy]] v každé domácnosti. Nesloužilo jenom jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného a práva mílového (zrušeno v roce [[1788]]). Později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty.

Velký význam pro rozvoj pivovarství a kvalitu piva měly v Česku sladovnické [[cech]]y. Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tom oboru řádně vyučil. Proto byla česká piva již ve středověku velmi kvalitní a v hojné míře se vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných [[panovník]]ů.

Ve 14. až 15. století zbohatlí měšťané sdružovali své [[finance|finanční]] prostředky a zakládali společné městské pivovary. Ke konci středověku a kolem poloviny 16. století se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech, stabilně se udržovala či rozšiřovala v [[klášter]]ních pivovarech, které méně podléhaly vlivům politických a [[hospodářství|hospodářských]] změn. Městské řemeslné pivovarství začalo upadat po roce 1547, kdy se řada měst vzbouřila proti nadvládě [[Habsburkové|Habsburků]] a poté jim byl konfiskován majetek.

O velkou reformu výroby sladu a piva, která byla prvním krokem v rozvoji typických vlastností současných českých piv, se zasloužil v 18. století český [[sládek]] [[František Ondřej Poupě]] (1753–1805). Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, přesvědčoval sládky, aby používali výhradně [[ječmen|ječný slad]], upravil dávkování chmele, kterým se zlepšila (tj. omezila) původně poměrně tmavá barva světlých piv atd. Na sklonku života založil v [[Brno|Brně]] pivovarskou školu, která byla zřejmě první svého druhu v [[Evropa|Evropě]] a absolvovala ji řada nejen českých sládků, ale i pivovarníků ze zahraničí.

[[Soubor:Pilsner-Urquell-Main-Gate.jpg|thumb|left|200px|Vstupní brána plzeňského pivovaru postavená k 50. výročí jeho založení]]
Významným mezníkem v českém pivovarství bylo založení Měšťanského pivovaru v [[Plzeň|Plzni]] (dnešního [[Pivovar Prazdroj|Prazdroje]]) v roce 1842, který vyráběl výhradně spodně kvašená piva. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] zavedly tuto technologii výroby.

V polovině 19. století nastal zlatý věk českého pivovarství, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru na celém světě. Je to období zahájení průmyslové výroby sladu a piva. Vynikající rozvoj českého pivovarství a kvalita jeho výrobků byla podpořena třemi základními faktory: optimálními podmínkami pro pěstování surovin sladovnického ječmene a chmele, orientací rozvíjejícího se strojírenského průmyslu na výrobu sladařských a pivovarských zařízení (vyvážela se záhy do 400 zemí) a zajištěním jak vysokoškolské, tak středoškolské výuky pivovarských odborníků. V té době se uvolnila možnost výstavby pivovarů a v Čechách vzniklo okolo 30 nových měšťanských, akciových a soukromých pivovarů. Postupně se zvyšovala celková výroba piva koncentrovaná do větších pivovarů, malé pivovary zanikaly. Pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

V roce [[1918]] nová [[Československá republika]] převzala z bývalé habsburské monarchie asi 60 % výrobního potenciálu pivovarů, celkem 562 pivovarů bylo v poměrně špatném stavu. Katastrofu českému pivovarnictví jako veškerému světovému vývoji přinesla [[druhá světová válka]]. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost. Pivovarský a sladařský průmysl byl postupně v celé Československé republice zestátněn a centrálně řízen.

V době komunistického režimu nebyly do pivovarů a sladoven vkládány potřebné finanční prostředky na modernizaci. Přesto pivovarský obor zajistil na domácím trhu dostatek piva a byl schopný vyvážet pivo a slad nejen do tzv. socialistických zemí, ale i na náročný trh [[kapitalismus|kapitalistických]] oblastí světa.

Po válce byly na území České republiky postaveny pouze 2 pivovary: [[Radegast (pivo)|Radegast]] a [[Most (pivovar)|Most]]. Druhý jmenovaný byl v roce [[1998]] uzavřen. Sladoven bylo postaveno 5. Na [[Slovensko|Slovensku]] bylo postaveno v období socialistického Československa 8 pivovarů.

Po roce [[1989]] nastala privatizace pivovarů, mnohé zanikly, do některých vstoupil zahraniční [[kapitál]]. V roce [[2003]] bylo v České republice 36 sladoven, které vyrobily 483 693 [[tuna|tun]] sladu. Z toho vývoz činil 213 324 tun (44,10 %). Činných průmyslových pivovarů bylo v roce [[2007]] 48,<ref name="nejvetsiproducenti">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Průzkum: ČR byla loni 16. největším producentem piva na světě
| url = http://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=Pr%F9zkum%3A+%C8R+byla+loni+16.+nejv%ECt%B9%EDm+producentem+piva+na+sv%ECt%EC+Pivovary+mohou+za%E8%EDt+%BE%E1dat+o+registraci+ozna%E8en%ED+%C8esk%E9+pivo+&id=17004&foodnet=734b1d1a98710fcc8cd816e1e1301861
| datum vydání = 2008-07-25
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = ČTK
| místo =
| jazyk =
}}</ref> vyrobily 18 548 314 hl piva, z toho bylo vyvezeno 2 129 848 hl (11,48 %), roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 160,9 l piva. Sedm největších pivovarů pokrývá 84 % produkce českého piva<ref name="nejvetsiproducenti"/> (jedná se o pivovary [[Plzeňský Prazdroj]], [[Budějovický Budvar]], [[Staropramen]], [[Královský Pivovar Krušovice]], [[PMS Přerov]], [[Drinks Union]] a [[Starobrno]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fencl
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Cena piva se zvyšuje, jeho prodej také
| url = http://www.e15.cz/burzy-trhy/cena-piva-se-zvysuje-jeho-prodej-take-4863/
| datum vydání = 2007-12-13
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-11
| vydavatel = E15
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

== Kategorie piva ==
[[Soubor:Policce.jpg|thumb|220px|Sklenice Měšťanského pivovaru v Poličce]]
Piva se dle staršího dělení dělila dle koncentrace původní [[mladina (výroba piva)|mladiny]], založené na výpočtu koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uváděla v hmotnostních procentech. Na základě tohoto dělení se piva rozdělovala na piva '''výčepní''' (do 10 % hm.), '''ležáky''' (v rozmezí 11–12,5 % hm.) a piva '''speciální''' (nad 12,5 % hm.).

''Nejtypičtější'' druhy světlého piva v Česku jsou piva '''výčepní''', tj. piva z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8–10 % hmotnostních, a piva '''ležáky''', tj. piva z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11–12 % hmotnostních. To však nejsou jediné druhy piva. V roce [[1997]] se přešlo v Česku na nové dělení, které lépe odpovídá zvyklostem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Pivo se začalo dělit na čtyři základní skupiny dle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy. Toto dělení prošlo v roce 2000 drobnou změnou a v současnosti platí dělení popsané níže.<ref name="pivnitacky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Typy a druhy českého piva
| url = http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=5
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

Základními skupinami jsou skupina ''světlá'', ''polotmavá'', ''tmavá'' (z tmavého nebo karamelového sladu) a ''řezaná'' piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, [[nealkoholické pivo|nealkoholická]], ochucená a lehká.<ref name="pivnitacky"/>

Kategorie piva je povinným údajem při označení piva při prodeji.

=== Druhy piv ===
{{Hlavní článek|Druhy piv}}
==== Dle způsobu kvašení ====
===== Spontánně kvašená piva =====
V historii jediný způsob kvašení piva - zkvasí se tím, co je ve [[vzduch]]u a tím co zbyde v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v [[Belgie|Belgii]], v některých částech [[Francie]] a [[Nizozemsko|Nizozemí]].

* [[Lambik]] – pivo původem z [[Belgie]], které chuťově připomíná [[Chardonay]] nebo suchý [[Vermut]]. Vaří se hlavně od podzimu do jara, protože přes léto by získal mnoho nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]]. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích<ref name="encyklopeie12">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = Michael
| odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel)
| titul = Encyklopedie piva
| vydání = 1
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 12
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref>
* [[Gueuze]] – jedná se o řezaný lambik vzniklý smíšením mladých a starých piv zmiňovaného typu. Popisuje se jako pivo jiskřivé, ostrostí připomínající víno, které může obsahovat stopy [[rebarbora|rebarborové]] příchuti.<ref name="encyklopeie12"/>
* [[Kriek]] – jedná se o třešňový lambik, který má mandlovou příchuť<ref name="encyklopeie12"/>
* [[Frambozen]] – jedná se o malinový lambik, který se servíruje v šampuskách<ref name="encyklopeie12"/>
* [[Faro]] – jedná se o sladkou verzi lambiku, které se podává chlazený na sklepní teplotu<ref name="encyklopeie12"/>

===== Svrchně kvašená piva =====
Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15–20 °C s využitím kvasinek z rodu [[Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae]] či za pomoci spontánního kvašení vlivem mikroflóry mléčných či octových bakterií.<ref name="pivnitacky"/> Využívá se k výrobě veškerých pšeničných piv. Samotné kvašení trvá nejdéle tři až čtyři dny. Vznikající kvasnice jsou z hladiny kádě sbírány a zkvašená mladina se následně ukládá do sudů a nebo do tanků, kde dozrává za přirozené či sklepní teploty po dobu několika dní až měsíce.<ref name="encyklopeie9"/>

K obvyklému problému schrního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.<ref name="encyklopeie9"/>

* [[Ale (druh piva)|Ale]] – svrchně kvašené pivo, které má výrazně ovocné aroma, pocházející z relativně rychlého kvašení za tepla při postupném dodávání různých druhů kvasnic, původně nechmelené pivo. Existuje celá řada druhů.<ref name="encyklopeie12"/>
* [[Pšeničné pivo]]
* [[Stout]] – jedná se o hutné pivo černé barvy, které je vyráběno hlavně v Británii. Často se podává nechlazené.<ref name="encyklopeie14">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = Michael
| odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel)
| titul = Encyklopedie piva
| vydání = 1
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 14
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref>
* [[Porter]] – jedná se o tmavé pivo s barvou až do černa, které je původně z Londýna. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13 °C.<ref name="encyklopeie13">{{Citace monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = Michael
| odkaz na autora = Michael Jackson (spisovatel)
| titul = Encyklopedie piva
| vydání = 1
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 13
| isbn = 80-85769-37-9
}}</ref>
* [[Trapista (pivo)|Trappist]] – je silné kvasnicové pivo původem z Belgie a Nizozemí, kde bylo připravováno trapistickými mnichy. Zajímavostí je, že se neskladuje chlazené.<ref name="encyklopeie14"/>

===== Spodně kvašená piva =====
Spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8–14 °C. Kvašení se účastní kvasinky [[Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum]].<ref name="pivnitacky"/>

* [[Pils]] – prvotřídní světlý ležák s chmelovou chutí, který se podává chlazený na teplotu 7 – 9 °C.<ref name="encyklopeie13"/>
* [[Bock]] – silný ležák, který se podává pro zahřátí v kameninových půllitrech. Servíruje se při teplotě 9 °C.<ref name="encyklopeie12"/>
* [[Märzen]] – středně silný ležák se sladovou vůní. Servíruje se při teplotě 9 °C. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během [[Oktoberfest]]u.<ref name="encyklopeie12"/>
* [[Piva bavorského typu]]

==== Nealkoholická piva ====
[[Nealkoholické pivo]] je pivo s velmi nízkým nebo žádným obsahem alkoholu <ref>http://www.vesmir.cz/clanek/jak-se-vyrabi-nizkoalkoholicke-a-nealkoholicke-pivo Jak se vyrábí nízkoalkoholické a nealkoholické pivo?</ref> <ref>http://ekonomika.idnes.cz/nealkoholicke-pivo-neni-uplne-bez-alkoholu-f28-/test.asp?c=2005M212t04B Nealkoholické pivo není úplně bez alkoholu</ref> <ref>http://drogy.doktorka.cz/nealkoholicke-pivo-neni-vhodne/ Nealkoholické pivo není vhodné pro každého</ref> <ref>http://pivni.info/news/4933-nealko-pivo-vari-uz-polovina-ceskych-pivovaru.html</ref>.

== Výroba piva ==
{{Hlavní článek|Výroba piva}}

Principem výroby piva jako [[alkoholický nápoj|alkoholického nápoje]] z [[obilí]] jsou dva procesy. Za prvé je to rozštěpení v obilných zrnech přítomných [[polysacharidy|složitých cukrů]] ([[škrob]]u) na jednoduché [[kvašení|zkvasitelné]] [[cukr]]y. Za druhé je to následné zkvašení těchto jednoduchých cukrů pomocí kultury [[mikroorganismus|mikroorganismů]] (zejména [[kvasinky|kvasinek]]). Nedílnou součástí výrobního procesu je smíchání surovin s vodou a tím převedení využitelných látek do vodného roztoku.

Základem pro výrobu piva je [[slad]]. Ten vzniká ve [[sladovna|sladovně]] naklíčením obilných zrn a jejich šetrným usušením za určité teploty v závislosti na druhu sladu. Následuje přesun suroviny do pivovaru.

=== Vystírání a rmutování ===
V začátku samotné výroby piva se [[slad]] šrotuje (rozemele) a smísí se s vodou. V této směsi se za zvyšující se teploty vlivem enzymů štěpí v zrně obsažený škrob na zkvasitelné [[cukry]], které přecházejí do roztoku. Tato procedura je prováděna v provozu nazývaném [[varna]].<ref name="encyklopeie9"/>

V závislosti na zemi původu se využívají rozdílné metody. Na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] je oblíbená metoda spařování, která je velmi podobná přípravě [[čaj]]e. Během jedné až tří hodin je slad vystavován teplotě okolo 65 – 68 °C. V kontinentální Evropě oproti tomu převládá tzv. [[dekokční proces]], který je proti spařování složitější procedurou. (Jeho výsledkem je roztok, ve kterém došlo k důslednějším přeměnám škrobu na cukry a štěpení bílkovin. Proces je založen na přečerpání části várky z '''vystírací kádě''' do zvláštní nádoby '''rmutovacího kotle (pánve)''', kde je tato část uvedena do [[bod varu|varu]] a dojde v ní k narušení škrobnatých útvarů, což umožňuje lepší přístup enzymů k molekulám škrobu po opětovném smíchání s chladnější částí. Začíná se zpravidla na teplotě 35 °C. Postupným zvyšováním teploty se dosáhne až maximální teploty okolo 76 °C.<ref name="encyklopeie9"/>. Při rmutování (klasickém i dekokčním) se zařazují prodlevy při jednotlivých teplotách (cukrotvorná, bílkovinoštěpná atd, kvůli [[enzym]]atickým procesům – např. enzymů alfa a beta amyláza).

=== Scezování ===
Výsledkem obou metod je rmut, který je přečerpán do tak zvané „scezovací kádě“. V počáteční fázi zcezování vytvoří hrubé částice - většinou obaly zrn tzv. pluchy filtrační vrstvu zvanou [[mláto]], kterou opouští čirá sladina. Zbylé využitelné podíly zachycené v mlátě se vymývají skrápěním či promýváním vrstvy mláta teplou vodou.<ref name="encyklopeie9"/>
Vzniká sladká tekutina zvaná sladina, která vzniká filtrováním (scezováním) na nebo v moderním zařízení zvaném „sladinový filtr“.

=== Chmelovar ===
Chmelovar je proces, kdy je sladina uvedena do [[bod varu|varu]] po dobu 60–90 minut. V této době je do vznikajícího piva dodávána důležitá surovina pro získání chuti - chmel. Chmel se v závislosti na druhu piva a preferencích sládka může přidávat jak v přírodní formě šišek, tak i lisovaný, či v podobě tekutého extraktu. Chmel se může do vařeného piva přidávat vícekrát než jednou a to až třikrát. Platí obecné pravidlo, že čím dříve je chmel do piva přidán, tím hořčí chuť pivo bude mít. Smícháním roztoku s chmelem vzniká [[Mladina (výroba piva)|mladina]].<ref name="encyklopeie9"/>
Dále dochází při chmelovaru vlivem hořkých látek (pryskyřic a kyselin) k vysrážení tzv. '''klků''', tedy chuchvalců bílkovin a chmelových zbytků.

Mladina se poté přečerpává do odkalovacího zařízení (dříve tzv. štoky, nyní například vířívá káď, kde dojde k odstranění chmelových zbytků a klků před zchlazením a kvašením.<ref name="encyklopeie9"/>

== Značení piva ==
Vedle obecných náležitostí pro označení piva (dle vyhlášky č. 324/1997 Sb.) je nutno podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. pivo '''označit''': názvem druhu a skupiny (např. pivo ležák), obsahem alkoholu v procentech, zda jde o světlé či tmavé pivo a některými dalšími údaji. Přesný údaj o extraktu původní mladiny není nutno povinně zveřejňovat. Vyhlášce však ''neodpovídá'' značení piv stupni (např. 12stupňové pivo), takové značení je nejen projevem neznalosti, ale je i nezákonné (označení stupňovitostí bylo opuštěno v devadesátých letech [[20. století]]). Místo stupňů je nutno správně uvádět tzv. extrakt původní mladiny (EPM) – a to v procentech hmotnostních (např. 12% pivo; pozor – tato procenta si nelze plést s procenty alkoholu, která se u běžných piv pohybují mezi 4–5 %), za podmínky, že ho výrobce zaručuje. Není-li ve výrobě zaručena přesnost EPM (resp. z jiných důvodů, rozhodne-li se tak výrobce, např. z důvodů daňových), postačí uvedení druhu piva podle vyhlášky (viz výše druhy piva podle míry EPM). Označení druhu piva je ale nutno použít vždy (i při uvedení EPM).

''Příklady'' značení: a) ''nesprávné'' značení: pivo 10stupňové, pivo 12stupňové, jedenáctka, silné 14stupňové pivo; b) ''správné'' značení piva: pivo výčepní, pivo ležák, speciál 14 %.

== Konzumace piva ==
[[Soubor:Alcohol belt.PNG|right|thumb|225px|Pásy dle typického druhu alkoholu, které se na daném území konzumuje. <br />{{legenda|#0047AB|Pás [[Vodka|vodky]]}}{{legenda|#964B00|Pás piva}}{{legenda|#800020|Pás [[Víno|vína]]}}]]
[[Soubor:Beer Consumption by Country.png|thumb|right|225px|Mapa světa podle spotřeby piva]]

Pivo je celosvětově rozšířený nápoj, který se těší velké oblibě hlavně v oblastech střední Evropy, jmenovitě na území Česka, [[Slovensko|Slovenska]], [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Dále pak v zemích západní a severní Evropy jako jsou [[Dánsko]], [[Belgie]], [[Holandsko]], [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Irsko]].

=== Ve světě ===
Největším celosvětovým producentem piva je Čína, která v roce [[2007]] vyrobila 470 milionu hektolitrů piva, což odpovídá přibližně 21,1 % světové produkce. Na druhém místě se nachází [[Spojené státy americké|USA]] s 232,8 miliony hektolitry, následované Ruskem s 109,8 miliony hektolitry.<ref name="nejvetsiproducenti"/> Neprodávanějším pivem na světě je holandské pivo [[Heineken]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Starobrno a.s. - O společnosti
| url = http://www.starobrno.cz/doc/cms/21/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Starobrno a.s.
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

Celosvětový nárůst oblíbenosti piva ([[Rusko]]). Oblíbené také na území USA, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie.

=== V Česku ===
Podle českých předpisů se pivem rozumí: ''pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého [[Ethanol|alkoholu]] ([[ethanol]]u) a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu'' (§ 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb.).

==== Nejznámější pivovary ====
{{Hlavní článek|Seznam pivovarů v Česku}}

==== Zdanění piva ====
Z [[daně|daňových]] zákonů se pivem zabývá především zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, který upravuje v § 80 a násl. ''spotřební daň z piva''. Daň není povinna odvádět osoba, která v domácnosti vaří pivo pro osobní potřebu do 200 litrů za rok a pivo neprodává za podmínky, že to oznámí celnímu úřadu. Zvláštní daňové podmínky jsou stanoveny pro malé nezávislé pivovary. Základem daně je množství piva v hektolitrech, základní ''daňová sazba'' za 1 hektolitr a celé procento EPM je 24 Kč.<ref>[http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dan-pivo/ Sazba daně z piva]</ref> Při prodeji piva se také vedle spotřební daně uplatňuje [[daň z přidané hodnoty]] (DPH) podle zákona č. 235/2004 Sb.

==== Vývoj ceny ====
Cena piva zažila v 90. letech 20. století značný nárůst. V době komunismu byla průměrná cena piva dlouhodobě téměř neměnná až na dvě zdražení. První proběhlo v roce [[1965]], kdy se cena 10° lahvového piva zvedla z 1,4 [[Koruna československá|Kčs]] na 1,7 Kčs, a druhé v roce [[1984]], kdy cena narostla z 1,7 Kčs na 2,5 Kčs. Největší nárůst ceny začal od roku [[1992]] a trval až do roku [[2003]], kdy se cena dostala na 8,59 [[Koruna česká|Kč]]. V následujících letech docházelo k mírnému poklesu ceny až na nejnižší hodnotu k roku [[2006]]. V této době stálo pivo 8,4 Kč.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vývoj ceny lahvového piva 1960 - 2007
| url = http://www.czso.cz/csu/grafy.nsf/graf/pivo_1960_2007
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-11
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

==== Množství ====
Roční spotřeba piva na hlavu (2008)<ref>[http://www.bierserver.at/cms/download/OeBw_Broschuere_2007.pdf Internationaler Bier-Pro-Kopf-Verbrauch. Statistische Daten über die österreichische Brauwirtschaft 1980-2008 (pdf)]</ref>

Česko se drží dlouhodobě na přední pozici v množství vypitého piva na hlavu, které zahrnuje všechny obyvatele Česka včetně kojenců a dětí. Každoročně každý Čech vypije dle statistik přibližně okolo 160 litrů piva. V roce 2005 bylo dosaženo lokálního maxima, kdy připadala na každého obyvatele 163,5 litru piva, o rok později následoval propad na 159,1 litru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Český statistiký úřad: Spotřeba alkoholických nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 1999 - 2006
| url = http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A3002B6A5B/$File/300407_02.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Český statistiký úřad
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Odhaduje se, že 15 – 20 % na domácí spotřebě piva se podílejí zahraniční [[turismus|turisté]].<ref name="pohlceni">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Heineken pohltí Zlatopramen
| url = http://www.e15.cz/byznys/heineken-pohlti-zlatopramen-18421/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = e15
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Česko si tak udržuje přední pozici i nadále, na druhém místě ve spotřebě piva se nově nacházejí Irové se 130 litry,<ref name="bulvar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Máme skoro 500 druhů piv. Vybrané kuriozity
| url = http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/mame-skoro-500-druhu-piv-vybrane-kuriozity.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = Nova.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> kteří tak na třetí místo odsunuli Němce, kteří v roce [[2007]] vypili 111,7 litru piva. Německý trh se v současnosti ale nachází v útlumu a množství vypitého piva zde postupně klesá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Německému trhu s pivem hrozí největší propad v poválečné historii
| url = http://www.ct24.cz/ekonomika/17816-nemeckemu-trhu-s-pivem-hrozi-nejvetsi-propad-v-povalecne-historii/
| datum vydání = 2008-06-06
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-10
| vydavatel = ČT24
| místo =
| jazyk =
}}</ref>

Česko je 16. největším producentem piva na světě (k roku [[2007]]) s ročním výstavem okolo 19,897 milionu hektolitrů piva<ref name="nejvetsiproducenti"/> a devátým největším celosvětovým [[vývoz]]cem piva s neustávajícím růstem. Předpokládá se, že do roku [[2012]] se posune na sedmou příčku.<ref name="pohlceni"/> Nejprodávanější značkou piva v [[ČR]] je na prvním místě [[Gambrinus]], druhý [[Radegast]] a třetí [[Staropramen]].<ref name="bulvar"/>

== Literatura ==
* Michael Jackson: ''Pivo – Průvodce světem piva pro laiky i odborníky'', vydalo nakladatelství Fortuna Print v roce [[2001]], ISBN 80-86144-17-8, EAN 9788086144177,
* Gregg Smith, Carrie Getty: ''Bible pijáků piva'', vydalo nakladatelství Pragma v roce [[2003]], ISBN 80-7205-669-7, EAN 9788072056699,
* Berry Verhoef: ''Kompletní encyklopedie piva'', vydalo nakladatelství Rebo Productions v roce [[2004]], ISBN 80-7234-116-2, EAN 9788072341160,
* Věnek Zýbrt: ''Velká kniha piva – Vše o pivu'', vydalo nakladatelství Rubico v roce [[2005]], ISBN 80-7346-054-8, EAN 9788073460549,
* Hana Večerková, Jan Kiss: ''Abeceda piva'', vydalo nakladatelství Rubico v roce [[2007]], ISBN 978-80-85005-86-8, EAN 9788085005868,
* David Kenning, Robert Jackson: ''Pivo'', vydalo nakladatelství Slovart v roce Praha [[2007]], ISBN 978-80-7209-775-3, EAN 9788072097753,

=== Související články ===
* [[České pivo]]
* [[Výroba piva]]
* [[Seznam značek piva]]
* [[Tankové pivo]]
* [[Pivní láhev]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://alkoholia.cz/stitky/pivo Aktuality ze světa piva na Alkoholia.cz]
* [http://pivni.info/mapa.php Pivní mapa]
* [http://www.pivovary.info Pivovary.info]
* [http://www.beerresearch.cz Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Praha 2]
* [http://www.beers.cz Web o pivu]
* [http://www.stream.cz/video/45/1873-jak-se-co-dela-pivo Jak se co dělá: Pivo]
* [http://www.vhospode.cz/vycep/pivo/ Piva]

{{Commonscat|Beer|Pivo}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pivo]]
[[Kategorie:Alkoholické nápoje]]
[[Kategorie:Fermentované nápoje]]