Poříčí (Trutnov) - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-08-07T20:56:32Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 7. 8. 2015, 20:56
Řádka 19:		Řádka 19:
	}}		}}
	'''Poříčí''' je místní část města [[Trutnov\|Trutnova]].		'''Poříčí''' je místní část města [[Trutnov\|Trutnova]].
		+
	== Historie Poříčí ==		== Historie Poříčí ==
-	'''Poříčí''' byla původně slovanská osada. Poprvé se připomíná roku 1260 v listině pražského biskupa ~~[[Jan III. z Dražic\|~~Jana III. z Dražic]]. V roce 1542 potvrzuje listina ~~[[Ferdinand I. Habsburský\|~~Ferdinanda I.]] vesnici Poříčí za majetek města [[Trutnov\|Trutnova]] a od roku 1599 je součástí trutnovského panství. Spolu s Trutnovem obec trpěla za třicetileté války. V roce 1680 bylo Poříčí postiženo [[mor\|morovou nákazou]]. ~~Za [[Války o rakouské dědictví\|~~slezských válek]] v 18. století obcí procházela vojska. Poříčští občané se zapojili i do ~~[[nevolnické povstání\|~~nevolnického povstání]] roku 1775. [[20. březen\|20. března]] přitáhli v nočních hodinách do blízkých [[Voletiny\|Voletin]], aby zvěstovali svobodu. Za [[prusko-~~rakouská válka\|~~války ~~prusko-rakouské]]~~ roku 1866 ~~Pruští vojáci~~ v obci nelítostně řádili. V roce 1897 postihla Poříčí jiná katastrofa - velká povodeň. Roku 1897 se začalo se stavbou novogotického kostela sv. Petra a sv. Pavla. Dokončen byl roku [[1903]]. Po Mnichovu se Poříčí ocitlo v zabraném území a v areálu zdejší opuštěné Haasovy přádelny byl vybudován [[koncentrační tábor Poříčí]]. V roce 1947 bylo Poříčí sloučeno s Trutnovem.	+	'''Poříčí''' byla původně slovanská osada. Poprvé se připomíná roku 1260 v listině pražského biskupa Jana III. z Dražic. V roce 1542 potvrzuje listina Ferdinanda I. Habsburského vesnici Poříčí za majetek města [[Trutnov\|Trutnova]] a od roku 1599 je součástí trutnovského panství. Spolu s Trutnovem obec trpěla za třicetileté války. V roce 1680 bylo Poříčí postiženo [[mor\|morovou nákazou]]. Během slezských válek v 18. století obcí procházela vojska. Poříčští občané se zapojili i do nevolnického povstání roku 1775. [[20. březen\|20. března]] přitáhli v nočních hodinách do blízkých [[Voletiny\|Voletin]], aby zvěstovali svobodu. Za prusko-rakouské války roku 1866 v obci pruští vojáci nelítostně řádili. V roce 1897 postihla Poříčí jiná katastrofa - velká povodeň. Roku 1897 se začalo se stavbou novogotického kostela sv. Petra a sv. Pavla. Dokončen byl roku [[1903]]. Po Mnichovu se Poříčí ocitlo v zabraném území a v areálu zdejší opuštěné Haasovy přádelny byl vybudován [[koncentrační tábor Poříčí]]. V roce 1947 bylo Poříčí sloučeno s Trutnovem.
	V dobách budování socialismu bylo Poříčí přeměněno na průmyslové předměstí Trutnova, bohužel na úkor bydlení. Kromě velkého nákladového nádraží se spoustou vleček zde vznikla řada továren a skladů. Kvůli výstavbě nové elektrárny EPO II zmizela část Poříčí, byla přesunuta silnice a dokonce i koryto řeky. Dalším velkým zásahem bylo rozšiřování továrny na zpracování kožešin KARA, kvůli kterému kromě několika bloků domů padl i zdejší kulturní dům. Nakonec už k rozšíření ani nedošlo. Kvůli projektu obchodního střediska byla zase zlikvidována celá jedna strana náměstí, aniž by byla zahájena výstavba. Po roce 1989 se v éře osamostatňování obcí chtělo odpojit i Poříčí. Proběhlo dokonce i referendum, kde se nadpoloviční většina zdejších obyvatel vyslovila pro odtržení od Trutnova. Ale kvůli ekonomické, dopravní a správní provázanosti ministerstvo rozdělení Trutnova zamítlo.		V dobách budování socialismu bylo Poříčí přeměněno na průmyslové předměstí Trutnova, bohužel na úkor bydlení. Kromě velkého nákladového nádraží se spoustou vleček zde vznikla řada továren a skladů. Kvůli výstavbě nové elektrárny EPO II zmizela část Poříčí, byla přesunuta silnice a dokonce i koryto řeky. Dalším velkým zásahem bylo rozšiřování továrny na zpracování kožešin KARA, kvůli kterému kromě několika bloků domů padl i zdejší kulturní dům. Nakonec už k rozšíření ani nedošlo. Kvůli projektu obchodního střediska byla zase zlikvidována celá jedna strana náměstí, aniž by byla zahájena výstavba. Po roce 1989 se v éře osamostatňování obcí chtělo odpojit i Poříčí. Proběhlo dokonce i referendum, kde se nadpoloviční většina zdejších obyvatel vyslovila pro odtržení od Trutnova. Ale kvůli ekonomické, dopravní a správní provázanosti ministerstvo rozdělení Trutnova zamítlo.
	Celá desetiletí Poříčí trpělo vysokou prašností a hlučností, které se však ekonomickým útlumem zdejších továren a nádraží stalo snesitelnějším. Bohužel těžké šrámy na kdysi zkvétajícím městečku se budou odstraňovat ještě dlouho.		Celá desetiletí Poříčí trpělo vysokou prašností a hlučností, které se však ekonomickým útlumem zdejších továren a nádraží stalo snesitelnějším. Bohužel těžké šrámy na kdysi zkvétajícím městečku se budou odstraňovat ještě dlouho.
	== Textilní výroba ==		== Textilní výroba ==
	Do trutnovské historie textilní výroby se zapsalo Poříčí nejstarším plátenickým podnikem. Majitelem zdejšího Běličského dvora byl v 50. letech 18. století trutnovský obchodník s plátnem Adam Wágner. V 70. letech patřilo poříčské bělidlo pražskému bankéři Zehenderovi, řiditeli Španělské obchodní společnosti sídlící na čas přímo v Poříčí. Roku 1845 se zdejší bělidlo stalo majetkem bratří Walzlových, jejichž přádelna stejně jako Haasova továrna poznamenala život poříčského dělnického lidu.		Do trutnovské historie textilní výroby se zapsalo Poříčí nejstarším plátenickým podnikem. Majitelem zdejšího Běličského dvora byl v 50. letech 18. století trutnovský obchodník s plátnem Adam Wágner. V 70. letech patřilo poříčské bělidlo pražskému bankéři Zehenderovi, řiditeli Španělské obchodní společnosti sídlící na čas přímo v Poříčí. Roku 1845 se zdejší bělidlo stalo majetkem bratří Walzlových, jejichž přádelna stejně jako Haasova továrna poznamenala život poříčského dělnického lidu.
		+
	== Železnice ==		== Železnice ==
-	Železnice dorazila do Poříčí [[1. srpen\|1. srpna]] 1868, kdy byla zahájena doprava mezi [[Malé Svatoňovice\|Malými Svatoňovicemi]] a [[Královec ~~(okres Trutnov)~~\|Královcem]]. Poříčská železniční stanice byla až do vybudování trati přímo do Trutnova v roce 1870 označována jako Trutnov. Poté došlo k přejmenování stanice na Poříčí a v roce [[1919]] na Poříčí u Trutnova. Od připojení obce k Trutnovu v roce [[1947]] nese stanice označení Trutnov-Poříčí. Při výstavbě nové [[Tepelná elektrárna\|tepelné elektrárny]] EPO II (elektrárna Poříčí) a její vlečky v 50. letech 20. století bylo vybudováno pár stovek metrů od stanice Trutnov-Poříčí v místě původní zástávky Poříčí u Trutnova druhé poříčské nádraží. Protože se nachází uprostřed mezi třemi trutnovskými nádražími na jedné trati, dostalo název Trutnov střed. Toto, účelem hlavně nákladové nádraží brzy zastínilo původní stanici Trutnov-Poříčí, hlavně kvůli jeho odlehlosti. V těsné blízkosti stanice Trutnov-Poříčí se ještě nachází železniční zastávka "Trutnov zastávka" avšak na jiné trati.	+	Železnice dorazila do Poříčí [[1. srpen\|1. srpna]] 1868, kdy byla zahájena doprava mezi [[Malé Svatoňovice\|Malými Svatoňovicemi]] a [[Královec\|Královcem]]. Poříčská železniční stanice byla až do vybudování trati přímo do Trutnova v roce 1870 označována jako Trutnov. Poté došlo k přejmenování stanice na Poříčí a v roce [[1919]] na Poříčí u Trutnova. Od připojení obce k Trutnovu v roce [[1947]] nese stanice označení Trutnov-Poříčí. Při výstavbě nové [[Tepelná elektrárna\|tepelné elektrárny]] EPO II (elektrárna Poříčí) a její vlečky v 50. letech 20. století bylo vybudováno pár stovek metrů od stanice Trutnov-Poříčí v místě původní zástávky Poříčí u Trutnova druhé poříčské nádraží. Protože se nachází uprostřed mezi třemi trutnovskými nádražími na jedné trati, dostalo název Trutnov střed. Toto, účelem hlavně nákladové nádraží brzy zastínilo původní stanici Trutnov-Poříčí, hlavně kvůli jeho odlehlosti. V těsné blízkosti stanice Trutnov-Poříčí se ještě nachází železniční zastávka "Trutnov zastávka" avšak na jiné trati.
	Další velkou železniční zajímavostí je zdejší poříčský dvoupatrový viadukt. V roce 1868 byl vybudován první most, vysoko přes údolí Petříkovického potoka pro trať z Jaroměře do Královce. Před rokem 1908, když se budovala jiná trať z Trutnova do Teplic nad Metují, bylo nutné opět překlenout údolí, ale naopak nízko nad terénem. Díky výšce stávajícího mostu mohlo být využito stejného místa a trati se zde kříží pod sebou, každá po samostatném mostě. Jedna vysoko nad údolím, druhá zase tak nízko, že jí nemohou podjíždět kamiony a vyšší autobusy, směřující po silnici II/301 do Adršpašských skal.		Další velkou železniční zajímavostí je zdejší poříčský dvoupatrový viadukt. V roce 1868 byl vybudován první most, vysoko přes údolí Petříkovického potoka pro trať z Jaroměře do Královce. Před rokem 1908, když se budovala jiná trať z Trutnova do Teplic nad Metují, bylo nutné opět překlenout údolí, ale naopak nízko nad terénem. Díky výšce stávajícího mostu mohlo být využito stejného místa a trati se zde kříží pod sebou, každá po samostatném mostě. Jedna vysoko nad údolím, druhá zase tak nízko, že jí nemohou podjíždět kamiony a vyšší autobusy, směřující po silnici II/301 do Adršpašských skal.
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
Řádka 32:		Řádka 34:
	* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]		* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]
	* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]		* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
-	{{Město Trutnov}}	+
		+
		+	{{Město Trutnov}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Trutnov]]		[[Kategorie:Trutnov]]
-	[[Kategorie:Vesnice okresu Trutnov]]~~{{Článek z Wikipedie}}~~	+	[[Kategorie:Vesnice okresu Trutnov]]

Sysop: 1 revizi

2013-09-20T11:08:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 11:08

Sysop: Nahrazení textu

2012-02-05T23:36:27Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Poříčí
| foto =
| popisek.foto =
| charakter = část města
| obyvatelé =
| domy = 416
| PSČ = 541 03
| obec = [[Trutnov]]
| okres = Trutnov
| země =
| k.ú. = Poříčí u Trutnova
| výměra = 7,39
| zem.šíř = 50°34'29
| zem.dél = 15°57'7
| nad.výš =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Poříčí | position=right |lat_deg=50 |lat_min=34 |lat_sec=29 |lon_deg=15 |lon_min=57 |lon_sec=7|float=center | caption= }}
| web =
}}
'''Poříčí''' je místní část města [[Trutnov|Trutnova]].
== Historie Poříčí ==
'''Poříčí''' byla původně slovanská osada. Poprvé se připomíná roku 1260 v listině pražského biskupa [[Jan III. z Dražic|Jana III. z Dražic]]. V roce 1542 potvrzuje listina [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] vesnici Poříčí za majetek města [[Trutnov|Trutnova]] a od roku 1599 je součástí trutnovského panství. Spolu s Trutnovem obec trpěla za třicetileté války. V roce 1680 bylo Poříčí postiženo [[mor|morovou nákazou]]. Za [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] v 18. století obcí procházela vojska. Poříčští občané se zapojili i do [[nevolnické povstání|nevolnického povstání]] roku 1775. [[20. březen|20. března]] přitáhli v nočních hodinách do blízkých [[Voletiny|Voletin]], aby zvěstovali svobodu. Za [[prusko-rakouská válka|války prusko-rakouské]] roku 1866 Pruští vojáci v obci nelítostně řádili. V roce 1897 postihla Poříčí jiná katastrofa - velká povodeň. Roku 1897 se začalo se stavbou novogotického kostela sv. Petra a sv. Pavla. Dokončen byl roku [[1903]]. Po Mnichovu se Poříčí ocitlo v zabraném území a v areálu zdejší opuštěné Haasovy přádelny byl vybudován [[koncentrační tábor Poříčí]]. V roce 1947 bylo Poříčí sloučeno s Trutnovem.
V dobách budování socialismu bylo Poříčí přeměněno na průmyslové předměstí Trutnova, bohužel na úkor bydlení. Kromě velkého nákladového nádraží se spoustou vleček zde vznikla řada továren a skladů. Kvůli výstavbě nové elektrárny EPO II zmizela část Poříčí, byla přesunuta silnice a dokonce i koryto řeky. Dalším velkým zásahem bylo rozšiřování továrny na zpracování kožešin KARA, kvůli kterému kromě několika bloků domů padl i zdejší kulturní dům. Nakonec už k rozšíření ani nedošlo. Kvůli projektu obchodního střediska byla zase zlikvidována celá jedna strana náměstí, aniž by byla zahájena výstavba. Po roce 1989 se v éře osamostatňování obcí chtělo odpojit i Poříčí. Proběhlo dokonce i referendum, kde se nadpoloviční většina zdejších obyvatel vyslovila pro odtržení od Trutnova. Ale kvůli ekonomické, dopravní a správní provázanosti ministerstvo rozdělení Trutnova zamítlo.
Celá desetiletí Poříčí trpělo vysokou prašností a hlučností, které se však ekonomickým útlumem zdejších továren a nádraží stalo snesitelnějším. Bohužel těžké šrámy na kdysi zkvétajícím městečku se budou odstraňovat ještě dlouho.
== Textilní výroba ==
Do trutnovské historie textilní výroby se zapsalo Poříčí nejstarším plátenickým podnikem. Majitelem zdejšího Běličského dvora byl v 50. letech 18. století trutnovský obchodník s plátnem Adam Wágner. V 70. letech patřilo poříčské bělidlo pražskému bankéři Zehenderovi, řiditeli Španělské obchodní společnosti sídlící na čas přímo v Poříčí. Roku 1845 se zdejší bělidlo stalo majetkem bratří Walzlových, jejichž přádelna stejně jako Haasova továrna poznamenala život poříčského dělnického lidu.
== Železnice ==
Železnice dorazila do Poříčí [[1. srpen|1. srpna]] 1868, kdy byla zahájena doprava mezi [[Malé Svatoňovice|Malými Svatoňovicemi]] a [[Královec (okres Trutnov)|Královcem]]. Poříčská železniční stanice byla až do vybudování trati přímo do Trutnova v roce 1870 označována jako Trutnov. Poté došlo k přejmenování stanice na Poříčí a v roce [[1919]] na Poříčí u Trutnova. Od připojení obce k Trutnovu v roce [[1947]] nese stanice označení Trutnov-Poříčí. Při výstavbě nové [[Tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]] EPO II (elektrárna Poříčí) a její vlečky v 50. letech 20. století bylo vybudováno pár stovek metrů od stanice Trutnov-Poříčí v místě původní zástávky Poříčí u Trutnova druhé poříčské nádraží. Protože se nachází uprostřed mezi třemi trutnovskými nádražími na jedné trati, dostalo název Trutnov střed. Toto, účelem hlavně nákladové nádraží brzy zastínilo původní stanici Trutnov-Poříčí, hlavně kvůli jeho odlehlosti. V těsné blízkosti stanice Trutnov-Poříčí se ještě nachází železniční zastávka "Trutnov zastávka" avšak na jiné trati.
Další velkou železniční zajímavostí je zdejší poříčský dvoupatrový viadukt. V roce 1868 byl vybudován první most, vysoko přes údolí Petříkovického potoka pro trať z Jaroměře do Královce. Před rokem 1908, když se budovala jiná trať z Trutnova do Teplic nad Metují, bylo nutné opět překlenout údolí, ale naopak nízko nad terénem. Díky výšce stávajícího mostu mohlo být využito stejného místa a trati se zde kříží pod sebou, každá po samostatném mostě. Jedna vysoko nad údolím, druhá zase tak nízko, že jí nemohou podjíždět kamiony a vyšší autobusy, směřující po silnici II/301 do Adršpašských skal.
== Externí odkazy ==
* [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=76922 Územně identifikační registr ČR]
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
{{Město Trutnov}}
[[Kategorie:Trutnov]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Trutnov]]{{Článek z Wikipedie}}