Podolí (region) - Historie editací

Sysop: ++

2022-03-10T08:36:42Z

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2022, 08:36
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Podoliskaia gubernia~~.jpg~~\|250px\|right~~\|thumb~~\|Mapa Podolské gubernie v dobách carského Ruska (kolem r. 1900)]]~~	+	[[Soubor:Smatryč.jpg\|thumb\|250px\|Kaňon řeky [[Smotryč]] v Kamenci Podolském]]
-	~~[[Soubor:Smatryč.jpg~~\|250px~~\|right\|thumb~~\|Kaňon řeky [[Smotryč]] v Kamenci Podolském]]	+	[[Soubor:Ukraine-Podiliya.png\|thumb\|250px\|Podolí na mapě dnešní Ukrajiny]]
-		+
	'''Podolí''' je historický kraj ve [[východní Evropa\|východní Evropě]]. [[ukrajinština\|Ukrajinsky]] se nazývá ''Поділля'' (Podillja), [[rumunština\|rumunsky]] ''Podolia'', [[polština\|polsky]] ''Podole'', [[ruština\|rusky]] ''Подолье'', [[turečtina\|turecky]] ''Podolya''. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých [[údolí]] místních řek.		'''Podolí''' je historický kraj ve [[východní Evropa\|východní Evropě]]. [[ukrajinština\|Ukrajinsky]] se nazývá ''Поділля'' (Podillja), [[rumunština\|rumunsky]] ''Podolia'', [[polština\|polsky]] ''Podole'', [[ruština\|rusky]] ''Подолье'', [[turečtina\|turecky]] ''Podolya''. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých [[údolí]] místních řek.

	== Poloha a geografie ==		== Poloha a geografie ==
-	Rozkládá se na jihozápadě dnešní [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a zasahuje i do severního [[Moldavsko\|Moldavska]]. Protékají jím řeky [[Jižní Buh]] a [[Dněstr]], jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s [[Volyň\|Volyní]], na západě s [[Halič]]í, na jihu s [[Besarábie\|Besarábií]] ([[Moldávie\|Moldávií]]) a na východě s [[Divoká Pole\|Divokými Poli]]. Na Ukrajině zaujímá nynější [[Vinnycká oblast\|Vinnyckou]], [[Chmelnycká oblast\|Chmelnyckou oblast]], velkou část [[Ternopilská oblast\|Ternopilské oblasti]] a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří [[pahorkatina]] až [[vysočina (zeměpisný pojem)\|vysočina]] s hlubokými údolími řek.	+	Rozkládá se na jihozápadě dnešní [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a zasahuje i do severního [[Moldavsko\|Moldavska]]. Protékají jím řeky [[Jižní Bug\|Jižní Buh]] a [[Dněstr]], jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s [[Volyň\|Volyní]], na západě s [[Halič]]í, na jihu s [[Besarábie\|Besarábií]] ([[Moldávie\|Moldávií]]) a na východě s [[Divoká Pole\|Divokými Poli]]. Na Ukrajině zaujímá nynější [[Vinnycká oblast\|Vinnyckou]], [[Chmelnycká oblast\|Chmelnyckou oblast]], velkou část [[Ternopilská oblast\|Ternopilské oblasti]] a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří [[pahorkatina]] až [[vysočina (zeměpisný pojem)\|vysočina]] s hlubokými údolími řek.

	Tradičním centrem regionu je historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. Další významná města jsou [[Vinnycja]] (dnes největší), [[Chmelnyckyj]], [[Kotovsk]], [[Balta]], [[Mohyliv-Podilskyj]], [[Žmerynka]] (též významný železniční uzel), [[Chotyn]], [[Hajsyn]], [[Bar (Ukrajina)\|Bar]], historická městečka [[Braclav]] a [[Letyčiv]]; v Moldavsku pak zejména [[Rîbniţa]] a [[Camenca]].		Tradičním centrem regionu je historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. Další významná města jsou [[Vinnycja]] (dnes největší), [[Chmelnyckyj]], [[Kotovsk]], [[Balta]], [[Mohyliv-Podilskyj]], [[Žmerynka]] (též významný železniční uzel), [[Chotyn]], [[Hajsyn]], [[Bar (Ukrajina)\|Bar]], historická městečka [[Braclav]] a [[Letyčiv]]; v Moldavsku pak zejména [[Rîbniţa]] a [[Camenca]].

	== Dějiny ==		== Dějiny ==
-	[[Soubor:~~PB Podolia CoA~~.~~png~~\|~~150px~~\|~~left~~\|~~thumb\|historický znak Podolí~~]]	+	[[Soubor:Besht.jpg\|thumb\|220px\|Izrael Baal Šem Tov]]
-	[[Soubor:~~Besht~~.~~jpg~~\|~~150px~~\|~~left~~\|~~thumb\|Izrael Baal Šem Tov~~]]	+	[[Soubor:POL województwo podolskie IRP COA.png\|thumb\|220px\|Znak polského Podolského vojvodství]]

	=== Pravěk, starověk, středověk ===		=== Pravěk, starověk, středověk ===
-	'''Podolí''' bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů [[Triúpolská kultura\|Tripolské kultury]]. Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] (zmiňují se o nich [[Hérodotos\|Hérodotovy]] Dějiny), následně [[Dákové]] a [[Getové]]. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví [[Trajánův val\|Trajánova valu]]. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili [[Slované~~]]: dle [[Něstor\|Nestora]] zde sídlili [[Bužané]], [[Ulici]] a [[Dudlebové]]; ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze [[Maďaři\|Maďarů]] a [[Mongolové\|Mongolů~~]].	+	'''Podolí''' bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů [[Triúpolská kultura\|Tripolské kultury]]. Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] (zmiňují se o nich [[Hérodotos\|Hérodotovy]] Dějiny), následně [[Dákové]] a [[Getové]]. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví [[Trajánův val\|Trajánova valu]]. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili [[Slované]].

-	Ve 14. století anektovalo Podolí [[Litevské velkoknížectví]]; zároveň sem začali pronikat [[Poláci]], kteří kraj získali po smrti litevského knížete ~~[[Vytautas]]e~~ roku 1430.	+	Podle [[Něstor\|Nestora]] zde sídlili Bužané, Ulici a Dudlebové – ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze [[Maďaři\|Maďarů]] a [[Mongolové\|Mongolů]].
		+
		+	Ve 14. století anektovalo Podolí [[Litevské velkoknížectví]]; zároveň sem začali pronikat [[Poláci]], kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430.

	=== Od novověku po současnost ===		=== Od novověku po současnost ===
Řádka 24:		Řádka 25:

	Po druhém [[dělení Polska]] získalo většinu oblasti [[carské Rusko]] a učinilo z ní [[Podolská gubernie\|Podolskou gubernii]]; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu.		Po druhém [[dělení Polska]] získalo většinu oblasti [[carské Rusko]] a učinilo z ní [[Podolská gubernie\|Podolskou gubernii]]; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu.
-	Po [[První světová válka\|I. světové válce]] zde sousedily efemérní [[Ukrajinská národní republika]] a [[Západoukrajinská národní republika]]; její malá část Podolí připadla [[Polsko\|Polsku]], zatímco většina území se stala roku 1922 součástí [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí [[Moldavská ASSR\|autonomní republika Moldavanů]] v rámci [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]].	+	Po [[První světová válka\|I. světové válce]] zde sousedily efemérní [[Ukrajinská národní republika]] a [[Západoukrajinská národní republika]]; její malá část Podolí připadla [[Polsko\|Polsku]], zatímco většina území se stala roku 1922 součástí [[Sovětský svaz\|SSSR]]. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí [[Moldavská ASSR\|autonomní republika Moldavanů]] v rámci [[Ukrajinská sovětská socialistická republika\|Ukrajinské SSR]].
		+
		+	Za [[Druhá světová válka\|2. světové války]] bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni [[Židé]] skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika\|Ukrajinské SSR]], nyní náleží samostatné [[Ukrajina\|Ukrajině]].

-	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni [[Židé]] skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]], nyní náleží samostatné [[Ukrajina\|Ukrajině]]. Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici [[zemědělství]], zejména pěstování ovoce a zeleniny.	+	Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici [[zemědělství]], zejména pěstování ovoce a zeleniny.

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: 1 revizi

2013-09-22T14:14:56Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 9. 2013, 14:14

Sysop: Nahrazení textu

2012-02-05T23:21:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Podoliskaia gubernia.jpg|250px|right|thumb|Mapa Podolské gubernie v dobách carského Ruska (kolem r. 1900)]]
[[Soubor:Smatryč.jpg|250px|right|thumb|Kaňon řeky [[Smotryč]] v Kamenci Podolském]]

'''Podolí''' je historický kraj ve [[východní Evropa|východní Evropě]]. [[ukrajinština|Ukrajinsky]] se nazývá ''Поділля'' (Podillja), [[rumunština|rumunsky]] ''Podolia'', [[polština|polsky]] ''Podole'', [[ruština|rusky]] ''Подолье'', [[turečtina|turecky]] ''Podolya''. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých [[údolí]] místních řek.

== Poloha a geografie ==
Rozkládá se na jihozápadě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a zasahuje i do severního [[Moldavsko|Moldavska]]. Protékají jím řeky [[Jižní Buh]] a [[Dněstr]], jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s [[Volyň|Volyní]], na západě s [[Halič]]í, na jihu s [[Besarábie|Besarábií]] ([[Moldávie|Moldávií]]) a na východě s [[Divoká Pole|Divokými Poli]]. Na Ukrajině zaujímá nynější [[Vinnycká oblast|Vinnyckou]], [[Chmelnycká oblast|Chmelnyckou oblast]], velkou část [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]] a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří [[pahorkatina]] až [[vysočina (zeměpisný pojem)|vysočina]] s hlubokými údolími řek.

Tradičním centrem regionu je historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. Další významná města jsou [[Vinnycja]] (dnes největší), [[Chmelnyckyj]], [[Kotovsk]], [[Balta]], [[Mohyliv-Podilskyj]], [[Žmerynka]] (též významný železniční uzel), [[Chotyn]], [[Hajsyn]], [[Bar (Ukrajina)|Bar]], historická městečka [[Braclav]] a [[Letyčiv]]; v Moldavsku pak zejména [[Rîbniţa]] a [[Camenca]].

== Dějiny ==
[[Soubor:PB Podolia CoA.png|150px|left|thumb|historický znak Podolí]]
[[Soubor:Besht.jpg|150px|left|thumb|Izrael Baal Šem Tov]]

=== Pravěk, starověk, středověk ===
'''Podolí''' bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů [[Triúpolská kultura|Tripolské kultury]]. Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] (zmiňují se o nich [[Hérodotos|Hérodotovy]] Dějiny), následně [[Dákové]] a [[Getové]]. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví [[Trajánův val|Trajánova valu]]. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili [[Slované]]: dle [[Něstor|Nestora]] zde sídlili [[Bužané]], [[Ulici]] a [[Dudlebové]]; ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze [[Maďaři|Maďarů]] a [[Mongolové|Mongolů]].

Ve 14. století anektovalo Podolí [[Litevské velkoknížectví]]; zároveň sem začali pronikat [[Poláci]], kteří kraj získali po smrti litevského knížete [[Vytautas]]e roku 1430.

=== Od novověku po současnost ===
V 16. a 17. století zde probíhaly kruté boje s [[Osmanská říše|Turky]] (jedna z největších bitev byla svedena u [[Chotyn]]a). Mnoho podolských obcí bylo zničeno také při [[Chmelnického povstání|povstání]] [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]].

V 18. a 19. století se v Podolí zrodil východoevropský [[chasidismus]], mohutné [[Židé|židovské]] [[náboženské hnutí]], které se rychle rozšířilo dále po tehdejším Polsku; jeho zakladatel [[Izrael Baal Šem Tov]] (1698-1760) se narodil v [[Kamenec Podolský|Kamenci Podolském]] a působil v [[Medžybiž]]i, kde se narodil mj. jeho pravnuk [[Nachman z Braclavi]].

Po druhém [[dělení Polska]] získalo většinu oblasti [[carské Rusko]] a učinilo z ní [[Podolská gubernie|Podolskou gubernii]]; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu.
Po [[První světová válka|I. světové válce]] zde sousedily efemérní [[Ukrajinská národní republika]] a [[Západoukrajinská národní republika]]; její malá část Podolí připadla [[Polsko|Polsku]], zatímco většina území se stala roku 1922 součástí [[Sovětský svaz|SSSR]]. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí [[Moldavská ASSR|autonomní republika Moldavanů]] v rámci [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]].

Za [[Druhá světová válka|II. světové války]] bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni [[Židé]] skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], nyní náleží samostatné [[Ukrajina|Ukrajině]]. Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici [[zemědělství]], zejména pěstování ovoce a zeleniny.

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ukrajinská historická území]]
[[Kategorie:Vinnycká oblast]]
[[Kategorie:Chmelnycká oblast]]
[[Kategorie:Geografie Moldavska]]