Sysop: Nahrazení textu „Sókratés“ textem „Sókratés“

2016-03-10T21:11:58Z

Nahrazení textu „Sókratés“ textem „Sókratés“

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2016, 21:11
Řádka 44:		Řádka 44:

	== Zkoumání politického myšlení před vznikem politologie ==		== Zkoumání politického myšlení před vznikem politologie ==
-	První pokusy o racionálně založený pohled na politické jevy ve společnosti je možné pozorovat v antickém [[Řecko\|Řecku]] v učení [[Sofisté\|sofistů]]. [[Sókratés]] jako první řecký filosof prosazoval nutnost vědění pro politické vůdce, kteří nadto měli být filosofy. Na tento názor navázal Platón v dialogu ''Ústava'' naukou o ideálním státě.	+	První pokusy o racionálně založený pohled na politické jevy ve společnosti je možné pozorovat v antickém [[Řecko\|Řecku]] v učení [[Sofisté\|sofistů]]. Sókratés jako první řecký filosof prosazoval nutnost vědění pro politické vůdce, kteří nadto měli být filosofy. Na tento názor navázal Platón v dialogu ''Ústava'' naukou o ideálním státě.

	Platónovy názory byly odmítnuty dalším významným představitelem antické filosofie Aristotelem, který zdůraznil roli ústavnosti a zákonnosti státní moci. Ve spisu ''Politika'' uskutečňuje první systematické zkoumání politiky.		Platónovy názory byly odmítnuty dalším významným představitelem antické filosofie Aristotelem, který zdůraznil roli ústavnosti a zákonnosti státní moci. Ve spisu ''Politika'' uskutečňuje první systematické zkoumání politiky.

Sysop: Nahrazení textu „Aristotelés“ textem „Aristotelés“

2016-03-10T21:10:20Z

Nahrazení textu „Aristotelés“ textem „Aristotelés“

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2016, 21:10
Řádka 4:		Řádka 4:

	== Vznik a vývoj politologie ==		== Vznik a vývoj politologie ==
-	S inspirací v [[antická filosofie\|antické filosofie]] (Platón, [[Aristotelés]]) a v pozdější politické filosofii vznikla na přelomu 19. a 20. století politologie jako věda, její význam byl zprvu zřetelný spíše jen v [[Spojené státy americké\|USA]], kde navázala na tehdejší závěry empirické [[sociologie]], rozvinula tak zkoumání v praktických politických jevech za použití metod sociologických průzkumů, [[Statistika\|statistiky]] a [[sociometrie]]. První katedra politické vědy (resp. ''Government Politics'') byla založena na Columbijské univerzitě roku 1857 (resp. 1880). V roce [[1901]] vznikla katedra politické vědy na Wisconsinské univerzitě, roku [[1909]] na Harvardské univerzitě. Roku [[1903]] byla založena [[Americká asociace politických věd]] (American Political Science Association).	+	S inspirací v [[antická filosofie\|antické filosofie]] (Platón, Aristotelés) a v pozdější politické filosofii vznikla na přelomu 19. a 20. století politologie jako věda, její význam byl zprvu zřetelný spíše jen v [[Spojené státy americké\|USA]], kde navázala na tehdejší závěry empirické [[sociologie]], rozvinula tak zkoumání v praktických politických jevech za použití metod sociologických průzkumů, [[Statistika\|statistiky]] a [[sociometrie]]. První katedra politické vědy (resp. ''Government Politics'') byla založena na Columbijské univerzitě roku 1857 (resp. 1880). V roce [[1901]] vznikla katedra politické vědy na Wisconsinské univerzitě, roku [[1909]] na Harvardské univerzitě. Roku [[1903]] byla založena [[Americká asociace politických věd]] (American Political Science Association).

	V [[Evropa\|Evropě]] vznikala politologie spíše pod vlivem teoretické sociologie, [[Právo\|práva]] a rozvoje státoprávních teorií. V roce 1871 vznikla ve [[Francie\|Francii]] [[Škola svobodných politických věd]]. Následně se politologie začala významně rozvíjet též ve [[Spojené království\|Velké Británii]] a v [[Německo\|Německu]].		V [[Evropa\|Evropě]] vznikala politologie spíše pod vlivem teoretické sociologie, [[Právo\|práva]] a rozvoje státoprávních teorií. V roce 1871 vznikla ve [[Francie\|Francii]] [[Škola svobodných politických věd]]. Následně se politologie začala významně rozvíjet též ve [[Spojené království\|Velké Británii]] a v [[Německo\|Německu]].

Sysop: 1 revizi

2013-09-21T09:33:53Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 9. 2013, 09:33

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-30T18:51:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Politologie''' (složeno z [[Řečtina|řec.]] ''polis'' - obec, stát [''polites'' - občan] a ''logos'' - slovo, výklad) je společenská věda o [[Politika|politice]] a politické teorii.

Politologie se zabývá popisem a hodnocením politických jevů, jako je např. fungování [[stát]]u, politického systému, vládních a mocenských organizací a autorit, politické [[ideologie]], význam a chování veřejnosti ve vztahu k politice, nakonec také mezinárodní a globální vztahy. Hlavním předmětem politologie je [[politická moc]] a její praktické uplatňování.

== Vznik a vývoj politologie ==
S inspirací v [[antická filosofie|antické filosofie]] (Platón, [[Aristotelés]]) a v pozdější politické filosofii vznikla na přelomu 19. a 20. století politologie jako věda, její význam byl zprvu zřetelný spíše jen v [[Spojené státy americké|USA]], kde navázala na tehdejší závěry empirické [[sociologie]], rozvinula tak zkoumání v praktických politických jevech za použití metod sociologických průzkumů, [[Statistika|statistiky]] a [[sociometrie]]. První katedra politické vědy (resp. ''Government Politics'') byla založena na Columbijské univerzitě roku 1857 (resp. 1880). V roce [[1901]] vznikla katedra politické vědy na Wisconsinské univerzitě, roku [[1909]] na Harvardské univerzitě. Roku [[1903]] byla založena [[Americká asociace politických věd]] (American Political Science Association).

V [[Evropa|Evropě]] vznikala politologie spíše pod vlivem teoretické sociologie, [[Právo|práva]] a rozvoje státoprávních teorií. V roce 1871 vznikla ve [[Francie|Francii]] [[Škola svobodných politických věd]]. Následně se politologie začala významně rozvíjet též ve [[Spojené království|Velké Británii]] a v [[Německo|Německu]].

Vymezení politologie od ostatních věd bylo dokončeno až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. V roce [[1949]] byla založena [[Mezinárodní asociace pro politickou vědu]] (International Political Science Association).

Soudobá politologie je ve svém zaměření rozčleněna do několika oborů, které je možno souhrnně rozdělit do znalostí a zkoumání politické teorie a politické praxe, a to buď ve vnitrostátním nebo mezinárodním kontextu.

== Členění politologie ==
=== Zkoumání v politologii se orientuje třemi podstatnými směry ===
* ''Normativní politologie'' - filosofickými metodami dochází od obecných východisek ke konkrétním závěrům, hodnotí a zvažuje, co by mělo být přítomno ve společnosti a v politice
* ''Deskriptivní (pozitivní) politologie'' - popisuje politické jevy, politickou praxi, politické instituce a mocenské autority
* ''Predikativní (prognostická) politologie'' - snaží se o předpovídaní budoucích politických skutečností a procesů, zabývá se možnostmi ovlivňování budoucího vývoje

=== Politologické disciplíny ===
* Obecná politologie a politická metodologie – dějiny politologie a politologických oborů
* Politická teorie a [[politická filosofie]] – dějiny a současnost politických teorií
* [[Srovnávací politologie]] (komparativní politologie) – porovnávání zemí a jejich politických systémů za účelem nalezení společných bodů a nových východisek k dalšímu zkoumání
* [[Politická sociologie]] – sociologická hlediska politických jevů
* [[Politická psychologie]] – [[Psychologie|psychologická]] hlediska politických jevů
* [[veřejná politika|Veřejná]] a správní politika – hodnocení organizací politické správy
* [[Politická ekonomie]] – zkoumá společná [[Ekonomie|ekonomická]] a politická východiska, ekonomický pohled na politiku, vztah ekonomických a politických institucí
* [[Politická geografie]] – zabývá se utvářením mocenských vztahů v prostoru
* [[Geopolitika]] – vysvětluje vliv [[geografie|geografických]] faktorů na [[politika|politiku]] a [[historie|historii]] lidstva
* [[Politická antropologie]] – zkoumá politické vztahy ve společnosti a člověka jako politickou bytost
* [[Mezinárodní vztahy]] – zkoumá mezistátní a nadstátní úroveň vztahů
* [[Státověda]] – zkoumá mezistátní a nadstátní úroveň vztahů

=== Trojdimenzionální angloamerické členění politiky ===
* ''[[Polity]] (formální, institucionální dimenze politiky)'' – popisuje politické ideje a ideologie, z nichž je odvozen institucionální charakter politického systému. Vymezuje hranice prostoru, v němž dochází k uskutečňování vlastní politiky. Také ze termín definovat jako jednací rámec politiky či určení podmínek, za kterých se politika uskutěčňuje, tedy skrze ní dochází k regulaci vztahů mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní.
* ''[[Politics]] (procesní, dynamická dimenze politiky, jedná se o oblast činnosti)'' – rozumí se jí politická vůle, kde se utkávají zájmy a jedni vítězí zatímco druzí odchází poraženi. Za aktéry politických střetů jsou považováni jednotlivci, státy, skupiny a jiné entity.
* ''[[Policy]] (obsahová, věcná dimenze politiky, jedná se o program činnosti)'' – (tzv. policy research) - je nejnovější odbor politologie zaobírající se jednak souvislostí mezi institucionálními podmínkami a politickým procesem a jednak obsahem a následky státně-politických rozhodnutí

== Politologické školy ==
S neexistující dokonalou exaktností a relativizací závěrů zkoumání v politologii souvisí také parcializace do několika politologických škol, soustředěných na půdách akademií a univerzit po celém světě. Významné jsou především školy:
* ''normativní'' (konzervativní) - [[Křesťanství|křesťanské]] či obecně [[Humanismus|humanistické]] hodnoty jsou považovány ve vztahu k politickým jevům za normu chování, politického myšlení a praxe
* ''empiricko-analytická'' (neutrální) - normativní hodnoty v politických jevech nejsou akceptovány, naopak je uznávána empirie
* ''kriticko-dialektická'' (levicově sociální) - odmítnutí závěrů obou předchozích škol, uznání historického procesu sociální reality

== Zkoumání politického myšlení před vznikem politologie ==
První pokusy o racionálně založený pohled na politické jevy ve společnosti je možné pozorovat v antickém [[Řecko|Řecku]] v učení [[Sofisté|sofistů]]. [[Sókratés]] jako první řecký filosof prosazoval nutnost vědění pro politické vůdce, kteří nadto měli být filosofy. Na tento názor navázal Platón v dialogu ''Ústava'' naukou o ideálním státě.

Platónovy názory byly odmítnuty dalším významným představitelem antické filosofie Aristotelem, který zdůraznil roli ústavnosti a zákonnosti státní moci. Ve spisu ''Politika'' uskutečňuje první systematické zkoumání politiky.

Na pomezí středověku se politikou významně zabýval sv. [[Augustinus]], který ve spise ''[[O Boží obci]]'' zmiňuje dva druhy státu: dokonalý a věčný ''stát Boží'' na jedné straně a hříšný ''stát světský'' na straně druhé. Další středověký myslitel sv. [[Tomáš Akvinský]] naproti tomu usiluje o racionální pohled, navazuje přitom na Aristotela.

Rozboru politické moci se ujal italský [[renesance (historická epocha)|renesanční]] filosof [[Niccolò Machiavelli]]. Ve svém díle ''Vladař'' vyzdvihuje absolutní neomezenou vládu jednotlivce a zabývá se vztahem politického rozhodování ke křesťanským morálním hodnotám. Francouz [[Jean Bodin]] v díle ''Šest knih o státu'' poprvé rozvíjí teorii neomezené a nedělitelné státní suverenity. Roku 1576 zmiňuje pojem ''science politique''.

Pod vlivem [[Racionalismus|racionalismu]] a [[osvícenství]] vytvořil Holanďan [[Hugo Grotius]] základy mezinárodního práva. Prosazoval uplatnění přirozeného práva, poprvé uvádí tzv. smluvní teorii státu, která prezentuje stát jako výsledek dobrovolné smlouvy mezi racionálně myslícími lidmi. Smluvní teorii státu rozvíjeli Angličané [[Thomas Hobbes]] a [[John Locke]]. V Hobbesově ''Leviathanu'' je stát výsledkem uzavřené smlouvy, ale je řízen vládcem s absolutní mocí. John Locke ve svých ''Dvou pojednáních o vládě'' uvádí přirozené právo člověka na život, svobodu a majetek. Lidé mají mít též možnost odvolat svého panovníka, pokud by nedodržoval své povinnosti. Prosazováním modelu konstituční [[monarchie]] Locke pokládá základy moderní [[demokracie]].

Teorii přímé demokracie uvádí v díle ''O společenské smlouvě'' [[Jean-Jacques Rousseau|Jean Jacques Rousseau]], který se též zabývá sociální nerovností v práci ''O příčinách a původu nerovností mezi lidmi''. Další Francouz [[Charles Louis Montesquieu|Charles Montesquieu]] v ''Duchu zákonů'' prosazuje teorii tří oddělených složek státní moci (exekutiva, legislativa, justice). Ovlivněni předcházejícími mysliteli byli ''otcové americké ústavy'' Alexander Hamilton a [[James Madison]], a to právě při přípravě základního amerického právního dokumentu.

Němec [[Immanuel Kant]] zdůrazňoval roli mravního zákona v politice a mírové uspořádání mezinárodních vztahů. Proti státní autoritě vystoupil [[William Godwin]], zakladatel [[Anarchismus|anarchistické]] filosofie.

Výrazným propagátorem [[Materialismus|materialistického]] pojetí dějin a vizí beztřídní [[Komunismus|komunistické]] společnosti byl [[Karl Marx]]. Proti němu a [[Marxismus|marxismu]] vystoupil [[Max Weber]], jež viděl počátek [[Kapitalismus|kapitalismu]] v [[Protestantství|protestantském]] přístupu k životu.

Pro další zkoumání rozvíjející se demokracie a [[Liberalismus|liberalismu]] byl významný [[John Stuart Mill]] a jeho práce ''O svobodě'' a ''Úvahy o vládě ústavní'', ve kterých navázal na dřívější názory [[Jeremy Bentham|Jeremyho Benthama]].

=== Související články ===
* [[Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity]]
* [[Totalitarismus|Totalita]]
* [[satelit (stát)|Satelit]]

=== Literatura ===
* Berg-Schlosser, D., Stammen, T.: „Úvod do politické vědy.“ ISE, Praha 2000. ISBN 80-86130-09-6
* Cabada, L., Kubát, M. a kol.: „Úvod do studia politické vědy.“ Eurolex Bohemia, Praha 2004. ISBN 80-86432-63-7
* David, R.: ''Politologie. Základy společenských věd.'' Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003. ISBN 80-7182-162-4
* {{Citace monografie
| příjmení = Drulák
| jméno = Petr
| odkaz na autora = Petr Drulák
| spoluautoři = a kol.
| titul = Jak zkoumat politiku : kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7367-385-7
| počet stran = 255
| jazyk = čeština
}}
* Srb, V.: ''Stručný průvodce politickou vědou aneb klíč k politické teorii.'' Nezávislé centrum pro studium politiky, Kolín 2006. ISBN 80-86879-05-4
* Tóth, R., Krno, S., Kulašik, P.: ''Stručný politologický slovník.'' UNIAPRESS, 1991. ISBN 80-85313-18-9

== Externí odkazy ==
* (slovensky) [http://www.globalpolitics.cz/ Časopis Global Politics]
* (anglicky) [http://www.psr.keele.ac.uk Politologický rozcestník]
* (anglicky)(francouzsky) [http://www.ipsa.ca Mezinárodní asociace pro politickou vědu]
* (anglicky) [http://www.apsanet.org Americká asociace politických věd]

{{commonscat|Political science|Political science}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Politologie| ]]
[[Kategorie:Humanitní a společenské vědy]]
[[Kategorie:Politika| ]]

Politologie - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Sókratés“ textem „Sókratés“

Sysop: Nahrazení textu „Aristotelés“ textem „Aristotelés“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu