Sysop: 1 revizi

2013-09-21T08:39:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 9. 2013, 08:39

Sysop: 1 revizi

2010-10-24T22:20:46Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Polyploidization.png|thumb|upright=1.5|Vznik tetraploidie; na vině je produkce diploidních pohlavních buněk]]
[[Soubor:PaleopolyploidyTree.jpg|right|thumb|upright=1.5|Fylogenetický strom s vyznačenými polyploidizacemi v eoluvoční historii]]
'''Polyploidie''' (též '''genomová multiplikace''') je jev, kdy [[ploidie|počet chromozomových sad]] překročí dvě. Jedinec s polyploidními buňkami se označuje '''polyploid''', vznik polyploidie je tzv. '''polyploidizace'''. Polyploidie je běžná u [[Rostliny|rostlin]] (může dokonce způsobovat větší výnosy, protože polyploidi zpravidla dorůstají větších rozměrů), ale vzácnější u [[Živočichové|živočich]]ů (polyploidie je pro ně zpravidla smrtelná, někdy však evolučně významná).

== Druhy polyploidie ==
Podle konkrétního počtu chromozomových sad se polyploidie označuje jako '''triploidie''' (3), '''tetraploidie''' (4), '''hexaploidie''' (6), '''oktaploidie''' (8), '''dekaploidie''' (10) a podobně. Dále se ovšem rozlišuje, zda tyto sady pochází od jednoho druhu, nebo od dvou a více druhů:
* autopolyploidie – znásobení chromozomových sad u jednoho druhu; známo je to např. u [[lilek brambor|lilku bramboru]] či [[tolice vojtěška|vojtěšky]];<ref name=ziva>{{citace periodika| příjmení=Skalická| jméno=Kamila| titul=Polyploidie dokáže s rostlinnými genomy pěkně zatřást| periodikum=Živa| odkaz na periodikum=Živa (časopis)| rok=2005| číslo=2}}</ref>
* alopolyploidie – znásobení poštu chromozomových sad, ale ty pochází od dvou a více druhů; známo je to např. u [[banánovník]]u, [[bavlník]]u či [[kávovník]]u;<ref name=ziva />
* paleopolyploidní druhy – ve své evoluční historii prošly polyploidizací, ale dnes se jeví jako [[diploid]]ní; dnes je taková událost známa v evoluční historii většiny organizmů včetně [[člověk]]a.<ref name=ziva />

== Význam v evoluci ==
Zdá se, že různé polyploidizace sehrály klíčovou roli v [[evoluce|evoluci]]: velice dobře je to dokumentováno u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]], kde se opakovaně zmnožila genetická informace, aby následně některé geny byly opět redukovány a jiné ponechány v několika kopiích.<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Jedná se zřejmě o nejčastější mechanismus tzv. sympatrické [[speciace]] v rostlinné říši vůbec.<ref name=suda>{{citace periodika| jméno=Jan| příjmení=Suda| titul=Darwinova „odporná záhada“ po 130 letech aneb souvisí polyploidie s rozmanitostí krytosemenných rostlin| periodikum=[[Živa]] | číslo=5| rok=2009}}</ref>

Udává se, že polyploidních je až 70% všech [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin. U kapradin je to dokonce 95% všech druhů. Naopak u [[nahosemenné|nahosemenných]] rostlin je tento jev spíše vzácný (~ 5%). [[Mechorosty]] jsou z tohoto hlediska poněkud méně známé, ale minimálně [[mechy]] zahrnují mnoho polyploidních druhů. Mnoho polyploidnů však najdeme i mezi rybami a obojživelníky, a dokonce i u hlodavců ([[osmák pouštní]], ''Tympanoctomys barrerae'', a [[osmák slaništní]], ''Pipanacoctomys aureus'').<ref name=suda />

== Význam v zemědělství ==
V situaci, kdy je v jádře přítomno více kopií od jednoho genu, chová stejně jako v normální [[diploid]]ní buňce. Jisté geny však zřejmě v reakci na polyploidizační událost zvýší míru své [[transkripce (DNA)|transkripce]]. Následkem jsou metabolicky aktivnější a rozměrné [[plodiny]], které se mnohdy výborně hodí k [[pěstování]].<ref name=dictionary />

== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Genom]]

Polyploidie - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi