<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie</id>
		<title>Portrétní fotografie - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;action=history"/>
		<updated>2026-07-05T05:14:19Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;diff=2574093&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „Aktuálně.cz“ textem „Aktuálně.cz“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;diff=2574093&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2023-04-06T09:01:59Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=Aktu%C3%A1ln%C4%9B.cz&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Aktuálně.cz (stránka neexistuje)&quot;&gt;Aktuálně.cz&lt;/a&gt;“ textem „Aktuálně.cz“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 6. 4. 2023, 09:01&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 975:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 975:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum aktualizace = &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum aktualizace = &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum přístupu = 2010-6-27&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum přístupu = 2010-6-27&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | vydavatel = &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Aktuálně.cz&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | vydavatel = Aktuálně.cz&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = česky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = česky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Po 6 měsíců žili pod cizí identitou s kterou se někteří členové účastnily [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|voleb]], cestovali do zahraničí, získali zbrojní pas či se oženili.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Po 6 měsíců žili pod cizí identitou s kterou se někteří členové účastnily [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|voleb]], cestovali do zahraničí, získali zbrojní pas či se oženili.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1 010:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1 010:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum aktualizace = &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum aktualizace = &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum přístupu = 2010-6-27&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | datum přístupu = 2010-6-27&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | vydavatel = &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Aktuálně.cz&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | vydavatel = Aktuálně.cz&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = česky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp; | jazyk = česky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;diff=326788&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;diff=326788&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-09-20T15:25:03Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 20. 9. 2013, 15:25&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;diff=326787&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Portr%C3%A9tn%C3%AD_fotografie&amp;diff=326787&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2012-06-01T10:40:17Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!--[[Image:WCB-family-lompoc.jpg|thumb|260px|Příklad rodinného portrétu z konce 19. století. [[Posmrtná fotografie|Smuteční snímek]] byl pořízen u příležitosti úmrtí v rodině. V pozadí je vidět [[urna]] s ostatky zemřelého dítěte. Členové rodiny jsou oblečeni ve smutečním černém šatu. (cca. 1894)]]--&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dorothy Draper.jpg|thumb|[[John William Draper]]: [[daguerrotypie]] jeho sestry ''[[Dorothy Catherine Draper|Dorothy Draperové]]'' (červen 1840); jedna z nejstarších portrétních fotografií ženy na světě]]&lt;br /&gt;
'''Portétní fotografie''' (nebo také '''fotografické portrétování''') je zachycení [[podoba|podoby]] jedné nebo více [[člověk|osob]] na [[fotografie|fotografii]], ve které převládá [[tvář]] a její [[výraz]]. Cílem je, aby [[fotografie]] zobrazila podobu, osobitost nebo náladu portrétovaného. Stejně jako ostatní způsoby [[portrét]]ování, zaměřuje se fotografie především také na [[tvář]] osoby, ale na snímku může být i část [[tělo|těla]], nebo celá postava a doplňující pozadí. Portrét není [[náhoda|náhodný]] snímek, ale [[kompozice|komponovaný]] obraz osoby ve statické pozici. Portrét často zobrazuje osobu hledící přímo do [[objektiv]]u, ale pohled může být směrován i mimo [[osa|osu]]. Portrét ve [[Výtvarné umění|výtvarném umění]] je popisné zobrazení konkrétního jedince, zpravidla [[člověk]]a, velmi výjimečně i [[zvíře]]te.&lt;br /&gt;
== Historie portrétu v umění ==&lt;br /&gt;
{{Podrobně|Portrét}}&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lady with an Ermine.jpg|thumb|left|Leonardo da Vinci: ''[[Dáma s hranostajem]]'']]&lt;br /&gt;
Portrétování má dlouhou a bohatou historii, první portréty vznikaly již ve starověku. Významný je [[Řím|římský]] [[socha]]řský portrét. Ve středověku portréty vznikaly velmi zřídka a spíše až v pozdní [[gotika|gotice]]. Vyobrazení významných žijících osobností, například panovníků, jsou (podobně jako středověká vyobrazení [[svatý|světců]])  [[Idealizace|idealizovaná]] a nezakládají se na skutečné fyzické podobě zobrazeného. Proto se mluví spíše o portrétních rysech zobrazení. Mohutný rozvoj portrét zaznamenal v [[Renesance|renesanci]], ještě výraznější zájem o portrét přineslo [[baroko]], které dovedlo portrétní umění prakticky na hranice jeho možností. Zájem o portrét náležel však i následujícím [[sloh]]ovým obdobím. V 19. století se s nástupem [[fotografie]] stal klasický [[Malba|malířský]] či sochařský portrét spíše výjimečným, [[exkluzivita|exkluzivním]]. Dominantním typem portrétu je od vynálezu potřebných technologií fotografický portrét, ale dokumentární funkci portrétu převzal též [[film]], [[Televize (médium)|televize]] a další [[elektronická média]]. &lt;br /&gt;
Specifickým typem portrétu je [[autoportrét]]. Portrétní vyobrazení, které je součástí díla, jež samo o sobě není portrétem, ale například náboženským výjevem či [[Mytologie|mytologickou]] scénou, se nazývá [[kryptoportrét]]. K významným portrétistům patří [[Hans Holbein mladší]], [[Rembrandt van Rijn]], [[Diego Velázquez]], [[Frans Hals]], [[Francisco Goya]]. Z českých umělců [[Karel Škréta]], [[Jan Kupecký]], v 19. století například [[Vojtěch Hynais]]. Klasickým médiem portrétu je [[kresba]] a [[malba]], výjimečný však není ani sochařský portrét, ať už v podobě [[Busta|busty]], volné sochy či reliéfu. Od poloviny 19. století též fotografie.&lt;br /&gt;
== Rozdělení portrétní fotografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:A Wilde time 3.jpg|thumb|Oscar Wilde - charakteristický portrét [[básník]]a]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bertillon selfportrait.jpg|thumb|[[Alphonse Bertillon]]: Identifikační podobenka muže z profilu a zepředu]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lewis Hine Power house mechanic working on steam pump.jpg|thumb|[[Lewis Hine]]: dokumentační podobenka ze série portrétů pracovníků americké dělnické třídy]]&lt;br /&gt;
* ''Charakteristický portrét'' - preferuje charakterizační složku před ostatními dvěma (podoba, výtvarné řešení), ukazuje konkrétního člověka, vyjadřuje jeho příslušnost k určité sociální, věkové, profesní, zdravotní a jiné skupině. Při vytváření char. portértu musíme přihlížet nikoli k tomu, zda jedinec k do nějaké skupiny skutečně patří, ale jestli vypadá jako příslušník dané skupiny. Příslušnost k určité profesní skupině zlehčuje fakt, že že velká část profesí je odlišena stejnokrojem (vojáci, hasiči, policisté, letušky), nebo pracují v určitém typickém prostředí (kadeřnice, horníci, lékaři, učitelé).&lt;br /&gt;
* ''[[Sociální fotografie|Sociální portrét]]'' - jeho tvorbě se věnují fotografové se silným sociálním cítěním. Snímek má motivovat jedince a instituce k potřebné nápravě na snímku zobrazených nedostatků, případně křivd. Sociální portrét zahrnuje sociální postavení lidí ve společnosti od žebráků, bezdomovců, prostitutek, až po politiky, herce, sportovce nebo &amp;quot;horních deset tisíc&amp;quot;. Při tvorbě sociálního portrétu je potřebná asimilace s prostředím a získání důvěry fotografových, jinak fotografování odmítnou, nebo přehnaně teatrálně pózují. Při tvorbě charakteristických portrétů se sociální tématikou je třeba k portrétovaným přistupovat velmi citlivě, protože jsou obvykle citově zranitelní.&lt;br /&gt;
* ''Identifikační portrét'' - podobenka, například na občanský (řidičský...) průkaz. Z bezpečnostních důvodů (přístup do střežených prostor, přístup do odbavovacích prostor letišť, autorizovaný přístup k počítači) se používají softwarové systémy umožňující identifikaci člověka díky jedinečnosti lidského obličeje. Označuje se jako [[Systém identifikace lidských tváří|systém pro rozeznávání lidských tváří]] (tzv. facial recognition system).&amp;lt;ref name=jelinek/&amp;gt; V roce 1946 začal [[Hilmar Pabel]] portrétovat ztracené a válkou rozptýlené děti s cílem jim pomoci nalézt rodinu. Fotografie nejprve publikoval ve svém časopise ''Erich Kastner'', později vyšly s pomocí [[Červený kříž|Červeného kříže]] v podobě velkoformátových plakátů. Výsledkem této několikaleté akce byla záchrana téměř milionu lidských osudů.&amp;lt;ref name=nash&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = nash&lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Svět fotografie&lt;br /&gt;
 | url = http://www.nash.cz/svet/fotodejiny.html&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-20&lt;br /&gt;
 | vydavatel = &lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Využívá ji také [[Forenzní fotografie|policejní fotografie]] k dokumentaci zadržených osob. [[Historická věda]] studuje fotografie, které sloužily k evidenci ceských a moravských Židů perzekvovaných v období Protektorátu Čechy a Morava, aby vypátrala identitu portrétovaných osob.&amp;lt;ref name=jelinek&amp;gt;Bakalářská práce, Martin Jelínek, PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE VE FONDU FOTOARCHIVU ŽMP, http://is.muni.cz/th/111019/ff_b/Bakalarska_prace.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''Prezentační portrét'' - [[svatební fotografie]], herci, politici, [[sportovní fotografie]].&lt;br /&gt;
* ''Dokumentační portrét'' nebo ''dokumentární'' (z lat. ''documentum'' - předmět doličný) je fotografický styl, který představuje fotografický [[dokument]] jako zobrazení [[realita|reality]], jako [[čas]]ový dokument nebo upozornění na danou skutečnost. Rozlišuje se [[subjektivní]] a [[objektivní]] zájem, který za dokumentem stojí – například ideologické nebo sociální pozadí. Dokumentuje například sociální problémy&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Auer&lt;br /&gt;
 | jméno = Anna&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora =&lt;br /&gt;
 | příjmení2 = Mraz&lt;br /&gt;
 | jméno2 = Werner &lt;br /&gt;
 | příjmení3 = Stanek&lt;br /&gt;
 | jméno3 = Ivo &lt;br /&gt;
 | titul = Katalog k výstavě [[Fotografis]] collection reloaded&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha)&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | rok = 2009&lt;br /&gt;
 | isbn = &lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = &lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;, klade důraz na realismus, snaží se bez příkras zachytit věci takové, jaké jsou, spoluprožití bídy a utrpení, jasný morální postoj a konečně samotné vědomí specifičnosti tohoto média.&amp;lt;ref name=&amp;quot;dokumentarni_film&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Breschand&lt;br /&gt;
 | jméno = Jean &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Le documentaire: l’autre face du cinéma. Cahiers du Cinéma. (Dokumentární film, jiná tvář kinematografie)&lt;br /&gt;
 | url = http://www.famu.cz/docs/DFJinaKinematografie.rtf &lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2002&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2009-02-20&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Cahiers du Cinéma, Etoile&lt;br /&gt;
 | místo = Paříž&lt;br /&gt;
 | jazyk = Překlad do češtiny Marta Fialová &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* ''[[Reportážní fotografie|Reportážní portrét]]'' - je zachycením člověka při činnosti, ději a je součástí [[Žurnalistika|žurnalistiky]], která  připravuje a vytváří snímky pro doplnění zpráv nebo článků. [[Novinář]]i, kteří jsou zapojeni do tohoto oboru, jsou obvykle známi jako reportéři, fotožurnalisté nebo [[grafika|grafici]] a mají významný vztah k&amp;amp;nbsp;[[výtvarná fotografie|výtvarné fotografii]]. Vývoj zpravodajské fotografie lze vysledovat již od samého počátku vynálezu fotografie. První deník, který ji použil, byl ''[[Daily Graphic]]'' v&amp;amp;nbsp;[[New York]]u v&amp;amp;nbsp;roce 1880.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = FUENTES&lt;br /&gt;
 | jméno = Eulalia&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = ¿En periodismo también una imagen vale más que mil palabras? &lt;br /&gt;
 | url = http://www.hipertext.net/web/pag249.htm &lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2008-04-19&lt;br /&gt;
 | vydavatel = hipertext.com&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = španělsky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Rozvoj fotožurnalismu probíhal zejména v&amp;amp;nbsp;dobách politických [[konflikt]]ů nebo vojenských střetů v&amp;amp;nbsp;různých zemích. Novinářští fotografové zaznamenávali historii událostí za [[španělská občanská válka|španělské občanské války]], španělsko-americké války, [[Válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]] a obou světových válkách a při mnoha jiných vojenských událostech. Takzvaný ''zlatý věk fotožurnalismu'' (1930–1950) se ne náhodou překrývá s&amp;amp;nbsp;[[druhá světová válka|druhou světovou válkou]], během níž byl zaznamenán pozoruhodný technologický pokrok [[válečná fotografie|válečné fotografie]]. S rozvojem [[tisk|tiskařských technik]], jako byl vynález [[ofset|ofsetové tiskárny]], dosáhl fotožurnalismus nejlepší úrovně kvality v&amp;amp;nbsp;tištěných publikacích. Příchod nových technologií, jako byl [[Internet]], zahájil novou éru v&amp;amp;nbsp;oblasti zpravodajství na celosvětové úrovni, označované jako digitální žurnalistika. Významné události, které otevřely dvacáté první století, jako [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoky z 11. září 2001]], [[Válka v Iráku|invaze do Iráku]] v&amp;amp;nbsp;roce 2003 a [[Zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004|tsunami v&amp;amp;nbsp;Indickém oceánu v&amp;amp;nbsp;roce 2004]], pomohly mimo jiné vzniknout značnému množství vizuálních informací. Často také díky novým, moderním a dostupným technologiím v&amp;amp;nbsp;rukou i&amp;amp;nbsp;naprostých [[amatér]]ů, což vedlo některé pozorovatele k&amp;amp;nbsp;tomu, že začali hovořit o&amp;amp;nbsp;„krizi žurnalistiky“. Jiní to naopak označovali za začátek nové éry v&amp;amp;nbsp;poskytování informací.&lt;br /&gt;
* ''Studie hlavy'' - je součástí [[výtvarná fotografie]].&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
{{viz též|Historie fotografie}}&lt;br /&gt;
[[Soubor:Talbot - The Footman.jpg|thumb|[[William Fox Talbot]]: ''Komorník'', nejstarší fotografie lidské postavy na papíře, 14.&amp;amp;nbsp;října 1840]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bertillon - Criminal profiles.jpg|thumb|[[Alphonse Bertillon]]: Identifikační podobenka „kriminálních profilů“, ''...nos je velmi důležitý při identifikaci...'', 1893]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;!--[[Soubor:Ed Walsh portrait 1911.jpg|thumb|Nadhazovač Ed Walsh, [[1911]]]]--&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alice Liddell 2.jpg|thumb|[[Lewis Carroll]]: Alice Liddellová, 1858]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:The Parting of Sir Lancelot and Queen Guinevere, by Julia Margaret Cameron.jpg|thumb|[[Julia Margaret Cameronová]]: ''Loučení sira Lancelota a královny Guinevry'', albuminový tisk 34.8 x 28.6 cm, 1874]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Félix Bonfils Jeune femme de Naplouse.jpg|thumb|[[Félix Bonfils]]: ''Mladá žena v [[Nábulus|Nábulu]]'', 1867-1885]]&lt;br /&gt;
{{Citát|Každý fotograf je i portrétista a každý je v současnosti tak trochu fotograf.&amp;lt;ref name=Marvanova&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Marvanová&lt;br /&gt;
 | jméno = Eliška &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Současná francouzská portrétní fotografie v kontextu historického vývoje portrétní tvorby, bakalářská práce&lt;br /&gt;
 | url = http://is.muni.cz/th/74882/ff_b/bakalarka_finalni1.doc&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2006&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-19&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav hudební vědy&lt;br /&gt;
 | místo = Brno&lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
|Eliška Marvanová, 2006}}&lt;br /&gt;
Portrétní fotografie začala existovat s několikaměsíčním zpožděním od vynálezu [[fotografický proces|fotografického procesu]] [[daguerrotypie]] v srpnu 1839. Byla často levnější, přístupnější a rychlejší než technika portrétní malby. Ve všech větších městech po celém světě vznikala [[Fotoateliér|Fotografická studia]]. Styl těchto raných děl odpovídal tehdejším technickým požadavkům: 30sekundová expozice a estetické prvky vycházející z tehdejšího malířství. Pro dlouhé sekundy trvající nehybné setrvání před kamerou při výrobě daguerrotypií a [[Kalotypie|kalotypií]] byly nutné různé podpěrky pro hlavu a tělo. Například Saronnysův univerzální držák hlavy&amp;lt;ref name=me&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Baatz&lt;br /&gt;
 | jméno = Willfried &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Malá encyklopedie fotografie&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Computer Press&lt;br /&gt;
 | místo = Brno&lt;br /&gt;
 | rok = 2004&lt;br /&gt;
 | isbn = 800 555 513&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = &lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo ''[[Bradyho stojan]]''&amp;lt;ref&amp;gt;Macy, ''et al'', &amp;quot;The Macy Photographic Studio's Dispatch&amp;quot;, Northampton MA, Spring-Summer 1913, str. 2&amp;lt;/ref&amp;gt;. Lidé při tom většinou seděli před holým pozadím a byli osvíceni měkkým světlem z okna, které mohlo být směrováno pomocí zrcadel. Přibližně v období od roku 1860 do roku 1920&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.blogcatalog.com/blog/the-painted-backdrop-tintype-art&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://old-time-religion.blogspot.com/2010/05/art-tintype-book-painted-backdrop-by.html&amp;lt;/ref&amp;gt; bylo standardním vybavením raných [[Fotografický ateliér|fotografických ateliérů]] [[malované fotografické pozadí]]. Mělo obecně rustikální nebo kvazi-klasický vzhled, ale někdy představovalo [[buržoazie|buržoazní]] [[trompe-l'oeil]] („oko-klamající“, iluzionistické malířství)&amp;lt;ref&amp;gt;http://timebinder.net/home/?currentPage=3&amp;lt;/ref&amp;gt;, které však nakonec vyšlo z módy s příchodem fotoaparátů [[Brownie]] a [[Kodak]], a rozšíření fotografie masám. Pozadí mohou podle [[provenience]] poskytnout stopy při [[genealogie|genealogickém výzkumu]] starých rodinných fotografií.&amp;lt;ref&amp;gt;http://blog.familytreemagazine.com/photodetectiveblog/2008/01/22/BackgroundsInOldPhotos.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com/~fgriffin/photos.txt&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.billblanton.com/date.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.allexperts.com/q/Photography-694/2008/12/dating-old-photograph.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
První pořízené a dochované portrétních fotografií byly daguerrotypie. V roce 1837, tedy dva roky před oficiálním uznáním tohoto objevu, francouzský fotograf [[Louis Daguerre]] pořídil první portrét (5,8 × 4,5 cm) naturalistického malíře a svého přítele Nicolase Hueta.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.photographie.com/?pubid=100192&amp;amp;secid=2&amp;lt;/ref&amp;gt; Dalším dochovaným je autoportrét [[Robert Cornelius|Roberta Cornelia]] z roku 1839 nebo snímek sestry [[John William Draper|Johna Williama Drapera]] [[Dorothy Catherine Draper|Dorothy Catheriny]] z roku 1840. Ale za vůbec první snímek s celým člověkem je považována daguerrotypie ''[[Boulevard du Temple]]'' Louise Daguerra, která vznikla někdy na přelomu [[Rok|let]] 1838 a&amp;amp;nbsp;1839 v&amp;amp;nbsp;[[Paříž]]i a&amp;amp;nbsp;je pojmenována podle stejnojmenné [[ulice]] v&amp;amp;nbsp;pařížském [[3. obvod (Paříž)|III.&amp;amp;nbsp;obvodu]]. Nejstarší fotografii lidské postavy na [[papír|papíře]] zhotovil [[Spojené království|britský]] vynálezce [[William Fox Talbot]] 14.&amp;amp;nbsp;října 1840. Snímek komorníka byl vytvořen technikou [[kalotypie]] (nazývanou také ''talbotypie'').&lt;br /&gt;
Francouz [[Antoine Claudet]] byl studentem Louise Daguerra a působil v Londýně, kde provozoval od roku 1841 do 1851 [[fotografické studio]] na střeše Galerie Adelaide (Adelaide Gallery nyní Nuffield Centre)&amp;lt;ref name=britannica&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = britannica.com &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Antoine-Francois-Jean-Claudet&lt;br /&gt;
 | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/120468/Antoine-Francois-Jean-Claudet&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-08-26&lt;br /&gt;
 | vydavatel = www.britannica.com&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, za kostelem Sv. Martina. Otevřel ještě další studia na koloseu v Regent parku (1847-1851). V roce 1851 přestěhoval své podnikatelské činnosti na Regent Street, kde založil „''Chrám fotografie''“ (Temple to Photography), který fungoval až do roku 1867.&amp;lt;ref name=rleggat/&amp;gt; Claudet obdržel mnoho vyznamenání, mezi něž patří také jmenování dvorním fotografem [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]] v roce 1853 a o deset let později uznání [[Napoleon III.|Napoleona III]].&amp;lt;ref name=rleggat&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Leggat&lt;br /&gt;
 | jméno = Robert&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = CLAUDET, Jean Francois Antoine&lt;br /&gt;
 | url = http://www.rleggat.com/photohistory/history/claudet.htm&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 1997&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-08-56&lt;br /&gt;
 | vydavatel = rleggat.com&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1848 vyrobil [[fotografometr]], přístroj určený k měření intenzity světelného záření, v roce 1849 vyrobil [[ohniskoměr]] (fokometr), pro zajištění dokonalého zaměření fotografických portrétů. &lt;br /&gt;
* [[Richard Beard]] - první studio v Londýně, v Anglii a snad i v Evropě.&lt;br /&gt;
* V USA ... jedno z prvních fotostudií... [[Southworth &amp;amp; Hawes]] = [[Albert Sands Southworth]] + [[Josiah Johnson Hawes]]&lt;br /&gt;
* [[Mathew Brady]] a jeho synovec [[Levin Corbin Handy]].&lt;br /&gt;
* [[James Wallace Black]]&lt;br /&gt;
Následně se objevily první teorie portrétu, [[Marcus Aurelius Root]] se inspiroval dílem švédského vědce [[Emanuel Swedenborg|Emanuela Swedenborga]] a anatomickými studiemi [[Charles Bell|Charlese Bella]]. Požadoval, aby portrét ukazoval duši zobrazeného. Bostonský daguerrotypista [[Albert Sands Southworth]] (1811–1894) v roce 1871 jeho myšlenku ještě rozšířil: požadoval, aby byl charakter člověka patrný hned při prvním pohledu na fotografii, v níž by měl být zachycen nejlepší výraz, jakého je portrétovaný schopen.&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt; &lt;br /&gt;
S postupujícím rozvojem techniky dostali fotografové možnost využívat zkracující se dobu expozice, osvobodit se a vytvořit nový styl portrétní fotografie. Fotografové se přemístili ze svých ateliérů do exteriérů, na bojiště, přes oceány a do vzdálených pouští. ''Daguerreotypický Saloon'' [[William Shew|Williama Shewa]], fotografická dodávka ''Photographic Van'' [[Roger Fenton|Rogera Fentona]] a vagón ''What-is-it?'' [[Mathew Brady|Mathewa Bradyho]] nastavily standardy portrétní fotografie druhé poloviny devatenáctého století.&lt;br /&gt;
Fotografovaly se oficiální a konvenční portréty na objednávku, intimní portréty aktu, erotické, pornografické portréty, obrazy známých osobností – intelektuálů, umělců, sociální portréty, dokumentární, vědecké i klasické rodinné portréty, [[svatební fotografie]], portréty dětí a samozřejmě také [[autoportrét]]y. Portrétní fotografie sloužila také jako předloha pro malíře.&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Masivní rozšíření fotografie přinesl vynález [[André-Adolphe-Eugène Disdéri]]ho (1819 — 1889)&amp;lt;ref&amp;gt;Paris as place of birth: &amp;quot;[http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=2075 André Adolphe-Eugène Disdéri]&amp;quot; at the Getty.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který 22. listopadu roku 1854 patentoval nový typ portrétů pojmenovaný ''[[Fotografická vizitka|carte de visite]]''. Disdéri vyrobil [[rotační fotoaparát]], který uměl udělat osm různých obrázků na jedno políčko negativu. Fotoaparát byl opatřen čtyřmi objektivy a snímal na pohyblivou [[Fotografická deska|fotografickou desku]].&amp;lt;ref&amp;gt;McCauley, Elizabeth Anne. &amp;quot;Carte de visite.&amp;quot; ''Oxford Companion to the Photograph,'' ed. Robin Lenman. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-866271-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; Po vytištění na albuminový papír byly obrázky rozstřiženy na malé portréty, nalepeny na karton a používány jako navštívenky. Na snímku zobrazil většinou celou postavu od hlavy k patě v umělém prostředí ateliéru, v obyčejné póze s harmonickou a příjemnou optikou. Tak uvedl do fotografie její schopnost poskytnout levně a každému jeho podobiznu. Při velkolepé reklamě a nízkých cenách dosáhl toho, že do jeho portrétního ateliéru v Paříži přicházelo pro vlastní podobiznu mnoho lidí.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.gallery.cz/gallery/cz/jan-maly-jiri-polacek-ivan-lutterer-vystava.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Velmi brzy se ateliér stal chrámem fotografie - místem jedinečného skvostu a elegance, který denně prodal 300 až 400 portrétů.&amp;lt;ref&amp;gt;Liesegang, E. Geschichte der Firma Ed. Liesegand, page 8 (1929)&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Málo se však ví, že fotografické portréty ve formátu carte de visite vyráběl ještě před Disdérim francouzský portrétní fotograf z Marseille [[Louis Dodéro]].&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.rleggat.com/photohistory/history/cart-de-.htm CARTE-DE-VISITE photography], in Leggat Robert, ''A History of Photography, from its beginnings till the 1920s'', 1995. Page vue le 8 juin 2009.&amp;lt;/ref&amp;gt; V článku v časopisu ''La Lumière'' z [[24. srpna]] 1851 popsal Frances Wey, spisovatel a kritik fotografie, Dodérovu myšlenku uvedení malé fotografie na kartičce, která by umožňovala &amp;quot;''místo jména mít na [[carte de visite|vizitce]] vlastní portrét''.&amp;lt;ref&amp;gt;Jean Sagne, ''L'atelier du photographe (1840-1940)'', Collection Histoire des hommes, Presses de la Renaissance, 1984 ISBN: 2856162886, str. 57.&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1851 Dodéro také vycítil, že toto zmenšení formátu identifikační podobenky může být použito pro úřední dokumenty, jako pas nebo lovecký lístek.&amp;lt;ref&amp;gt;Sagne J. (1984), str. 164.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Vizitky ovládly svět během 60. a 70. let 19. století a značně tak přispěly rozšíření a popularizaci fotografie. Vizitky bylo relativně snadné i levné kopírovat ve větším počtu. Na rozdíl od drahých a velkých daguerrotypií. Fotografické vizitky si pak mohli přátelé vyměňovat mezi sebou a díky standardnímu formátu sbírat a umísťovat do [[fotografické album|rodinných alb]]. Vizitky se staly populární až poté, když v květnu 1859 Disdéri vyfotografoval ve svém ateliéru [[Napoleon III.|Napoleona III]], který přerušil svou cestu do války.&amp;lt;ref&amp;gt;Robert Leggat, &amp;quot;[http://www.rleggat.com/photohistory/history/cart-de-.htm Carte-de-Visite photography]&amp;quot;, A History of Photography: From its beginnings till the 1920s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Ještě větší popularitu získaly vizitky poté, když se nechala vyfotografovat celá královská rodina v Londýně. Během tří měsíců se prodalo 70000 fotografických vizitek a údajně jich bylo vyrobeno ještě 200 000 dalších.&amp;lt;ref name=me/&amp;gt; Mnozí fotografové také prodávali podobizny známých osobností, méně časté byly pak fotografie měst, soch či důležitých událostí. O rozsahu „vizitkománie“ svědčí i to, že v Anglii počty prodaných vizitek ročně šly do stovek miliónů což vzhledem k jejich nemalé pořizovací ceně je obdivuhodné. Vizitky během 80. let ustoupily větším [[kabinetní fotografie|kabinetním fotografiím]], v Čechách se však vyráběly souběžně až do 30. let [[20. století]].&lt;br /&gt;
Návštěva fotografa byla podstatnou událostí. Fotograf se většinou se zákazníkem předem setkal, aby zjistil jeho povahu a podle ní doporučil volbu oblečení a typ [[portrét]]u. Samotné aranžmá portrétu se sice řídilo přísnými pravidly celosvětové módy, ale mělo za úkol vyjadřovat povahu i povolání fotografovaného. Je zajímavé, že i přes značná omezení si autor mohl zachovat osobitý výraz.&lt;br /&gt;
{{Citát|V dobách slávy carte de visite navštěvovali lidé fotografa kvůli „zvěčnění“, aby jejich podoba setrvala v čase pro budoucí potomky. Fotografickým albům se v rodinách projevovala zvláštní úcta, prohlížela se o svátečních příležitostech, vždyť šlo o dějiny vlastního rodu. Rodová úcta, smysl pro rodinnou čest, čest rodového jména, byla mnohem  hlouběji zakořeněná, než cítíme u podnikání dnes.&amp;lt;ref name=osudy&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = Scheufler&lt;br /&gt;
 |             jméno = Pavel &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = Pavel Scheufler&lt;br /&gt;
 |             titul = Životní osudy Jana Langhanse&lt;br /&gt;
 |               url = http://www.scheufler.cz/en-CZ/files/737/file-1134389495.doc&lt;br /&gt;
 |      datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-10-26&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = Pavel Scheufler&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;|[[Pavel Scheufler]]}}&lt;br /&gt;
Používaný [[bílkový papír]] byl velice tenký a proto se fotografie lepily na tužší kartony, které jsou velice užitečnou pomůckou pro datování fotografie. Počátkem 60. let bývaly kartony bílé s ostrými rohy a brzy si fotografové na zadní strany začali tisknout svá jména. Koncem 60. let už bylo běžné používat tlustší kartony s kulatými rohy a na reverzech jemné rytiny s logy ateliérů. Během 70. let se začaly používat barevné rámečky kolem fotografií a opět se vrátily ostré rohy. Během 80. let se používaly také černé kartony se [[Zlatotisk|zlatým potiskem]]. Na přelomu století se zase prosadila [[secese]] s jemnými, světlými odstíny.&lt;br /&gt;
Angličan [[John Jabez Edwin Mayall]] v roce 1860 pořídil první carte de visite [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie | titul= Queen Victoria: First Media Monarch | autor = John Plunkett | vydavatel= Oxford University Press | rok= 2003 | isbn= 0-19-925392-7 }}&amp;lt;/ref&amp;gt; Mayall využíval techniky [[kolorování|ručně kolorovaného]] [[albuminový tisk|albuminového tisku]]. V březnu 1861 byl pověřen, aby pořídil dvojportrét královského páru. Albert však několik měsíců poté zemřel (v prosinci 1861) a tato událost vyvolala poptávku veřejnosti po portrétech královské rodiny na fotografických vizitkách. Nákupem těchto snímků veřejnost demonstrovala své sympatie a podílela se na podobě veřejného smutku. V té době bylo módní sběratelství fotografií a vkládat je do alb. Královna Viktorie sdílela se svým manželem nadšení pro fotografování a vlastnili více než 100 alb, ve kterých sbírali portréty z každé zahraniční cesty.&lt;br /&gt;
=== Evropa ===&lt;br /&gt;
* Viktoriánské období: [[Alexander Bassano]], [[Thomas Annan]], [[William Downey]] studio [[Elliott &amp;amp; Fry]], [[James Lafayette]].&lt;br /&gt;
* [[George Washington Wilson]]&lt;br /&gt;
* [[Francis Meadow Sutcliffe]]&lt;br /&gt;
* [[Leon Van Loo]]&lt;br /&gt;
* [[Giacomo Luzzatto]]&lt;br /&gt;
* [[Andrej Osipovič Karelin]] v roce 1869 otevřel [[fotografický ateliér]] s názvem ''Fotografie a malba'' (''Фотография и живопись''), který se vyznačoval tím, že byl velmi dlouhý. V něm pomocí [[objektiv]]ů s dlouhou ohniskovou vzdáleností portrétoval sedící osoby z velkého odstupu tak, aby nedocházelo k perspektivnímu zkreslení postavy.&amp;lt;ref name=scheufler-teze/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Dmitrij Ivanovič Jermakov]]&lt;br /&gt;
Rodina albánských fotografů [[Marubi]]ů se skládala z významných fotografů otce [[Pietro Marubi|Pjetëra]] (1834-1903) syna [[Kel Marubi|Kela]] (1870-1940) a vnuka [[Gegë Marubi|Gegëho]] Marubiho (1909-1984). Provozovali fotografické řemeslo během 19. a 20. století po tři generace ve [[Fotografické studio|fotografickém studiu]] v [[Albánie|albánském]] [[Skadar]]u, které je považováno za vůbec první v Albánii. Svou prací přispěli významně k vytvoření dokumentace života své doby a albánského kulturního dědictví v jihovýchodní Evropě. Fotografický archiv ''Fototeka Marubi'' ve Skadaru obsahuje více než 150 000 fotografií, které mají velký historický, umělecký a kulturní význam.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Elsie &lt;br /&gt;
 | jméno = Robert &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Early Photography in Albania, Albania and Kosova in Colour – 1913 – Shqipëria dhe Kosova në Ngjyra (The Autochromes of the [[Albert Kahn]] Collection)  &lt;br /&gt;
 | vydavatel =Robert Elsie, Skanderbeg books&lt;br /&gt;
 | místo = Tirana&lt;br /&gt;
 | rok = 2008&lt;br /&gt;
 | počet stran =&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = &lt;br /&gt;
 | isbn = 978-90-76905-25-9 &lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
; Německo&lt;br /&gt;
* [[Joseph Albert]]&lt;br /&gt;
* [[Ludwig Grillich]]&lt;br /&gt;
; Francie &lt;br /&gt;
Dalším Disdériho konkurentem byl Gaspard-Félix Tournachon, známější pod pseudonymem [[Nadar]]&amp;lt;ref name=zlin/&amp;gt;, který je autorem řady portrétů celebrit své doby. Do té doby (polovina 19. století) vlastnit portrétní fotografii bylo jen privilegiem a výsadou bohatých.&amp;lt;ref name=me/&amp;gt; V něm Nadar během své kariéry portrétoval řadu nejslavnějších osobností své doby, jako byli například [[Franz Liszt]], [[Charles Baudelaire]], [[Hector Berlioz]], [[Alexandre Dumas starší|Alexandre Dumas]], [[Gioacchino Rossini]], [[Jacques Offenbach]], [[Georges Sand]], [[Gérard de Nerval]], [[Édouard Manet]], [[Gustave Doré]], [[Gustave Courbet]] a mnozí další. Vyhýbal se využívání rekvizit, aby vynikly portrétované osobnosti. &lt;br /&gt;
Jediným potomkem Nadara byl jeho syn [[Paul Nadar]], který v sedmdesátých letech převzal vedení rodinného ateliéru. Jejich společným dílem byl projekt s názvem ''Rozhovor pana Nadara s panem Chevreulem v den jeho stých narozenin'' ( ''Entretien de M. Nadar avec M. Chevreul, le jour de son centenaire''). Jednalo se o rozhovor s lékárníkem [[Michel Eugène Chevreul|Michelem Eugenem Chevreulem]] (101 let), který řídil Nadar-otec a fotografoval Paul. Soubor fotografií, který se objevil v časopise ''[[L'Illustration]]'' v roce 1886, je považován za průkopnickou práci v historii vývoje [[novinářská fotografie|fotografické reportáže]] a první foto-rozhovor&amp;lt;ref name=getty&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = The J. Paul Getty Trust&lt;br /&gt;
 |             jméno = &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Paul Nadar&lt;br /&gt;
 |               url = https://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1621&lt;br /&gt;
 |      datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-30&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = The J. Paul Getty Trust&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;. Dialog byl dokonce nahráván na [[phonophon]] [[Clément Ader|Clémenta Adera]] (1841-1925).&amp;lt;ref name= answers&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = Wilder&lt;br /&gt;
 |             jméno = Kelley E. &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Paul Nadar&lt;br /&gt;
 |               url = http://www.answers.com/topic/paul-nadar&lt;br /&gt;
 |      datum vydání = 2010&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-30&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = Answers Corporation&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* S bratrem Félixe Nadara [[Adrien Tournachon|Adrienem Tournachonem]] spolupracoval francouzský [[fyziolog]] a průkopník lékařské fotografie [[Guillaume Duchenne de Boulogne]]....&lt;br /&gt;
Dalším pařížským portrétistou umělecké komunity s ateliérem na Notre-Dame-de-Lorette č.p. 10 byl karikaturista [[Étienne Carjat]] a podobně jako Nadar nechával svým modelům jejich přirozené výrazy, bez vytváření umělých póz.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Lefrère&lt;br /&gt;
 | jméno = Jean-Jacques &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Face à Rimbaud&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Phébus&lt;br /&gt;
 | místo = paříž&lt;br /&gt;
 | rok = 2006&lt;br /&gt;
 | isbn = 978-2-7529-0217-7&lt;br /&gt;
 | kapitola = Étude de l'iconographie historique de Rimbaud&lt;br /&gt;
 | strany = 184&lt;br /&gt;
 | jazyk = fr&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Carjat vytvořil v říjnu 1871 [[Arthur Rimbaud od Carjata|portrét Arthura Rimbauda]], který se stal nejvíce všeobecně známým obrazem mladého básníka z [[Charleville-Mézières|Charleville]]. Fotografie získala ikonický status, velmi často se opakuje a používá jako [[symbol]] [[poezie]], mladosti, [[revoluce]] a [[romantismus|romantiky]]. Kromě toho vytvořil technicky precizní portréty [[Charles Baudelaire|Charlese Baudelaira]], [[Léon Barillot|Léona Barillota]], [[Hector Berlioz|Hectora Berlioza]], [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase]], [[Paul Féval starší|Paula Févala]] nebo [[Gioacchino Rossini|Gioacchina Rossiniho]]. Zároveň s ním fotografii studoval [[Pierre Petit]], který v roce 1859 začal velkolepý projekt ''Galerie des hommes du jour'', který se skládal z portrétů osobností z centra tehdejší kultury a politiky s biografiemi.&lt;br /&gt;
Francouz [[Camille Silvy]] pocházel z aristokratické rodiny a působil převážně v [[Londýn]]ě, kde se v době rozkvětu carte de visite v průběhu 60. let 19. století rychle etabloval na jednoho z předních krajinářských a portrétních fotografů. S výjimkou [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]], fotografoval Silvy všechny členy královské rodiny a většinu britské šlechty. Byl členem [[Société française de photographie]], v Londýně otevřel portrétní ateliér na Porchester Terrace č. p. 38, [[Bayswater]] a v roce 1859 se stal členem [[Královská fotografická společnost|Královské fotografické společnosti]]. Do jeho ateliéru přišli pro portrét například [[kněžna]] [[Mary Adelaide of Cambridge]], [[Harriet Martineau]], [[Adelina Patti]] nebo [[Frederick Robson]]. [[National Portrait Gallery (Londýn)|National Portrait Gallery v Londýně]] vlastní asi 17 000 jeho fotografií.&lt;br /&gt;
* Bratři [[Louis-Auguste Bisson]] (1814-1876) a [[Auguste-Rosalie Bisson]] (1826–1900) měli vlastní fotografické studio provozované asi od roku 1841 v&amp;amp;nbsp;[[Paříž]]i a proslavili se jako ''Bratři Bissonovi'' (''„Frères Bisson“''). V roce 1855 přicestoval do Paříže fotograf z&amp;amp;nbsp;Chicaga [[Samuel Masury]], aby se od nich naučil dělat fotografický proces na skleněné negativy. Jejich krajiny a&amp;amp;nbsp;architektonické pohledy začaly prožívat mezinárodní slávu.&amp;lt;ref&amp;gt;''Samuel Masury: Early View from the Dell (2005.100.869).'' In Heilbrunn Timeline of Art History. New York: The Metropolitan Museum of Art, 2000–. http://www.metmuseum.org/toah/hd/adag/ho_2005.100.869.htm (May 2008) …“traveled to Paris in 1855 to learn the glass negative process from the Bisson brothers, whose landscapes and architectural views were internationally celebrated.”&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* Francouz [[Eugène Pirou]] - fotografoval francouzské prezidenty své doby.&lt;br /&gt;
* [[Félix-Jacques Moulin]]&lt;br /&gt;
* [[Pierre Louis Pierson]]&lt;br /&gt;
* [[Lucien Walery]]&lt;br /&gt;
* [[Léopold Reutlinger]]&lt;br /&gt;
* [[Noël Marie Paymal Lerebours]]&lt;br /&gt;
; Rakousko &lt;br /&gt;
Ve Vídni zavedl fotografování na vizitkové formáty rakousko-uherský c. k. fotograf [[Ludwig Angerer]] v roce 1857, tedy tři roky po Disdérim.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tausk&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Tausk&lt;br /&gt;
 | jméno = Petr&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Petr Tausk&lt;br /&gt;
 | titul = Dějiny fotografie&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha&lt;br /&gt;
 | místo = Praha&lt;br /&gt;
 | rok = 1980&lt;br /&gt;
 | isbn = 17-332-79&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany =&lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
; Itálie&lt;br /&gt;
V italské Florencii v roce 1852 založili tři bratři - Leopoldo (1832-1865), Romualdo (1830-1890) a Giuseppe (1836-1890) Alinariové nejstarší fotografickou firmu na světě - dosud existující (2011) - s názvem ''[[Fratelli Alinari]]'' (''Bratři Alinariové''). Ateliér se specializoval na portréty, pohlednice krajin a architektury, fotografie uměleckých děl a fotografie uměleckých děl a historických památek.&lt;br /&gt;
* [[Henri Le Lieure]]&lt;br /&gt;
* [[Carlo Naya]]&lt;br /&gt;
* [[Carlo Ponti (fotograf)|Carlo Ponti]]&lt;br /&gt;
* [[Mario Nunes Vais]] - amatérský italský fotograf&lt;br /&gt;
* [[Alessandro Duroni]] (1807-1870) - italský fotograf, je nejvíce známým díky jeho portrétům [[Giuseppe Garibaldi]]ho a krále [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II]].&lt;br /&gt;
* [[Luigi Montabone]] - italský fotograf portrétoval italského i španělského krále a jeho kariéra vyvrcholila otevřením několika ateliérů v [[Řím]]ě, [[Florencie|Florencii]], [[Turín]]ě a [[Miláno|Milánu]].&lt;br /&gt;
* [[Giuseppe Incorpora]] kariéra 1856 - 1914 a [[Eugenio Interguglielmi]] - [[Palermo]]&lt;br /&gt;
* [[Giacomo Brogi]] spolupracoval s Italskou fotografickou společností a vlastnil studia ve [[Florencie|Florencii]], [[Neapol]]i a [[Řím]]ě. Po Brogiho smrti převzal živnost jeho syn [[Carlo Brogi]]. Brogiho fond obsahuje více než 8000 fotografií označených ''Edizioni Brogi Firenze''. &lt;br /&gt;
* Studio [[Sommer and Behles]] vlastnili němečtí fotografové [[Giorgio Sommer]] (1834-1914) a [[Edmund Behles]] (1841-1924). Studio se nacházelo v [[Řím]]ě a pobočku mělo v [[Neapol]]i, Sommer byl jmenován oficiálním fotografem [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II.]] – prvního krále sjednocené [[Itálie]]. Zapojil se do všech možných aspektů fotografického podnikání. Vydával své vlastní fotografie, které prodával ve svých studiích a zákazníkům v celé Evropě. V pozdějších letech fotografoval vlastní obrazy pro knižní ilustrace, tisknul svá vlastní alba a [[pohlednice]]. Využíval všechny populární formáty své doby: [[carte de visite]], [[3D fotografie|stereofotografie]] a velké pohlednice na [[albuminový tisk|albuminovém papíře]].&lt;br /&gt;
; Dánsko&lt;br /&gt;
* [[Georg Emil Hansen]]&lt;br /&gt;
* [[Ludvig Grundtvig]]&lt;br /&gt;
* [[Sophus Juncker-Jensen]]&lt;br /&gt;
* [[Vilhelm Tillge]]&lt;br /&gt;
* [[Harald Paetz]]&lt;br /&gt;
* [[Pietro Boyesen]]&lt;br /&gt;
* [[Peter Elfelt]]&lt;br /&gt;
; Švédsko&lt;br /&gt;
* [[Severin Nilsson|Johan Severin Nilsson]]&lt;br /&gt;
* [[Ferdinand Flodin]]&lt;br /&gt;
* [[Wilhelm Lundberg]]&lt;br /&gt;
* [[Lotten von Düben]]&lt;br /&gt;
; Turecko&lt;br /&gt;
* [[Pascal Sébah]] v [[Istanbul]]u a v [[Káhira|Káhiře]] měl vlastní [[fotografický ateliér]]. Zabýval se dokumentací tureckých kostýmů z různých oblastí, etnických a náboženských skupin Osmanské říše. Na [[Světová výstava 1873|světové výstavě ve Vídni]] dostal zlatou medaili za  370-stránkovou publikaci s názvem ''Les Costumes Populaires De La Turquie'' (''Národní turecké kroje''), stříbrnou medaili získal na [[Světová výstava 1878|Světové výstavě v Paříži 1878]] za snímky příslušníků [[egypt]]ských a [[Núbie|nubijských]] pouštních kmenů.&lt;br /&gt;
* Sébah a [[Abdullah Frères]] byli jedněmi z nejvýznamnějších profesionálních fotografů svého času v Osmanské říši.&lt;br /&gt;
;Norsko &lt;br /&gt;
* [[Marcus Selmer]]&lt;br /&gt;
=== Afrika ===&lt;br /&gt;
[[Auguste Maure]] a [[Marius Maure]] - Auguste Maure patřil k průkopníkům fotografie, kterým učarovala [[Biskra]] - atmosféra nadčasové oázy v alžírském stylu, kde se zdálo, že zůstala zmrazena od starověku. Jeho fotografie ukazují fascinovaný a uctivý pohled na toto místo a jeho obyvatele. Augustus přišel do Biskry ve svých patnácti letech a rozhodl se zde usadit. Byl aktivní v období 1860 - 1907 během kterého pořídil mnoho fotografií z jižního Alžírska. Portrétoval členy kmene Ouled Naïl, berberské tanečníky oblečené v tradičních kostýmech a ozdobených šperky. Tyto exotické snímky velmi oceňovali turisté přijíždějící do Alžírska.&lt;br /&gt;
* [[Richard Buchta]]&lt;br /&gt;
=== Asie a Dálný východ ===&lt;br /&gt;
V roce 1863 [[Samuel Bourne]] a [[Charles Shepherd]] ve městě [[Šimla]] založili fotografické studio [[Bourne &amp;amp; Shepherd]].&amp;lt;ref name=mac&amp;gt;''Macmillan Biographical Encyclopedia of Photographic Artists &amp;amp; Innovators'', by Turner Browne, Elaine Partnow. Published by Macmillan, 1983. ISBN 0-02-517500-9. ''Page 70''.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=cam&amp;gt;[http://janus.lib.cam.ac.uk/db/node.xsp?id=EAD%2FGBR%2F0115%2FY3022C-E Photographs of India. circa 1862 - circa 1872 - Samuel Bourne Biography] ''[[Cambridge University Library]]''.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=tel&amp;gt;[http://www.telegraphindia.com/1060923/asp/opinion/story_6775604.asp Samuel Bourne, not only set up a studio in Simla in 1863] ''[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]'', [[September 23]], [[2006]]&amp;lt;/ref&amp;gt; Později téhož roku založili druhou pobočku v [[Kalkata|Kalkatě]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.npg.org.uk/collections/search/person.php?LinkID=mp08090&amp;amp;role=art&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
; 80. a 90. léta 19. století: &lt;br /&gt;
Jako náměty pro svá díla si vybírali veduty známých míst nebo se věnovali studiovým záběrům představujícím místní tradice i lidské typy.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.kosmas.cz/knihy/129514/namorni-denik-erwina-dubskeho/&amp;lt;/ref&amp;gt; Jejich typickým znakem je pečlivé [[kolorování|ruční kolorování]] a [[albuminový papír]] opatřený názvem a firemní značkou. &lt;br /&gt;
[[Ueno Hikoma]] (1838-1904) byl průkopníkem japonské fotografie. Je známý svými jemnými portréty, často významných japonských a zahraničních osobností a svými krajinářskými fotografiemi z Nagasaki a okolí. Ueno byl vůdčí postavou japonské fotografie devatenáctého století jak komerčně tak i umělecky úspěšný fotograf a instruktor. Do historie žánru suvenýrové fotografie se významně zapsala celá řada tehdejších fotografů na východě, například [[Adolfo Farsari]], [[Kusakabe Kimbei]], [[Raimund von Stillfried]] a řada dalších.&lt;br /&gt;
Dalším průkopníkem byl Japonec [[Jokojama Macusaburó]], který se věnoval také litografii a výuce fotografie. Je autorem celé řady autoportrétů a v 80. letech 19. století vymyslel techniku ''šašin abura-e''&amp;lt;ref&amp;gt;Anglický přepis: ''shashin abura-e''&amp;lt;/ref&amp;gt; neboli ''fotografický olejový obraz''. Při jejich výrobě se odstranila papírová podložka fotografie a na zbývající emulzi se pak malovalo olejovými barvami. Yokoyama s použitím této techniky vytvořil řadu děl.&amp;lt;ref&amp;gt;Yokoe, 'Part 3-3. Yokoyama Matsusaburo (1838-1884)', 182, 183&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Bennett, Terry. ''Photography in Japan: 1853–1912.'' Rutland, Vt: Charles E. Tuttle, 2006. ISBN 0-8048-3633-7, str. 83&amp;lt;/ref&amp;gt; Bylo pak těžko rozeznat, zda se jedná o fotografii nebo olejomalbu.&lt;br /&gt;
Katalog fotoateliéru [[Kusakabe Kimbei]] nabízel výběr z více než dvou tisíc motivů, představoval většinou pohlednice z populárních destinací, ale významnou roli suvenýrových fotografií hrály také portréty. Celkem 416 motivů z katalogu ''Views &amp;amp; Costumes of Japan. Beautfully Colored Transparencis, Magic Lantern Slides''&amp;lt;ref&amp;gt;Poznámka: celý název katalogu zní: ''Photographic Studio K. Kimbei: No. 7 Honcho Dori, Yokohama. Coloured Photographs, Views &amp;amp; Costumes of Japan. Beautfully Colored Transparencis, Magic Lantern Slides''&amp;lt;/ref&amp;gt; z roku 1893 ukazují tradiční japonské zvyky. Z nich absolutní většinu tvoří výhradně ženy při různých aktivitách, které byly běžné na suvenýrové fotografii.&lt;br /&gt;
Komerční popularita portrétů žen postavila fotografa v Japonsku před problém, že „slušné ženy“ často odmítaly být fotografovány. Vedly je k tomu dva hlavní důvody, prvním byla příliš realisticky zobrazená postava na fotografii, která byla považována za příliš smyslnou a ženské tělo by tak bylo k dispozici pro zákazníka, což bylo považováno za nevhodné. Na druhé straně svou roli hrály různé pověry mezi Japonci. Domnívali se, že portrétovanému bude vysáta životní míza a oslabeny jeho stíny. Proto musely být často fotografovány členové rodiny nebo v tradici stylu [[ukiyo-e]] během [[období Meidži]] známé jako ''[[bijin]]'' (krásné ženy). Byly to většinou dívky, které pracovaly na veřejnosti jako ''[[yūjo]]'' ([[kurtizána|kurtizány]]), [[gejša|gejši]]'', nebo [[rashamen]]'' ([[prostitutka|prostitutky]]) nebo dívky pracující v [[čajovna|čajovnách]]. Žena, která na sobě pracovala, aby vypadala lépe a lépe se mohly prodávat fotografie, stala se fotomodelkou s vyšším platem. Právě kurtizány a gejši najdeme nejčastěji na [[Carte de visite|fotografických vizitkách]] Kusakabe Kimbeie. Ve větších městech začaly vznikat speicalizované obchody ''shashimpo'', které se specializovaly na obchod s fotografiemi gejš.&lt;br /&gt;
* [[Adolfo Farsari]]&lt;br /&gt;
Další plodný francouzský fotograf, který však byl aktivní na [[Blízký východ|Blízkém východě]] se jmenoval [[Félix Bonfils]]. Vlastní fotoateliér s názvem ''Maison Bonfils'' si v [[Bejrút]]u otevřel v roce 1867. V roce 1878 jej přejmenoval na ''F. Bonfils et Cie''. Bonfils fotografoval v [[Libanon]]u, [[Egypt]]ě, [[Palestina|Palestině]], [[Sýrie|Sýrii]], [[Řecko|Řecku]] a [[Konstantinopol]]i (nyní [[Istanbul]]). Jeho práce dobře znali turisté, kteří do těchto zemí cestovali, jeho fotografie si kupovali jako suvenýry. Bonfils si později otevřel další studio v [[Alès]] ve Francii.&lt;br /&gt;
[[Frank S. Matsura]] (1873–[[1913]]) byl japonský fotograf působící na počátku dvacátého století, který v roce 1901 odcestoval z Japonska do Ameriky, kde pořídil více než 1800 fotografií a [[Fotografická deska|skleněných desek]].&amp;lt;ref name=Census&amp;gt;Sčítání lidu U.S. Census 1910, Okanogan County, Okanogan Township;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=JoAnnRoe&amp;gt;Roe, JoAnn. ''Frank Matsura: Frontier Photographer.'' Seattle: Madrona, 1981. ISBN 0914842676. Canadian edition: ''The Real Old West: Images of a Frontier.'' Vancouver: Douglas &amp;amp; McIntyre, 1981. ISBN 0-88894-340-7, strana 15&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Lala Deen Dayal]] Indie&lt;br /&gt;
=== Amerika ===&lt;br /&gt;
Jedním z prvních výrobců a distributorů vzdělávacích a cestopisných stereoskopických obrazů byla firma [[Underwood &amp;amp; Underwood]], založená v roce 1882 v Ottawě v Kansasu. Společnost vyprodukovala mezi 30 000 a 40 000 stereographických titulů, mezi nimiž byla celá řada portrétů významných osobností (Edison, Twain, řada politiků...).&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = Rubinstein&lt;br /&gt;
 |             jméno = Paul &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = UNDERWOOD &amp;amp; UNDERWOOD, Ottawa, Kansas - New York - London&lt;br /&gt;
 |               url = http://www.yellowstonestereoviews.com/publishers/underwood.html&lt;br /&gt;
 |      datum vydání = 2007 &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-11-26&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = THE YELLOWSTONE STEREOVIEW PAGE &lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Edward S. Curtis|Edward Sheriff Curtis]] byl [[Spojené státy americké|americký]] [[antropologie|antropolog]] a portrétoval původní obyvatele [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a [[Divoký západ|Divokého západu]]. Zpočátku pořizoval snímky lidí ve vlastním ateliéru, a od poloviny 90. let 19. století se zaměřil na fotografování [[indián]]ů, za které v roce 1899 získal ocenění ''Evening on the Puget Sound'', ''The Clam Digger'' a ''The Mussel Gatherer''. Ve stejném roce byl vybrán jako hlavní fotograf pro Harrimanovu expedici na [[Aljaška|Aljašku]]. V roce 1900 se Curtis zúčastnil [[Černonožci|černonožského]] obřadu Slunečního tance, dokumentoval indiány kmene [[Hopiové|Hopi]] v [[Arizona|Arizoně]] a také obyvatel [[Velké planiny]]. To vše s vědomím, že kultura těchto [[přírodní národy|přírodních národů]] se časem úplně vytratí, a rozhodl se vytvořit naučnou uměleckou sbírku fotografií, kde bude zachycen všední život, zvyky, tradice, slavnosti, obřady a prostředí, ve kterém [[indiánské kmeny]] žily. Vyhrával různá ocenění a stával se více a více známějším. Jeho popularita stoupla až do té míry, že byl požádán o portrétování rodiny prezidenta [[Theodore Roosevelt|Theodora Roosevelta]].&lt;br /&gt;
* [[Thomas Martin Easterly]]&lt;br /&gt;
* [[William Henry Jackson]] - Indiáni&lt;br /&gt;
* [[Frank Rinehart]] - Indiáni&lt;br /&gt;
* [[I. W. Taber|Isaiah West Taber]]&lt;br /&gt;
Švýcar [[Antoine Sonrel]] působil v [[Boston]]u ve státě [[Massachusetts]], kam se přestěhoval z [[Neuchâtel]]u na konci 40. let 19. století. Vytvořil celou řadu vizitkových portrétů v letech 1860 - 1870, včetně jeho přítele [[Louis Agassiz|Louise Agassize]], dále portrétoval takové osobnosti jako byli [[Oliver Wendell Holmes, Sr.]], [[Wendell Holmes Oliver, Jr.]], [[Abbott Lawrence Rotch]] nebo sochařka [[Anne Whitney]]ová.&amp;lt;ref&amp;gt;Photos by Sonrel reside in the collections of the Massachusetts Historical Society, Smithsonian, Boston Athenaeum, Harvard University.&amp;lt;/ref&amp;gt; Vlastnil [[fotografické studio]] v Bostonu na School Street (ca. 1860)&amp;lt;ref&amp;gt;Boston Commercial Directory. 1869&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Illuminated and illustrated business directory of Boston for 1870&amp;lt;/ref&amp;gt; a na Washington Street (ca. 1871-1874).&amp;lt;ref&amp;gt;Boston Almanac. 1871&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;Boston Directory. 1873&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Woburn directory. 1874&amp;lt;/ref&amp;gt; Sonrel vystavoval své litografie v roce na 1851 [[Světová výstava 1851|Světové výstavě]] v Londýně;&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.google.com/books?id=OfMHAAAAQAAJ Official catalogue of the Great Exhibition of the works of industry of all nations], corrected ed. London: 1851; p.191.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Great Industrial Exhibition, Pittsfield Sun (Massachusetts), 04-10-1851&amp;lt;/ref&amp;gt; a také na v roce 1853 na výstavě [[Massachusetts Charitable Mechanic Association]].&amp;lt;ref&amp;gt;7th exhibition of the Massachusetts Charitable Mechanic Association. Boston: Damrell &amp;amp; Moore, 1853.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Benito Panunzi]]&lt;br /&gt;
* [[William H. Getchell]] - Boston&lt;br /&gt;
* 1867 fotografické studio [[Pach Brothers]]&lt;br /&gt;
* [[Alberto Henschel]]&lt;br /&gt;
V roce 1856 [[Louis Rousseau]] realizoval pro [[Musée d’histoire naturelle]] série etnografických portrétů Rusů a Eskymáků, díky čemuž došlo k přehodnocení vědeckého významu portrétní fotografie jako důvěryhodného ukazatele sociálních proměn.&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Ernest J. Bellocq]]&lt;br /&gt;
* Brazílie: [[Marc Ferrez]]&lt;br /&gt;
; Rusko&lt;br /&gt;
V [[Petrohrad]]u si v roce 1875 otevřel své vlastní portrétní fotografické studio „otec ruského fotožurnalismu“ [[Karl Bulla]]&amp;lt;ref name=site&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = peoples.ru&lt;br /&gt;
 |             jméno = &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Карл Карлович Булла&lt;br /&gt;
 |               url = http://www.peoples.ru/art/photo/karl_bulla/index.html&lt;br /&gt;
 |      datum vydání = 2006-02-06&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-01&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = www.peoples.ru&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = ru&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=clubfoto&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = club.foto.ru&lt;br /&gt;
 |             jméno = &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Классики фотоискусства. Карл Булла — Жизнь и творчество&lt;br /&gt;
 |               url = http://club.foto.ru/classics/life/2/ &lt;br /&gt;
 |      datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-01&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = club.foto.ru&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = ru&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=agenturaspb&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = agentru.spb.ru&lt;br /&gt;
 |             jméno = &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Карл Булла – отец русского фоторепортажа &lt;br /&gt;
 |               url = http://www.agentru.spb.ru/history/bulla.shtml &lt;br /&gt;
 |      datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-01&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = agentru.spb.ru&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = ru&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, který roce 1886 získal povolení Ministerstva vnitřních věcí „''pro výrobu všech druhů fotografických prací mimo domov, například: na ulicích, domech a na místech v bezprostřední blízkosti Petrohradu''“, který mu dovolil celou řadu let vytvářet pohlednice pro produkční tisk [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unie]].&amp;lt;ref name=artprojekt&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = &lt;br /&gt;
 |             jméno = &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Karl Bulla &lt;br /&gt;
 |               url = http://en.academic.ru/dic.nsf/enwiki/6138619 &amp;lt;!--http://www.artprojekt.ru/Rusphoto/Bulla/1100.html--&amp;gt;&lt;br /&gt;
 |      datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-01&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = en.academic.ru&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Fotografoval téměř všude a všechno: život rodiny cara i shromáždění protivládní inteligence, osobnosti hvězdného nebe i obyčejné dělníky, paláce i ubytovny pro bezdomovce, ale také exotické scény jako gay párty.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = Maryas&lt;br /&gt;
 |             jméno = Muscle&lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 |             titul = Gay Camp, Old Russian Style&lt;br /&gt;
 |               url = http://towleroad.typepad.com/towleroad/2006/01/gay_camp_old_st.html &lt;br /&gt;
 |      datum vydání = 2006-01-30&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-09-01&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = towleroad.typepad.com/&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
K průkopníkům portrétní fotografie ze zahraničních autorů devatenáctého století mimo jiné patří: &lt;br /&gt;
* Z Rusů [[Sergej Lvovič Levickij]] a jeho syn [[Rafail Levickij]], &lt;br /&gt;
* [[Andrej Deněr|Andrej Denier]], &lt;br /&gt;
* [[Sergej Borisov]]&lt;br /&gt;
; Další&lt;br /&gt;
K dalším průkopníkům portrétní fotografie ze zahraničních autorů devatenáctého století mimo jiné patří: [[Lewis Carroll]], [[Robert Adamson (fotograf)|Robert Adamson]] a [[David Octavius Hill]], [[Julia Margaret Cameronová]], [[Étienne Carjat]], [[Robert Demachy]] a [[Wanda von Debschitz-Kunowski]].&amp;lt;ref name=zlin/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Alexander Hessler]], [[Charles Fredricks|Charles D. Fredricks]], [[William Kurtz]], [[Alexander Gardner]]... v Německu [[Franz Hanfstaengl]], [[Hermann Krone]] a v Rakousku Uhersku [[Emil Rabending]], [[Josef Löwy]] nebo [[Ludwig Angerer]] a naposled v Krakově - [[Walery Rzewuski]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;tausk&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Tausk&lt;br /&gt;
 | jméno = Petr&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Petr Tausk&lt;br /&gt;
 | titul = Dějiny fotografie&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha&lt;br /&gt;
 | místo = Praha&lt;br /&gt;
 | rok = 1980&lt;br /&gt;
 | isbn = 17-332-79&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany =&lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Od Franze Hanfstaengla se učil [[Antoine Samuel Adam-Salomon]].&lt;br /&gt;
Dvojice [[Robert Adamson (fotograf)|Robert Adamson]] a [[David Octavius Hill]] se spolu navzájem doplňovali. Díky jejich přátelství s fyzikem [[David Brewster|Davidem Brewsterem]] z [[Univerzita v St. Andrews|Univerzity v St. Andrews]] se seznámili s procesem [[kalotypie]]. Brewster si dopisoval s [[William Henry Fox Talbot|Foxem Talbotem]], který chtěl ve Skotsku mít někoho, kdo by jeho metodu aplikoval a konkuroval tak daguerrotypisům. Robert Adamson se tak v květnu 1843 stal prvním profesionálním kalotypistou v [[Edinburgh]]u otevřením vlastního portrétního studia a v témže roce začal spolupracovat s Davidem O. Hillem. Když podepsala prohlášení o nezávislosti církev [[Free Church of Scotland|Nonkonformistická skotská církev]], rozhodl se Hill namalovat skupinový portrét 474 [[duchovní]]ch, kteří se do prohlášení podepsali. Obraz měl být založen na fotografiích jednotlivců, které Adamson a Hill portétovali v ateliéru, nebo venkovním prostředí s pozadím několika modelů nábytku. Svůj úkol dokončili na konci roku 1843. Jejich portréty se vyznačují zachovaným dojmem přirozenosti, akvarelista John Harden přirovnal tento obraz k dílům [[Rembrandt]]a. V letech 1843-1845 udělali asi 130 fotografií rybářů [[Newhaven]]u, které jsou považovány za jedny z jejich vrcholných děl.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rembrandt&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = The Pictures Are as Rembrandt's but Improved: Calotypes by David Octavius Hill and Robert Adamson&lt;br /&gt;
 | vydavatel = The Metropolitan Museum of Art Bulletin&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | rok = 1999&lt;br /&gt;
 | isbn = &lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = 16&lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
 | poznámka = nové vydání, t. 56, nr. 4 &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedná se také o jedno z prvních využití fotografie dokumentace společensko-sociálního prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rembrandt&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Angličan [[Eadweard Muybridge]], proslavený svými studiemi [[pohyb]]u a [[chronofotografie]]mi pořízenými několika fotoaparáty, se o pohyb zvířete a člověka začal zajímat v roce 1873.&amp;lt;ref name=&amp;quot;petak&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | titul = Petak.doc&lt;br /&gt;
 | url = http://www.itf.cz/studenti/petak.doc&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2008-07-10&lt;br /&gt;
 | vydavatel = ITF Opava&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Fotografoval až třiceti kamerami, jako výsledek své práce ve [[Filadelfie|Filadelfii]] roku 1887 zveřejnil 781 [[světlotisk]]ů pod názvem ''Animal Locomotion'' a ''The Human Figure in Motion''. Jeho další kniha ''Human in Motion'' byla vydána v roce 1901.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | jméno = Marta&lt;br /&gt;
 | příjmení = Hill&lt;br /&gt;
 | korporace1-last = Herbert&lt;br /&gt;
 | korporace1-first = Stephen&lt;br /&gt;
 | rok = 2004&lt;br /&gt;
 | titul = Eadweard Muybridge: The Kingston Museum Bequest&lt;br /&gt;
 | url = http://books.google.com/books?id=O0Eu2DdBbHkC&lt;br /&gt;
 | vydavatel = The Projection Box&lt;br /&gt;
 | místo = East Sussex, United Kingdom&lt;br /&gt;
 | strany = 33&lt;br /&gt;
 | kapitola = Animal Locomotion&lt;br /&gt;
 | kapitolaurl = http://books.google.com/books?id=O0Eu2DdBbHkC&amp;amp;pg=PA33&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-02-25&lt;br /&gt;
 | isbn = 1-903000-07-6&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Spolupracoval také s lékaři a fyziology a svými studiemi ženského a mužského těla se řadí mezi průkopníky [[fotografie aktu]].&lt;br /&gt;
S fotografickými studiemi pohybu Eadwearda Muybridge se senznámil [[Thomas Eakins]], který vytvářel své vlastní pohybové studie, obvykle zahrnující nahou postavu. Vynalezl dokonce svou vlastní techniku pro snímání pohybu na film.&amp;lt;ref name = Rosenheim &amp;gt;„…s jejich postupnými a překrývajícími se formami…“ Rosenheim, strana 50.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kde se Muybridge opíral o systém řady fotoaparátů, které snímaly posloupnost jednotlivých fotografií, Eakins raději používal jednu kameru, která nasnímala řadu expozic na jeden negativ.&amp;lt;ref&amp;gt;Sewell, Darrel: ''Thomas Eakins: Artist of Philadelphia''. Philadelphia Museum of Art, 1982. ISBN 0-87633-047-2, str. 82.&amp;lt;/ref&amp;gt; Fotografie využíval pro své malby, ale také pro studium lidské anatomie, a byly často používány a vystavovány během studia ve škole, kde Eakins učil. Na všech, asi osmi stech fotografiích připisovaných Eakinsovi a jeho skupině lidí, jsou většinou studie postavy, a to buď oblečených nebo nahých nebo portréty.&amp;lt;ref name = Rosenheim&amp;gt;Rosenheim, Jeff L., ''Thomas Eakins, Artist-Photographer, in the Metropolitan Museum of Art'', ''Thomas Eakins and the Metropolitan Museum'', str. 45. The Metropolitan Museum of Art, 1994&amp;lt;/ref&amp;gt; Žádný jiný americký umělec-fotograf té doby kromě Eakinse nevytvořil srovnatelný počet takových podobných snímků.&amp;lt;ref&amp;gt; Goodrich, svazek I, str. 260.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
[[Lewis Carroll]] během 24 let viktoriánského období založil v [[Christ Church (Oxford)|Christ Church]] vlastní studio a vytvořil asi tři tisíce fotografií. Polovina z dochovaných děl zachycuje mladé dívky, které použil ve svých literárních dílech jako ilustrace. Kromě jeho oblíbené dívky Alexandry Kitchinové, známé jako &amp;quot;Xie&amp;quot;, Carroll také zachytil mnoho mužů, žen, chlapců, učenců, vědců, nebo starých lidí. Během svého nejplodnějšího období pořídil portréty významných osobností, například [[John Everett Millais|Johna Everetta Millaise]], [[Ellen Terryová|Ellen Terryové]], [[Dante Gabriel Rossetti|Dante Gabriela Rossettiho]], [[Michael Faraday|Michaela Faradaye]] nebo [[Alfred Tennyson|Lorda Alfreda Tennysona]]. Portrétoval také [[Spojené království|Britku]] [[Julia Margaret Cameronová|Julii Margaretu Cameronovou]], známou svými portrétními snímky celebrit, mytologickými výjevy a portréty ve stylu doby [[Král Artuš|krále Artuše]]. Fotografická kariéra Cameronové trvala pouhých posledních jedenáct let jejího života&amp;lt;ref&amp;gt;[[J. Paul Getty Museum]]. [http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=2026 Julia Margaret Cameron.] Retrieved September 13, 2008.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ale její práce přesto měla obrovský dopad na vývoj [[moderní fotografie]], zejména její pečlivě komponované portréty, které jsou dnes umělci stále napodobovány. Spolu s [[Oscar Gustave Rejlander|Oscarem Gustavem Rejlanderem]] a [[Henry Peach Robinson]]em byli představiteli anglického [[piktorialismus|piktorialismu]]. Cameronová používala při fotografování portrétů [[objektiv]]y s&amp;amp;nbsp;měkkou kresbou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hlaváč&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Hlaváč&lt;br /&gt;
| jméno = Ĺudovít&lt;br /&gt;
| titul = Dejiny fotografie&lt;br /&gt;
| vydavatel = Osveta&lt;br /&gt;
| místo = Martin&lt;br /&gt;
| rok = 1987&lt;br /&gt;
| jazyk = slovensky&lt;br /&gt;
| strany = 82–84}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Díky své sestře, která působila na umělecké scéně v [[Little Holland House]] v [[Kensington]]u, mohla portrétovat mnoho slavných osobností. Byli mezi nimi například [[Charles Darwin]], [[Alfred Lord Tennyson]], [[Robert Browning]], [[John Everett Millais]], [[William Michael Rossetti]], [[Edward Burne-Jones]], [[Ellen Terry]] a [[George Frederic Watts]]. Většina jejích portrétů je oříznuta těsně kolem hlavy a tváře a jsou jemně zaostřeny. Cameronová se ve svých dílech snažila zachytit kouzlo a půvab jejich osobnosti. Jedním z jejích cílů bylo pozvednout fotografování na vyšší umění. Některé z jejích fotografií nesly technické nedokonalosti, stopy prachových částeček, jiné byly vybledlé, často neostré, protože používala velmi dlouhé expozice, to vše ale zapadalo do koncepce piktorialismu. Její portréty v sobě dodnes nesou mimořádnou míru vitality, kterou bychom u mnohých jiných fotografů těžko hledali.&amp;lt;ref name = &amp;quot;rozhlas&amp;quot;&amp;gt;http://www.rozhlas.cz/brno/poradykat/_zprava/174249&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Oscar Gustave Rejlander]]&lt;br /&gt;
* [[Malcolm Arbuthnot]]&lt;br /&gt;
V druhé polovině 19. století bylo velmi populární portrétování celebrit. Fotografové modelům za pózování platili poměrně vysoké částky a na prodej fotografií si ponechávali plné právo. Například portrétista celebrit [[Napoleon Sarony]] musel kvůli autorským právům svého snímku spisovatele [[Oscar Wilde|Oscara Wildeho]] k jednání [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu USA]], ve kterém Soudní dvůr potvrdil rozšíření [[Autorské právo|autorských práv]] také na ochranu fotografií. Sarony žaloval litografickou společnost ''Burrow-Giles'' poté, co bez povolení použili litografii ''Oscar Wilde č. 18'' ve své reklamě a soudní při vyhrál.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = FindLaw, a Thomson Reuters business&lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul =  BURROW-GILES LITHOGRAPHIC CO. v. SARONY, 111 U.S. 53 (1884)&lt;br /&gt;
 | url = http://caselaw.lp.findlaw.com/scripts/getcase.pl?navby=case&amp;amp;court=us&amp;amp;vol=111&amp;amp;page=53&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 1884-03-17&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-07-03&lt;br /&gt;
 | vydavatel = FindLaw, a Thomson Reuters business.&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = en&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francouzský policejní důstojník [[Alphonse Bertillon]] v roce 1879 vyvinul obrazové standardy a systém frontálně-profilových fotografií, jejichž hlavním cílem byla věrnost skutečnosti. Založil [[antropometrie|antropometrii]] a použil ji poprvé pro identifikaci pachatelů. Některé jeho inovace jako standardizované fotografování pachatelů nebo systematické zpracování fotografií místa zločinu se používají v policejní práci dodnes.&amp;lt;ref&amp;gt;Kirsten Moana Thompson, ''Crime Films: Investigating the Scene''. London: Wallflower Press (2007): 10&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho objev nepřímo vedl k vynálezu legitimační fotografie a posléze i k legitimaci.&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve Francii působil v nemocnici [[Hôpital de la Salpêtrière]] odborný fotograf [[Albert Londe]], který se věnoval vědecké [[chronofotografie|chronofotografii]]. V roce 1882 Londe vymyslel systém na snímání fyzických a svalových pohybů pacientů, včetně [[epilepsie|epileptických záchvatů]]. Dosáhl tohoto tím, že používal fotoaparát s devíti [[objektiv]]y, které byly spouštěny elektromagnetickou energií a s využitím [[metronom]]u, který mu umožnil postupně otevírat závěrky. Tímto způsobem pořizoval fotografie na skleněné desky v rychlém sledu, zaznamenával například snímky pro lékařské studie svalového pohybu u subjektů vykonávajících nejrůznější činnosti, od „laní chůze“ až po kovářství.&lt;br /&gt;
[[Soubor:NesbitKasebier.jpg|thumb|Gertrude Käsebierová: portrét [[Evelyn Nesbit|Evelyny Nesbitové]], 1903]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na přelomu 19 a 20. století fotografovala [[Gertrude Käsebierová]] zejména portréty a alegorie ve stylu [[piktorialismus|piktorialismu]]. Byla zvolena první ženskou členkou fotografického spolku [[The Linked Ring|The Linked Ring Brotherhood]] a roku [[1902]] se stala zakládající členkou sdružení [[Fotosecese]]. Další člen Fotosecese, [[Alvin Langdon Coburn]], měl možnost díky svému přátelství s&amp;amp;nbsp;[[George Bernard Shaw|G.&amp;amp;nbsp;B.&amp;amp;nbsp;Shawem]] portrétovat významné osobnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Hlaváč&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Hlaváč&lt;br /&gt;
| jméno = Ĺudovít&lt;br /&gt;
| titul = Dejiny fotografie&lt;br /&gt;
| vydavatel = Osveta&lt;br /&gt;
| místo = Martin&lt;br /&gt;
| rok = 1987&lt;br /&gt;
| jazyk = slovensky&lt;br /&gt;
| strany = 241–242 }}&amp;lt;/ref&amp;gt; Kolekci portrétů Coburn publikoval roku [[1913]] pod názvem ''Men of Mark''. Druhý svazek ''More Men of Mark'' vyšel roku [[1922]]. V&amp;amp;nbsp;období 1914–1921 vytvořil třetí cyklus 33&amp;amp;nbsp;portrétů, hudebních skladatelů a muzikantů, který však nebyl vydán.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wales Library&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = &lt;br /&gt;
 | url = http://www.archivesnetworkwales.info/cgi-bin/anw/fulldesc_nofr?inst_id=1&amp;amp;coll_id=20084&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2008-10-25&lt;br /&gt;
 | vydavatel = National Library of Wales&lt;br /&gt;
 | jazyk = anglicky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Zakladatel The Linked Ring, [[Henry Peach Robinson]] [[kombinovaný tisk|kombinoval]] portrétní snímky spojováním četných [[negativ]]ů do jednotlivých obrazů, předchůdce [[fotomontáž]]e. Robinson patřil k&amp;amp;nbsp;průkopníkům a teoretikům [[piktorialismus|piktorialismu]] – výtvarné fotografie.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie &lt;br /&gt;
| příjmení = Dufek &lt;br /&gt;
| jméno = Antonín &lt;br /&gt;
| titul = Alfred Stieglitz &lt;br /&gt;
| vydavatel = Odeon &lt;br /&gt;
| místo = Praha &lt;br /&gt;
| rok = 1990 &lt;br /&gt;
| isbn = 80-207-0078-1&lt;br /&gt;
| strany = 92}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho nejvíce oblíbená kompozice ''„Odcházení“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mrázková&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
| příjmení = Mrázková&lt;br /&gt;
| jméno = Daniela&lt;br /&gt;
| titul = Příběh fotografie&lt;br /&gt;
| vydavatel = Mladá fronta&lt;br /&gt;
| místo = Praha&lt;br /&gt;
| rok = 1985&lt;br /&gt;
| strany = 32–33 }}&amp;lt;/ref&amp;gt; byla populární a zároveň módně morbidní. Zobrazuje umírající dívku obklopenou příbuznými a jedná se o montáž 5&amp;amp;nbsp;snímků, kterou se autor snažil co nejvíce přiblížit malířskému obrazu. Realisticky působící scéna, umocněná fotografickou technikou, byla velmi dojímavá v&amp;amp;nbsp;souladu s&amp;amp;nbsp;autorovým záměrem. U&amp;amp;nbsp;diváků, kteří v&amp;amp;nbsp;ní nepoznali fikci, vyvolávala  pohoršení.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mrázková&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Frank Eugene]] další člen Fotosecese&lt;br /&gt;
* [[Edward Weston]], [[Imogen Cunninghamová]], [[Ansel Adams]], [[Joseph Keiley]]&lt;br /&gt;
* [[Henry B. Goodwin]] piktorialista aktivní ve Švédsku&lt;br /&gt;
* [[Myra Albert Wiggins]]&lt;br /&gt;
Zaida Ben-Yusufová (1869-1933) byla [[New York|newyorská]] portrétní fotografka známá svými [[výtvarná fotografie|výtvarnými]] [[Módní fotografie|módními portréty]] bohatých a slavných Američanů z&amp;amp;nbsp;přelomu 19. a 20. století. Významně přispěla k rozvoji fotografie jako prostředku uměleckého vyjádření, avšak vzhledem ke svému pohlaví byla téměř sto let opomíjena. Objevil ji až Frank H. Goodyear III, v&amp;amp;nbsp;roce 2003, když objevil dvě její portrétní fotografie sochaře [[Daniel Chester French|Daniela Chestera Frenche]] a malíře [[Everett Shinn|Everetta Shinna]].&amp;lt;ref name=ne&amp;gt;[http://www.america.gov/st/arts-english/2008/May/20080429174122GLnesnoM0.9014856.html America.gov – New Exhibition Resurrects Legacy of Groundbreaking Photographer: Ben-Yusuf produced memorable portraits that captured an era (anglicky)]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Anne Brigman]]&lt;br /&gt;
* [[Adelaide Hanscom Leeson]]&lt;br /&gt;
; Německo&lt;br /&gt;
* [[Hermann Biow]]&lt;br /&gt;
* [[Jacob Wothly]] průkopník techniky portr. atp.&lt;br /&gt;
=== Začátek devadesátých let do konce první světové války ===&lt;br /&gt;
* [[Constant Puyo]]&lt;br /&gt;
* [[Charles Henry Currier]]&lt;br /&gt;
* [[Adam Clark Vroman]]&lt;br /&gt;
* [[Edward S. Curtis]]&lt;br /&gt;
* [[Lewis Hine]]&lt;br /&gt;
* [[Frances Benjamin Johnstonová]] (vše viz Tausk)&lt;br /&gt;
* [[Giovanni Verga]]&lt;br /&gt;
* [[John Benjamin Stone]]&lt;br /&gt;
* [[August Sander]]&lt;br /&gt;
* [[Arnold Genthe]]&lt;br /&gt;
[[George Grantham Bain]] (1865 - [[1944]]) byl americký [[fotograf]] působící v [[New York]]u. Byl známý jako průkopník [[novinářská fotografie|novinářské fotografie]] a „otec zahraniční fotožurnalistiky“.&amp;lt;ref name=obit&amp;gt;{{cite news |author= |coauthors= |title=George Grantham Bain, Pioneer News Photographer Dies Here at the Age of 79 |url=http://select.nytimes.com/gst/abstract.html?res=F60A12FF385C167B93C3AB178FD85F408485F9 |quote=George Grantham Bain, pioneer newspaper photographer of this city, whose friends called him &amp;quot;the father of foreign photographic news,&amp;quot; died yesterday in ... |work=[[New York Times]] |date=April 21, 1944, |accessdate=2010-05-09 }}&amp;lt;/ref&amp;gt; V roce 1898 založil první zprávodajský fotografický servis ''Bain News Service''. Společnost poskytovala fotografické služby, včetně portrétů a zpravodajství o nových událostech po celém světě, se zvláštním důrazem na život v New Yorku. Velká škála témat zahrnovala: celebrity, přehlídky, sportovní akce, imigraci, politické události, letectví i válečné snímky. Většina jeho fotografií se datuje od roku 1900 do středních 20. let 20. století, ale střípky fotografií lze nalézt již v roce 1860 a také v pozdních 30. letech.&lt;br /&gt;
Na začátku 20. století a v prvních dvou desetiletích se na jedné straně aranžované fotografie objevovaly sladké sentimentální kýče, zobrazující krásné ženy na pozadí zapadajícího slunce uprostřed kvetoucí louky nebo elegantní muže, lvy salónů se zasněnými pohledy. Tyto obrazy s dobrou technickou úrovní ovlivňovaly vkus některých diváků až do konce třicátých let 20. st. Na druhé straně ve stejném období německý fotograf [[August Sander]] vytvořil obsáhlý cyklus portrétů společnosti tehdejšího Německa a vnesl do tohoto žánru sociologický aspekt.&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Jean A. Keim: Moderní francouzská fotografie. Nakladatelství československých výtvarných umělců 1966, Praha, str. 9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Estonsko [[Johannes Pääsuke]]&lt;br /&gt;
; Německo &lt;br /&gt;
Mnichovské (od roku 1905 do 1914) a berlínské (po roce 1924) osobnosti portrétovala [[Wanda von Debschitz-Kunowski]]. Její portrétní studio navštívili například [[Max Planck]], [[Clara Westhoff|Clara Rilke-Westhoffová]] nebo [[Albert Einstein]].&lt;br /&gt;
* [[Jacob Hilsdorf]]&lt;br /&gt;
* [[Nicola Perscheid]]&lt;br /&gt;
* [[Rudolf Dührkoop]]&lt;br /&gt;
* [[Franz Grainer]]&lt;br /&gt;
; Francie&lt;br /&gt;
[[Henri Cartier-Bresson]], považovaný za zakladatele moderní [[fotožurnalistika|fotožurnalistiky]], svým přístupem k zachycení „rozhodujícího okamžiku“ ovlivnil mnoho následujících generací fotografů. Sám pro edici ''Braun'' pořídil sérii fotografických portrétů známých umělců a spisovatelů ([[Henri Matisse|Matisse]], [[Pablo Picasso|Picasso]], [[Georges Braque|Braque]], [[Pierre Bonnard|Bonnard]], [[Paul Claudel|Claudel]], [[Georges Rouault|Rouault]] a dalších).&lt;br /&gt;
* [[Charles Reutlinger]]&lt;br /&gt;
V této době začala být portrétní fotografie standardním také prvkem politických kampaní a začala být vnímána jako součást denního, týdenního a měsíčního tisku. Fotografický obraz začal zaujímat stále významnější místo v obyčejném lidském životě.&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Meziválečná portrétní fotografie ve světě: [[Moisej Salomonovič Nappelbaum]], [[Abram Petrovič Šterenberg]] (Abram Shterenberg), [[Hugo Erfurth]], [[Edward Steichen]], [[Alfred Stieglitz]], [[Cecil Beaton]], [[Helmar Lerski]], [[Paul Strand]], [[August Sander]], [[Man Ray]], [[Alexandr Rodčenko]].&amp;lt;ref name=zlin/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* USA - [[Toni Frissellová|Toni Frissellov]]á - chodila se učit k Beatonovi a Steichenovi. Uvolněné portréty známých osobností ukazující příslušnost k vrstvě společnosti...&lt;br /&gt;
; Rusko&lt;br /&gt;
Počátkem roku 1918 pořídil [[Moisej Salomonovič Nappelbaum]] vynikající portrét [[Lenin]]a - jeden z nejlepších z portrétů tohoto vůdce. V témže roce portrétoval řadu lidí z Leninova okruhu. Mezi nimi například [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixe Džeržinského]], [[Václav Václavovič Vorovskij|Václava Václavoviče Vorovského]] [[Anatolij Lunačarskij|Anatolije Lunačarského]] a další. Ve dvacátých a třicátých letech portrétoval slavné osobnosti Ruska: umělce, spisovatele, výtvarníky a vědce. Zvláštní důraz kladl na práci se světlem, které mu umožňovalo vytvářet strohý a zároveň jasný a pravdivý obraz o portrétovaném. Nappelbaum byl mistrem kompozice a jemných nuancí. I když jeho portréty vypadají zdánlivě jednoduše, obsahují vnitřní drama, typické pro ruské umělecké tradice. Umně kombinoval ve svých dílech prvky formalismu a dokumentu. K jeho technickým charakteristikám patří jeden zdroj světla a objektiv 420 mm, 1:7,7. Lenina portrétoval ještě jednou v roce 1918 a později také jeho nástupce Stalina.&lt;br /&gt;
* [[Nikolaj Sviščev-Paola]]&lt;br /&gt;
[[Edward Steichen]] se věnoval široké paletě motivů v duchu [[secese|secesní]] a [[symbolismus|symbolistické]] poetiky, po roce [[1919]] zdokonaloval techniku čisté fotografie, v tvorbě se projevily vlivy [[glamour]]u, [[nová věcnost|nové věcnosti]] a [[konstruktivismus|konstruktivismu]]. V období mezi světovými válkami pracoval zejména pro časopisy [[Vogue]] a [[Vanity Fair]], věnoval se módě a portrétům slavných osobností ([[Greta Garbo]], [[Winston Churchill]], [[Charles Chaplin]]). Roku 1905 založili s [[Alfred Stieglitz|Alfredem Stieglitzem]] [[Galerie 291|Galerii 291]] v New Yorku, kde připravovali soubory moderního evropského umění. Oba významně ovlivnili pohled na moderní umění ve Spojených státech. Mnohaletá série portrétů, aktů a detailů těla manželky Alfreda Stieglitze [[Georgia O'Keeffe|Georgie O'Keeffeové]] zachycuje proces stárnutí a proměnu osobnosti.&amp;lt;ref name=Dufek&amp;gt;{{Citace monografie &lt;br /&gt;
| příjmení = Dufek &lt;br /&gt;
| jméno = Antonín &lt;br /&gt;
| titul = Alfred Stieglitz &lt;br /&gt;
| vydavatel = Odeon &lt;br /&gt;
| místo = Praha &lt;br /&gt;
| rok = 1990 &lt;br /&gt;
| isbn = 80-207-0078-1&lt;br /&gt;
| strany = 19}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;!--s.&amp;amp;nbsp;46–50.--&amp;gt; Portrétní fotografii se věnoval zejména v&amp;amp;nbsp;letech 1915–1925, kdy fotografoval své spolupracovníky, přátele a návštěvníky. Charakteristickým rysem těchto portrétů bylo použití dlouhých časů [[expozice (fotografie)|expozice]], neokázalost, autentičnost a potlačení společenské stylizace.&amp;lt;ref name=Dufek/&amp;gt;&amp;lt;!--s.&amp;amp;nbsp;39.--&amp;gt; &lt;br /&gt;
Spolu s Eugenem, Stieglitzem a Steichenem se stýkal [[Heinrich Kühn]], jehož barevné fotografie působí jako by byly pořízené [[změkčující objektiv|měkce kreslícím objektivem]] a nesou prvky [[piktorialismus|piktorialismu]]. Technicky pracoval hlavně s [[gumotisk]]em, který vylepšil kombinovanou technikou vícenásobné vrstvené gumy, což umožňovalo tvůrčí vliv na obraz a barevnou manipulaci.&lt;br /&gt;
V letech 1894 až 1896 sdílely [[fotografické studio]] a [[Galerie umění|galerii výtvarného umění]] v [[Atlantic City]], [[New Jersey]] dvě fotografky – [[Amelia Van Buren]] a [[Eva Watson-Schütze]] – obě absolventky Akademie ve Philadelphii, kde vystudovaly u  [[Thomas Eakins|Thoma Eakinse]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie | titul=Against the Odds: Women Pioneers in the First Hundred Years of Photography | jméno=Martin W. | příjmení=Sandler | vydavatel=[[Rizzoli International Publications]] | rok=2002 | isbn=0847823040 | strany=61–62}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Obě ženy byly uznávány jako výtvarné umělkyně a vystavovaly společně na výstavě [[Camera Club of Pittsburgh|Pitssburgského fotoklubu]] v roce 1899&amp;lt;ref name=&amp;quot;rosenblum&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie | titul=A History of Women Photographers | jméno=Naomi | příjmení=Rosenblum | vydavatel=[[Abbeville Publishing Group|Abbeville Press]] | rok=1994 | isbn=1558597611 | strany=323}}&amp;lt;/ref&amp;gt; a Van Buren byla známá svými  [[portrétní fotografie|portréty]], kdysi prohlásila, že jejím cílem je, aby její portréty &amp;quot;odpovídaly těm [[John Singer Sargent|Sargentovým]], [[George Frederic Watts|Wattsovým]] a dalších mistrů&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie | titul=Reluctant modernism: American thought and culture, 1880-1900 | jméno=George | příjmení=Cotkin | vydavatel=Rowman &amp;amp; Littlefield | rok=2004 | isbn=0742531473 | url=http://books.google.com/books?id=5T0l6BQc2kkC&amp;amp;q=amelia+van+buren#v=snippet&amp;amp;q=amelia%20van%20buren&amp;amp;f=false}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Watson-Schütze se stala známá svým [[piktorialismus|piktorialistickým]] stylem a rukopisem [[Prerafaelité|Prerafaelitů]]&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.all-art.org/history658_photography7-3.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, známý je její snímek ''[[Růže (Eva Watson-Schütze)|Růže]]''.&lt;br /&gt;
Okolo časopisu [[Camera Work]] se scházeli: &lt;br /&gt;
* [[Frederick H. Evans]]&lt;br /&gt;
* [[Paul Haviland|Paul B. Haviland]]&lt;br /&gt;
* [[Sarah Choate Sears]]&lt;br /&gt;
* [[George Henry Seeley]]&lt;br /&gt;
* [[Alice Boughton]]&lt;br /&gt;
* [[Adolf de Meyer]]&lt;br /&gt;
* [[James Craig Annan]]&lt;br /&gt;
* v té době také [[F. Holland Day]], kamarád [[Sarah Choate Sears]].&lt;br /&gt;
* [[Farm Security Administration]] (FSA) - [[Gordon Parks]], [[Carl Mydans]]&lt;br /&gt;
* [[Helen Levitt]] - Je řazena k takzvané „[[Newyorská škola fotografie|Newyorské škola fotografie]]“, která existovala od 30. do 70. let dvacátého století. Nebyla to instituce v pravém slova smyslu, ale šestnáct autorů (narozených od 1898-1934), žijících a tvořících v New York City. Jednalo se o fotografy, jejichž jména jsou dnes již legendami: [[Diane Arbus]], [[Alexey Brodovitch]], [[Ted Croner]], [[Bruce Davidson]], [[Don Donaghy]], [[Louis Faurer]], [[Robert Frank]], [[Sid Grossmann]], [[William Klein]], [[Saul Liter]], [[Leon Levinstein]], portrétista [[Richard Avedon]], [[Lisette Model]], [[David Vestal]] a reportér [[Weegee]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Branc&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Branč&lt;br /&gt;
 | jméno = Jan&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Neostrá fotografie na přelomu století, Bakalářská teoretická diplomová práce&lt;br /&gt;
 | url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/branc.doc&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2009-03-12&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie &lt;br /&gt;
 | místo = Opava&lt;br /&gt;
 | jazyk = cs&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Lisette Modelová]]&lt;br /&gt;
[[Futurismus|Futuristické]] prvky do portrétní fotografie poprvé přinesl italský všestranný režisér a umělec s širokými intelektuálními zájmy [[Anton Giulio Bragaglia]]. Se svými bratry začal okolo roku 1911 experimentovat a slučoval dva druhy - dokumentární a experimentální fotografii. Výsledkem byla fotografická dynamika se stopami trajektorií pohybujících se postav nebo předmětů.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.iht.com/articles/2001/01/26/traguide26.2.t.php International Herald Tribune – Arts Guide (anglicky)]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Pod vlivem [[Bauhaus]]u, [[surrealismus|surrealismu]] a s využíváním výtvarných technik [[Sabatierův efekt|Sabatierova efektu]] tvořil svá díla [[Maurice Tabard]] (vrchol tvorby 1930-1960). Podstata jeho fotografií spočívá v teoretii fotografické kompozice: ''fotograf vytváří obraz, nejde o realitu vnějšího světa''. Hodně lpěl na pojmu „umělecká fotografie“ a dokonce i v rámci svých komerčních prací, v módní fotografii a reklamě se snažil být vždy v souladu s pevně danými pravidly. Snažil se definovat svůj čistý fotografický jazyk. Projevil velký zájem o [[Obrazová kompozice|kompozici obrazu]], která se mu v jeho práci stala zásadou. Tabard se zaměřil na studium složek fotografie: objekty, jejich tvary, jejich materiál, jejich osvětlení, jejich formální vztahy, a to vše spíše než jejich vzhled.&lt;br /&gt;
Kolem první světové války nabyla větší exprese také norská portrétní fotografie a sice jako výsledek práce fotografů [[Waldemar Eide|Waldemara Eide]], [[Dimitrij Koloboff|Dimitrie Koloboffa]], [[Gunnar Theodor Sjøwall|Gunnara Theodora Sjøwalla]], [[Aage Remfeldt]]a, [[Hans Johnsrud|Hanse Johnsruda]] a [[Anders Beer Wilse|Anderse Beera Wilse]].&lt;br /&gt;
V druhé polovině 19. st. vznikl žánr ''živé fotografie'' – momentky, který nepřímo způsobil i změny v přístupu k portrétní fotografii. Skutečně živou a pohotovou fotografii však umožnil až příchod reportážního 35mm fotoaparátu [[Leica]] v&amp;amp;nbsp;roce 1925&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.ceskenovinky.cz/zpravy/kultura/lejkareni-josefa-jindricha-sechtla-pozvanka-na-vernisaz/1100/ Jihočeské novinky.cz – Lejkaření Josefa Jindřicha Šechtla]&amp;lt;/ref&amp;gt; a první bleskové žárovky mezi lety 1927 a 1930.&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Pihan&lt;br /&gt;
 | jméno = Roman&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Fotografický blesk na cestě časem – 1. díl&lt;br /&gt;
 | url = http://www.digimanie.cz/art_doc-20BA11FF0879BEDAC125756E00718E33.html&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2009-03-04&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2009-03-13&lt;br /&gt;
 | vydavatel = digimanie.cz&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Mohl přijít „zlatý věk“ fotografie.&lt;br /&gt;
* [[Grete Stern]]...&lt;br /&gt;
* [[Studio Harcourt]] je fotografické studio založené v Paříži v roce 1934 fungující dodnes.&lt;br /&gt;
* [[Heinrich Hoffmann]]&lt;br /&gt;
=== Fotografický portrét ve světě 1945 – 1968 ===&lt;br /&gt;
Od druhé poloviny 30. let 20. století rostlo politické napětí končící druhou světovou válkou, ve které měla slovo živá fotografie. Fotografie prošla vývojem od romantických náladových snímků, secesních a bohatě aranžovaných fotografií, až po snímky moderně abstraktní, kde autoři zároveň experimentovali a také se snažili postihnout člověka v jeho přirozeném prostředí. Zhodnocením živé fotografie se stala v roce 1955 putovní výstava ''[[Lidská rodina]]'', kterou uspořádal pro ''[[Museum of Modern Art|Muzeum moderního umění]]'' v&amp;amp;nbsp;[[New York]]u kurátor [[Edward Steichen]].&amp;lt;ref name= patriarch&amp;gt;[http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,903956,00.html Time – The Patriarch of the Family of Man (anglicky)]&amp;lt;/ref&amp;gt; Na výstavu bylo vybráno 503&amp;amp;nbsp;fotografií od 273&amp;amp;nbsp;autorů z&amp;amp;nbsp;68&amp;amp;nbsp;zemí z&amp;amp;nbsp;téměř 2&amp;amp;nbsp;miliónů obrázků pořízených proslulými i neznámými fotografy.&amp;lt;ref&amp;gt; [http://www.luxembourg.co.uk/clervaux.html Luxembourg Tourist Office (anglicky)]&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto fotografie nabízejí pozoruhodný obraz lidského prožitku sestávajícího z rodinného prostředí, z&amp;amp;nbsp;narození, lásky a radosti, ale také války, strádání, nemoci a smrti. Steichenův záměr byl ukázat vizuálně všestrannost lidské zkušenosti a roli fotografie v&amp;amp;nbsp;její dokumentaci. Výstava s velkým úspěchem putovala po 69&amp;amp;nbsp;zemích, kde ji shlédlo přes 9&amp;amp;nbsp;miliónů návštěvníků.&amp;lt;ref name= patriarch/&amp;gt;&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Fotografický portrét ve světě 1945 – 1968 obsahuje jména: [[Yousuf Karsh]], [[Arnold Newman]], [[Philippe Halsman]], [[Cecil Beaton]], [[Richard Avedon]], [[Bill Brandt]], [[Irving Penn]], [[Diane Arbusová]].&amp;lt;ref name=zlin/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedním z nejznámějších portrétních zámořských fotografů byl [[Kanada|Kanaďan]] původem z [[Arménie]] [[Yousuf Karsh]]. Proslul svými portréty [[politik]]ů, [[umělec|umělců]], [[hudebník]]ů, [[spisovatel]]ů, [[vědec|vědců]] a dalších známých osobností. Jeho snímky jsou součástí stálých expozic [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitního muzea umění]] a [[Muzeum moderního umění|Muzea moderního umění]] v [[New York]]u stejně jako kanadské Národní galerie.&amp;lt;ref name=photorevue&amp;gt;http://www.photorevue.cz/content/view/29/9/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=idnes&amp;gt;http://kultura.idnes.cz/zemrel-fotograf-yousuf-karsh-dj8-/vytvarneum.asp?c=A020715_102407_vytvarneum_vlk&amp;lt;/ref&amp;gt; Jeho místo v historii fotografie bylo trvale zpečetěno dne 30. prosince 1941, kdy fotografoval [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]] poté, co Churchill přednesl projev před [[kanadská poslanecká sněmovna|kanadskou poslaneckou sněmovnou]] v Ottawě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;WinstonChurchil&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie| odkaz na autora=Winston Churchill|&lt;br /&gt;
first=Winston| příjmení=Churchill| url=http://www.winstonchurchill.org/i4a/pages/index.cfm?pageid=388| titul=Quotations and Stories | vydavatel= | rok=2007 | datum přístupu=2007-07-18 | jazyk=English|quote= Some Chicken—Some Neck!&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
When I warned [the French] that Britain would fight on alone,&lt;br /&gt;
whatever they did, their Generals told their Prime Minister and his&lt;br /&gt;
divided cabinet: 'In three weeks, England will have her neck wrung&lt;br /&gt;
like a chicken.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Some chicken....Some neck!&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
—Canadian Parliament, Ottawa, 30 December 1941. Following this speech, Yousuf Karsh took his famous photographs of Churchill.}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Novinář George Perry později v britském listu ''[[The Sunday Times]]'' napsal, že „když slavní začínají přemýšlet o své nesmrtelnosti, volají Karshe z Ottawy.“ Karsh byl mistrem [[Studiové osvětlení|studiového osvětlení]]. Jedním z jeho charakteristických postupů bylo to, že portrétovaným osvětloval ruce zvlášť. Měl nadání pro zachycení podstaty osobnosti v okamžiku jeho portrétu. Jak sám napsal ve své knize ''Karsh Portfolio'' v roce 1967: „v každém muži a ženě je skryté tajemství, a já jako fotograf mám úkol jej odhalit, pokud mohu. Zjevení, pokud přijde, přijde na zlomek sekundy podvědomým gestem, třpytem oka, v krátkém zrušení masky, za kterou se všichni lidé skrývají své nejvnitřnější já před celým světem. V tomto pomíjivém příležitostném okamžiku fotograf musí jednat nebo všechno ztratit.“&lt;br /&gt;
[[Richard Avedon]] (1923 – 2004) se vždy snažil v portrétu zachytit nejenom samotnou osobnost, ale také duši fotografované osoby. Snímky pořizoval ve svém studiu na velký formát 8x10&amp;quot;. Pro jeho portréty byl typický minimalistický styl, kdy osobnost hledí přímo do kamery, je zobrazená zepředu a je umístěna na čistém bílém pozadí. Z kontaktních kopií dělal velké [[zvětšenina (fotografie)|zvětšeniny]], které měly na výšku přibližně 90 cm. Velkoformátové portréty pracujících ze západu USA, jako například [[kovboj]]ů, [[horník]]ů, razičů, pracovníků olejářských firem a dalších, se staly nejprodávanější knihou s názvem ''In the American West'' (''Na americkém západě''). Proslul i nelítostnými postupy, které používal při inscenování. Např. dvěma milovníkům zvířat, [[vévoda|vévodovi]] a vévodkyni z Windsoru oznámil, že cestou k nim na focení přejel psa – a v ten okamžik zachytil jejich vyděšenou reakci na film.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.kosmas.cz/knihy/138430/richard-avedon/&amp;lt;/ref&amp;gt; Velké diskuse vyvolala jeho série fotografií zachycující proměny jeho otce umírajícího na rakovinu.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.fotoreporter.cz/report/183-zemrel-fotograf-richard-avedon.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Lidé se ptali, zda z nich čiší odpudivý charakter smrti, nebo naopak vyzařují hodnotnou výpovědí o životě v jiném světle, který může potkat každého z nás.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.fotografovani.cz/art/df_trendy/clanek821308477.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Diane Arbusová byla známá svými portréty lidí na pokraji společnosti, jako jsou [[Transvestitismus|transvestité]], [[trpaslík|trpaslíci]], [[gigant]]i, [[prostitutka|prostitutky]], ale také [[dvojče|dvojčata]] nebo lidé v neobvyklých pózách a situacích. Arbusová patřila k takzvané „[[Newyorská škola fotografie|Newyorské škole fotografie]]“. Richard Avedon a Diane Arbusová patří k takzvané „[[Newyorská škola fotografie|Newyorské škole fotografie]]“, což bylo šestnáct autorů (narozených od 1898-1934) žijících a tvořících v New York City. Jednalo se o fotografy, jejichž jména jsou dnes již legendami.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Branc&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Branč&lt;br /&gt;
 | jméno = Jan&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Neostrá fotografie na přelomu století, Bakalářská teoretická diplomová práce&lt;br /&gt;
 | url = http://itf.fpf.slu.cz/studenti/branc.doc&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2009-03-12&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie &lt;br /&gt;
 | místo = Opava&lt;br /&gt;
 | jazyk = cs&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mircea cartarescu by cosmin bumbutz.jpg|thumb|Portrét [[Rumunsko|rumunského]] spisovatele [[Mircea Cărtărescu]]]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:G a custer.jpg|thumb|[[George Armstrong Custer]], velitel kavalerie armády Spojených států amerických v Občanské válce a indiánských válkách]]&lt;br /&gt;
{{Citát|Nekonečná fascinace, se kterou pozoruji fotografované lidi, je tou zásadní podmínkou pro vznik „takové“ fotografie, která vystihne i jejich vnitřní sílu. Ta je součástí obtížně popsatelného „tajemství“, ukrytého v každém z nás. Mým nejvyšším cílem je vylákat jejich skrytou sílu a pokusit se ji zajmout v tenké vrstvě fotografického papíru.&amp;lt;ref&amp;gt;Karsh, Yousuf: La photographie du 20. siècle. Paris 2003, str. 48, citát přeložila: Eliška Marvanová, Současná francouzská portrétní fotografie v kontextu historického vývoje portrétní tvorby, Bakalářská práce, http://is.muni.cz/th/74882/ff_b/bakalarka_finalni1.doc &amp;lt;/ref&amp;gt;|[[Yousuf Karsh]]}}&lt;br /&gt;
=== 1945 - současnost ===&lt;br /&gt;
* [[August Sander]] (1876 – 1964) byl významný německý portrétní fotograf, který se řadí do světové meziválečné avantgardy jako zástupce německé Nové věcnosti.&lt;br /&gt;
* [[Carl van Vechten]] (1880–1964, USA) byl americký spisovatel a portrétní fotograf.&lt;br /&gt;
* [[Irving Penn]] (1917 - dodnes) je americký fotograf, který je známý svými portrétními a [[módní fotografie|módními]] fotografiemi například pro časopis [[Vogue]].&lt;br /&gt;
Ve výčtu zahraničních fotografů tohoto období nesmějí chybět následující jména: [[Bill Brandt]], [[Yousuf Karsh]], [[Arnold Newman]], [[Philippe Halsman]], [[Cecil Beaton]], [[Richard Avedon]], [[Irving Penn]], [[Helmut Newton]], [[Diane Arbus]], [[David Hamilton]], [[Sam Haskins]], [[Andy Warhol]], [[David Bailey]], [[Cindy Sherman]], [[Sally Man]], [[Wolfgang Thielmans]], [[Anton Corbijn]], [[David LaChapelle]].&amp;lt;ref name=labova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Robert Mapplethorpe]]&lt;br /&gt;
* [[Lennart Nilsson]]&lt;br /&gt;
Současní zahraniční umělci [[Cindy Sherman]], [[Barbara Kruger]], [[Mitch Kern]] a další využívají portrétní fotografii například jako prostředek pro sociální kritiku.&lt;br /&gt;
; 60. léta&lt;br /&gt;
* [[Erling Mandelmann]] dánský fotograf;&lt;br /&gt;
* [[Lothar Wolleh]] německý fotograf&lt;br /&gt;
* 60 - 80. léta Anglie [[Allan Warren]]&lt;br /&gt;
* Argentina 1960 až 1983 [[Alicia D'Amico]] &lt;br /&gt;
* [[Annemarie Heinrich]] byla německo-argentinská fotografka specializující se na portrétní fotografii a fotografii aktu, fotografovala filmové hvězdy v Argentině od 40. - 70. let 20. st.&lt;br /&gt;
; 70. léta&lt;br /&gt;
* Austrálie [[Max Dupain]] a jeho modernistický snímek ''[[Sunbaker]]''.&lt;br /&gt;
[[Nan Goldin]]ová je [[USA|americká]] [[fotograf]]ka, která zásadním způsobem ovlivnila [[estetika|estetiku]] umělecké fotografie v 70. letech svými bezprostředními a osobními snímky skutečných situací ze života americké [[subkultura|subkultury]], především mladé lidi, jejichž součástí byly [[návyková látka|drogy]] a [[sexualita|sexu]]ální [[experiment]]y. Její tvorbu velmi ovlivnila její závislost na drogách v 80. letech. Po pobytu v odvykacím středisku v Bostonu začala znovu fotografovat. První z těchto snímků byly autoportréty, z nichž některé jsou součástí diaprojekce „All By Myself“  (Úplně sama). Zároveň začala dokumentovat destruktivní vliv AIDS na své přátele a známé. „Cookie Portfolio“ (1989) je poctou ženě, která byla 13 let její nejlepší přítelkyní a zemřela na AIDS. Další tvorba Nan Goldinové, ovlivněná jejím pobytem v Berlíně a cestami do Asie a Evropy, je prostoupena pocitem ztráty i uzdravení: snímky ukazují prázdné pokoje a jemnější psychologické portréty jejích milenců a přátel – často stejných lidí, které fotografovala bezmála třicet let.&lt;br /&gt;
Šest francouzských profesionálních portrétistů, ve světě známých díky práci pro světové deníky a časopisy: [[Jean-Baptiste Mondino]], [[Nicolas Guérin]], [[Patrick Swirc]], [[Sonia Sieff]], [[Denis Rouvre]] a [[Gèrard Rancinan]].&amp;lt;ref name=Marvanova/&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Ioan Mihai Cochinescu]] rumunský umělec&lt;br /&gt;
* [[Loretta Lux]] (nar. 1969, Německo) fotografuje dětské portréty, kterým záměrně zvětšuje oči a hlavy v grafickém editoru na počítači.&lt;br /&gt;
* [[Gisèle Freund]]&lt;br /&gt;
* [[Peter Lindbergh]]&lt;br /&gt;
* [[Arnold Newman]]&lt;br /&gt;
* [[Jim Rakete]]&lt;br /&gt;
* [[Manuel Rivera-Ortiz]] (*1968 [[Portoriko]]) je americký fotograf, který je známý svými portrétními a dokumentární fotografiemi.&lt;br /&gt;
* [[Michel Sima]]&lt;br /&gt;
* [[Albert Watson]]&lt;br /&gt;
* [[Wanessa Winship]] fotografuje mimořádně sugestivní černobílé portréty školaček z východní Anatólie jako sociální dokument o prolínání kultur, náboženství a národností v současném Turecku, ale také jako psychologickou studii emočních proměn a nejistot pubertálních dívek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Atelier 18, 2008, str 7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Charles Fréger]] v Arles 2008 představil cyklus snímků vojáků v různých archaických uniformách královských, papežských či prezidentských gard.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Atelier 18, 2008, str 7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Pierr Gonnord]] zobrazuje uhrančivé tváře bezdomovců balkánských emigrantů , žebráků a lidí z okraje španělské společnosti ve stylu klasiků renesančního a barokního malířství.&lt;br /&gt;
* [[Samuel Foss]] - autoportétista z Mali, který zachycuje proměny vlastní identity a stylizující se do podoby afrických politiků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Atelier 18, 2008, str 7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Françoise Huguier]] je [[Francouz]]ka, která dokumentuje život obyvatelek kolektivních bytů v Petrohradě. Své snímky umísťuje do nákladných instalací s napodobeninami špinavých kuchyní, koupelen a pokojů stalinistických bytů bez práva na elementární soukromí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Atelier 18, 2008, str 7&amp;quot;&amp;gt;{{Citace periodika&lt;br /&gt;
 | příjmení = Birgus&lt;br /&gt;
 | jméno = Vladimír&lt;br /&gt;
 | autor = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Vladimír Birgus&lt;br /&gt;
 | spoluautoři = &lt;br /&gt;
 | titul = Arles 2008&lt;br /&gt;
 | periodikum = Ateliér&lt;br /&gt;
 | odkaz na periodikum =&lt;br /&gt;
 | rok = 2008&lt;br /&gt;
 | měsíc = &lt;br /&gt;
 | ročník = &lt;br /&gt;
 | číslo = 18&lt;br /&gt;
 | strany = 7&lt;br /&gt;
 | url = &lt;br /&gt;
 | issn = 1210-5236&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Peter Dazeley]]&lt;br /&gt;
* [[Sam Haskins]]&lt;br /&gt;
; 90. léta&lt;br /&gt;
V devadesátých letech 20. století se do popředí staví umělost a nefotogeničnost fotografovaného objektu. Velké místo zaujímají autoportréty, obrazy těla a portrét. Tělo do popředí staví fotografové [[John Coplans]], [[T. Floschütz]] nebo [[John Hillard]]. Skličujícím dojmem působí digitálně manipulované vyhlazené a „vygumované“ obličeje dvojice [[Aziz + Cucher]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;Encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Baatz&lt;br /&gt;
 | jméno = Willfried &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Malá encyklopedie fotografie&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Computer Press&lt;br /&gt;
 | místo = Brno&lt;br /&gt;
 | rok = 2004&lt;br /&gt;
 | isbn = 800 555 513&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = &lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;!-- str. 170 --&amp;gt;&lt;br /&gt;
; USA a Kanada&lt;br /&gt;
* USA [[Gregory Crewdson]]&lt;br /&gt;
* USA [[Jerry Avenaim]]&lt;br /&gt;
* USA [[Erwin Olaf]]&lt;br /&gt;
* USA [[Kyle Cassidy]]&lt;br /&gt;
* [[Garry Gross]]&lt;br /&gt;
* Kanada [[Gregory Colbert]]&lt;br /&gt;
* [[Gabriel Moginot]]&lt;br /&gt;
* [[Emy Kat]]&lt;br /&gt;
; Evropa&lt;br /&gt;
* Evropa, Německo [[Karsten Thormaehlen]]&lt;br /&gt;
* Evropa [[Irakly Shanidze]]&lt;br /&gt;
* Evropa Itálie [[Alberto Terrile]]&lt;br /&gt;
* Francie [[Patrick Demarchelier]]&lt;br /&gt;
* Evropa Rusko [[Anton Solomucha]], [[Alexej Nikišin]], [[Igor Muchin]]&lt;br /&gt;
* Evropa [[Michiel Hendryckx]] [[Vlámsko|vlámský]] fotograf&lt;br /&gt;
* Evropa - Řecko - [[Athena Tacha]] - ''36 let stárnutí''&lt;br /&gt;
* Evropa - Rakousko [[Manfred Kielnhofer]]&lt;br /&gt;
* Evropa - Švýcarsko [[Denis Ponté]]&lt;br /&gt;
* Švýcarsko - [[Michel Comte]]&lt;br /&gt;
* Švédsko - [[Bingo Rimér]]&lt;br /&gt;
* Italsko/belgický umělec [[Fabrice de Nola]] projekt ''Inverse'' - v roce [[1997]], inspirován dílem [[Andrej Rublev|Andreje Rubleva]], namaloval negativní obraz, který se vyfotografovaný na negativu jevil jako pozitivní.&lt;br /&gt;
* Rusko [[Michail Jevstafjev]]&lt;br /&gt;
; Ostatní&lt;br /&gt;
* Japonsko [[Adeyto]] autoportrétistka&lt;br /&gt;
* Turecko [[Murat Saygıner]]&lt;br /&gt;
* Estonsko [[Lauri Kulpsoo]]&lt;br /&gt;
* Írán [[Ahmad Aali]]&lt;br /&gt;
== České země ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Nejstarsi ceska portretni foto.jpg|thumb|Nejstarší česká portrétní fotografie, rodina nejvyššího purkrabího Českého království hraběte [[Karel Chotek|Karla Chotka]] s doprovodem, 1839]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alfons Mucha Studie k malbe Tragedie 1908.jpg|thumb|[[Alfons Mucha]]: Studie k nástěnné malbě Tragédie v Německém divadle v New Yorku, New York, [[1908]], [[Uměleckoprůmyslové museum v Praze]]]]&lt;br /&gt;
{{Viz též|Historie české fotografie}}&lt;br /&gt;
Nejstarší dochovanou portrétní fotografií na českém území je daguerrotypie rodiny nejvyššího purkrabího Českého království hraběte [[Karel Chotek|Karla Chotka]] s doprovodem z roku 1839. Rodina se nechala vyfotografovat v Mnichově při své cestě po Evropě na konci října a začátku listopadu. Může se jednat také o jednu z nejstarších portrétních fotografií na světě, jelikož podrobnosti o daguerrotypii byly zveřejněny teprve v srpnu téhož roku.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Nejstarší portrétní fotografie v Čechách zachycuje hraběcí rodinu &lt;br /&gt;
 | url = http://usti.naseadresa.cz/cz/s176-detail-zpravy/c531-zpravy-z-usti-nad-labem/n45106-FOTO-Nejstarsi-portretni-fotografie-v-Cechach-zachycuje&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-19&lt;br /&gt;
 | vydavatel =  Agenturní zpravodajství  &lt;br /&gt;
 | místo = Ústí nad Labem&lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Za první stálý [[Daguerrotypie|daguerrotypický]] ateliér v českých zemích je považován pražský [[fotografický ateliér]] [[Wilhelm Horn|Wilhelma Horna]], otevřený v roce 1841. Ve stejnou dobu byl založen ateliér [[Salomona Sturma]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Scheufler&lt;br /&gt;
 | jméno = Pavel&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Pavel Scheufler&lt;br /&gt;
 | titul = Počátky daguerrotypie v Království českém&lt;br /&gt;
 | url = http://www.scheufler.cz/data/File/file-1167689784.doc&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-27&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Pavel Scheufler&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejstarší dochované portrétní snímky v&amp;amp;nbsp;českých zemích údajně vytvořil [[Bedřich Franz]],&amp;lt;ref name=scheufler-teze&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 |          příjmení = Scheufler&lt;br /&gt;
 |             jméno = Pavel &lt;br /&gt;
 |   odkaz na autora = Pavel Scheufler&lt;br /&gt;
 |             titul = Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918&lt;br /&gt;
 |               url = http://www.scheufler.cz/data/File/file-1158491704.doc &lt;br /&gt;
 |      datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 |    datum přístupu = 2010-12-17&lt;br /&gt;
 |         vydavatel = Pavel Scheufler&lt;br /&gt;
 |             místo = &lt;br /&gt;
 |             jazyk = &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; již v&amp;amp;nbsp;roce 1841 portrétoval [[biskup]]a [[František Antonín Gindl|Františka Antonína Gindla]].&amp;lt;ref name=fotografovani-daguerrotypie&amp;gt;http://www.fotografovani.cz/art/df_trendy/daguerrotypie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1852 si otevřel malířský a daguerotypický ateliér ve Spálené ulici [[Jan Maloch]]. Zde působil až do roku 1863 s přestávkou let 1859-1860, kdy měl ateliér na Václavském náměstí. Od roku 1863 pracoval u [[František Fridrich|Františka Fridricha]] v Michalské ulici. V roce 1875 Fridrichův ateliér převzal, působil v něm deset let a poté jej předal svému synu [[Karel Maloch|Karlovi]]. Pořídil portréty významných osobností, jako byli [[Karel Javůrek]], [[Josef Mánes]], [[Božena Němcová]] nebo [[Soběslav Pinkas]].&lt;br /&gt;
* [[Josef Böttinger]] v roce 1867 založil ateliér v Plzni, kde fotografoval portréty, lidové zvyky i události.&amp;lt;ref name= scheufler-boett&amp;gt;http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotografove,b,bottinger-josef-tez-boettinger,75.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Karel Maloch]] v roce 1885 převzal od svého otce Jana fotoateliér a pokračoval ve fotografické činnosti svých předchůdců. Rovněž vydával fotografie z bohatého archivu firmy. Z původního sídla firmy v Michalské ulici svůj ateliér přestěhoval nejprve v roce 1890 do Ferdinandovy třídy a v roce 1895 do Eliščiny třídy. V roce 1891 měl vlastní stánek na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavě v Praze]]. V roce 1899 přestěhoval ateliér na Václavské náměstí. Podle dobové inzerce zde pořádal i kursy pro fotografy-amatéry. Je autorem řady portrétů z divadelního prostředí, rovněž spolupracoval s redakcí čtrnáctideníku ''Divadelní listy'', který vydával [[Otto Faster]] v letech 1899-1904.&lt;br /&gt;
Do roku 1918 by nemělo být zapomenuto na následující autory působící v Čechách a na Slovensku: [[Wilhelm Horn]], [[Jozef Božetech Klemens]], [[Bedřich Anděl]], [[Jindřich Eckert]], [[František Fridrich]], [[Jan Nepomuk Langhans]], [[Eduard Kozič]], [[Karol Divald]], [[Alfons Mucha]], [[Vladimír Jindřich Bufka]], [[Anton Trčka]], [[Karel Novák (fotograf)|Karel Novák]].&amp;lt;ref name=zlin&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Ateliér reklamní fotografie&lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru&lt;br /&gt;
 | url = http://web.fmk.utb.cz/cs/docs/RF_dejiny_oboru_MgA_09_10.doc?PHPSESSID=46daf7bc0ace4abcab0018f10f722ab4&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-02-15&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-27&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Praze založil první fotoateliér [[Jozef Božetech Klemens]] v dubnu 1842. Nazval jej  ''Světloobrazárna'' a stál v zahradě Budečské školy.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace periodika&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | autor = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | spoluautoři = &lt;br /&gt;
 | titul = Hotovwenj podobizen Daguerotypnjch&lt;br /&gt;
 | periodikum = Česká wčela&lt;br /&gt;
 | odkaz na periodikum = Česká včela&lt;br /&gt;
 | rok = 1842&lt;br /&gt;
 | měsíc = květen&lt;br /&gt;
 | ročník = 9&lt;br /&gt;
 | číslo = 35&lt;br /&gt;
 | strany = 139-140&lt;br /&gt;
 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5028523&lt;br /&gt;
 | issn = &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;. Kvůli finančním potížím zanikl následujícího roku. Není známo, že by se některá jeho daguerrotypie zachovala.&lt;br /&gt;
* [[Moritz Adler]]&lt;br /&gt;
* [[Jan Tomáš]]&lt;br /&gt;
* [[Jan Mulač]]&lt;br /&gt;
* [[Karel Anderle (fotograf)]]&lt;br /&gt;
* [[Josef Fiedler]]&lt;br /&gt;
[[Alfons Mucha]] své snímky využíval jako předlohu při své malířské tvorbě, velmi se tak [[Obrazová kompozice|kompozičně]] podobají jeho slavným obrazům. Muchova dokumentace z cest z Ruska, z období před Říjnovou revolucí, tvořila důležité podklady právě pro cyklus ''[[Slovanská epopej]]''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://fotomov.blogspot.com/2009/10/alfons-mucha-fotograf.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://kultura.idnes.cz/muchovy-divky-ve-vidni-svadeji-z-plakatu-ffu-/vytvarneum.asp?c=A090227_183735_vytvarneum_ob&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.moravska-galerie.cz/cs/vystavy/alfons-mucha-cesky-mistr-belle-epoque/&amp;lt;/ref&amp;gt; Když dostal od komisaře pařížské [[Exposition Universelle (1900)|Světové výstavy v roce 1900]] za úkol vyzdobit [[pavilon]] Bosny a Hercegoviny, vypravil se s fotoaparátem na Balkán a až poté začal malovat obří dekorativní panel ([[panó]]), který byl dominantou vídeňské expozice.&amp;lt;ref&amp;gt;Článek Muchovy dívky svádějí z plakátů, recenze Martina Buláková, deník Dnes, sobota 28. února 2009&amp;lt;/ref&amp;gt; Je považován za zakladatele české školy klasického [[fotografie aktu|fotografického aktu]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.kosmas.cz/knihy/62925/alfons-mucha/ Alfons Mucha&lt;br /&gt;
 Nakladatel: Torst, edice: FotoTorst;  ISBN: 80-7215-250-5  Formát: 152 stran, 18x16cm, česky a anglicky, brožovaná vazba Rok vydání: 2005 (2. rozšířené vydání)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Rudolf Koppitz]]&lt;br /&gt;
* [[František Krátký]]&lt;br /&gt;
* [[Bohumila Bloudilová]]&lt;br /&gt;
* [[Pavel Socháň]] (1862-1941)&lt;br /&gt;
Jedním z nejznámějších českých portrétních fotografů 20. století jsou [[Josef Sudek]] a [[František Drtikol]]. Drtikol od roku 1912 ve svém fotoateliéru ''Drtikol a spol.'' portrétoval mj. [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]], [[Alfons Mucha|Alfonse Muchu]], [[Ema Destinnová|Emu Destinnovou]], [[Jakub Deml|Jakuba Demla]], Sovu, [[Josef Svatopluk Machar|Machara]], [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], Suka, [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]], Vojana, [[Maxim Gorkij|Maxima Gorkého]], [[Paul Valéry|Paula Valéryho]] nebo [[Rabíndranáth Thákur|Rabíndranátha Thákura]].&lt;br /&gt;
Další portrétní fotografové z počátku 20. století jsou například [[Jan Nepomuk Langhans]], [[Alfons Mucha]], který si pořizoval pro své obrazy fotografické skici nebo krajinář a portrétista [[Josef Binko]], aktivní člen pražského klubu s názvem ''Klub deutscher Amateurphotographen''. [[Anton Josef Trčka]] žil takřka celý život ve Vídni, kde vznikly jeho světoznámé expresivní portréty [[Egon Schiele|Egona Schieleho]] a dalších představitelů tamní moderny. Mezi průkopníky portrétu v Českých zemích patří také [[Josef Jindřich Šechtl]], [[Jindřich Eckert]], [[Josef Seidel]] nebo [[František Fridrich]].&lt;br /&gt;
[[Josef Jindřich Šechtl]] po otci [[Ignác Šechtl|Ignácovi]] zdědil a značně rozšířil [[fotografické studio]] [[Šechtl a Voseček]], které se stalo největším na českém jihu. Jeho práce byla ovlivněna [[piktorialismus|piktorialismem]], používal různé vizuální pomůcky a [[dekorace]] pro zesílení vnímání personality portrétovaných, často s jemným smyslem pro humor. Svým uměním využívat světlo a [[kontrast]] dosahoval vynikajících výsledků.&lt;br /&gt;
Meziválečná portrétní fotografie v Čechách: [[František Drtikol]], [[Vladimír Jindřich Bufka]], [[Jindřich Vaněk]], [[Karel Novák (fotograf)|Karel Novák]], [[Josef Ehm]], [[Josef Sudek]], [[Karel Ludwig]].&amp;lt;ref name=zlin/&amp;gt;&lt;br /&gt;
K významným fotografům období vrcholného českého piktorialismu patřil [[Karel Novák (fotograf)|Karel Novák]], který vyučoval fotografii na [[Státní grafická škola|Státní grafické škole]] v [[Praha|Praze]], na které v letech [[1922]]–[[1924]] studoval i [[Josef Sudek]]&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Fárová&lt;br /&gt;
 | jméno = Anna&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Anna Fárová&lt;br /&gt;
 | titul = Josef Sudek&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Torst&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | rok = 2002&lt;br /&gt;
 | isbn = 80-7215-182-7&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = 122&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;. Novák vytvářel osobité portréty, které ovlivňovala tvorba přicházející z Německa.&lt;br /&gt;
=== 1945 - současnost ===&lt;br /&gt;
Ve výčtu českých fotografů tohoto období by neměla chybět následující jména: [[Karel Ludwig]], [[Josef Prošek]], [[Václav Chochola]], [[Clifford Seidling]], [[Pavel Hečko]], [[Jiří Hanke]], [[Ivan Pinkava]], [[Pavel Mára]], [[Jiří David]], [[Ivan Lutterer]], [[Jan Malý]], [[Jiří Poláček]], [[David Kraus]], [[Štěpánka Steinová]], [[Salim Issa]], [[Jitka Hanzlová]].&amp;lt;ref name=labova&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Lábová&lt;br /&gt;
 | jméno = Alena&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Současné fotografické žánry&lt;br /&gt;
 | url = http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&amp;amp;kod=JJB041&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-23&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Katedra žurnalistiky, Fakulta sociálních věd &lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
; 1945 – 1968:&lt;br /&gt;
Josef Sudek, [[Karel Ludwig]], [[Josef Prošek]], [[Václav Chochola]], [[Josef Ehm]], [[Ludvík Baran]], [[Pavel Hudec-Ahasver]], [[Miroslav Hák]], [[Miro Gregor]], [[Zdeněk Virt]], [[Miloslav Stibor]], [[Clifford Seidling]], [[Ján Šmok]].&amp;lt;ref name=zlin/&amp;gt;&lt;br /&gt;
; Od 70. let do současnosti:&lt;br /&gt;
* [[František Dostál]], [[Pavel Hečko]], [[Jiří Hanke]], [[Dita Pepe]].&lt;br /&gt;
[[Ivan Pinkava]] se věnuje především černobílým portrétům, které jsou inspirovány symbolistickou a dekadentní literaturou a manýristickým, barokním a klasicistním výtvarným uměním. Proto se v tvorbě tak často objevují biblické či mytologické motivy.&amp;lt;ref&amp;gt;Václav Beitler: Současná česká portrétní fotografie, http://www.itf.cz/studenti.php&amp;lt;/ref&amp;gt; S tělem pracuje také [[Pavel Mára]]. Na portrétní fotografie se specializuje umělecká skupina [[Bratrstvo (skupina)|Bratrstvo]], kterou založili v roce 1989 brněnští výtvarníci [[Martin Findeis]], [[Václav Jirásek]], [[Petr Krejzek]], [[Roman Muselík]] a [[Zdeněk Sokol]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Jirásek&lt;br /&gt;
 | jméno = Václav&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Bratrstvo&lt;br /&gt;
 | url = http://artlist.cz/?id=947&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-23&lt;br /&gt;
 | vydavatel = artlist.cz, Centrum pro současné umění Praha&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Z fotografů [[slovenská nová vlna|slovenské nové vlny]], která ovlivnila českou i slovenskou fotografii v osmdesátých i devadesátých letech jsou portrétisté [[Tono Stano]], [[Miro Švolík]], [[Vasil Stanko]] a [[Rudo Prekop]]. Portréty či autoportréty se objevují v dílech [[Dita Pepe|Dity Pepe]], [[Markéta Bendová|Markéty Bendové]], nebo v cyklu ''City v cizím city'' [[Barbora Kuklíková|Barbory Kuklíkové]]. Malý, Poláček a Lutterer sestavili cyklus ''Český člověk'' ze stovek portrétů různých typů lidí.&lt;br /&gt;
Mezi současné české portrétní fotografy patří také [[Jan Saudek]], který od konce padesátých let 20. století vytvářel inscenované snímky, ve kterých stavěl do kontrastu tělo dítěte&lt;br /&gt;
a dospělého člověka, svět bezbrannosti a síly. Později se ve své tvorbě zaměřil na vyjádření mnoha podob vztahu mezi mužem a ženou, dospívání, lásky a sexu.&lt;br /&gt;
Kategorii ''Portrét'' vyhlašuje také celostátní soutěž [[Czech Press Photo]]. V posledních ročnících v této kategorii zvítězili například [[Veronika Lukášová]], [[Jan Zatorsky]], [[Milan Jaroš]], [[Tomáš Nosil]], [[Martin Kollar]], [[Tomáš Brabec]], [[Stanislav Krupař]], [[Lenka Klicperová]], [[Radim Žůrek]], [[Andrej Balco]] nebo [[Petr David Josek]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Czech Press Photo&lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Czech Press Photo&lt;br /&gt;
 | titul = Přehledné výsledky ročníků - 2007 - 2009&lt;br /&gt;
 | url = http://www.czechpressphoto.cz/cz/rocniky2/2007&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-23&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Czech Press Photo&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Současnost: [[Michal Adamovský]], [[Jan Bigas]] + [[Štěpán Pech]], [[Patrik Borecký]], [[Vladimír Boudník]], [[Radeq Brousil]], [[Adam Holý]], [[Václav Jirásek]], [[Šymon Kliman]], [[Richard Loskot]] + [[Karel Prát]], Český člověk ([[Ivan Lutterer]] + [[Jan Malý]] + [[Jiří Poláček]]), [[Willi Najvar]] + [[Zbyněk Baladrán]], [[Jano Pavlík]], [[Michal Pěchouček]], [[Robert Portel]], [[Johana Pošová]], [[Rudo Prekop]], [[Lukáš Prokůpek]], [[Petra Steinerová]], [[Václav Stratil]], [[Adéla Svobodová]], [[Jiří Thýn]], [[Dušan Tománek]], [[Aleksandra Vajd]] + [[Hynek Alt]], [[Zein]], [[Václav Zykmund]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.langhansgalerie.cz/cz/vystavy-aktualni.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Anton Sládek]]&lt;br /&gt;
* [[Nguyen Phuong Thao]]&lt;br /&gt;
* [[Barbora a Radim Žůrkovi]]&lt;br /&gt;
* [[Jan Faukner]]&lt;br /&gt;
* [[Tereza z Davle]]&lt;br /&gt;
* [[Gabriela Fárová]]&lt;br /&gt;
* [[Karel Kestner]] je portrétní fotograf českých umělců (grafiků, malířů, hudebníků, spisovatelů) konce 20.století. &lt;br /&gt;
* [[Gita Skoumalová]] je slovenská filmová fotografka.&lt;br /&gt;
* [[Tomáš Beran]]&lt;br /&gt;
=== Konceptuální fotografie ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sejn green man.JPG|thumb|[[Miloš Šejn]]: ''Zelený muž'', 2003]]&lt;br /&gt;
{{Viz též|Konceptuální umění}}&lt;br /&gt;
Konceptuální umění je spíše nežli forma umění forma nazírání na umění – idea umění a umění samotné jsou jedno a totéž. Jinými slovy – definice uměleckého díla, jeho fotografická a materiální reprezentace jsou pro konceptuálního umělce rovnocenné a tudíž stejně hodnotné. Konceptuální umění je tedy při zachování idey či jiné formy reprezentace opakovatelné.&lt;br /&gt;
* [[Tereza Vlčková]] se prosadila se svým cyklem ''Two (Dvojice)'' na fotografickém festivalu v [[Arles]] 2008.&lt;br /&gt;
* [[Lucia Nimcová]] se zúčastnila se svým cyklem ''Unofficial (Neoficiální)'' na fotografickém festivalu v [[Arles]] 2008.&lt;br /&gt;
* [[Vojtěch Vlk]]&lt;br /&gt;
* [[Jolana Havelková]] se tématu portrétu věnovala v cyklech ''Podoby mých přátel'' nebo ''Dočasná setkání''.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Vilgus&lt;br /&gt;
 | jméno = Petr&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Petr Vilgus&lt;br /&gt;
 | titul = V nekonečnu možností&lt;br /&gt;
 | url = http://digiarena.zive.cz/v-nekonecnu-moznosti_2&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2008-08-12&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-22&lt;br /&gt;
 | vydavatel = digiarena.zive.cz&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Petr Nikl]] byl členem již zaniklé skupiny výtvarníků [[Tvrdohlaví]] a tématu fotografického portrétu se věnoval například v cyklu ''Netopýří princezny''.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = PETR NIKL - Expozice ve výstavní síni Divadla Karla Pippicha v Chrudimi&lt;br /&gt;
 | url = http://www.galerie.chrudim.cz/nikl_expozice_flip_a_princezny.htm&lt;br /&gt;
 | datum vydání =&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-22&lt;br /&gt;
 | vydavatel = www.galerie.chrudim.cz&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Pavel Hečko]] na svých snímcích zaznamenává nejen vnější podobu fotografovaných, ale snaží se zobrazit prvky jejich povahy a pocitů.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Vilgus&lt;br /&gt;
 | jméno = Petr&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Petr Vilgus&lt;br /&gt;
 | titul = Exkluzivní rozhovor o výstavě století&lt;br /&gt;
 | url = http://digiarena.zive.cz/exkluzivni-rozhovor-o-vystave-stoleti/ch-48278&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2005-08-15&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-22&lt;br /&gt;
 | vydavatel = digiarena.zive.cz&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Zajímá ho vyhledávání fyziologických a povahových shod a odlišností – například soubor ''Sestry'', ''Dvojčata'' nebo ''Inverzní portréty'', ve kterých využil možnosti porovnání na základě stranově převrácených snímků. Srovnává staré portréty stejných lidí s fotografiemi z jiné doby, ale z téhož prostředí.&lt;br /&gt;
* [[Veronika Bromová]] se věnuje převážně fotografii vlastního lidského těla, které [[fotomanipulace|digitálně upravuje]].&lt;br /&gt;
* [[Jiří David]] v cyklu ''Skryté podoby'' použil nasnímané vždy jen levé nebo pravé poloviny známých politiků a umělců.&lt;br /&gt;
* [[Zuzana Mináčová]] je průkopnicí digitální technologie ve fotografii v Čechách.&lt;br /&gt;
* [[Štěpánka Šimlová]]&lt;br /&gt;
* [[Štěpánka Steinová a Salim Issa]] propojují několik fotografických disciplín ve svých  konceptuálních projektech. Je pro ně typické spojení dokument, portrét a prvky reklamní a módní fotografie. Často používají ostré zábleskové světlo, které dramaticky osvěcuje fotografovaný objekt a zdůrazňuje tak jeho význam a zároveň tak potlačuje scénu v pozadí. V roce 2003 získali Štěpánka Stein a Salim Issa Grant hlavního města Prahy za první místo v soutěži [[Czech Press Photo]] v kategorii ''Portrét''. Svým způsobem zdokumetovali sérií barevných portrétů členy Národního divadla a jeho personálu v sezóně 2005/2006. Jednotný styl fotografií - nestylizované postoje, civilní výrazy, redukovaná škála barev, nekomplikované pozadí - nedělá mezi fotografovanými rozdíly.&lt;br /&gt;
* [[Miloš Šejn]] své tělo využívá v krajině jako objekt, přičemž spojuje dva principy - pozorovatelský přístup k přírodě a přístup čistě subjektivní, tělesný a prožitkový. V krajině vytváří takzvané „tělové skulptury“, které fotografuje.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Barborková&lt;br /&gt;
 | jméno = Eva&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Galerie v Plzni vystavuje snímky tělových skulptur Miloše Šejna&lt;br /&gt;
 | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:XWan4ccmybIJ:www.czecot.cz/turisticky-objekt/7688_masne-kramy-plzen+Milo%C5%A1+%C5%A0ejn+portr%C3%A9t&amp;amp;cd=8&amp;amp;hl=cs&amp;amp;ct=clnk&amp;amp;gl=cz&amp;amp;client=firefox-a&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-03-25&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-30&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Turistický server ČR CZeCOT.com&lt;br /&gt;
 | místo = Plzeň&lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
; Občan K.&lt;br /&gt;
Dvanáct členů umělecké skupiny [[Ztohoven]] se v roce 2010 během projektu ''Občan K.'' nechalo podobně ostříhat, vyfotografovali se a snímky pak upravili [[morphing]]em, který ze dvou tváří vytvoří obličej jeden, na němž jsou ale rozeznatelné rysy obou původních podob a zažádali o občanský průkaz na jméno kolegy.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | titul = Ztohoven volili na falešné občanky. Už to šetří policie&lt;br /&gt;
 | url = http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=670993&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-6-17&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-6-27&lt;br /&gt;
 | vydavatel = [[Aktuálně.cz]]&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Po 6 měsíců žili pod cizí identitou s kterou se někteří členové účastnily [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|voleb]], cestovali do zahraničí, získali zbrojní pas či se oženili.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | titul = Policie zabavila občanské průkazy - součást expozice skupiny Ztohoven&lt;br /&gt;
 | url = http://www.ct24.cz/kultura/93490-policie-zabavila-obcanske-prukazy-soucast-expozice-skupiny-ztohoven/&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-6-18&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-6-27&lt;br /&gt;
 | vydavatel = [[ČT24]]&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | titul = Občan K. / Citizen K. / Der Bürger K.&lt;br /&gt;
 | url = http://vimeo.com/12433845&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-6-9&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-6-27&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; Představení expozice s názvem Občan K. se odehrálo 18. června 2010.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Ztohoven: Občan K. přichází&lt;br /&gt;
 | url = http://www.reflex.cz/clanek/kultura/37550/ztohoven-obcan-k-prichazi.html&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-6-18&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-6-27&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Reflex&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt; [[Policie České republiky]] následně falešné občanské průkazy zabavila a zadržela [[Roman Týc|Romana Týce]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Policie odvezla falešné občanky Ztohoven a zatýkala&lt;br /&gt;
 | url = http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=671110&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2010-6-18&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-6-27&lt;br /&gt;
 | vydavatel = [[Aktuálně.cz]]&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Autoportrét ===&lt;br /&gt;
{{Viz též|Autoportrét}}&lt;br /&gt;
* [[Zdeněk Lhoták]] (1949) od roku 1989 vytváří cyklus ''Autoportréty'', snímá detaily vlastního nahého těla, které jsou výtvarně stylizované. Jejich znakem je abstraktnost, často není zřejmé, o jakou část těla se jedná.&amp;lt;ref name=pacovska&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Pacovská&lt;br /&gt;
 | jméno = Edita&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Umění už dnes nikoho nezajímá&lt;br /&gt;
 | url = http://www.fotografovani.cz/art/fo_reportaze/Lhotak-art-nobodycares-int.html&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2007-02-02&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-24&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Fotografovani.cz&lt;br /&gt;
 | poznámka = Rozhovor se Zdeňkem Lhotákem&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Dita Pepe]] (1973) je autorkou cyklu inscenované portrétní fotografie ''Autoportréty'', ve kterém se vyfotografovala s ženami různého věku, charakteru i společenského postavení.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronického periodika&lt;br /&gt;
 | periodikum = PhotoRevue.com&lt;br /&gt;
 | příjmení = Birgus&lt;br /&gt;
 | jméno = Vladimír&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = Vladimír Birgus&lt;br /&gt;
 | titul = Dita Pepe: Autoportréty&lt;br /&gt;
 | url = http://www.photorevue.com/phprs/view.php?cisloclanku=2003111102&lt;br /&gt;
 | datum vydání = 2003-11-11&lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-2-28&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Institut tvůrčí fotografie&lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
 | issn = 1214-2913&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Věra Stuchelová]] (1973) v cyklu ''Soukromý prostor'' zdůraznila intimitu tohoto světa, který je podle ní zranitelný a křehký. Jedná se o autoportrét, rozšířený i o portréty věcí, vztahů a prostředí. V cyklu ''Intimita'' subjektivně vypovídá sama o sobě, hledá vlastní hodnoty, prožitky a postoje k realitě. V souboru ''Sen'' se opět zabývá vlastní identitou, digitální fotografie přetváří a tiskne na plátno.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Pesch&lt;br /&gt;
 | jméno = Miroslav &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Věra Stuchelová: Soukromý prostor &lt;br /&gt;
 | url = http://www.font.cz/fotografie/vera-stuchelova-soukromy-prostor.html&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace =&lt;br /&gt;
 | datum přístupu = 2010-06-22&lt;br /&gt;
 | vydavatel = font, první grafický časopis&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Václav Stratil]] (1950) používá jako materiál především svou vlastní osobu a zkoumá proměnlivost lidské identity. Cykly ''Řeholní pacient'', ''Nedělám nic'' a menší ''Čistá mafie'' (od roku 1991 do poloviny devadesátých let) obsahují snímky, na kterých se Václav Stratil nechává portrétovat v komunálních fotoateliérech s různými účesy, výrazy a rekvizitami. Na jednotlivých snímcích (asi 50 fotografií), se objevují náboženské motivy, ironické provokace i výrazy šílenství. Stylizuje se do podoby Adolfa Hitlera, budhistického mnicha nebo zarostlého starce.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://artlist.cz/?id=183 Artlist.cz – Václav Stratil]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podobně jako Václav Stratil, tak i slovenský konceptuální umělec [[Viktor Frešo]] vytváří koncepty a projekty, ve kterých je kritický a agresivně vyjadřuje pohrdání současnou výtvarnou scénou s podtónem lehkosti a humoru. Ve své tvorbě používá důraz na své ego a sebeironii a nechává se fotografovat mediálně známými lidmi.&lt;br /&gt;
=== Zakázkový a reklamní portrét ===&lt;br /&gt;
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Reklamní fotografie]]&lt;br /&gt;
Zakázkovému a reklamnímu portrétu se u nás v minulosti nebo současnosti věnovali následující fotografové:&lt;br /&gt;
* [[David Kraus (fotograf)|David Kraus]] (*1968)&lt;br /&gt;
* [[Miroslav Pokorný]]&lt;br /&gt;
* [[Lucie Robinson]] (*1978) se věnuje fotografii na rozhraní konceptuálniho portrétu a reportáže.&lt;br /&gt;
* [[Herbert Slavík]] (*1963)&lt;br /&gt;
* [[Jadran Šetlík]] (*1952)&lt;br /&gt;
* [[Dušan Šimánek]]&lt;br /&gt;
* [[Vladimír Štross]]&lt;br /&gt;
* [[Jiří Turek]] (*1965)&lt;br /&gt;
* [[Luděk Vojtěchovský]]&lt;br /&gt;
== Osvětlení portrétu a kompozice ==&lt;br /&gt;
: ''Podrobnější informace naleznete v článcích:'' [[Studiové osvětlení]], [[Obrazová kompozice]] a [[Světlo ve fotografii]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Group Photo Session.JPG|thumb|left|Společné fotografování portrétu s umělým zábleskovým světlem]]&lt;br /&gt;
Při pořizování portrétní fotografie v ateliéru má fotograf kontrolu nad osvětlením scény a může regulovat směr a intenzitu světla. Nejstarším „bleskem“ byl ručně zapalovaný [[hořčík]]ový prášek na počátku 20. století. Hořčíkové náplně byly umisťovány do skleněných baněk a zapalovány elektrickým kontaktem napojeným na [[Závěrka (součást fotoaparátu)|závěrku]]. Baňky se daly použít jen jednou a po záblesku byly tak horké, že s nimi nešlo manipulovat. Oproti původní malé explozi ale stále představovaly významný pokrok. Systémy, které poskytovaly nepřímé umělé osvětlení pro usnadnění portrétní fotografie vyvíjel [[Charles Bernhoeft]]. Uzpůsobil koncepci hořčíkového blesku, který se ukázal jako obzvláště úspěšný při fotografování dětí, které nevydržely dlouho bez hnutí. [[Patent]]oval zařízení jako ''Bernhoeftův Blitzlichtapparat Sanssouci''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Forum&amp;quot;&amp;gt;[http://www.forum.lu/pdf/artikel/5443_254_Mosar.pdf Christian Mosar, &amp;quot;Exposition Charles Bernhoeft&amp;quot;]. ''Forum 254'', March 2006. (francouzsky) Retrieved 23 November 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Základní typy osvětlení jsou označovány jako hlavní světlo, doplňkové světlo, zadní světlo a světlo na pozadí. Hlavní světlo je primární zdroj světla pro portrét. Je umístěno asi 45 stupňů vlevo nebo vpravo od portrétovaného, ale může být také svíceno shora nebo zdola. Doplňkové světlo je obvykle použito v opačném směru než hlavní světlo, ale z větší vzdálenosti nebo s menší intenzitou. Používá se ke zmírnění tvrdých stínů hlavního světla. Zadní světlo (také označováno jako světlo do vlasů nebo boční světlo) osvětluje vlasy portrétovaného. Pomáhá přidat fotografii hloubku a může být použito k oddělení postavy od pozadí. Světlo na pozadí osvětluje pozadí za portrétovaným. Může dělat zajímavé efekty na jinak nezábavném pozadí nebo vytvořit čistě bílé pozadí. &lt;br /&gt;
Většina světel v současné fotografii jsou [[Blesk (fotografie)|blesky]] různého druhu. Osvětlení pro portrétování je obvykle rozptýlené (difůzní) o deštník nebo pomocí [[softbox]]u. Softbox je zábleskové světlo uzavřené v neprůhledném pouzdře, kde jedna strana je vyrobena z průsvitného tkaného materiálu. Poskytuje měkčí osvětlení pro portrétování a je považováno za vizuálně přitažlivější. Světlo na vlasy a na pozadí obvykle není rozptýlené, ale směrové. Je velmi důležité, aby neosvětlovalo jiné části portrétované osoby. Směrovat osvětlení na velmi konkrétně vymezenou plochu pomáhají tzv. ''komínky'' nebo ''klapky''.&lt;br /&gt;
Světla na pozadí jsou někdy používána s barevnými gely umístěnými v přední části světla, aby vytvořila barevné pozadí.&lt;br /&gt;
Existuje mnoho různých způsobů portrétní fotografie. Často je žádoucí, aby oči a obličej portrétovaného byly ostré a méně důležité prvky lehce rozmazané. Jindy může být portrét zaostřen na kompozičně zajímavé části; například ruce, oblečení, šperk nebo jiné části těla.&lt;br /&gt;
== Galerie ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery perrow=&amp;quot;5&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:VadimGlownaLu.jpg|[[Vadim Glowna]]&lt;br /&gt;
Soubor:Leonard Bernstein 1971-2.jpg|[[Leonard Bernstein]]&lt;br /&gt;
Soubor:Jean-Francois Lyotard cropped.jpg|[[Jean-Francois Lyotard]]&lt;br /&gt;
Soubor:Eleanor Roosevelt with Fala 2.jpg|[[Eleanor Roosevelt]]&lt;br /&gt;
Soubor:KnutSteen.1.jpg|[[Knut Steen]]&lt;br /&gt;
Soubor:Colorized portrait.jpg|Kolorovaný portrét ([[1930]])&lt;br /&gt;
Soubor:Judy Garland The Harvey Girls MGM Publicity still.jpeg|[[Judy Garlandová]], [[1945]]&lt;br /&gt;
Soubor:Sadness, by Julia Margaret Cameron.jpg|[[Ellen Terry]]&lt;br /&gt;
Soubor:Fritzi Ridgeway.jpg|[[Fritzi Ridgeway]]&lt;br /&gt;
Soubor:Josephinebaker.jpg|[[Josephine Baker]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Portrét]]&lt;br /&gt;
* [[Autoportrét]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Commonscat|Portrait photography}}{{Fotografické styly}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fotografické žánry]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Portrétní fotografové]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>