Potiskování textilií - Historie editací

Sysop: ++

2022-11-16T10:55:46Z

← Starší verze		Verze z 16. 11. 2022, 10:55
Řádka 1:		Řádka 1:
	Textilním tiskem se vytváří vzory na textiliích nanášením tiskacích barev na předem určená nebo nahodilá místa.<ref>http://skripta.ft.tul.cz/data/2003-02-17/14-20-16.pdf</ref>		Textilním tiskem se vytváří vzory na textiliích nanášením tiskacích barev na předem určená nebo nahodilá místa.<ref>http://skripta.ft.tul.cz/data/2003-02-17/14-20-16.pdf</ref>
-	[[Soubor:Seidentuch_1.jpg\|~~thumbnail~~\|~~200px~~\|Tisk na hedvábné tkanině]]	+	[[Soubor:Seidentuch_1.jpg\|thumb\|220px\|Tisk na hedvábné tkanině]]
	Tiskařská technika vznikla pravděpodobně v Asii, do Evropy se dostala teprve v 10. století. První česká (ruční) tiskárna vznikla v roce 1763 (ve Sloupu u České Lípy), v roce 1770 vynalezl Skot Bell první stroj na hlubotisk.		Tiskařská technika vznikla pravděpodobně v Asii, do Evropy se dostala teprve v 10. století. První česká (ruční) tiskárna vznikla v roce 1763 (ve Sloupu u České Lípy), v roce 1770 vynalezl Skot Bell první stroj na hlubotisk.
	== Technologie potiskování ==		== Technologie potiskování ==
-
	Zušlechťování tiskem se provádí na bílých nebo [[barvení textilií\|obarvených]] textiliích, nepotisknuté plochy lze také dodatečně barvit.		Zušlechťování tiskem se provádí na bílých nebo [[barvení textilií\|obarvených]] textiliích, nepotisknuté plochy lze také dodatečně barvit.
-	~~'''~~Barviva~~.'''~~	+	; Barviva
	Tiskařská barviva se od barvířských liší tím, že u tisku je barva koncentrována do pasty obsahující záhustku a fixace barvy po tisku je rozdílná oproti fixaci po barvení.		Tiskařská barviva se od barvířských liší tím, že u tisku je barva koncentrována do pasty obsahující záhustku a fixace barvy po tisku je rozdílná oproti fixaci po barvení.
-	Používají se zejména barviva ~~[[:en:acid dye\|~~kyselá]], ~~[[:en:substantive dyeing\|~~přímá (substantivní),~~]] [[:en:reactive dye\|~~reaktivní]], ~~[[:de:küpanfärberei\|~~kypová]], [[disperze\|disperzní]], ~~[[:en:azo compound\|~~barviva vyvíjená na vlákně]] a [[pigment]]y[[Soubor:~~Perinone~~.~~jpg~~\|~~thumbnail~~\|~~200px~~\|Vzorec oranžového pigmentu Perinon]]	+	Používají se zejména barviva kyselá, přímá (substantivní), reaktivní, kypová, [[disperze\|disperzní]], barviva vyvíjená na vlákně a [[pigment]]y.
		+
		+	[[Soubor:Trans-Perinon.png\|thumb\|220px\|Vzorec oranžového pigmentu Perinon]]
	Nejdůležitější jsou pigmenty, které se ve světě používají jako barvivo asi na polovinu textilních tisků. Jednoduchý proces, použitelnost pro všechny druhy vláken, široká paletay barev a stálost ve vybarvení jsou výhody, které převažují nad nevýhodami (tužší omak a horší stálost v oděru).		Nejdůležitější jsou pigmenty, které se ve světě používají jako barvivo asi na polovinu textilních tisků. Jednoduchý proces, použitelnost pro všechny druhy vláken, široká paletay barev a stálost ve vybarvení jsou výhody, které převažují nad nevýhodami (tužší omak a horší stálost v oděru).
	<ref>http://de.wikipedia.org/wiki/Pigmente</ref>		<ref>http://de.wikipedia.org/wiki/Pigmente</ref>
	V závislosti na specifickém účinku tiskacích barev se rozeznává tisk přímý, leptový a rezervový.		V závislosti na specifickém účinku tiskacích barev se rozeznává tisk přímý, leptový a rezervový.
	'''Přímý tisk''' se používá jen pro bílé a světle obarvené zboží. Tisk se přenáší na místa určená vzorem, barvivo se upevní pařením a účinkem horkého vzduchu.		'''Přímý tisk''' se používá jen pro bílé a světle obarvené zboží. Tisk se přenáší na místa určená vzorem, barvivo se upevní pařením a účinkem horkého vzduchu.
-	~~'''~~Leptový tisk~~.'''~~	+	; Leptový tisk
	[[Tkanina]] musí být vybarvena leptatelným barvivem. Tiskací barvy obsahují redukční nebo oxidační prostředek, který při pozdějším fixování rozruší na potisknutých místech barvivo tkaniny, na kterých vzniká bílý lept. Jestliže tiskací barva obsahuje v leptu stálé barvivo, vznikají na místech potisku pestré lepty.		[[Tkanina]] musí být vybarvena leptatelným barvivem. Tiskací barvy obsahují redukční nebo oxidační prostředek, který při pozdějším fixování rozruší na potisknutých místech barvivo tkaniny, na kterých vzniká bílý lept. Jestliže tiskací barva obsahuje v leptu stálé barvivo, vznikají na místech potisku pestré lepty.
-		+	; Rezervový tisk
-	~~'''~~Rezervový tisk~~.'''~~	+
	Tiskací barva obsahuje tzv. rezervující látky, které zabranují vyvinutí barviva na potištěných místech. Podobně jako u leptového tisku zůstávají potištěná místa bez barvy a obsahuje-li tiskací barva mimo rezervujícího prostředku také barvivo, vznikají pestré otisky.		Tiskací barva obsahuje tzv. rezervující látky, které zabranují vyvinutí barviva na potištěných místech. Podobně jako u leptového tisku zůstávají potištěná místa bez barvy a obsahuje-li tiskací barva mimo rezervujícího prostředku také barvivo, vznikají pestré otisky.
-	[[Soubor:Druckmaschine 1.jpg\|~~thumbnail~~\|~~200px~~\|Válcový tiskací stroj ze 70. let 20. století]]	+
		+	[[Soubor:Druckmaschine 1.jpg\|thumb\|220px\|Válcový tiskací stroj ze 70. let 20. století]]
	== Zařízení textilní tiskárny ==		== Zařízení textilní tiskárny ==
-
	Výroba probíhá, až na malé odchylky, podle schematu: Příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní		Výroba probíhá, až na malé odchylky, podle schematu: Příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní
	Strojní vybavení k vlastnímu tisku je závislé na používané technice. V současné době uplatňuje zejména: válcová a filmová technika, tisk přenosem a digitální tisk.		Strojní vybavení k vlastnímu tisku je závislé na používané technice. V současné době uplatňuje zejména: válcová a filmová technika, tisk přenosem a digitální tisk.
Řádka 31:		Řádka 31:
	<ref>http://www.reggianimacchine.it/brochure/prima_gb.pdf</ref>		<ref>http://www.reggianimacchine.it/brochure/prima_gb.pdf</ref>
	Rotační filmový tisk probíhá kontinuálně při vysoké rychlosti a na poměrně malé ploše.		Rotační filmový tisk probíhá kontinuálně při vysoké rychlosti a na poměrně malé ploše.
-	[[Soubor:Siebdruck_2.jpg\|~~thumbnail~~\|~~200px~~\|Filmový tisk ve školní výuce]]	+	[[Soubor:Siebdruck_2.jpg\|thumb\|220px\|Filmový tisk ve školní výuce]]
	'''Tisk přenosem, transferový tisk'''		'''Tisk přenosem, transferový tisk'''
	Princip: Kompletní (evtl. vícebarevný) vzor se přenáší z papírové předložky na textilii. Nejužívanější je tzv. ''sublimační'' tisk, vhodný pro textilie ze syntetických vláken. Disperzní barvivo se natiskne na papírovou podložku, ze které přechází na textilii ve formě par. Potisk se nemusí fixovat, stálost barev je velmi dobrá, napodobeniny (podstatně dražšího) pestře tkaného zboží jsou sotva rozeznatelné od originálu.		Princip: Kompletní (evtl. vícebarevný) vzor se přenáší z papírové předložky na textilii. Nejužívanější je tzv. ''sublimační'' tisk, vhodný pro textilie ze syntetických vláken. Disperzní barvivo se natiskne na papírovou podložku, ze které přechází na textilii ve formě par. Potisk se nemusí fixovat, stálost barev je velmi dobrá, napodobeniny (podstatně dražšího) pestře tkaného zboží jsou sotva rozeznatelné od originálu.

Sysop: 1 revizi

2013-09-20T12:59:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 12:59

Sysop: 1 revizi

2011-06-29T08:31:47Z

1 revizi

Nová stránka

Textilním tiskem se vytváří vzory na textiliích nanášením tiskacích barev na předem určená nebo nahodilá místa.<ref>http://skripta.ft.tul.cz/data/2003-02-17/14-20-16.pdf</ref>
[[Soubor:Seidentuch_1.jpg|thumbnail|200px|Tisk na hedvábné tkanině]]
Tiskařská technika vznikla pravděpodobně v Asii, do Evropy se dostala teprve v 10. století. První česká (ruční) tiskárna vznikla v roce 1763 (ve Sloupu u České Lípy), v roce 1770 vynalezl Skot Bell první stroj na hlubotisk.
== Technologie potiskování ==

Zušlechťování tiskem se provádí na bílých nebo [[barvení textilií|obarvených]] textiliích, nepotisknuté plochy lze také dodatečně barvit.
'''Barviva.'''
Tiskařská barviva se od barvířských liší tím, že u tisku je barva koncentrována do pasty obsahující záhustku a fixace barvy po tisku je rozdílná oproti fixaci po barvení.
Používají se zejména barviva [[:en:acid dye|kyselá]], [[:en:substantive dyeing|přímá (substantivní),]] [[:en:reactive dye|reaktivní]], [[:de:küpanfärberei|kypová]], [[disperze|disperzní]], [[:en:azo compound|barviva vyvíjená na vlákně]] a [[pigment]]y[[Soubor:Perinone.jpg|thumbnail|200px|Vzorec oranžového pigmentu Perinon]]
Nejdůležitější jsou pigmenty, které se ve světě používají jako barvivo asi na polovinu textilních tisků. Jednoduchý proces, použitelnost pro všechny druhy vláken, široká paletay barev a stálost ve vybarvení jsou výhody, které převažují nad nevýhodami (tužší omak a horší stálost v oděru).
<ref>http://de.wikipedia.org/wiki/Pigmente</ref>
V závislosti na specifickém účinku tiskacích barev se rozeznává tisk přímý, leptový a rezervový.
'''Přímý tisk''' se používá jen pro bílé a světle obarvené zboží. Tisk se přenáší na místa určená vzorem, barvivo se upevní pařením a účinkem horkého vzduchu.
'''Leptový tisk.'''
[[Tkanina]] musí být vybarvena leptatelným barvivem. Tiskací barvy obsahují redukční nebo oxidační prostředek, který při pozdějším fixování rozruší na potisknutých místech barvivo tkaniny, na kterých vzniká bílý lept. Jestliže tiskací barva obsahuje v leptu stálé barvivo, vznikají na místech potisku pestré lepty.

'''Rezervový tisk.'''
Tiskací barva obsahuje tzv. rezervující látky, které zabranují vyvinutí barviva na potištěných místech. Podobně jako u leptového tisku zůstávají potištěná místa bez barvy a obsahuje-li tiskací barva mimo rezervujícího prostředku také barvivo, vznikají pestré otisky.
[[Soubor:Druckmaschine 1.jpg|thumbnail|200px|Válcový tiskací stroj ze 70. let 20. století]]
== Zařízení textilní tiskárny ==

Výroba probíhá, až na malé odchylky, podle schematu: Příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní
Strojní vybavení k vlastnímu tisku je závislé na používané technice. V současné době uplatňuje zejména: válcová a filmová technika, tisk přenosem a digitální tisk.
'''Strojní válcový tisk'''
Vzor je vyrytý do měděného válce, rytiny se zaplňují barvou. Na tiskací válec se přitlačuje procházející zboží, při čemž se na ně přenáší barva podle vyrytého vzoru.
Tato technika je výhodná pro velké partie a pro ostré kontury vzorů. Zhotovení tiskacích válců je drahé, barvy jsou méně brilantní.
<ref>http://www.storkprints.com/Downloads/Prints/Prints/Textile%20printing/Pegasus%20CC.pdf</ref>
'''Filmový tisk'''
Každá barva se tiskne přes zvláštní šablonu, šablony mohou být ploché nebo kruhové. Šablony jsou podstatně levnější než tiskací válce a barvy jsou brilantnější než u válcového tisku.
Tiskárna s plochými šablonami však zabírá mnoho místa a výroba není kontinuální.
<ref>http://www.reggianimacchine.it/brochure/prima_gb.pdf</ref>
Rotační filmový tisk probíhá kontinuálně při vysoké rychlosti a na poměrně malé ploše.
[[Soubor:Siebdruck_2.jpg|thumbnail|200px|Filmový tisk ve školní výuce]]
'''Tisk přenosem, transferový tisk'''
Princip: Kompletní (evtl. vícebarevný) vzor se přenáší z papírové předložky na textilii. Nejužívanější je tzv. ''sublimační'' tisk, vhodný pro textilie ze syntetických vláken. Disperzní barvivo se natiskne na papírovou podložku, ze které přechází na textilii ve formě par. Potisk se nemusí fixovat, stálost barev je velmi dobrá, napodobeniny (podstatně dražšího) pestře tkaného zboží jsou sotva rozeznatelné od originálu.
Tato metoda potisku je velmi vhodná na přenesení fotografií, ale i grafiky, která však musí být uzavřena ve tvaru čtverce nebo obdélníku.<ref>{{Citace elektronické monografie |
url=http://www.studiodomino.cz/sluzby-3/tricka-s-potiskem-290/transferovy-potisk-72/ | titul=Transferový potisk}}</ref>

Tento princip využívá k přenosu obtisku transferu na textilii speciálních strojů nazývaných aplikátory transferů. Jedná se vlastně o lis, který působí na obtisk přiložení na látku tlakem a teplotou.
'''Digitální tisk'''<ref>http://de.wikipedia.org/wiki/Digitaler_Textildruck</ref>
Tiskne se bez šablon, barva se stříká tryskami přímo na textilii. Dosud jsou známy dva systémy tiskacích strojů:
a) S hrubým rozlišením (40 dpi = 40 bodů na 25,4 mm). Stroje pracují se systémem ventilů řízených počítačem, který vytváří naprogramovaný vzor. Tyto stroje se používají jen na potiskování koberců.
b) Stroje s rozlišením nad 200 dpi, u kterých existují (dosud) 2 systémy:
* kontinuální tisk s rozlišením 200 dpi s výkonem 1,3 m²/hod
* „kapka na požádání“ s rozlišením 1450 dpi a výkonem 100 m²/hod.
Tato technologie je zajímavá zejména pro potiskování malých partií módního zboží.
== Literatura ==
Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 1040-1105

== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Zušlechťování textilií]]
[[Kategorie:Tiskové techniky]]