Sysop: 1 revizi

2013-09-20T12:59:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 12:59

Dag-Praha: šablony

2012-10-29T10:22:42Z

šablony

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Potkan
| obrázek = WildRat.jpg
| popis obrázku = Potkan
| šířka obrázku = 258px
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[hlodavci]] (Rodentia)
| čeleď = [[myšovití]] (Muridae)
| rod = ''[[Rattus]]''
| binomické jméno = Rattus norvegicus
| druh popsal = ([[John Berkenhout|Berkenhout]], 1769)
| mapa rozšíření = Brown rat distribution.png
| popis mapy = Mapa rozšíření potkana ve světě
}}
'''Potkan''' nebo '''potkan obecný''' (''Rattus norvegicus'') je [[hlodavci|hlodavec]] rodu [[Rattus]] často zaměňovaný s [[krysa obecná|krysou obecnou]] (''Rattus rattus''). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý [[ocas]], u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, [[oči]] jsou drobné. Slabě osrstěné ušní boltce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných [[Bradavka|bradavek]]. Potkan se dožívá 3–4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až dva roky.

== Popis ==
Potkan je středně větší myšovitý hlodavec. Délka těla bývá v rozmezí 160–270 mm, ocas je kratší než tělo a měří 130–200 mm.<ref name = poznavame>
{{Citace monografie
| příjmení = Anděra
| jméno = Miloš
| příjmení2 = Horáček
| jméno2 = Ivan
| titul = Poznáváme naše savce
| vydavatel = Sobotales
| místo = Praha
| rok = 2005
| isbn =
| poznámka = [dále jen ANDĚRA (2005)]
| kapitola = Hlodavci
| strany = 149–151
}}</ref> Velikost zadních tlapek činí 30–45 mm, uši mají 18–22 mm. Dosahuje hmotnosti 140-500 g, v zajetí až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší.
=== Odlišení od krysy ===
Potkan je obvykle mohutnější než krysa. Jeho zbarvení bývá obvykle světlejší, i když se vyskytují i krysy stejně zbarvené jako potkani.<ref name=nasisavci>
{{Citace monografie
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Gaisler
| jméno2 = Jiří
| příjmení3 = Rödl
| jméno3 = Ivan
| titul = Naší savci
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1979
| kapitola = Hlodavci
| strany = 127–128
| poznámka =
}}</ref> Pro odlišení obou druhů lze použít následující konkrétní znaky:
[[File:Ratttus rattus vs. norvegicus CS.png|thumb|left|upright|Porovnání hlavních rozdílů]]
* '''Ocas''': potkan má [[ocas]] s šupinatým povrchem, který je u kořene silnější.<ref name = poznavame /> Shora bývá tmavší než ve spodní části. Je kratší než tělo. Oproti tomu krysa má ocas delší než tělo nebo aspoň stejně tak dlouhý.<ref name=nasisavci /> Je štíhlejší a jednobarevný.
* '''Uši''': potkan má zřetelně menší [[ucho|uši]] které přehnuté dopředu nedosahují až k [[oko|oku]]; boltce jsou krátce osrstěné.<ref name=zejda>
{{Citace monografie
| příjmení = Gaisler
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zejda
| jméno2 = Jan
| titul = Savci
| vydavatel = Aventinum nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1995
| kapitola = Potkan
| strany = 325
| isbn = 80-85277-92-1
}}</ref>
* '''Oči''': potkani mají oči menší než krysy.
* '''Hlava''': potkan má [[hlava|hlavu]] vpředu zaoblenou, zatímco krysa špičatější. Na [[lebka|lebce]] lze také najít výraznější rozdíl – [[mozkovna]] krysy má hruškovitý tvar, zatímco u potkana jsou obě boční strany mozkovny rovné a rovnoběžné.
* '''Mléčné bradavky''': samice potkanů mají 6 párů mléčných [[bradavka|bradavek]] oproti 5 párům u krys.<ref>ANDĚRA (2005), s. 151 </ref>
Rozdíl je také v [[chování]] obou druhů: potkan vyhledává spíše vlhčí polohy, zatímco krysa jen sušší.<ref name = poznavame />
== Rozšíření ==
[[File:Rattus norvegicus CZ distribution map.png|thumb|Rozšíření potkana v České republice]]
Potkan je kosmopolitní a [[synantropie|synantropní]] druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní [[Asie]] do mnoha končin světa, zejména do [[Evropa|Evropy]] a [[severní Amerika|Severní Ameriky]]. Přestože se začal rozšiřovat později než [[krysa obecná]], větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí).<ref name = poznavame /> Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.<ref name="Savci">
{{Citace monografie
| příjmení = Hanzák
| jméno = Jan
| titul = [[Naši savci]]
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| rok = 1970
| kapitola = Potkan
| strany = 185
| isbn =
}}</ref>
V Česku se vyskytuje prakticky na celém území ve všech nadmořských výškách: v [[Krkonoše|Krkonoších]] byl nalezen i v horských chatách na hřebenech ve výšce 1400 m.
== Způsob života ==
Potkani jsou čilí hlavně v noci, nejvíce po setmění a před rozedněním.<ref name=nasisavci /> Dobře plavou a šplhají, na rozdíl od krysy však obvykle neběhají po trámech v podkroví a po střechách.<ref name = poznavame /> Jsou velmi ostražití a v nebezpečí dokážou být agresivní. [[Hnízdo|Doupě]] si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory.
Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. [[Alfa jedinec|Alfa zvířata]] – zpravidla zakladatelé skupiny – ovlivňují celou kolonii. Naproti tomu jsou ve skupině i zvířata velmi podřízená – mohou to být potomci jiného páru skupiny či staří potkani, kteří jsou permanentně terorizováni zbytkem kolonie (potkan podobně jako člověk silně podléhá stresu a toto je způsob "odreagování se"). Těmto jedincům je také upírána potrava, mají funkci "ochutnavače". Při objevu neznámé potravy jsou to často oni, kdo ji okusí jako první.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Otčenášková
| jméno = Martina
| url = http://www.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/00862430.mp3
| titul = Monitor
| kapitola = Hlodavci vzdorují deratizaci
| vydavatel = Český rozhlas Leonardo
| datum vydání = 2009-2-09
| datum přístupu = 2009-2-11
| poznámka = Čas 2:10 od začátku stopáže
}}
</ref> Pokud tento "test" přežijí, zdroj pak ochutná i zbytek skupiny. Právě to je jeden z aspektů, proč potkan často odolává jedům a dalším návnadám "na krysy". Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km²,  na které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.
Potkan patří mezi jedny z [[inteligence|nejinteligentnějších]] hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních [[kolonie|kolonií]] je schopen přežít i působení důmyslných [[deratizace|hubících prostředků]]. Proto se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.
=== Rozmnožování ===
Samice mívá pářící období několikrát do měsíce. [[Březost]] trvá 21 až 24 dní, v jednom [[vrh]]u mívá obvykle 4 až 7 mláďat,<ref name = poznavame /> (jiné údaje udávají 6–10 mláďat),<ref name=nasisavci /> ale není výjimkou vrh o počtu 15 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14. – 16. dne. Do 3 týdnů jsou kojena. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. [[Pohlavní dospělost]] udávají zdroje různě od 1,5 do 4 měsíců.<ref name = poznavame /><ref name=nasisavci />
Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů. Zabřeznout může – podobně jako většina dalších myšovitých – už 24 hodin po porodu.<ref name=nasisavci />
Samice potkanů mají schopnost v rané fázi březosti ukončit tuto březost během nevhodných podmínek nebo zejména z důvodu, že se setká s vhodnějším samcem s lepším genetickým potenciálem.
=== Potrava ===
Potkan je [[všežravec]], většina jídelníčku se skládá cca z 60–80 % z různých semen [[lipnicovité|trav]] a [[obilniny|obilovin]] či [[zelenina|zeleniny]], zbytek tvoří [[bílkovina|bílkoviny]] z ptačích vajec (konzumuje vejce domácích i vodních ptáků) nebo masa. Podle jiných údajů však u něj převažuje živočišná potrava.<ref name=nasisavci /> Při nedostatku jiné potravy je schopen napadnout větší zvířata až do velikosti králíka.<ref name = poznavame /> Denně zkonzumuje potravu v množství asi desetiny své tělesné hmotnosti.
Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat své [[hlodavé zuby]], které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz [[beton]] nebo slabší druhy [[drátěné pletivo|pletiva]] a [[kabel]]ů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy).
=== Nepřátelé ===
Přirozenými nepřáteli potkanů jsou lasicovité šelmy ([[tchoř]] a [[lasice hranostaj|hranostaj]]) a [[výr velký]].<ref name=nasisavci /> Mláďata potkanů loví také menší sovy – [[sova pálená]] a [[kalous ušatý]].
== Laboratorní potkan ==
Potkan se začal v 50. letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá [[Domestikace|domestikovaná]] varieta ''Rattus norvergicus'' var. ''alba'', která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80. – 90. letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné variety a potkan si získal na popularitě.
== Poddruhy ==
* '''Potkan obecný''' (''Rattus norvegicus norvegicus'')
Nejvíce rozšířený poddruh ve volné přírodě a ve světě.
* '''Potkan východní''' (''Rattus norvegicus caraco'')
Pravděpodobně poddruh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližší informace).
== Variety ==
* '''Potkan laboratorní''' (''Rattus norvergicus'' var. ''alba'')
Šlechtěná bílá [[Varieta (biologie)|varieta]] potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta na rozdíl od potkana obecného nemá schopnost hostit různé nebezpečné nemoci a je možné ji ochočit.
Tato varianta je rozšířena v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovem „var.“ je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem [[srst]]i:
=== Variety potkana laboratorního dle typu těla a srsti ===
[[File:Dumbo rat.jpg|thumb|Varieta s velkýma ušima – dumbo]]
* ''Standard'' – klasická stavba těla a typ srsti
* ''Dumbo'' – potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
* ''Manx'' (''Tailless'') – bezocasí potkani
* ''Sphynx'' (''Hairless''/''nunu'') – bezsrstí potkani
* ''Patchwork'' – potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy; místa na kterých vyrůstá, se mění
* ''Rex'' – zvlněná odstávající srst
* ''Fuzz'' – jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
* ''Dwarf'' – trpaslík, též minipotkan
* ''Odd-eyed'' – každé oko má jinou barvu
* ''Satin'' – rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
* ''Harley'' – srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je „plyšová“ a načechraná
* ''Velveteen'' – zvlněná srst podobná jako dobrman nebo vlk, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává
=== Variety potkana laboratorního dle barvy srsti ===
Existují čtyři hlavní barevné linie:
# Americká modrá linie
# Ruská modrá linie
# Šampaň linie
# Béžová linie'''
Při křížení potkanů s barvami z dvou různých linií se barvy potomků ředí či jinak znehodnocují; pak je velmi obtížné jejich barvu pojmenovat.
Tyto linie se dále dělí na jednotlivé barvy, z nichž častější jsou:
[[File:Leseratte.jpg|thumb|Potkan albín]]
* ''alba'' (albín) – není schopen vytvářet pigment, proto má bílou srst a růžové oči
* ''aguti'' – přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je stříbřité, oči černé
* ''aguti blue'' (modrá agouti) – modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
* ''amber'' – světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
* ''beige'' – střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
* ''black'' – černá srst, černé oči
* ''black, silvered'' – prostříbřená černá
* ''blue, powder'' – břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
* ''blue, american'' (''english)'' – světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
* ''blue, russian'' – tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
* ''buff'' = bůvolí – světlebéžová, ruby oči
* ''champagner'' (šampaňská) – světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
* ''chocolate'' – čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
* ''cinnamon'' – skořicová, oči jsou černé nebo rubínové
* ''cinnamon pearl'' (perlová skořicová) – jednotlivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
* ''fawn'' – zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
* ''himalay'' (himálajské zbarvení) – jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
* ''siam'' (siamské zbarvení) – základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
* ''lila'' (šeříková) – teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
* ''topaz'' (topas) – zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
* ''pearl'' (perlová) – světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
* ''dove'' – holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
* ''mink'' (norek) – tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
* ''mock mink'' (''havana)'' – barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
* ''platin'' – platinová (stříbřitá) s nádechem do modra, oči ruby nebo černé
* ''black eyed white'' (''BEW)'' – bílý potkan s černýma očima, nejedná se tedy o [[albinismus|albína]]
=== Variety potkana laboratorního dle kresby ===
* ''self, solid'' – jednobarevný
* ''berkshire'' – jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými „ponožkami“ a bílou poslední třetinou ocasu
* ''capped'' – kapucín – hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
* ''hooded'' – japonská kresba – jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
* ''husky'' – záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozděluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
* ''irish'' – irská kresba – tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
* ''bareback'' – hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
* ''variegated'' – pestrý – základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
* ''varieberk'' – potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé „strakováním“
* ''blazed'' – lysina – bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
* ''headspotted'' – bílá skvrna na čele
* ''collared'' – bílý límeček
* ''merle'' – u nás zatím málo známá, tmavší znaky na srsti
* ''american berkshire'' – americký berkshire, spodní strana těla je zcela bílá, zasahuje až na vnitřní stranu nohou a spojuje se s bílou barvou na nohou. Nohy jsou po lokte bílé, ocas je bílý od konce do poloviny.
* ''downunder'' – strakování, fleky a barva i na jinak bílém bříšku
* ''masked'' – potkan s tmavou maskou ve tvaru škrabošky na obličeji, zbytek těla je bílý
* ''dalmation'' – dalmatin, potkan rovnoměrně pokrytý skvrnami, které jsou drobnější než u variegated
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Krysa obecná]]
* [[Rattus]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206562222000022-uvolnete-se-prosim/ Pořad Uvolněte se prosím] – rozhovor s chovatelkou potkanů Evou Drimlovou (čas 1:03:09)
* [http://www.youtube.com/watch?v=IMWuyDLpwTw&eurl= Potkan v pražských kanalizacích] - záznam z průzkumu stokové sítě
* [http://potkan.jinak.cz/ Potkan jinak]
* [http://potkanci.cz/ Stránka o laboratorních potkanech]
* [http://www.ratoupedia.org/wiki/Accueil Ratoupédia] – wiki o doma chovaných potkanech (francouzsky)
{{Myšovci}}
{{Flickr|Rattus+norvegicus}}{{Commonscat|Rattus norvegicus}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Myšovití]]
[[Kategorie:Modelové organismy]]

Potkan - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Dag-Praha: šablony