Sysop: + Nový článek

2015-08-17T21:54:23Z

+ Nový článek

Nová stránka

'''Povodí Oravy''' je [[povodí]] na severním [[Slovensko|Slovensku]] a v jižním [[Polsko|Polsku]].

== Vymezení a charakteristika ==
Je to dílčí povodí [[Váh|Váhu]], jehož území je totožné s územím historické [[Oravská župa|Oravské župy]]. Zabírá plochu 1 991,8 km2, z toho 1 632,5 km2 (tj. 82%) na území [[Slovensko|Slovenska]] a 359,3 km2 (tj. 18%) na území [[Polsko|Polska]]. Nejvyšší bod povodí je [[Baníkov]] (2178 m n. m.), nejnižší bod je ústí [[Orava (řeka)|Oravy]] do [[Váh|Váhu]] u [[Kraľovany|Kraľovan]] (430,7 m n. m.).
Řeka [[Orava (řeka)|Orava]] odvodňuje území okresů [[Okres Námestovo|Námestovo]], [[Okres Tvrdošín|Tvrdošín]] a [[Okres Dolný Kubín|Dolný Kubín]] (kromě malého území v jihozápadní části, v katastrálním území obce [[Kraľovany]], kde [[Šútovský potok]] ústí přímo do [[Váh|Váhu]]).
Co se týče geomorfologických celků, odvádí vodu (zcela nebo zčásti) z: [[Oravská Magura|Oravské Magury]], [[Podbeskydská pahorkatina|Podbeskydské pahorkatiny]], [[Oravské Beskydy|Oravských Beskyd]], [[Podbeskyské brázdy|Podbeskydské brázdy]], [[Oravská kotlina|Oravské kotliny]], [[Oravská vrchovina|Oravské vrchoviny]], [[Skorušinských vrchů]], [[Podtatranská brázda|Podtatranské brázdy]], [[Tatry|Tater]] (geomorfologický podcelek [[Západní Tatry]], severní část), [[Chočské vrchy|Chočských vrchů]] (část na severozápadě), [[Kysucká vrchovina|Kysucké vrchoviny]] (nejvýchodnější část), [[MaláFatra|Malé Fatry]] (geomorfologický podsestava Kriváňské Fatry, východní část) a [[Velká Fatra|Velké Fatry]] (geomorfologický podsestava Šípska Fatra, území na severozápadě).
Na území Polska odvodňuje část powvietu Nowotarského.

== Průběh rozvodnice ==
Na severozápadě [[rozvodnice]] začíná na vrchu [[Bukovina (vrch v Oravských Beskydech)|Bukovina]] v [[Oravské Beskydy|Oravských Beskydách]] (1 057,3 m n. m.), pokračuje na východ po státní hranici s Polskem, přitom je zároveň součástí [[Hlavní evropské rozvodí|hlavního evropského rozvodí]]. Přes Rovný Beskyd, [[Úšust]] (1 155,4 m n. m.), [[Solisko (vrch v Oravských Beskydech)|Solisko]] (1 030,3 m n. m.), [[Novotské sedlo]] (850 m n. m.), [[Hrubá bučina|Hrubou bučinu]] (1 131,8 m n. m.), [[Magurka (vrch v Oravských Beskydech)|Magurku]] (1 142,5 m n. m.), [[Pilsko]] (1 556,9 m n. m.), sedlo [[Hliny]] (804 m n. m.), Westku (954,4 m n. m.), sedlo Pod Beskydom (810 m n. m.), [[Javorina|Javorinu]] (1 047,3 m n. m.), [[Beskydok]] (1 168,4 m n. m.), [[Jalovecké sedlo]] (1 000 m n. m.), vede na [[Babia hora|Babiu horu]] (1 722,9 m n. m.), odtama potom zabíhá na území Polska (Pasmo-Babiogórskie) po linii Przełęcz Krowiarki (1 018,2 m n. m.) - Główniak (1 092,9 m n. m.) - Hala Śmietanowa (1 298 m n. m.) - Polica (1 369 m n. m.) - Groniczek (893,8 m n. m.) - Połana Kozinowa (774,5 m n. m.) - Góra Beskidy (769 m n. m.) - severovýchodně od obce Podwilk - Lysa Góra (807,9 m n. m.) - východne od obce Harkabuz, kde sa stáčí na jih.

Na východe dále pokračuje po linii Góra Żeleznica (911,9 m n. m.) - Grapa Zagórzańska (806 m n. m.) - západně od obce Załuczne - přes rašeliniště a bory západně od Černého Dunajce k Koniówce, tu se stáčí na západ a znovu vede po státní hranici k obci Suchá Hora (Oravská kotlina), přes [[Skorušinské vrchy]] (Mašnáková (972,4 m n. m.), [[Magura (vrch ve Skorušinských vrších)|Magura]] (1 231,7 m n. m.) a [[Príslop (vrch ve Skorušinských vrších)|Príslop]] (1 161 m n. m.)). Odtud opětovně na krátkém úseku vchází do [[Polsko|Polska]], kde západně od [[Zakopane|Zakopaneho]] prochází lokalitou Molkówka v pramenné oblasti [[Oravica|Oravice]]. Dále vede v [[Západní Tatry|Západních Tatrách]] po linii Veľká Furkaska (1 489,9 m n. m.) - Bobrovec - Lúčna (1 652,6 m n. m.) - [[Volovec (Tatry)|Volovec]] (2 063,4 m n. m.).

Odtud se stáčí na západ, pokračuje jako jižní část rozvodnice: přes Plačlivé (2 125,1 m n. m.), Baníkov (2 178,1 m n. m.), Salatín (2 047,6 m n. m.), Brestovú (1 902,7 m n. m.), Sivý vrch (1 804,9 m n. m.), Bielu skalu do Hutianského sedla (1 185,1 m n. m.) a vchází do [[Podtatranská brázda|Podtatranské brázdy]]. Následně pokračuje ve [[Skorušinské vrchy|Skorušinských vrších]] - přes Kopec (1 251,3 m n. m.), Blato (1 138,1 m n. m.), Diel (1 051,4 m n. m.), Vrchy (927,4 m n. m.), kótu 854,5 m západně od Malatiné, dále vchází do Chočských vrchů - přes Ostroň (1 104,9 m n. m.), sedlo Vrchvarta (820 m n. m.), Veľký Choč (1 611 m n. m.) do sedla Brestová. Potom vede přes Oravskou vrchovinu (Hrádok (717,5 m n. m.)) do Šípskej Fatry (Ostré (1 066,6 m n. m.), Šíp (1 169,5 m n. m.)) k ústí Oravy do Váhu u [[Kraľovany|Kraľovan]].

Nakonec se stáčí na sever a vede jako západní hranice povodí: nejprve přes [[Malá Fatra|Malou Fatru]] (Suchý vrch (1 267,3 m n. m.), Stoh (1 607,4 m n. m.), Veľký Rozsutec (1 609,7 m n. m.)), přes sedlo Rovná hora (751 m n. m.) vchází do [[Kysucká vrchovina|Kysucké vrchoviny]] (Pupov (1 095,6 m n. m.)) a dále do [[Kysucké Beskydy|Kysuckých Beskyd]] (Okrúhlica (1 076,4 m n. m.) - Javorinka (1 210,3 m n. m.) - západně od Flajšové - Krčmárová (917 m n. m.) - Mrvova Kykula (1 040,2 m n. m.) - zpět na Bukovinku).

== Říční síť ==
Hlavním tokem je řeka [[Orava (řeka)|Orava]], která vzniká soutokem dvou zdrojnic - [[Bílá Orava (řeka)|Bílé Oravy]] (37 km) a [[Černá Orava (řeka)|Černé Oravy]] (29,3 km). Jejich soutok je v současnosti zalitý vodami [[Orava (přehrada)|Oravské přehrady]]. [[Bílá Orava (řeka)|Bílá Orava]] je považována za hlavní (horní) tok [[Orava (řeka)|Oravy]] a [[Černá Orava (řeka)|Černá Orava]] za její levostranný přítok. [[Černá Orava (řeka)|Černá Orava]] již v současné době naším územím přímo neteče. Pod přehradní zdí už řeka pokračuje pod názvem [[Orava (řeka)|Orava]]. Od pramene (jihozápadně od obce [[Oravská Lesná]]) po vtok do Váhu vytváří řeka velký oblouk stočený na severovýchod, přičemž [[Bílá Orava (řeka)|Bílá Orava]] nejprve teče na východ, pod přehradní zdí nejprve na jih, u Tvrdošína se stáčí a dále již pokračuje směrem na jihozápad. Do Váhu se vlévá u [[Kraľovany|Kraľovan]].

Z hlediska přítoků je povodí [[Orava (řeka)|Oravy]] velmi dobře vyvinuté, delší přítoky jsou však převážně levostranné. Nejdelší přítoky Oravy jsou: [[Klinianka]], [[Mútňanka]] (zleva), [[Hruštínka]] (zprava), [[Veselianka]], [[Polhoranka]] (zleva; vše přítoky Bílé Oravy), Zubříč / Zubrzyca (zprava), Pekelník / Piekielnik (zleva), Sihlec / Syhlec, Lipnice (zprava ) a Jeleśnia (zleva; vše přítoky Černé Oravy), pod přehradní zdí pak levostranné [[Oravica]] a [[Studený potok (přítok Oravy)|Studený potok]] a pravostranná [[Zázrivka (potok)|Zázrivka]].

=== Seznam nejdelších vodních toků ===
ve slovenské části povodí:
# [[Orava (řeka)|Orava]]: 100,5 km (z toho [[Bílá Orava (řeka)|Bílá Orava]] 37 km)
# [[Oravica]]: 32 km
# [[Černá Orava]]: 29,3 km
# [[Polhoranka]]: 28 km
# [[Studený potok (přítok Oravy)|Studený potok]]: 26,7 km
# [[Jelešňa]]: 24 km
# [[Mútňanka]]: 22 km
# [[Zázrivka]]: 21,5 km
# [[Hruštínka]]: 20,5 km
# [[Veselianka]]: 20,5 km
# [[Klinianka (přítok Bielej Oravy)|Klinianka]]: 18 km
# [[Bystrá (přítok Polhoranky)|Bystrá]]: 13,2 km
# [[Zábiedovčík]]: 11,1 km
# [[Chlebnický potok]]: 11 km
# [[Zásihlianka]]: 11 km
# [[Pribiš (potok)|Pribiš]]: 9,5 km
# [[Pucov (potok)|Pucov]]: 9,4 km
# [[Leštinský potok]]: 8,9 km
# [[Dlhá voda]]: 8,8 km
# [[Istebnianka]]: 8,6 km
# [[Menzdrovka]]: 8,6 km
# [[Blatná (přítok Studeného potoka)|Blatná]]: 8,4 km
# [[Juríkov potok]]: 8,4 km
# [[Krivský potok (přítok Oravy)|Krivský potok]]: 8,4 km
# [[Bystrý potok (přítok Mútňanky)|Bystrý potok]]: 8,1 km
# [[Kriváň (přítok Černé Oravy)|Kriváň]]: 8,1 km

== Sousední povodí ==
Na jihu povodí Oravy přímo navazuje na [[Povodí Váhu|povodí Váhu]], přičemž na krátkém úseku na jihovýchodě hraničí s jeho dílčím [[povodí Belé|povodím Belé]]. Na západě hraničí s dílčím [[Povodí Varínky|povodím Varínky]] a také s [[Povodí Kysuce|povodím Kysuce]]. Na severu a východě hraničí povodí s polským [[Povodí Visly|povodím Visly]].

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Povodí Oravy| ]]

Povodí Oravy - Historie editací

Sysop: + Nový článek