Sysop: + Nový článek

2013-06-19T00:01:00Z

+ Nový článek

Nová stránka

[[Soubor:Prášily, vjezd od Srní.JPG|thumb|230px|Vjezd do Prášil směrem od Srní (2009)]]
[[Soubor:Hostinec u Michala (Prášily).JPG|thumb|230px|Hostinec u Michala (2009)]]
{{Infobox české obce a města
| název = Prášily
| status = obec
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Klatovy
| ob.roz.půs = [[Sušice]]
| pov.ob = [[Sušice]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 112,27
| obyvatelé = 153
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 49° 6' 18"
| zem.dél = 13° 23' 21"
| PSČ = 341 43 až 342 01
| početzsj = 3
| početč = 2
| početk = 2
| adresa = Prášily 110<br />34201 Sušice 1
| web = www.sumavanet.cz/prasily/
| úř.web =
| email = prasily@cmail.cz
| starosta = Mojmír Kabát
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Prášily |lat_deg=49 |lat_min=6 |lat_sec=18 |lon_deg=13 |lon_min=23 |lon_sec=21 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0322 556084
| NUTS4 = CZ0322
| NUTS3 = CZ032
| nad.výš = 880
}}
'''Prášily''' jsou malá [[obec]] v okrese Klatovy, 11 km jihozápadně od [[Hartmanice|Hartmanic]]. Počet obyvatel v obci v roce 2003 byl 139 a katastrální výměra 116,79 km<sup>2</sup>. Celý katastr obce se nachází na území [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]].
Tato horská ves (původní název ''Gattermayerova huť'') vznikla při [[sklárna|sklárně]] v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor [[Ždánidla]], [[Poledník (Šumava)|Poledník]] a Formberg na obou březích [[Prášilský potok|Prášilského potoka]]. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního [[papír]]u, která v roce [[1933]] vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář). Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru [[Dobrá Voda (vojenský prostor)|Dobrá Voda]] takřka zaniklo. V období [[komunismus|komunistické]] vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, ostatní místní části zanikly.
V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna. Dnes jsou Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru [[Laka]], [[Prášilské jezero|Prášilskému jezeru]] a na [[Poledník (Šumava)|Poledník (1315 m)]] s rozhlednou.
== Historie ==
=== Vznik obce ===
V roce 1739 existovaly první obytné domky kolem sklářské hutě.
Roku 1763 koupil sklárnu Hrabě Kinský a ves dostala název Stubenbach. Panství v této oblasti vlastnil rod [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. Počátkem 19. století přešlo Prášilské panství do majetku knížete [[Schwarzenbergové|Schwarzenberka]]. Roku
1803 byl vystaven kostel sv.Prokopa. V 1.čtvrtině 19.století upravil J. K. Eggerth sklárnu na výrobu ručního papíru (závod byl zničen r. 1933 požárem).
=== Začátek 20. století ===
Počátkem 20. století začaly být dřevěné stavby nahrazovány zděnou výstavbou, postavena byla [[pošta]] s [[telegraf]]em, dva hostince a studentská noclehárna, četnická stanice, inspektorát, oddělení finanční stráže, státní polesí, obecná škola, trojtřídní česká škola a čtyřtřídní škola německá, pila a papírna, která patřila k nejstarším v Čechách. Zřízena byla i [[lékař]]ská ordinace.
Bývalý Schwarzenberský [[pivovar]] byl roku 1928 přestavěn na chatu KČT ([[Klub českých turistů]]), kam bylo již zavedeno elektrické světlo. Roku 1936 vystavěli členové KČT na Prášilském potoce koupaliště. Od roku 1938 se v Prášilech uvádí elektrické osvětlení z malé elektrárničky a primitivní [[vodovod]] rozvedený z bystřiny. Tehdy, v roce 1938, zde žilo 1022 obyvatel ve 161 domech. Většina obyvatel se živila jako dřevaři nebo drobní řemeslníci. V obci byly registrovány dva německé a dva české spolky.
K Prášilům náležely i mnohé [[samota|samoty]] a [[osada|osady]] v blízkém i vzdáleném okolí, které dnes můžeme v terénu identifikovat jen s přesnou znalostí lokalizace: Dolní a Horní Steindlberg, Gsenget, Horní Huť, Formberg, Liščí Díra, Grunbergrova Huť, Neubrunn, Seeberg, Seckerberg, Sonnberg (Slunečná), Gruberg…
=== 2. světová válka ===
Po skončení druhé světové války bylo mírné a většinou bezkonfliktní německé obyvatelstvo městečka a přilehlých obcí [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]] a do kraje přišlo několik dobrodruhů v rámci dosídlování pohraničí. Jen někteří přišli pracovat. Mnozí přijeli krást a [[zloděj|loupit]], aby s lehce nabytým majetkem opět odešli do vnitrozemí. V městečku tehdy zůstalo pár hajných a několik lesních dělníků.
=== Rok [[1948]] ===
Záhy po komunistickém puči v roce 1948 vyrostly podél celé hranice mohutné [[železná opona|zátarasy]] a znemožnily lidem pohyb v okolních lesích. Současně poloopuštěné území zabralo vojsko a odřízlo obyvatele od kontaktu s Československem. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro [[obrněný transportér|obrněné transportéry]] a tankové [[střelnice]]. Okolní vesnice posloužily jako vhodné dělostřelecké [[terč]]e a postupně byly srovnány se zemí. Stejným způsobem se zmenšovalo i samotné městečko Prášily. Ke konci 80. let došlo k demolici a přestavbě kostela sv. Prokopa na kulturní dům. Zachován zůstal pouze [[hřbitov]] s ulámanými [[kříž]]i.
== Současnost ==
Dnes z někdejšího městečka zbylo sotva 25 domků. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi. Obývají ubohé torzo vesnice, která měla ještě za první republiky podobný zvuk jako třeba [[Špindlerův Mlýn]]. Obec nemá [[škola|školu]] ani [[kostel]]. Škola je v 15 km vzdálených Hartmanicích, kam jezdí dvakrát denně [[autobus]]. Pokud probíhalo vojenské cvičení (to bylo velmi často), děti se do školy nedostaly třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni třeba na samozásobitelství. Ani místní občané nemohli chodit za hraniční zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po důkladném prověření. Dá se tak říci, že lidem zde se druhá světová válka protáhla o celých 45 let.
Bývalé střelnice dnes zarůstají náletovými [[dřevina]]mi, neboť k [[zemědělství|zemědělskému]] hospodaření se nehodí – vstup na tyto pozemky je životu nebezpečný. Dodnes v řadě míst najdeme cedule upozorňující na možnou přítomnost nevybuchlé [[munice]]. Náklady na odstranění munice z celého prostoru se odhadují na 15 až 30 miliard Kč.
V roce [[2005]] společnost Šumava BUS s. r. o. zahájila pravidelnou autobusovou dopravu do těchto zapomenutých končin. Autobus jezdí čtyřikrát denně včetně víkendů ze [[Železná Ruda|Železné Rudy]] přes Prášily a Hartmanice do [[Sušice]], kde navazuje na [[vlak]]y. Již od roku [[2002]] sem jezdí letní autobusy Národního parku Šumava, které vozí turisty – tato doprava je ovšem omezena jen na červenec a srpen.

== Části obce ==
* '''Prášily'''
* [[Nová Hůrka]]

== Galerie ==
<gallery perrow="3">
File:Cukrárna Pampeliška (Prášily).JPG|"Cukrárna Pampeliška"
File:Penzion Brücknerův dům (Prášily).JPG|Penzion "Brücknerův dům"
File:Indiáncká vesnička (Prášily).JPG|Dětský koutek "Indiáncká vesnička"
File:Památník zničených vesnic (Prášily).JPG|Památník vesnic zničených jednotkami [[ČSLA]] v 50-tých letech minulého století
File:SUPŠ Sv. Anežky v Krumlově (Prášily).JPG|"Vystavené práce jsou dílem studentů SUPŠ Sv. Anežky České v Českém Krumlově"
File:Historie místního pivovaru (Prášily).JPG|Plaketa popisující historii místního zaniklého pivovaru
</gallery>
== Související články ==
* [[Stodůlky (Prášily)]]
* [[Březník (Šumava)]]

{{Commons|Prášily}}{{Okres Klatovy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Klatovy]]
[[Kategorie:NP Šumava]]

Prášily - Historie editací

Sysop: + Nový článek