GVC Sobek: Nahrazení textu „1445“ textem „1445“

2014-07-13T23:27:47Z

Nahrazení textu „1445“ textem „1445“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:27
Řádka 5:		Řádka 5:
	== Vývoj ==		== Vývoj ==
	V počátcích literatury byl text psaný prózou spíše výjimečný a zpravidla se jednalo o odborná (náboženská, historická) nebo vzdělávací díla.		V počátcích literatury byl text psaný prózou spíše výjimečný a zpravidla se jednalo o odborná (náboženská, historická) nebo vzdělávací díla.
-	Po vynálezu knihtisku ([[1445]]) a nástupu [[renesance (historická epocha)\|renesance]] si literatura (resp. autoři) začala klást za cíl oslovit širší publikum. To samozřejmě předpokládalo, že knihy bude číst i méně vzdělaná část populace než tomu bylo do té doby, proto byla do prózy převáděna starší veršovaná díla - především [[epos]]y a [[rytířský román\|rytířské romány]]. Období renesance lze tedy označit jako období začátku rozvoje prózy, to však neznamená, že by se próza stala převažující literaturou, naopak byla považována za nižší literární útvar (poměr próza k poezii bývá udáván zhruba jako 2:9, toto číslo nelze brát nijak vážně, protože neexistuje žádná statistika vydaných děl, jedná se o odhad).	+	Po vynálezu knihtisku (1445) a nástupu [[renesance (historická epocha)\|renesance]] si literatura (resp. autoři) začala klást za cíl oslovit širší publikum. To samozřejmě předpokládalo, že knihy bude číst i méně vzdělaná část populace než tomu bylo do té doby, proto byla do prózy převáděna starší veršovaná díla - především [[epos]]y a [[rytířský román\|rytířské romány]]. Období renesance lze tedy označit jako období začátku rozvoje prózy, to však neznamená, že by se próza stala převažující literaturou, naopak byla považována za nižší literární útvar (poměr próza k poezii bývá udáván zhruba jako 2:9, toto číslo nelze brát nijak vážně, protože neexistuje žádná statistika vydaných děl, jedná se o odhad).
	Tento poměr se vyrovnal zhruba v 18. století a od 19. století je většina děl vydávána v próze. O současné době lze tvrdit, že poezie je prózou stále více zatlačována do ústraní a převaha prózy se zvyšuje.		Tento poměr se vyrovnal zhruba v 18. století a od 19. století je většina děl vydávána v próze. O současné době lze tvrdit, že poezie je prózou stále více zatlačována do ústraní a převaha prózy se zvyšuje.
	== Stavba prozaických děl ==		== Stavba prozaických děl ==

Sysop: 1 revizi

2013-09-03T13:23:20Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 9. 2013, 13:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-22T11:48:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Próza''' (prosa), výraz pochází z latinského výrazu ''prósa orátio'' – tj. řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od "vázané řeči" čili [[poezie]].
Odtud také '''prozaický''', napsaný v próze, v přeneseném smyslu protiklad vznešeného.
Píšeme-li prózu, řídíme se při sestavování vět logikou a gramatickými pravidly, text se člení do odstavců, slova, která k sobě významově patří, se neoddělují pauzou apod.
Ve zvukové podobě mají věty přirozenou intonaci (např. v oznamovacích větách mluvčí v závěru klesá hlasem) a [[přízvuk]]y netvoří pravidelné rytmy.
== Vývoj ==
V počátcích literatury byl text psaný prózou spíše výjimečný a zpravidla se jednalo o odborná (náboženská, historická) nebo vzdělávací díla.
Po vynálezu knihtisku ([[1445]]) a nástupu [[renesance (historická epocha)|renesance]] si literatura (resp. autoři) začala klást za cíl oslovit širší publikum. To samozřejmě předpokládalo, že knihy bude číst i méně vzdělaná část populace než tomu bylo do té doby, proto byla do prózy převáděna starší veršovaná díla - především [[epos]]y a [[rytířský román|rytířské romány]]. Období renesance lze tedy označit jako období začátku rozvoje prózy, to však neznamená, že by se próza stala převažující literaturou, naopak byla považována za nižší literární útvar (poměr próza k poezii bývá udáván zhruba jako 2:9, toto číslo nelze brát nijak vážně, protože neexistuje žádná statistika vydaných děl, jedná se o odhad).
Tento poměr se vyrovnal zhruba v 18. století a od 19. století je většina děl vydávána v próze. O současné době lze tvrdit, že poezie je prózou stále více zatlačována do ústraní a převaha prózy se zvyšuje.
== Stavba prozaických děl ==
Je samozřejmě velmi těžké hovořit o nějaké obecné stavbě u takto širokého tématu, pokud se zde hovoří o stavbě myslí se tím, že dochází k zanedbání tak specifických prozaických textů jako jsou např. zákony, dále tento popis neplatí u uměleckých zvláštností jako je např. [[nový román]]. Zcela všeobecně lze říci pouze, že stavba prózy vychází z námětu, který nemá s literaturou vůbec nic společného a je důvodem k napsání díla, motivací by měla být mj. i touha něco sdělit, ale v próze se často objevuje fakt, že motivací jsou pouze peníze, to se netýká pouze žánrů typu červená knihovna, ale i klasiků (např. [[Honoré de Balzac]]).
Základem díla je příběh - tzv. [[fabule]], což jsou události spojené dohromady určitou dějovou posloupností - tzv. [[syžet]]. Příběh může být přerušován vedlejšími, někdy i zcela nesouvisejícími příhodami, s vlastním syžetem. Dobrým příkladem těchto vložených příhod je [[Jaroslav Hašek]], kdy [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejk]] vypravuje nějaké příhody, které na hlavní děj nemají žádný vliv.
Často se hovoří o autorově stylu, což je vlastně souhrn prostředků, kterými je dílo psáno - např. charakteristika, popis, používání několikanásobných větných členů, zvláštní větná stavba, atp.
== Dělení ==
Díky rozsáhlosti tohoto pojmu je samozřejmě nutné prózu nějak rozdělit. Za základní lze považovat dělení na prózu:
# Uměleckou - tím se rozumí text, který je psán nerýmovanou (resp. neveršovanou) formou - tzv. „řečí všedního dne“. Samozřejmě je různě umělecky ztvárňována jednak volbou vhodných slov, používáním spisovného jazyka (neplatí vždy), zvláštní stavbou věty, tím samozřejmě dochází k určité rytmizaci, která může přejít do [[volný verš|volného verše]].
# Vědeckou - touto prózou se rozumí specifické druhy literatury, jako jsou vědecká pojednání, návody, publikování nějakého výzkumu, ale i zákony, vyhlášky, či různá nařízení.

Uměleckou prózu lze dělit z mnoha hledisek nejčastěji používané jsou:

=== Žánrové dělení ===
Kdy je próza dále dělena pomocí žánrů, zde však neexistuje jednotný názor na to co je ještě žánr a co již je pouze odnož nějakého jiného žánru, zrovna tak neexistuje ani jednotný náhled na vymezení těchto žánrů:
* [[Román]]
* [[novela (literatura)|Novela]]
* [[Povídka]]
* [[Fejeton]]
* [[Romaneto]]
* [[Pohádka]]
* [[Báje]]
* [[Mýtus]]
* [[Esej]]

Sem bývá řazen i velmi specifický oddíl prózy [[lyrická próza]]

=== Dělení podle literárních stylů ===
Další populární dělení se vztahu k literárnímu stylu jakým je dané dílo napsáno, zde lze rozlišovat např. styly:
* [[Romantismus]]
* [[Realismus (literatura)|Realismus]]
* [[Preromantismus]]
* [[Postmodernu]]

=== Dělení podle literárních oblastí a variant jednotlivých stylů ===
Zde vzniká poměrně mnoho možností, které jsou zcela nejasné a zcela jistě jejich význam nelze zcela specifikovat a vznikají tím různě velké nepřesnosti (např. humoristický román) a dále pak dělení, které dodržuje nějakou relativně přesně vymezenou část literatury:

* [[Science fiction]]
* [[Fantasy]]
* [[Venkovská próza]]
* [[Literatura faktu]]
* [[Detektivní román]]

== Související články ==
* [[Poezie]]

[[Kategorie:Literární pojmy|Próza]]
[[Kategorie:Literární žánry]]

{{Článek z Wikipedie}}

Próza - Historie editací

GVC Sobek: Nahrazení textu „1445“ textem „1445“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu