Sysop: + Nový článek...MOJE fotky

2017-10-16T11:24:13Z

+ Nový článek...MOJE fotky

Nová stránka

[[Soubor:Zámecký park Průhonice-September-2017-59.JPG|thumb|270px|Zámek Průhonice od Podzámeckého rybníka (2017)]]
'''Průhonice''' jsou [[hrad]] přestavěný na [[Zámek (stavba)|zámek]] ve [[Průhonice|stejnojmenné obci]] v [[okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Poblíž zámku se rozkládá [[Zámecký park Průhonice|Průhonický zámecký park]] chráněný jako památka [[UNESCO]].

== Historie ==
[[Soubor:Zámecký park Průhonice-September-2017-12.JPG|thumb|240px|Vstupní část zámku s kostelem Narození Panny Marie]]
[[Soubor:Zámecký park Průhonice-September-2017-28.JPG|thumb|240px|Velké [[sgrafito]] na zámku (2017)]]
[[Soubor:Zámecký park Průhonice-September-2017-37.JPG|thumb|240px|Nádvoří zámku (2017)]]
Na místě dnešního zámku vybudovali ve 14. století gotickou tvrz se statkem pánů z Říčan. Tvrz byla v jejich vlastnictví až do 90. let 14. století, kdy se stala majetkem měšťanů z [[Praha|Prahy]]. Od roku 1404 byla majetkem Jana Dubečského z Dubče. Jeho dědici později přistavěli věž a baštu s předsunutým opevněním. Po vymření rodu roku 1508 zdědili majetek Zápští ze Záp. Ti také provedli přestavbu na renesanční zámek. Roku 1616 od nich zámek koupil rada císaře Rudolfa II. – Ondřej Hannewald z Eckersdorfu. Během třicetileté války byl zámek zpustošen.

Ruina postupně střídala majitele; obnova byla zahájena teprve [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]] z koleje [[Kostel svatého Klimenta (Staré Město)|svatého Klimenta]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě v Praze]]. Ti jej koupili v roce 1669 a začali stavbu rekonstruovat na trojkřídlém půdorysu. Mezi zámkem a kostelem postavili také budovu pivovaru. V jejich majetku byl zámek do roku 1685. Později opět střídal často majitele a chátral.

V roce 1802 se majitelem stal hrabě Jan z Nostic-Rienecku, jenž nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. V roce 1885 se dědička rodu, Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca|Arnošta Silva-Taroucu]]. Na jeho podnět byl zámek v letech 1889 až 1894 přestavěn novorenesančně. Přitom byla zvýšena věž, osazeny renesanční štíty a atiky. Souběžně začal Silva-Taroucca budovat okolní park.

Z důvodu finanční náročnosti Silva-Tarouca v roce [[1927]] zámek i park prodal [[Československo|československému státu]]. Jeho správa po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] spadala pod [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanický ústav ČSAV]], po rozdělení Československa přešla na [[Botanický ústav Akademie věd České republiky]], který zde sídlí.

V roce [[2010]] byl zámek spolu s parkem zapsán na seznam [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek]].

== Stavební podoba ==
Předchůdcem zámku byl objekt, který se nacházel na hranici mezi [[tvrz]]í a hradem, ale vzhledem k rozsahu, poloze a vztahu k vesnici ho [[Tomáš Durdík]] zařadil spíše mezi hrady. Stavební dispozicí patřil ke [[Hrad#Typy hradů podle dispozice|hradům s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou]].

Hrad stál v západní části [[Ostrožna|ostrožny]] obtékané [[Botič]]em. V její východní části se nacházelo [[předhradí]] chráněné příkopem, který začínal přibližně u západního konce kostela Panny Marie a pokračoval směrem k severu. Druhý příkop odděloval předhradí od hradního jádra s lichoběžníkovým půdorysem, do kterého se vstupovalo bránou předsunutou před obrys obvodové [[Hradba|hradby]]. Dominantou jádra byl obdélný palác, který stál podél téměř celé jižní strany. Palác zanikl až během přestavby na konci devatenáctého století. V patnáctém století bylo jádro rozšířeno o čtverhrannou [[věž]] na západní straně a nejspíše také o zadní část jádra s okrouhlou věží nebo [[Bašta|baštou]].<ref name="durdik"/>

== Velká Galerie ==
* '''[[:Kategorie:Zámecký park Průhonice září 2017|Mnoho fotografií – Zámek Průhonice]]'''
== Reference ==
<references>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Průhonice
| strany = 456
}}</ref>
</references>
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Fiala
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 = Hosák
| jméno2 = Ladislav
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha a okolí
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1988
| strany = 151–154
}}
== Související články ==
* [[Seznam hradů ve Středočeském kraji]]
* [[Seznam zámků ve Středočeském kraji]]

== Externí odkazy ==

{{Flickr|Průhonice+Castle}}{{Commonscat|Průhonice Castle}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Praha-západ]]
[[Kategorie:Novorenesanční zámky v Česku]]
[[Kategorie:Průhonice]]

Průhonice (zámek) - Historie editací

Sysop: + Nový článek...MOJE fotky