Pražská ofenzíva - Historie editací

Sysop: ++

2025-03-18T14:52:46Z

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2025, 14:52
Řádka 5:		Řádka 5:
	\|komentář= Sovětská vojska v Praze - maršál Koněv		\|komentář= Sovětská vojska v Praze - maršál Koněv
	\| trvání= [[5. květen\|5. května]] - [[11. květen\|11. května]] [[1945]]		\| trvání= [[5. květen\|5. května]] - [[11. květen\|11. května]] [[1945]]
-	\| místo= jihovýchodní [[Německo]], [[~~Česko\|~~Česká republika]]	+	\| místo= jihovýchodní [[Německo]], [[Česká republika]]
	\| výsledek= Sovětské vítězství		\| výsledek= Sovětské vítězství
-	\| strana1= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]] [[~~Třetí říše~~\|Německo]]	+	\| strana1= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png\|border\|24px]] [[Nacistické Německo\|Německo]]
	\| strana2= [[Soubor:Flag of the Soviet Union (1923-1955).png\|border\|24px]] [[Sovětský svaz]]<br />		\| strana2= [[Soubor:Flag of the Soviet Union (1923-1955).png\|border\|24px]] [[Sovětský svaz]]<br />
	[[Soubor:Flag of the Czech Republic.png\|border\|24px]][[Československo]]<br />		[[Soubor:Flag of the Czech Republic.png\|border\|24px]][[Československo]]<br />

Sysop: + FLICKR

2025-03-18T14:51:37Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 18. 3. 2025, 14:51
Řádka 17:		Řádka 17:
	\| ztráty1= není známo		\| ztráty1= není známo
	\| ztráty2= 11 997 mrtvých či pohřešovaných,<br /> 40 501 raněných nebo nemocných		\| ztráty2= 11 997 mrtvých či pohřešovaných,<br /> 40 501 raněných nebo nemocných
-	\|}}'''Pražská operace''' nebo též '''Pražská ofenzíva''' [[6. květen\|6. května]] – [[11. květen\|11. května]] [[1945]] ([[Ruština\|rusky]] ''Пражская наступательная операция'', ''Pražskaja nastupatělnaja operacija'') byla poslední větší ofenzíva na [[Východní fronta ~~1941-1945~~\|východní frontě]] [[Druhá světová válka\|druhé světové války]].	+	\|}}'''Pražská operace''' nebo též '''Pražská ofenzíva''' [[6. květen\|6. května]] – [[11. květen\|11. května]] [[1945]] ([[Ruština\|rusky]] ''Пражская наступательная операция'', ''Pražskaja nastupatělnaja operacija'') byla poslední větší ofenzíva na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|východní frontě]] [[Druhá světová válka\|druhé světové války]].

	==Příprava==		==Příprava==
-
	Pražská operace byla plánovaná postupně již od února [[1945]] po té, co na [[Jaltská konference\|Jaltské konferenci]] byla dohodnuta [[demarkační čára\|demarkační linie]], která oddělovala zóny postupu jednotlivých vojsk spojenců. Vzhledem k situaci, kdy se na území [[Čechy\|Čech]] a [[Morava\|Moravy]] nacházela silná armáda o počtu zhruba 900 tisíc mužů, bylo zřejmé, že postup přes hraniční hory bude obtížný a že dojde k ještě náročným bojům. Pražská operace se měla uskutečnit útokem ze tří stran směrem na [[Praha\|Prahu]], přičemž mělo dojít k osvobození podstatné části [[Čechy\|Čech]]. Ze [[Sasko\|Saska]] měla útočit vojska 1. ukrajinského frontu maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv\|I. S. Koněva]], z jižní Moravy měla útočit vojska 2. ukrajinského frontu pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij\|Rodiona Malinovského]] a ze severní [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]] měl postupovat 4. ukrajinský front generála [[Andrej Ivanovič Jeremenko\|Andreje Jeremenka]]. Počátkem května [[1945]] došlo k podstatné změně situace, kdy [[Rudá armáda]] dobyla [[Berlín]] a německá vojska přestala prakticky klást odpor západním spojencům. Dne 5. května vypuklo v [[Pražské povstání]] a povstalci žádali o pomoc. Ve dnech 5. – 6. května 1945 postoupila americká vojska na dohodnutou demarkační čáru a [[Američané]] žádali další postup na Prahu a do nitra Čech. To si však sovětská strana nepřála. [[Československo]] mělo spadat do její sféry vlivu, v prostoru se nacházela početná německá armáda s vybavením, bylo zde mnoho německých továren (včetně podzemních), které měly spadnout jako kořist [[Válečné reparace\|válečných reparací]] [[Sovětský svaz\|Sovětskému svazu]]. Proto již v neděli 6. května [[1945]] v časných ranních hodinách byly urychleně zahájeny přípravy na útok do centra Čech.		Pražská operace byla plánovaná postupně již od února [[1945]] po té, co na [[Jaltská konference\|Jaltské konferenci]] byla dohodnuta [[demarkační čára\|demarkační linie]], která oddělovala zóny postupu jednotlivých vojsk spojenců. Vzhledem k situaci, kdy se na území [[Čechy\|Čech]] a [[Morava\|Moravy]] nacházela silná armáda o počtu zhruba 900 tisíc mužů, bylo zřejmé, že postup přes hraniční hory bude obtížný a že dojde k ještě náročným bojům. Pražská operace se měla uskutečnit útokem ze tří stran směrem na [[Praha\|Prahu]], přičemž mělo dojít k osvobození podstatné části [[Čechy\|Čech]]. Ze [[Sasko\|Saska]] měla útočit vojska 1. ukrajinského frontu maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv\|I. S. Koněva]], z jižní Moravy měla útočit vojska 2. ukrajinského frontu pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij\|Rodiona Malinovského]] a ze severní [[Morava\|Moravy]] a [[Slezsko\|Slezska]] měl postupovat 4. ukrajinský front generála [[Andrej Ivanovič Jeremenko\|Andreje Jeremenka]]. Počátkem května [[1945]] došlo k podstatné změně situace, kdy [[Rudá armáda]] dobyla [[Berlín]] a německá vojska přestala prakticky klást odpor západním spojencům. Dne 5. května vypuklo v [[Pražské povstání]] a povstalci žádali o pomoc. Ve dnech 5. – 6. května 1945 postoupila americká vojska na dohodnutou demarkační čáru a [[Američané]] žádali další postup na Prahu a do nitra Čech. To si však sovětská strana nepřála. [[Československo]] mělo spadat do její sféry vlivu, v prostoru se nacházela početná německá armáda s vybavením, bylo zde mnoho německých továren (včetně podzemních), které měly spadnout jako kořist [[Válečné reparace\|válečných reparací]] [[Sovětský svaz\|Sovětskému svazu]]. Proto již v neděli 6. května [[1945]] v časných ranních hodinách byly urychleně zahájeny přípravy na útok do centra Čech.

Řádka 36:		Řádka 35:

	== Dokončení operace==		== Dokončení operace==
-	[[Soubor:~~Muzeum-Lesany-2016XZ1-08~~.~~JPG~~\|thumb\|~~240px~~\|~~Tank č. 23 – sovětský tank [[IS-2]], původně památník osvobození v Praze,~~ v roce ~~1991 přebarven na růžovo a po té umístěn v muzeu v [[Lešany (okres Benešov)\|Lešanech]]~~]]	+	[[Soubor:Kinských tér, szovjet harckocsizó emlékmű. Háttérben az Igazságügyi palota. Fortepan 23492.jpg\|thumb\|250px\|Památník na náměstí Sovětských tankistů na Smíchově v roce 1961]]
-	9. května v 0:00 hodin se uskutečnil v [[Berlín]]ě druhý podpis kapitulačního aktu, který se tentokrát odehrál i za přítomnosti sovětské delegace, vedené maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukovem]]. Platnost ukončení bojů a složení zbraní německých vojsk mělo nastat [[9. května]] v 01:00 hodin. V té době však na celé čáře fronty docházelo k ničení nepotřebné německé techniky a materiálu a k ústupu německých sil, které se většinou bezvýsledně pokoušely dostat do amerického zajetí. Bojové akce Rudé armády a spojenců 9. května prakticky spočívaly v pronásledování německých jednotek, přičemž místně docházelo ještě k drobným vojenským střetům. 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od [[Slaný\|Slaného]] a [[Veltrusy\|Veltrus]] do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala téhož dne sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády, které již předchozí den vyrazily od [[Litovel\|Litovle]]. Do 11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu. I poté však ještě sovětské jednotky i spojenečtí vojáci československé, rumunské a polské armády čistili lesy od zběhlých a skrývajících se německých vojáků, a postupně odminovávali cesty, infrastrukturu a objekty. Sovětská vojska zůstala na osvobozeném území do listopadu [[1945]], kdy (stejně jako americké jednotky) [[Československo]] opustila.	+	9. května v 0:00 hodin se uskutečnil v [[Berlín]]ě druhý podpis kapitulačního aktu, který se tentokrát odehrál i za přítomnosti sovětské delegace, vedené maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukovem]]. Platnost ukončení bojů a složení zbraní německých vojsk mělo nastat [[9. květen\|9. května]] v 01:00 hodin. V té době však na celé čáře fronty docházelo k ničení nepotřebné německé techniky a materiálu a k ústupu německých sil, které se většinou bezvýsledně pokoušely dostat do amerického zajetí. Bojové akce Rudé armády a spojenců 9. května prakticky spočívaly v pronásledování německých jednotek, přičemž místně docházelo ještě k drobným vojenským střetům. 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od [[Slaný\|Slaného]] a [[Veltrusy\|Veltrus]] do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala téhož dne sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády, které již předchozí den vyrazily od [[Litovel\|Litovle]]. Do 11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu. I poté však ještě sovětské jednotky i spojenečtí vojáci československé, rumunské a polské armády čistili lesy od zběhlých a skrývajících se německých vojáků, a postupně odminovávali cesty, infrastrukturu a objekty. Sovětská vojska zůstala na osvobozeném území do listopadu [[1945]], kdy (stejně jako americké jednotky) [[Československo]] opustila.

	== Související články ==		== Související články ==
Řádka 48:		Řádka 47:


-	{{Commonscat\|Prague Offensive}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Prague+Offensive}}{{Commonscat\|Prague Offensive}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Operace druhé světové války]]		[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
	[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]		[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

Sysop: + MOJE Fotka, ALE stejně jí asi brzy odstraním ! Poděkovat za 140.000 mrtvých vojáků, kteří padli při osvobození Československa, zrovna růžovým tankem...může jen PRASE.

2021-06-22T16:47:43Z

+ MOJE Fotka, ALE stejně jí asi brzy odstraním ! Poděkovat za 140.000 mrtvých vojáků, kteří padli při osvobození Československa, zrovna růžovým tankem...může jen PRASE.

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2021, 16:47
Řádka 17:		Řádka 17:
	\| ztráty1= není známo		\| ztráty1= není známo
	\| ztráty2= 11 997 mrtvých či pohřešovaných,<br /> 40 501 raněných nebo nemocných		\| ztráty2= 11 997 mrtvých či pohřešovaných,<br /> 40 501 raněných nebo nemocných
-	\|}}	+	\|}}'''Pražská operace''' nebo též '''Pražská ofenzíva''' [[6. květen\|6. května]] – [[11. květen\|11. května]] [[1945]] ([[Ruština\|rusky]] ''Пражская наступательная операция'', ''Pražskaja nastupatělnaja operacija'') byla poslední větší ofenzíva na [[Východní fronta 1941-1945\|východní frontě]] [[Druhá světová válka\|druhé světové války]].
-	'''Pražská operace''' nebo též '''Pražská ofenzíva''' [[6. květen\|6. května]] – [[11. květen\|11. května]] [[1945]] ([[Ruština\|rusky]] ''Пражская наступательная операция'', ''Pražskaja nastupatělnaja operacija'') byla poslední větší ofenzíva na [[Východní fronta 1941-1945\|východní frontě]] [[Druhá světová válka\|druhé světové války]].	+

	==Příprava==		==Příprava==
Řádka 37:		Řádka 36:

	== Dokončení operace==		== Dokončení operace==
-	[[Soubor:Lesany ~~military muzeum 4101~~.JPG\|thumb\|Tank č. 23 – sovětský tank [[IS-2]], původně památník osvobození v Praze, v roce 1991 přebarven na růžovo a po té umístěn v muzeu v [[Lešany (okres Benešov)\|Lešanech]]]]	+	[[Soubor:Muzeum-Lesany-2016XZ1-08.JPG\|thumb\|240px\|Tank č. 23 – sovětský tank [[IS-2]], původně památník osvobození v Praze, v roce 1991 přebarven na růžovo a po té umístěn v muzeu v [[Lešany (okres Benešov)\|Lešanech]]]]
	9. května v 0:00 hodin se uskutečnil v [[Berlín]]ě druhý podpis kapitulačního aktu, který se tentokrát odehrál i za přítomnosti sovětské delegace, vedené maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukovem]]. Platnost ukončení bojů a složení zbraní německých vojsk mělo nastat [[9. května]] v 01:00 hodin. V té době však na celé čáře fronty docházelo k ničení nepotřebné německé techniky a materiálu a k ústupu německých sil, které se většinou bezvýsledně pokoušely dostat do amerického zajetí. Bojové akce Rudé armády a spojenců 9. května prakticky spočívaly v pronásledování německých jednotek, přičemž místně docházelo ještě k drobným vojenským střetům. 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od [[Slaný\|Slaného]] a [[Veltrusy\|Veltrus]] do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala téhož dne sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády, které již předchozí den vyrazily od [[Litovel\|Litovle]]. Do 11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu. I poté však ještě sovětské jednotky i spojenečtí vojáci československé, rumunské a polské armády čistili lesy od zběhlých a skrývajících se německých vojáků, a postupně odminovávali cesty, infrastrukturu a objekty. Sovětská vojska zůstala na osvobozeném území do listopadu [[1945]], kdy (stejně jako americké jednotky) [[Československo]] opustila.		9. května v 0:00 hodin se uskutečnil v [[Berlín]]ě druhý podpis kapitulačního aktu, který se tentokrát odehrál i za přítomnosti sovětské delegace, vedené maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukovem]]. Platnost ukončení bojů a složení zbraní německých vojsk mělo nastat [[9. května]] v 01:00 hodin. V té době však na celé čáře fronty docházelo k ničení nepotřebné německé techniky a materiálu a k ústupu německých sil, které se většinou bezvýsledně pokoušely dostat do amerického zajetí. Bojové akce Rudé armády a spojenců 9. května prakticky spočívaly v pronásledování německých jednotek, přičemž místně docházelo ještě k drobným vojenským střetům. 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od [[Slaný\|Slaného]] a [[Veltrusy\|Veltrus]] do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala téhož dne sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády, které již předchozí den vyrazily od [[Litovel\|Litovle]]. Do 11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu. I poté však ještě sovětské jednotky i spojenečtí vojáci československé, rumunské a polské armády čistili lesy od zběhlých a skrývajících se německých vojáků, a postupně odminovávali cesty, infrastrukturu a objekty. Sovětská vojska zůstala na osvobozeném území do listopadu [[1945]], kdy (stejně jako americké jednotky) [[Československo]] opustila.

Sysop: 1 revizi

2013-09-20T08:32:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 9. 2013, 08:32

Sysop: + Vylepšení

2012-09-01T10:30:56Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= '''Pražská ofenzíva'''
|konflikt= [[Druhá světová válka]]
|image= [[Soubor:Prague liberation 1945 konev.jpg|300px]]
|komentář= Sovětská vojska v Praze - maršál Koněv
| trvání= [[5. květen|5. května]] - [[11. květen|11. května]] [[1945]]
| místo= jihovýchodní [[Německo]], [[Česko|Česká republika]]
| výsledek= Sovětské vítězství
| strana1= [[Soubor:Flag of Nazi Germany (1933-1945).png|border|24px]] [[Třetí říše|Německo]]
| strana2= [[Soubor:Flag of the Soviet Union (1923-1955).png|border|24px]] [[Sovětský svaz]]<br />
[[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|border|24px]][[Československo]]<br />
[[Soubor:Flag of Romania.png|border|24px]] [[Rumunsko]]<br /> [[Soubor:Flag of Poland.png|border|24px]] [[Polsko]]
| velitel1= Ferdinand Schörner
| velitel2= [[Ivan Stěpanovič Koněv|Ivan Koněv]], [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodion Malinovskij]], [[Andrej Ivanovič Jeremenko|Andrej Jeremenko]]
| síla1= asi 900 000 mužů
| síla2= asi 2 100 000 mužů
| ztráty1= není známo
| ztráty2= 11 997 mrtvých či pohřešovaných,<br /> 40 501 raněných nebo nemocných
|}}
'''Pražská operace''' nebo též '''Pražská ofenzíva''' [[6. květen|6. května]] – [[11. květen|11. května]] [[1945]] ([[Ruština|rusky]] ''Пражская наступательная операция'', ''Pražskaja nastupatělnaja operacija'') byla poslední větší ofenzíva na [[Východní fronta 1941-1945|východní frontě]] [[Druhá světová válka|druhé světové války]].

==Příprava==

Pražská operace byla plánovaná postupně již od února [[1945]] po té, co na [[Jaltská konference|Jaltské konferenci]] byla dohodnuta [[demarkační čára|demarkační linie]], která oddělovala zóny postupu jednotlivých vojsk spojenců. Vzhledem k situaci, kdy se na území [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] nacházela silná armáda o počtu zhruba 900 tisíc mužů, bylo zřejmé, že postup přes hraniční hory bude obtížný a že dojde k ještě náročným bojům. Pražská operace se měla uskutečnit útokem ze tří stran směrem na [[Praha|Prahu]], přičemž mělo dojít k osvobození podstatné části [[Čechy|Čech]]. Ze [[Sasko|Saska]] měla útočit vojska 1. ukrajinského frontu maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|I. S. Koněva]], z jižní Moravy měla útočit vojska 2. ukrajinského frontu pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] a ze severní [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] měl postupovat 4. ukrajinský front generála [[Andrej Ivanovič Jeremenko|Andreje Jeremenka]]. Počátkem května [[1945]] došlo k podstatné změně situace, kdy [[Rudá armáda]] dobyla [[Berlín]] a německá vojska přestala prakticky klást odpor západním spojencům. Dne 5. května vypuklo v [[Pražské povstání]] a povstalci žádali o pomoc. Ve dnech 5. – 6. května 1945 postoupila americká vojska na dohodnutou demarkační čáru a [[Američané]] žádali další postup na Prahu a do nitra Čech. To si však sovětská strana nepřála. [[Československo]] mělo spadat do její sféry vlivu, v prostoru se nacházela početná německá armáda s vybavením, bylo zde mnoho německých továren (včetně podzemních), které měly spadnout jako kořist [[Válečné reparace|válečných reparací]] [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Proto již v neděli 6. května [[1945]] v časných ranních hodinách byly urychleně zahájeny přípravy na útok do centra Čech.

==Poměr sil==

Do boje vstupovala sovětská vojska s impozatní silou. Proti zhruba 900 tisícům německých vojáků stálo 980 tisíc příslušníků 1. ukrajinského frontu (včetně 76 tisíc vojáků 2. polské armády), 710 tisíc příslušníků 2. ukrajinského frontu (včetně 96 tisíc vojáků 1. a 4. rumunské armády) a 410 tisíc příslušníků 4. ukrajinského frontu (včetně 60 tisíc vojáků 1. čs. armádního sboru), tedy celkem 2.100.000 vojáků. Vojska [[Rudá armáda|Rudé armády]] a spojenců měla výhodu poměru sil u děl a minometů 3,1 ku 1, v bojových letounech 4 ku 1 a v tancích a samohybných dělech byl poměr zhruba vyrovnaný. [[Němci]] se však mohli spoléhat na dobře členěnou obranu i přírodní neprostupnou bariéru – pohraniční hory. K zákopovým a opevňovacím pracem bylo v závěru války i pod hrozbou trestu smrti nuceno české civilní obyvatelstvo.

==Směry úderů==

Hlavní útok za [[Praha|Prahu]] začal po poledni dne 6. května, kdy se vojska 1. ukrajinského frontu přešla u Riesy poblíž [[Drážďany|Drážďan]] dala do pohybu. Rychlé tankové úderné skupiny 3. a 4. gardové tankové armády obešly [[Drážďany]] a postupovaly směrek ke [[Krušné hory|Krušným horám]]. Německá armáda v tomto prostoru kladla jen chabý odpor a tak jednotky postupovaly poměrně rychle, a to i vzhledem k deštivému počasí. V noci ze 7. na 8. května překročily úderné skupiny Rudé armády v prostoru hraničních přechodů [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]], [[Moldava]] a [[Mníšek]] předmnichovské československo-německé hranice a pokračovaly v útoku směrem na [[Teplice]] a [[Duchcov]]. Do všeobecného útoku se pustila i ostatní vojska 1. ukrajinského frontu, a to zejména z okolí Drážďan, ale i z čáry [[Sasko]] – [[Lužice]]– [[Slezsko]], kde byla rozmístěna vojska 1. ukrajinského frontu a jednotky spojenecké polské armády. Tato vojenská síla se dala do pohybu směrem k severním československým hranicím. Dne 7. května začaly z oblasti [[Morava|Moravy]] i útoky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]], který zakončil [[bratislavsko-brněnská operace|Bratislavsko-brněnskou operaci]] a 4. ukrajinského frontu generála [[Andrej Ivanovič Jeremenko|Andreje Jeremenka]], které se krátce před tím účastnily [[Ostravsko-opavská operace|Ostravsko-opavské operace]]. Další sovětské jednotky útočily přes severní [[Rakousko]] směrem k [[České Budějovice|Českým Budějovicím]].

==8. květen 1945==

Dne 8. května boje stále pokračovaly, a to i přesto, že byl znám podpis kapitulačního aktu v [[Remeš]]i. Němci se nechtěli vzdát Rudé armádě a začali prchat do amerického zajetí. Útok 1. ukrajinského frontu pokračoval směrem na [[Louny]] a na [[Terezín]], u [[Žatec|Žatce]] zajaly jednotky 5. gardového mechanizované sboru kolonu se štábem maršála Ferdinanda Schörnera, který prchal z lázní [[Velichovky|Velichovek]] do amerického zajetí. Ferdinand Schörner však uprchl k Američanům letadlem. Do půlnoci z 8. na 9. květen, kdy měl vstoupit v platnost kapitulační akt, postoupily úderné mechanizované skupiny 1. ukrajinského až do Loun, ostatní oddíly tohoto frontu postoupily do těsné blízkosti západních a severních hranic předmnichovského [[Československo|Československa]]. Na Moravě se jednotky 4. ukrajinského frontu zlikvidovaly 8. května německý obranný výběžek u [[Přerov]]a a [[Olomouc]]e a jeho vojskům se v součinnosti s jednotkami [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]] podařilo proniknout na čáru [[Jeseník]] – [[Šumperk]] – [[Prostějov]].

== Dokončení operace==
[[Soubor:Lesany military muzeum 4101.JPG|thumb|Tank č. 23 – sovětský tank [[IS-2]], původně památník osvobození v Praze, v roce 1991 přebarven na růžovo a po té umístěn v muzeu v [[Lešany (okres Benešov)|Lešanech]]]]
9. května v 0:00 hodin se uskutečnil v [[Berlín]]ě druhý podpis kapitulačního aktu, který se tentokrát odehrál i za přítomnosti sovětské delegace, vedené maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovem]]. Platnost ukončení bojů a složení zbraní německých vojsk mělo nastat [[9. května]] v 01:00 hodin. V té době však na celé čáře fronty docházelo k ničení nepotřebné německé techniky a materiálu a k ústupu německých sil, které se většinou bezvýsledně pokoušely dostat do amerického zajetí. Bojové akce Rudé armády a spojenců 9. května prakticky spočívaly v pronásledování německých jednotek, přičemž místně docházelo ještě k drobným vojenským střetům. 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od [[Slaný|Slaného]] a [[Veltrusy|Veltrus]] do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala téhož dne sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády, které již předchozí den vyrazily od [[Litovel|Litovle]]. Do 11. května docházelo k likvidaci posledních ohnisek německého odporu. I poté však ještě sovětské jednotky i spojenečtí vojáci československé, rumunské a polské armády čistili lesy od zběhlých a skrývajících se německých vojáků, a postupně odminovávali cesty, infrastrukturu a objekty. Sovětská vojska zůstala na osvobozeném území do listopadu [[1945]], kdy (stejně jako americké jednotky) [[Československo]] opustila.

== Související články ==
* [[Pražské povstání]]
* [[Dmitrij Leljušenko]]
* [[Pavel Rybalko]]

==Literatura==
* Miroslav Broft, Pražská operace, nakladatelství Naše vojsko, 1985

{{Commonscat|Prague Offensive}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
[[Kategorie:Dějiny Prahy]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
[[Kategorie:Bitvy slovenských dějin]]
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]